Astronomické fórum

Yarkho píše:... aké je maximum správne vytemperovaného 200mm ďalekohľadu:

Tady je nahrávka kráteru Plato pořízená Josefem Vnučkem jeho newtonem 200 mm a ccd kamerkou (bohužel jen v youtube kvalitě):
https://www.youtube.com/watch?v=YJszRfD7DR8

Dle mých zkušeností umí dobrý newton 200 mm vizuálně mnohem víc, než je na fotkách v citovaném příspěvku a ani k tomu nemusí být špičkové podmínky.
K pohodlnému pozorování Měsíce je dobré mít poháněnou montáž a není nutné se bát zkoušet zvětšení větší, než která se tady obvykle dopoučují. I v horších podmínkách často umí problesknout pěkné detaily. Zvětšení do 200x ani montáž bez jemných pohybů na pozorování drobných detailů Měsíce téměř nepoužívám.

Koukám kšefty se hrnou asi taky začnu prodáva pozemky na Měsíci

MiX píše:

Yarkho píše: Dle mých zkušeností umí dobrý newton 200 mm vizuálně mnohem víc, než je na fotkách v citovaném příspěvku a ani k tomu nemusí být špičkové podmínky.

Osobne vidím v tom videu rovnaký level detailov.
Tiež tam nie je uvedený dátum a čas pozorovania, aby sme mohli porovnať napr. výšku Mesiaca nad obzorom.

Nechápte to prosím zle, hovorím o vytemperovanom ďalekohľade, nie o dobrých podmienkach - za vynikajúcich podmienok je obraz úplne iný. Ale také som pri pozorovaní Mesiaca zažil raz za asi 3 roky.

No na tom videu kráteru Plato jsou dva detaily, opravdu hodně nadprůměrný seeing a je stažena gamma, to hodně pomáhá při online pozorování hlavně na tomhle lávou zalitém a velkém kráteru.

Ahoj už vícekrát jsem pozoroval krátery v Plato , nejmenší zvětšení při kterém jsem viděl několikrát jeden kráter bylo 92 použitý přístroj Newton 150/1200, Měsíc byl však nízko. Tak se nedalo větší zvětšení použit a spatřit více kráteru . Při větší výšce Měsíce se mi osvědčilo zvětšení 240 a 300 to už jsem spatřil 5 kráterů v Plato.

Alnitak: V dobrých podmínkách těch 5 jamek 150mm dalekohled dokáže rozlišit celkem bez problémů. Když jsou podmínky opravdu hodně dobré a je to správné nasvícení jamek Sluncem, tak je šance je vidět jako jamky. Velkým zvětšením 240x a 300x to stojí za zkoušení. Jamku A bys měl dát snadno. Jamku B celkem taky. C a D se někdy zdá snadnější, než B, ale často to je tím, že jsou blízko vedle sebe. To klame a já spíš snadněji rozliším jamku B.
Pak tam je celkem velká jamka E. Když je dobře nasvícená, tak 150mm průměrem jde ještě rozlišit. Těchto 5 ,, velkých ,, kráterků by tedy mělo jít rozlišit jako jamky. A ono to opravdu jde. Jenže je trochu problém, je tak vidět všechny najednou. Málokdy se sejde hra světla a stínů příhodně pro všechny jamky. Další 1 až asi 3 jamky je šance vidět jako světlé body.
V průměru vidím v 172mm refráku za trochu lepších podmínek 2 jamky a asi 3-4 světlé body. Lepší rozlišení je pak celkem vzácné. Je ale pravda, že Plato nepozoruju tak často a poctivě jako planety. Možná bych pak měl lepší skóre.

