C/2020 F8 (SWAN)

[LukasNestak]

Nj, je to trochu rozdiel oproti fotkám z južnejších polôh, ale aj tak je to solídna snímka.

[Vabra]

Také mne tato kometa pozlobila, v sobotu 16.5. zůstala za mrakem, ale 18.5 jsem ji konečně viděl a mohl zkusit vyfotit.
Proti nádheře na tmavé jižní obloze je to sice bída, tak aslespoň do sbírky...

[Roman (Rick)]

Lukas: ono tá poloha nízko nad obzorom tomu samozrejme neprospieva, ale aj tá jasnosť mala byť trochu iná. Zdá sa, akoby pred pár týždňami prekonala slabý outburst = preto aj ten pekný štruktúrovaný chvost a jas vyšší, než udávali predpovede. Teraz je jej jasnosť nižšia, ako udávala predpoveď sa mi zdá.

Vabra: ako vravíš, aspoň pekná do zbierky .

[MaG]

Ano, prodělala zjasnění a nyní se vrátila k trendu zjasňování před outburstem. Snad stihne během května ještě jeden.

[Cassi]

Aktuální světelná křivka z COBS.

[Roman (Rick)]

Dík, Cassi, presne na túto krivku som myslel .

[Jakub]

Dnes ráno to již bylo lepší a dokonce jsem ji našel i v triedru 15x70

[mirkovacik]

O kolkej rano? A na akej zemepisnej dlzke? Ako dlho ju vidiet, kym sa strati v rannej oblohe?

Odoslané z HUAWEI VNS-L21 pomocou Tapatalku

[MilAN]

Zkus se podívat na příspěvek č. 23
A každý 1°na východ znamená o 4 minuty dříve.
Jinak ti to všechno ukáže každé PC planetárium.

[mirkovacik]

Ja viem, stellarium cvicim kazdy den a tiez predpoved pocasia a cas svitania... Ale ma zaujimala ta prakticka rovina - o kolkej je pomer medzi vyskou komety a svitanim najlepsi na pozorovanie. Nemam taku skusenost, aby som to z cisiel odhadol. Predpokladam, ze ide o len par minut, max nejakych 20 minut, kedy je to pozorovatelne najlepsie.

Odoslané z HUAWEI VNS-L21 pomocou Tapatalku

[Jakub]

Dneska už vlastně nezapadá a pohybuje se těsně nad S - SV horizontem. Ideální je vyrazit tak kolem 1:30 a začít hledat. Postupně se zvedá nahoru Ve 3 je někde kolem 8° nad obzorem, ale začíná pomalu svítat

[Castor 98]

Osobně si nemyslím, že by kometa prodělala outburst, protože slovem outburst je myšleno náhlé skokové zjasnění (během jednoho dne, nebo i třeba několika málo hodin - vzpomeňte si například na kometu 17P/Holmes). Tady kometa "jen" začala rychleji zjasňovat a trvalo to asi týden. Pak už bohužel začala stagnovat a nebo lehce slábnout, proto má teď jasnost poblíž 6 mag a pouhým okem není viditelná. Na jižní polokouli měla v maximu jasnosti zhruba 5 mag a navíc nebyla tak nízko nad obzorem, tudíž šla z tmavých oblastí spatřit právě i pouhým okem. Ale tak můžeme být rádi i za tohle, kometa nezanikla do doby, než se objevila na naší obloze, což se dá brát jako alespoň částečný úspěch.

[juh]

Ráno som skúšal fotiť túto kométu. Pointovať EQ6 v tejto výške nad obzorom za kométou, udržať graf PHD2 v nejakých rozumných medziach, ak do toho fúka ešte aj nepríjemný vietor, je takmer nemožné. Tak aspoň 19x60 sec B&W, fotené CCD ICX694AL cez WO Star 71. Výsledok je zložený v DSS a je zmenšený na 50%. Obrázok má rozmer asi 1° x 1°. S je hore, V vpravo.

[MaG]

Dost dobrá fotka. Překvapuje mě, že někdo má vybavení, že může pointovat přímo na kometu, zvláště tak difúzní Není to s ní žádná hitparáda, ale nezdá se mi, že by se její vzhled za poslední dny zásadně lišil. Facebookem šly informace o rozpadu, ale zatím nic extra rozpadlého nevidím. Snad přeci jen najde sílu ještě jednou zjasnit

[juh]

... Překvapuje mě, že někdo má vybavení, že může pointovat přímo na kometu, zvláště tak difúzní ...

To vybavenie má v podstate každý, kto pri fotení používa EQ montáž, ktorá je nejakým spôsobom ovládaná z PC. Pokiaľ viem, okrem možnosti zvoliť si jadro kométy ako hviezdu, na ktorú sa pointuje (čo je v prípade slabých, alebo difúznych komét problematické, prípadne až nemožné), existujú ešte dve nepriame metódy (možnosti), ako dá viesť ďalekohľad za kométou. Buď sa použije vlastná rýchlosť pohybu v RA a Dec, čo umožňuje napríklad EQMOD. Len toto je pre naše amatérske montáže s veľkou PE pri dlhých expozičných časoch problematické. Alebo sa potom použije nejaký program, napr. PHD2, ktorý dokáže určitým spôsobom korigovať vedenie montáže za hviezdou (nepoužije sa jadro kométy ako pointačná hviezda, ale použije sa štandardná hviezda s korekciami pohybu). PHD2 má k tomuto účelu implemetovanú funkciu Comet Tracking. Na webe sú k použitiu tejto funkcionality aj nejaké tutoriály, ako sa to dá celé rozchodiť. K tomu len taká poznámka, že sa v nich často uvádza prepojenie CdC s PHD2, leže toto môže byť v niektorých prípadoch nefukčné, tak konkrétne toto prepojenie v aktuálne používaných verziách SW nedoporučujem (posiela sa tam nesprávne rýchlosť a v niektorých prípadoch aj nesprávny smer pohybu). V prípade tejto kométy to celé komplikuje nízka výška objektu nad obzorom. Použiť PHD2 na pointovanie vo výške do 10° chce kvôli seeingu aspoň nejaké skúsenosti s nastavovaním tohoto programu. V tomto prípade sa mi to podarilo nastaviť tak, že som sa s presnosťou vedenia dostal do rozsahu ±2" s nejakými občasnými rýchlo skorigovanými výchylkami v rozsahu do ±3".

Edit: Som zabudol, že k vybaveniu patrí aj prístup na internet, ale to má dnes už asi každý ...