Re: Lidové hvězdárny - slouží nám?

[MilAN]

Celou dobu píšu o hvězdárnách a uvádím svůj názor na to , jak fungují /nefungují. Čili celou dobu k věci. Na rozdíl od tebe, který jsi na problematiku nenapsal jediný názor, jen se vyjadřuješ ke druhým . Od tebe se dozvíme jen, jaké na to máme špatné, politické a podobné názory. Napiš jednou svůj, není k tomu potřeba komentář a ostatní si to snad dovedou přebrat.
Připadám si tu jako v ČT, kdy k jednoduchému sdělení od někoho je potřeba přidat komentář pro ty blbečky u obrazovky s vysvětlením co chtěl dotyčný říct, jak to myslel, co z toho lze vyvozovat a jak dotyčného brát a hodnotit .

[peta62]

Ja jsem napsal ze ma nekdo spatny nazor ? Kde ?
Pokud v mych prispevcich nevidite muj nazor na prospesnost hvezdaren, tak vam nemohu doporucit nic jineho nez si to opravdu precist.

[Homer]

Peta62:
Celá tato polemika se rozhořela mojí poznámkou, že lidové hvězdárny jsou socíkovským reliktem. Že vznikaly především a hlavně v socíku, jsme si řekli a tak to prostě je. Proč vznikaly jsme si řekli taky. Že z celkového počtu některé zhynuly na úbytě, jiné fungují tak, jak fungují ( diskutabilně ), naštěstí další se dostaly do rukou part nadšenců, kteří je drží nějak při životě a nějaké fungují, je taky pravda.

Ač astroamatér, určitě bych tento způsob trávení volného času nevyvyšoval nad stovky jiných způsobů, neb každý má své. Vrátím se ke školství - stačilo by například do školních kabinetů pořídit třeba jednoduché dobsony aby kantor o hodině fyziky mohl dětem ukázat sluneční skvrny, nebo u školy uspořádat večerní pozorování Měsíce či planet. Mnoho radosti za pár peněz a zájem by byl nastartován i bez sítě lidových hvězdáren s laxním a mizerně placeným pracovníkem. Vzpomeňme, jak jsme jako děti milovali v chemii a fyzice velmi vzácné "pokusy" které oživovaly věčný suchopár výuky.
Na školu hrou sice přišel už Komenský, ale naši "odborníci" v kancelářích dosud nikoliv. Sem-tam nějaký osvícený kantor či ředitel ano, ale jsou to vzácné případy.
Tož tak na světě.

[dex]

Zajímalo by mne, zda má někdo trochu širší informace o tom, jak osvětu a pozorování řeší v zahraničí, třeba Německu, Rakousku, Británii, USA.

Pokud se to tu ve vlákně už psalo, tak to zapadlo a nevšiml jsem si toho.
Jediné, co vím z videí Eda Tinga, že astronomický spolek pořizoval stolní dobsony od Orionu do veřejných knihoven, kde si je můžou lidi půjčit jako knížky.

[mike]

Na školu hrou sice přišel už Komenský, ale naši "odborníci" v kancelářích dosud nikoliv. Sem-tam nějaký osvícený kantor či ředitel ano, ale jsou to vzácné případy.

Oni i ti odborníci v kancelářích to vesměs vědí, ale většinou je to tak, že když se taková zajímavá aktivita do osnov zařadí, je to navíc k tomu suchopáru, takže se "zdola" ozve skuhrání, co si to zase tam "nahoře" vymýšlejí, že už takhle toho mají nad hlavu (což je do značné míry i pravda). Takže co můžu říct z vlastní zkušenosti, ten osvícený pedagog (případně ředitel) nakonec vždycky byl a asi i bude to nejdůležitější. Případně jsou tu různé mimoškolní aktivity, ale tam je zase zásadní přístup rodičů.

[Sajri]

jak osvětu a pozorování řeší v zahraničí, třeba Německu, Rakousku, Británii, USA.

