Alternativní popisy gravitace
Napsal: 21. 03. 2020, 18:54
Gravitace není !
Před asi 4 lety jsem si během krátké technologické pracovní přestávky ukrátil čas zamyšlením nad
otázkou gravitace. Einsteinovo vysvětlení gravitace jako zakřivení prostoročasu kolem velkých hmot podle mě pouze popisuje následek ale nevysvětluje skutečnou příčinu.
Co k sobě přitahuje jakékoliv hmoty ? Je přitom lhostejné, zda tou hmotou je pevná látka, kapalina, plyn
nebo třeba plazma. Vždy je síla "přitahování" závislá pouze na celkové hmotnosti dané látky a nezávisí
vůbec na její hustotě ! Koule z polystyrenu bude v prostoru "bez gravitace" generovat ve stejné vzdále-
nosti od svého středu tutéž sílu, jako olověná koule o stejné hmotnost v totožné vzdálenosti od svého středu. Budou-li tyto koule blízko sebe, budou se vzájemně "přitahovat". A právě to vzájemné přithování
mně zásadně nesedělo.
Co když se koule vzájemně nepřitahují, ale jsou k sobě naopak "tlačeny" silou vnějšího okolního prostředí? Energií, která prostupuje celým Vesmírem. Energií, která interaguje více, či méně (dle hustoty
hmoty), s KAŽDOU formou hmoty, (což je i záření, např. fotony světla), působí od mikrokosmu až po
makrokosmos. Tuto energii jsem si nazval KVANTOVÁ PĚNA, dále už jen QP. QP proto, že se musí jednat o částice energie velikosti Planckova rozměru nebo tomuto rozměru velmi blízké a zároveň jejich
hustota v prostoru musí být, ve srovnání s mikrosvětem klasické hmoty, nepředstavitelná.
Gravitace není vlastností hmoty, ale je projevem působení, interakce, QP s hmotou tak, že jakákoliv hmota
způsobuje "zatlumení "v šíření QP(energie) a tím vznikne mezi tělesy jakýsi "gravitační stín", do kterého jsou tělesa tlačena vlivem narušení homogenity pole QP. Tento gravitační stín samozřejmě vzniká i kolem
jakéhokoliv samostatného hmotného tělesa, ať už je forma jeho hmoty jakákoliv.
Síla "gravitace" = tlak generovaný QP, bude vždy závislý na celkové mase hmoty, rozuměj její celkové
hmotnosti a gradient tohoto tlaku bude pochopitelně narůstat nebo klesat s 2.mocninou vzdálenosti
k těžišti nebo od těžiště, do kterého můžeme pomyslně celou hmotnost umístit.
Veškerá běžná látka hmoty kolem nás, včetně těch nejhustších kovů, je pro QP doslova průhledná. Není
se co divit. Stačí si představit jádro atomu velikosti míčku a první elektron kolem něho "létá" ve vzdálenosti
přes 20 km ! Přitom proton je proti částici QP v poměru patrně větší než celá Sluneční soustava vůči protonu. Z důvodu malé hustoty běžné hmoty je měrný tlak QP na ni malý - normální gravitace.
Ovšem hmota neutronové hvězdy je už jiné kafe. Ale ani neutronium nemusí QP zcela odstínit, jinak
by neutronové hvězdy musely mít vnější vlastnosti černých děr. Ty vzniknou z hvězdy dostatečně hmot-
né, které po kolapsu mají nadkritickou hmotu, které odpovídá i "nadkritický povrch", který "neunese"
celkový tlak QP a protitlak degenerovaného elektronového plynu nedokáže zabránit zhroucení do
černé díry. Ještě něco málo k zamyšlení . QP = Temná energie !? Gravitač. konstanta - je QP v celém
vesmíru stejně "hustá" !? ...
Před asi 4 lety jsem si během krátké technologické pracovní přestávky ukrátil čas zamyšlením nad
otázkou gravitace. Einsteinovo vysvětlení gravitace jako zakřivení prostoročasu kolem velkých hmot podle mě pouze popisuje následek ale nevysvětluje skutečnou příčinu.
Co k sobě přitahuje jakékoliv hmoty ? Je přitom lhostejné, zda tou hmotou je pevná látka, kapalina, plyn
nebo třeba plazma. Vždy je síla "přitahování" závislá pouze na celkové hmotnosti dané látky a nezávisí
vůbec na její hustotě ! Koule z polystyrenu bude v prostoru "bez gravitace" generovat ve stejné vzdále-
nosti od svého středu tutéž sílu, jako olověná koule o stejné hmotnost v totožné vzdálenosti od svého středu. Budou-li tyto koule blízko sebe, budou se vzájemně "přitahovat". A právě to vzájemné přithování
mně zásadně nesedělo.
Co když se koule vzájemně nepřitahují, ale jsou k sobě naopak "tlačeny" silou vnějšího okolního prostředí? Energií, která prostupuje celým Vesmírem. Energií, která interaguje více, či méně (dle hustoty
hmoty), s KAŽDOU formou hmoty, (což je i záření, např. fotony světla), působí od mikrokosmu až po
makrokosmos. Tuto energii jsem si nazval KVANTOVÁ PĚNA, dále už jen QP. QP proto, že se musí jednat o částice energie velikosti Planckova rozměru nebo tomuto rozměru velmi blízké a zároveň jejich
hustota v prostoru musí být, ve srovnání s mikrosvětem klasické hmoty, nepředstavitelná.
Gravitace není vlastností hmoty, ale je projevem působení, interakce, QP s hmotou tak, že jakákoliv hmota
způsobuje "zatlumení "v šíření QP(energie) a tím vznikne mezi tělesy jakýsi "gravitační stín", do kterého jsou tělesa tlačena vlivem narušení homogenity pole QP. Tento gravitační stín samozřejmě vzniká i kolem
jakéhokoliv samostatného hmotného tělesa, ať už je forma jeho hmoty jakákoliv.
Síla "gravitace" = tlak generovaný QP, bude vždy závislý na celkové mase hmoty, rozuměj její celkové
hmotnosti a gradient tohoto tlaku bude pochopitelně narůstat nebo klesat s 2.mocninou vzdálenosti
k těžišti nebo od těžiště, do kterého můžeme pomyslně celou hmotnost umístit.
Veškerá běžná látka hmoty kolem nás, včetně těch nejhustších kovů, je pro QP doslova průhledná. Není
se co divit. Stačí si představit jádro atomu velikosti míčku a první elektron kolem něho "létá" ve vzdálenosti
přes 20 km ! Přitom proton je proti částici QP v poměru patrně větší než celá Sluneční soustava vůči protonu. Z důvodu malé hustoty běžné hmoty je měrný tlak QP na ni malý - normální gravitace.
Ovšem hmota neutronové hvězdy je už jiné kafe. Ale ani neutronium nemusí QP zcela odstínit, jinak
by neutronové hvězdy musely mít vnější vlastnosti černých děr. Ty vzniknou z hvězdy dostatečně hmot-
né, které po kolapsu mají nadkritickou hmotu, které odpovídá i "nadkritický povrch", který "neunese"
celkový tlak QP a protitlak degenerovaného elektronového plynu nedokáže zabránit zhroucení do
černé díry. Ještě něco málo k zamyšlení . QP = Temná energie !? Gravitač. konstanta - je QP v celém
vesmíru stejně "hustá" !? ...