Dneska jsem v rámci zkoušení nových okulárů natrefil na vynikající seeing a dokonce se mi i podařilo vytemperovat mojí 400ku, a protože kromě Měsíce toho nebylo moc vidět, kouknul jsem do Plata. Zvětšení 280x a 420x, krátery A B C D E viditelné skutečně jako krátery/jamky, F G H jako světé plošky (H protažený), I J a P už obtížněji jako světlé body, K L M občas problikly jako světlé body na hranici viditelnosti. Kvůli mrazu a velkému jasu Měsíce mi dost slzelo oko a navíc jsem neměl židli, takže to nebylo úplně pohodlné pozorování, ale obraz byl parádní, tolik jsem toho na Měsíci ještě nikdy neviděl. Začínám ten dalekohled mít rád

michal.b: Pěkný report a konečně zase někdo napsal o pozorování detailů na Měsíci velkým dalekohledem.
To, že velký průměr zvládá DSO lépe, než menší zná každý, ale kolik tady je reportů přes velký průměr Měsíce, planet, nebo třeba dvojhvězd? Přeju vždy co nejlepší seeing, aby se výkon dal využít.
Jamka A je v průměrném seeingu a dobrém nasvícení v 172 zv. 280x vidět jako jamka velice snadno. Teď naposled před pá dny jsem jí tak viděl, když byl Plato osvětlen asi z 90% a dno ještě bylo takové matné. Úžasný pohled!
Ty další jamky jsou pro menší průměr už trochu oříšek, ale 4 kráterky jako jamky ještě v dobrých podmínkách dám.
Když budeš mít někdy štěstí na seeing a dobré nasvícení míst přistání APOLLO 15, nebo 17, tak zkus co největší použitelné zvětšení a budeš překvapen v jakých detailech se dají tyto oblasti pozorovat.

Já nejsem úplně fanoušek Měsíce (popravdě řečeno bych ho nejradši natřel na černo ), takže když se dostanu k jeho pozorování, tak je to spíš náhodou. Bohužel u mě znamená pozorování s velkým dalekohledem naložit ho do auta, někam jet, poskládat ho, hodinu temperovat - což bych kvůli Měsíci / planetám / dvojhvězdám udělal jenom kdybych měl jistotu, že bude fakt dobrý seeing. No a ten se dost blbě předpovídá - u DSO mi stačí vědět, že bude jasno, dobrý seeing a koneckonců ani temperaci zas až tak nutně nepotřebuju (i když včera Eskymák při velkém zvětšení vypadal jak na fotce).
Mimochodem třeba E a F v Trapézu byly včera úplně triviální, stejně jako Sirius B, bohužel jsem neměl po ruce žádný seznam těsných dvojhvězd abych se na nějaké podíval. 14 Ori s 0.9" byla taky triviální se slušnou mezerou mezi složkami, u slabších hvězd byl krásně vidět Airyho disk, který má ve 40cm nějakých 0.35"... Ale to se povede jednou za uherskej rok

Jasně, to chápu, tak zase za pár let holt . Já mám výhodu, že mám dalekohled téměř pořád vytemperovanej a připravenej na pozorování za 5 minut. Kolikrát vidím v dálce jak jdou mraky a ještě rychle hodim rouru na sloup abych se podíval na planety, nebo Měsíc.
14 Ori pěkný. Tu jsem dlouho nepozoroval a dík za připomenutí.
Jó a blahopřeju ke štěněti

Michale, jen bych upřesnil, Airy disk pro 400mm má průměr 0.7". Těch 0.35" je rozlišení

A jo, vzoreček je pro poloměr, zapomněl jsem vynásobit dvěma Díky za upozornění.

Pepo??
https://www.cloudynights.com/topic/808922-crater-plato/

Artaban píše: ↑01. 02. 2022, 11:22 Pepo?? :)
https://www.cloudynights.com/topic/808922-crater-plato/

A nám se tady nepochválí (aspoň jsem si nevšiml)

Artaban píše: ↑16. 01. 2022, 11:43 Jasně, to chápu, tak zase za pár let holt :D . Já mám výhodu, že mám dalekohled téměř pořád vytemperovanej a připravenej na pozorování za 5 minut. Kolikrát vidím v dálce jak jdou mraky a ještě rychle hodim rouru na sloup abych se podíval na planety, nebo Měsíc.
14 Ori pěkný. Tu jsem dlouho nepozoroval a dík za připomenutí.
Jó a blahopřeju ke štěněti ;)

To je ten hlavní důvod, proč mám radši malé refraky. Se špičkovým N250/1600 jsem zažil jen jednou čeho je 25cm schopno na Jupiteru. Jinak po většinu času to bylo podobné jako v 100mm refraku. Detailů tam bylo sice víc, ale ne zas o tolik, aby stálo za to tahat se s tím heblem...