Já možná můžu uvést nějaké své poznatky z USA, ale rozhodně to nebude nějaké kompletní zhodnocení, spíš takové útržky. Stručná odpověď by byla, že těch řešení je tam spousta.
- Státní hvězdárny, což jsou většinou dřívější profesionální instituce, ale už je pohltilo město, takže dnes připomínají spíš muzea a planetária.
- Učitel ve škole, pokud je sám nadšenec, organizuje pro své žáky pozorování (ale v osnovách to tuším nemají).
- Star-party (nejbližší náš ekvivalent je asi MHV nebo DSD). Organizují je různé soukromé organizace i nadšenci.
- Sdružení amatérů a profesionálů, můžu jmenovat jako příklad třeba The Planetary Society, ale je jich mnohem víc.
- Národní parky. Řada parků v USA má v podtitulu heslo "Half the park is after dark", čímž se chce sdělit, že noční obloha v národních parcích opravdu stojí za vidění a návštěvníkům je to proaktivně sdělováno.

Co se ve většině zemí oproti ČR liší, je to, že organizace sdružující profesionální a amatérské astronomy jsou většinou od sebe oddělené. V tom je Česká astronomická společnost celkem raritou.

[Homer]

Mike:
tak jak jsem poznal situaci, tak si troufám tvrdit, že to ti "odborníci" rozhodně všichni neví. Oni dosud ani neví, jaký školský systém vlastně v republice mít a stále se jen dělají na dětech různé hokus-pokusy namísto toho, aby se porozhlédli kolem sebe co kde funguje a je to úspěšné.
Myslím že vůbec není třeba rozšiřovat osnovy, jen v rámci stávající výuky zařadit několik živých pozorování, to je vše. Je přece na učiteli, zda něco přímo ukáže, nebo bude meldovat suchopár. Všichni jsme přece zažili zajímavé učitele a taky ty druhé, kterých ale bylo daleko víc. Škola je podle mne to místo, kde nejlépe vzniká zájem o určité obory. Odbočím - je to bratru tak 55 let, co mne měla na dějepis maminka televizní komentátorky Augustová. Byl jsem tak nadšen, že jsem si tenkrát vyrobil kamenný vrtaný sekeromlat a na zahradě vykopal malou zemljanku. Ovšem potom se odstěhovala a její nástupkyně nám to tak dokonale otrávila, že se ze mne historik či archeolog nestal .
Tedy za mne - lidové hvězdárny by neměly být těmi, kdo má snad primárně vzbuzovat zájem o obor a když už jsou, měly by řádně fungovat a rozvíjet prvotní zájem.

[mike]

Podobné aktivity v učivu jsou, ne že by nebyly. Na druhém stupni jsme měli v rámci přírodopisu laborky, kde se mimo jiné pozorovala mikroskopem cibule a později senný nálev. Myslím, že tam dokonce byla i pitva žížaly, ale na tu jsem chyběl a dneska už by to nejspíš neprošlo. Paradoxně při biologii na gymplu už jsme nic takového nedělali. Při fyzice byly občas pokusy (demonstrace) v rámci normální hodiny, v osmičce a na gymplu jsme pak dělali při laborkách i něco sami. Při chemii byly na základce pokusy jen jako demonstrace (kromě pár lidí, co dělali ChO), ale na gymplu už zase laborky, kde jsme nějaké jednodušší věci zkoušeli sami. Jistě by se dalo dělat i víc, ale že by to v osnovách úplně chybělo, to bych taky neřekl. Nechce se mi věřit, že by všechno tohle úplně zmizelo, spíš budou jen větší rozdíly mezi jednotlivými školami, ať už kvůli vybavení, nebo kvůli přístupu pedagogů a vedení škol (ono to spolu samozřejmě souvisí, když se pedagogovi do experimentů nechce, není nic jednoduššího než nechat vybavení "zchátrat").

