Adaptace jen jednoho oka?

Janek8 · #1

Mam otazku zda se obe oci adaptuji na tmu soucasne nebo kazde zvlast? Ma smysl si treba dve hodiny pred pozorovanim zakryvat jedno oko paskou? Velka cast tehle zmen se asi deje v mozku, ale barviva (melatoninu?) se na sitnici muze usadit driv.

A dalsi vec, kdyz jsem adaptovany z pozorovani na tmu a jdu do svetla, jak moc pomuze zakryti jednoho oka? Diky za odpovedi.

#2

1) vyzkoušej to a uvidíš

2) když jdu ze tmy u baráku do světla, třeba abych se podíval na PC, na mapku apod., tak si zakreju pozorovací oko. Podle mé zkušenosti neztrácí svou adaptaci a ihned vidím skvěle.

VK · #3

Já mám stejnou zkušenost, tj. každé oko se adaptuje na tmu nebo na světlo nezávisle. (tedy alespoň množství rhodopsinu, jinak ty oči "o sobě vědí" a z hlediska synapsí se mohou ovlivňovat)

V. K.

Pavuk_ · #4

Janek8 napsal: Mam otazku zda se obe oci adaptuji na tmu soucasne nebo kazde zvlast? Ma smysl si treba dve hodiny pred pozorovanim zakryvat jedno oko paskou? Velka cast tehle zmen se asi deje v mozku, ale barviva (melatoninu?) se na sitnici muze usadit driv.

A dalsi vec, kdyz jsem adaptovany z pozorovani na tmu a jdu do svetla, jak moc pomuze zakryti jednoho oka? Diky za odpovedi.

Ano to je velmi dobry napad. Niektori amateri to tak robia - jedno oko je "pozorovacie" a dokonale adaptovane. Druhe "pracovne" a pozara do mapy, ci zakresluje. Krytku na oko pouziva aj slavny hladac komet David Levy
----
ja si tiez to prave setrim (adaptaciu) a ked idem do svetla mam ho zakryte

css94381672 · #5

pro perfekcionisty:

Finální citlivost tyčinek ovlivňuje řada faktorů; především dostatek kyslíku a cukru v krvi. Proto kuřáci vidí huře než nekuřáci. Chcete-li si navíc "pomoci", je vhodné během pozorovací noci tu a tam zakousnout něco sladkého... Naopak vyvarovat byste se měli alkoholu, jenž snižuje nejen citlivost sítnice, ale též funkce mozku. Množství rhodopsinu v neposlední řadě ovlivňuje i denní "dávka" ultrafialového záření. Takže pokud chcete večer pozorovat, vezměte si s sebou v létě na pláž a v zimě na lyžování dobré sluneční brýle.
Když už musíte během noci nezbytně navštívit místo, kde svítí bílé světlo -- třeba záchod, pak si na oči nasaďte červené brýle, například od "horského sluníčka". S nimi se můžete pohybovat v osvětleném prostoru, aniž byste přišli o adaptované tyčinky. Vaše pověst normálního člověka ovšem utrpí...

Hadra · #6

Janek8 napsal: Mam otazku zda se obe oci adaptuji na tmu soucasne nebo kazde zvlast? Ma smysl si treba dve hodiny pred pozorovanim zakryvat jedno oko paskou? Velka cast tehle zmen se asi deje v mozku, ale barviva (melatoninu?) se na sitnici muze usadit driv.

A dalsi vec, kdyz jsem adaptovany z pozorovani na tmu a jdu do svetla, jak moc pomuze zakryti jednoho oka? Diky za odpovedi.
Zakrývat si oči 2h pred pozorováním opravdu žádný smysl nemá..., ale je to všechno zajímavá úvaha - moc tomu nerozumím, mohl by se vyjádřit nějaký "očař"

. trošku blíž mám k problematice vnímání, ale i to je odvážné tvrzení - je to dost složité a dodnes nedořešené (takové to hardware z hlediska neurofyziologie a software jako psychický fenomén). Z fyzikálního hlediska máš-li obě oči v pohodě, máš dva nezávislé analyzátory (ccd ;D) a pokud u jednoho "nezrušíš" adaptaci na tmu (nedojde k rozkladu rhodopsinu ... jednoduše řečeno), zůstane adaptované. Ovlivněny budou ale asociační centra v mozkové kůře obou hemisfér, protože při "cestě signálu" se dráhy nervů z obou očí kříží a to tak, že oblast jedné i druhé hemisféry přijímá vizuální inf. z identických polovin obou zorných polí na protilehlé straně (z poloviny jednoho i druhého oka). Důkazem jsou poškození dráhy - před křížením totální slepota, za křížením různé výpadky - polovina pole a různé části. Takže tento případ - adaptace jednoho oka je spíše otázka interpretace vjemu - psychicky. Adaptované oko bude opět ve tmě podle mě(a odpovídá to i zkušenosti ostatních) v podstatě ihned dodávat plnohodnotný signál a druhému analyzátoru poběží známá 30-ti minutová adaptace.
- Jinak alkohol a nikotin v "malém" množství naopak zlepšuje přechodně kognitivní funkce

.

HonzaM · #7

Teoretizování dobré, ale proč neuděláte(/me) někdo pokus?

MilAN · #8

HonzaM napsal: Teoretizování dobré, ale proč neuděláte(/me) někdo pokus? Ono ani mjoc o teoretizování nejde. Červené brýle se odjakživa používaly ve fotolaboratořích i při rengenologie při přecházení ze tmy do světla.O adaptaci oka se snadno určitě každý přesvědčil, kdo se díval delší dobu do dalekohledu na úplněk a potom 10 minut viděl jedním okem tmu a druhým normálně. Jen zorničkami to není, ty reagují velmi rychle. A určitě najdeš dost pozorovatelů, kteří se jedním okem dívají na mapu ( i když svítí červenou baterkou, ale silnou) a druhým do okuláru. Souhlasím, že to není exaktní pokus s nějakým měřením, ale jsou to praktické zkušenosti generací astronomů, kterým bylo celkem jedno, jaká je hladina osvětlení , ale věděli, jak na to.

Pavuk_ · #9

HonzaM napsal: Teoretizování dobré, ale proč neuděláte(/me) někdo pokus? experiment ? nech sa paci

http://jeff.medkeff.com/astro/observing/beer/index.html

----
tu je rozne zaujmave pocitanicko od J.M.
http://jeff.medkeff.com/astro/observing/