Marwingarden píše:V refráku jde světlo jednou v dobsonovi 2x a v cassegrainu 3x. Nehledě na ztrátu kontrastu kvůli zastínění.
A není jedno , kolikrát prochází světlo dalekohledem ? Pokud by měla rozhodovat délka, kterou musí procházet paprsek, pak je na tom evidentně nejhůře refraktor, pak Newton a pak teprve katadioptr
Nezáleží spíš na kvalitě optiky?
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Na kvalitě optiky záleží vždycky.
Měl jsem spíš na mysli to kolikrát prochází světlo tubusem. Protože mi příjde, že turbulence vzduchu v tubusu a také temperace optiky v tom hraje důležitou roli.
Máš opět pravdu v tom Milane, že jsem to nerozepsal, tak jak byla myšlenka myšlena.
Refrák 100/1500 se vytemperuje rychle a tubusem prochází světlo jednou. Přičemž tubus je uzavřený. Dobson 130/1500 byl newton 300/1500 zastíněný na 130mm a je to ultralight tudíž tubus je uzavřený jen látkou a u zrcadla je otevřený, tudíž proudění vzduchu v něm je značné. Také temperace je dlouhá a za celé dopoledne jsem v něm nepozoroval změnu v obraze.. A cassegrainem (ts-bílá verze) prochází světlo 3x, ale je to uzařený systém a temperace je také rychlá.
V refráku je vzduch vždy nejklidnější, v cassegrainu je o něco méně klidný a v dobsonu se to mlelo pořád. Proto z toho mám pocit takový jaký mám. Netvrdím, že se na jiných systémech nedá pozorovat slunce tak jako na refrákách, jen se mi to neosvědcilo. Přitom tu někdo psal (myslím, že Dvader), že pozoroval s cpc11” a obraz byl jak přibitý při 120x. Na což já jsem se s cassegrainem nedostal za celé odpoledne přitom je to podobný systém.
Já bych to u toho SCT nebo MAKa viděl jinak. Nejde ani o počet průchodů ( a ani délku dráhy) ale o to, že z primáru vychází nějak poškozený obraz ( optikou, seeingem ...) a ten sekundár 5x zvětší. Na druhou stranu, úhlově je ta deformace stejná
Ale obecně, MAK i SCT má dlouhou dobu na temperaci, tam bych hledal většinu potíží.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
No, něco na tom bude. Protože když jsem kdysi zkoušel maka sw180/2700 a sct celestron 127/1250 na slunce, tak byl obraz vždy takový rozpitý a to i po dlouhé době (temperaci). To se mi ale s refrákem 100/1500 nestává. Pozoruji s ním klidně celý den a obraz je až na proměnlivý seeing vždy krásně ostrý a detailni. To se mi prostě se systémy sct, mak a cassegrain nikdy nepodařilo.
Naopak díky refráku f15, který není tolik “postižen” seeingem se mi to daří po celý den a pokaždé. Proto jsem nabyl dojmu, že dlouhoohniskový refrák je na slunce nejlepší. A pro větší rozlišení přichází v úvahu (pokud nechci tahat dlouhou rouru 2m, což nechci) refrák 150/1200. Tam bude ten dopad na seeing větší, ale za možnosti lepšího rozlišení.
No, budu to asi muset odzkoušet a porovnat.
Já to mám jinak, jedno z nej koukání na Slunci jsem zažil s C9,25" s fólií v roce 2011, ale na to potřebuješ seeing. Refraktor zase potřebuje kvalitu optiky a nemyslím si tak, že potřebuješ dlouhé ohnisko, je to skoro jedno. Nevidím významný rozdíl mezi kratším ohniskem a delším. Naopak čím větší průměr tím lepší, platí to pořád. Dokonce nejlepší seeing je u mne odpoledne a když se refraktor zahřeje. Nějak mi nesedí to, že musí být tubus chladný. Herschel je hodně dobrá věc, ale dlouhodobým zkoumáním jsem zjistil, že ten rozdíl vůči fólii není až tak velký jak by se mohlo zdát. Chce to koukat a získat zkušenosti, pak zjistíš co ti vlastně sedí.
Chtěl jsem se zeptat jestli nepozoruje někdo refrákem 150/1200 v okolí prahy kdo by byl ochoten se mnou někdy vyrazit na pozorování skvrn v continuu. Chtěl bych porovnat přínos většího průměru oproti refráku 100/1500 a nechci jít cestou koupě a pak případného prodeje.
Kdyžtak kontakt přes sz.
Marwingarden: u pozorování sluníčka je znát každý cm apertury navíc, pokud to tedy lokální seeing umožní. 6" refraktor f8 v kombinaci s Herschell hranolem je dobrá volba. Pokud by vadila délka tubusu, šel bych do 8" - 10" SCT s jednoduše napařenou Astrosolar folií. Její větší propustnost se dotlumí před okulárem. Výhoda jednoho náparu je v menší degradaci nosné folie.
Marwingarden: Je to tak, ako píše Beda. Ostatne je to dôvod, prečo niektorí končia u 7" apochromátov. Pokiaľ máš možnosť mať 6" f/8 dublet, neváhaj - mne sa sem nezmestí.
Marwingarden : relativně krátký 6" refraktor s ohniskem 900mm : viewtopic.php?f=29&t=14493&start=15#p464305
Má achromatický objektiv s velmi dobrou sférochromatickou korekcí, která je pro observaci sluníčka zcela vyhovující a mohly by mu ji závidět leckteré dlouhoohniskové refraktory. Jistě, v minulosti se objevily nejasnosti kolem použitých skel, ale to nic nemění na skutečnosti, že se jedná o povedený produkt s výbornou optikou, který se s úspěchem prodává již v druhé, vylepšené variantě ( tuším V2). Lze k němu připojit jak Herschelův hranol, tak H-alfa filtr ( samozřejmě pouze s ERF filtrem před objektivem !). A také poslouží na tmavé obloze jako světelný hledač DS objektů, nebo komet. Apochromatické objektivy jsou pro sluneční observaci zbytečný přepych !
Achromatické objektivy od 5" do 12" se světelností f12, f15, nebo nižší nabízí: http://www.dgoptical.com/objective.htm
Na př. achromát 8" f12 v objímce stojí 2.400 USD + clo a DPH.
Včera bolo na chvíľu jasno dnes celé dopoludnie a tak šlo pozorovať Slnko. Je na ňom parádny filament, viditeľný v PST aj bez druhého filtra. Dualstack ho samozrejme zvýrazní. Včera vyzeral ako had plaziaci sa po slnečnom disku. Dnes to bolo krásne veľké písmeno "omega" - vytváralo až priestorový dojem, že sľučková protuberancia vystupuje ku mne.
K tomu okolo celého disku malé až stredne veľké protuberancie v ktorých sa dali registrovať pomalé zmeny.
Není pochyb o tom, že zajímavá pozorování sluneční chromosféry lze realizovat i s opravdu malými aperturami, jak ostatně denně potvrzují 30 mm H-alfa teleskopy z celosvětové sítě GONG. Je ale nutné použít link to high resolution, dole pod obrázkem.
Na SolarChat je v diskuzi kolem LuntLS 35mm prezentováno video z r. 2014 nasnímané tímto přístrojem. Znázorňuje rozsáhlou aktivní oblast s erupcemi a eruptivními protuberancemi. Bližší údaje, datum a čas záznamu bohužel autor neuvádí.
V prodeji je již nová varianta Lunt LS s aperurou 40 mm : viewtopic.php?t=5394&start=135, příspěvek č. 143.
! 
