Astronomické fórum

Při překládání projektu planetárních U.Glahna, kde má zaznamenané stovky pozorování s kresbami, občas narazím na neznámé planetárky třeba i z katalogů, o nichž jsem doposud neslyšel. Kupříkladu mě dostala na snímku Ishida-Weinberger 1 (IsWe 1)

https://www.astrobin.com/1ciutp/B/

která na DSS skoro není vidět, nicméně UG ji vizuálně detekoval. Na foru je vlákno určené pro malé planetárky. Docela by mě zajímalo jestli někdo pozoroval větší planetárky, které nejsou v NGC (v IC jsou samý prťavý), tedy LoTry, PuWecka, Kronbergery, Weinberger-Dengel a dalši. Zkoušel tyhle "vypalovačky" někdo?

Ty píšeš "velké" , ale zrovna ta IsWe1 má ve viditelném světle slabě přes 1´ = trochu přerostlejší Jupiter:)

To bude větší. Jak podle kresby http://www.deepsky-visuell.de/Zeichnungen/IsWe1.htm , tak podle fotky https://www.astrobin.com/1ciutp/B/ , co jsem uvedl, by měla mít tak 20'. Pod tou fotkou by mělo být uvedeno PNG 149.7-3.3. PK149.7-03.3 mě Simbad nenašel.

Ber jen tu modrou část ( OIII) , červenou část H-alfu neuvidíš. A neuvidíš ani ty nejslabší okraje té modré. Expoziční doba je 10 hodin
Takže rozměr potom někde 6´maximálně, kolik z něho uvidíš je otázkou.

Včera jsem ji zkusil vyfotit při " EAA pozorování" přes RASA 8 a je to asi duchařina i pro EAA (foceno z Prahy přes Quadband filter):
Je možné, že jsem měl i špatné souřadnice, jelikož jsem něco našel na internetu v noci a zadal jako cutom object v ASIAIR...

Včera jsem ještě zkoušel různé duchařiny přes RASA 8. Ten Quadband filtr dost pomáhá i na té hrozné pražské obloze. Jen jsem asi přepísknul gain (ještě s tím experimentuji), takže některé fotky s 60sec jsou dost do červena. Pak jsem později snížil gain na 120 a zvýšil expozici na 120sec a výsledky znatelně lepší. Zde je pár příkladů: Caldwell9 , Cederblad 214, IC 1396, IC 5070, IC 5146, IC 59, NGC 281, NGC 7023, NGC 7000, NGC 7635, NGC 7822

Chef píše:Včera jsem ji zkusil vyfotit při " EAA pozorování" přes RASA 8 a je to asi duchařina i pro EAA (foceno z Prahy přes Quadband filter):
Je možné, že jsem měl i špatné souřadnice, jelikož jsem něco našel na internetu v noci a zadal jako cutom object v ASIAIR...

Prehnal som to cez plate solver a stred pola je RA 03:47:37.323, DEC +49:55:13.296 pri fov 1.9 to na tej fotke malo byt.

Ak to teda je podla stellaria objekt PK 150-03.1; PN G149.7-03.3 ktory je na 03:49:05 +50:00:15

Koukam, ze to je ducharina i na jinych fotkach, napr:

http://www.astrosurf.com/maggialex/IsWe1.htm

Asi to bude chtit
1. lepsi oblohu, nez v Praze
2. Delsi expozice (vyzkousim dnes na chalupe, pokud bude jasno)

Chef píše:Koukam, ze to je ducharina i na jinych fotkach, napr:
Asi to bude chtit
1. lepsi oblohu, nez v Praze

To jo, je ideální čas vyrazit na EWS Jinak IsWe jsem našel jen u Glahna na obloze 6m5+, Reiner Vogel uvádí neuspěšné pozorování, Bertrand Laville ji nemá.

to: Chef :
tohle nepůjde asi jako EAA. I na RASA to bude chtít alespoň 2 hodiny expozic a hlavně asi monochromatickou kamerou
U EAA skončíš s barevnou kamerou na několika profláknutých objektech.

Tak to vyzkousim mono. Příští týden by mi měla přijít 290MM (jako autoguider a případně planety) tak to zkusím s ni . Vyzkousim i na lepší obloze na chalupě na Officine 130mm s delší expozici .... snad dnes vyjde počasí

Tak jsem znovu zkusil IsWe1 na chalupě na mnohem kvalitnější obloze ale s menším průměrem APO 130mm a na 3min expozici není ani náznak , jako byl na RASA... A přitom ostatní mlhoviny parádní (i různé sh a pk ). Tohle i na EAA foceni bude chtít asi větší průměr:/

Hold ten 20-24” RC budu muset pořídit

Průměr nic neřeší, tohle řeší jen světelnost, délka expozice a obloha .Plošný objekt je záležitost světelnosti, ne průměru

Ano světelnost je nejdůležitější na velice slabá a rozlehlá dso. Mě mile překvapil hledáček Evoguide 50/242 mm světelnost 1:4.8 v porovnání s Newtonem 200/800 mm světelnost 1:4 při testu hledáčku na mlhovině Medůza, kromě lepšího rozlišení Newtonem v podstatě plošně ten samý jas po 120 minutách exposice jak v malém 50 mm apo hledáčku tak v Newtonu. Tady hraje hlavní roli světelnost optiky, průměr je dobrý na jemnější detaily v objektu. Pokud mám 2 objektivy a první bude mít 200 mm a světelnost 2 a druhý průměr 50 mm a světelnost 2 tak ten první mě pouze ukáže jemnější detaily na objektu, ale jasově bude dso vypadat podobně. 200 mm objektiv musí světlo z dso rozložit na 16x větší plochu než 50 mm objektiv.
200 mm objektiv shromáždí za stejný exposiční čas 16x více světla na 16x větší plochu a tedy je to mezi objektivy 1:1.
Bodovější zdroje malé galaxie a malé planetární mlhoviny, slabá a malá difůzní jádra komet tam rozhoduje průměr objektivu, světelnost je méně podstatná.

Moc děkuji za info. Já jsem v astrofoto komplet začátečník a spíše začínám s EAA než klasické AP.
Díky příspěvkům výše mi to konečně docvaklo

Takže mi teď vychází jako pěkný univerzální dalekohled
C14 Edge HD, kterým lze fotit s f/11 planetárky, s hyperstar rozlehlá DSO a s night owl reduktorem 0.4x - středně velké objekty

Jen to přehazování reduktoru / hyperstaru atd asi bude otrava (už teď jsem linej předělávat Officinu s reduktorem na visualni 2” uchyt apod ).

Mít robustnější montáž , tak bych asi posadil RASA 8 nebo 11 na GSO RC 20” a měl klid