Co se konkrétně astronomie týká, tam vidím dva problémy. Za prvé je astronomie z pohledu školních osnov jen součást fyziky, a to relativně malá, takže jí není věnovaný nijak závratný prostor ani v rámci "normální" výuky a tím spíš se nedá očekávat moc velký podíl ani na té "nenormální". Za druhé je tu samozřejmě už zmíněný problém, že v době standardní výuky se toho tak moc pozorovat nedá (slunečníci doufám prominou) a případná večerní pozorování asi půjdou realizovat jen formou jednorázových akcí nebo zájmových kroužků a budou tak zase záviset na tom, jestli se najde nějaký místní nadšenec.

Něco se samozřejmě dá vždycky vymyslet. Třeba v říjnu bude částečné zatmění Slunce, tak by se dalo v hodině vysvětlit, jak to funguje, a pak nechat žáky, ať se aspoň chvíli podívají; takové ty jednoduché papírové brýle by ve větším množství moc drahé být neměly. Ale jsme zase zpátky u toho, jestli se najde osvícený pedagog, který to zorganizuje. Nařídit něco takového shora z ministerstva by mohlo spíš nadělat víc škody než užitku.

[Homer]

Ale to si nerozumíme - nejde přece o zajištění nějaké speciálnější výuky astronomie na základní škole. Jde "jen" o způsob, jak jednoduše a přirozeně u těch, kteří jsou zvídaví, vzbudit zájem. Jednou třeba dalekohledem, jindy archeologickým artefaktem ( jsou jich plná i oblastní muzea ) atd. U mne stačila jedna malá knížka souhvězdí a ruský válečný puškohled po dědovi. Zde stále čtu, že právě to je v případě astronomie úkolem lidových hvězdáren. Jak se probudí zájem, cesta se už najde - dříve nebo později a nemusí to být jen a jen na lidové hvězdárně.

[mike]

Učitel asi vždycky snáz vzbudí zájem o to, pro co je zapálený on sám. U jednoho fyzikáře to může být astronomie, u jiného třeba elektronika, u dalšího jaderná fyzika... a u mnoha samozřejmě nic. Když to vezmu z druhé strany, tím zdrojem, který někoho postrčí k nějakému oboru, může být ledacos. Může to být osvícený učitel ve škole, může to být kroužek, kniha nebo přístroj, který se dostane do ruky ve správnou chvíli, a stejně tak to může být i návštěva té hvězdárny, ať už ve formě zajímavé přednášky nebo klasického pozorování oblohy.

Když se ale podívám na weby různých českých hvězdáren, tak mám pocit, že u těch opravdu aktivních bývá samotné pozorování oblohy spíš takovou vedlejší doplňkovou aktivitou než hlavní náplní. Ale možná to není špatně, asi to jen odráží jednak zájem potenciálních návštěvníků, jednak možnosti toho, co se dá rozumně ukázat veřejnosti na městské obloze. Jak už bylo řečeno, časy se mění a všichni se musejí nějak přizpůsobit.

[Homer]

No, já bych řekl, že učitel by měl být zapálený pro učení jako takové a totéž bych čekal u pracovníků lidových hvězdáren a u jejich zřizovatelů, když už ty hvězdárny jedni zřizují a druzí tam pracují .

[mike]

"by měl" - klíčový je ten podmiňovací způsob. Asi si nebudeme nalhávat, že to tak ve všech případech opravdu je. A to v jakémkoli oboru.

[Homer]

Samozřejmě, proto jsem to tak napsal . Ale vrátím se zpět k lidovým hvězdárnám - mnohokrát zde zaznělo, že jejich důležitá funkce je vzbuzování zájmu u mládeže. No a já jen doplňuji, že by to šlo i jinak a levněji ( kdyby se chtělo ), to je vše.

[MilAN]

S tím vzbuzováním zájmu je trochu problém. Nejdříve musím mít zájem a pak navštívím (třeba i ) hvězdárnu. A je jedno, kdo u mě vyvolá ten zájem, jestli četba, film, sci-fi, učitel nebo kamarádi - hvězdárna za mnou určitě nepřijde

[peta62]

To uz staci skolni navsteva nebo se dozvedet o nejake akci hvezdarny. U nas poradaji i verejna pozorovani na sidlistich, to se dotkne i nhodnych kolemjdoucich/kolemjedoucich.