Test Newton klasik versus Newton "MT"

[Marwingarden]

Já to od počátku chápu tak, že se jedná o dva samostatné optické systémy. Jeden je Newton a druhý mikroskop. Newton promítne obraz na virtuální matnici v ohnisku F1 a mikroskop ten obraz zvětší v poměru ohnisek okuláru a objektivu. Možná to chápu blbě, ale takhle mi to dává smysl.

Já to taky tak chápu a funguje to výborně.

Marwin

[MilAN]

I když se budete plácat vzájemně po ramenou, zvětšení mikroskopu nikdy nebude v poměru f objektivu /f okuláru. To je blbost, a proti tomu se vždy u každého ohradím - ale nebudu sním diskutovat o blbosti.

[KpS]

Jinak ten obrázek co sem dal Milan absolutně nic neříká co tam na tom obrázku je.

Josefe, náčrtek z ruky není technický výkres. Tvoji hlavní ideu vystihuje. Bude-li někdo podle něj stavět, stejně si musí vše propočítat sám.
Do efektivního ohniska F_ef se umístí čip kamery, nebo okulár. O mikroskopu lze mluvit jen v tom druhém případě. Každý mikroskopický objektiv má na sobě napsáno zvětšení, pro které je navržen a které platí, pokud je dodržena standardní vzdálenost obrazové ohniskové roviny objektivu od dorazu jeho závitu. Ta je 160 mm, dříve u Meopty byla 170 mm. Dále je u objektivu důležitá jeho numerická apertura, která uvádí, jak široký kužel světla pobere. U příliš světelného primáru by se mohlo stát, že část světla přijde nazmar. Numerická apertura též společně se světelností primáru určí, jakou má objektiv rozlišovací schopnost (ta závisí i na světelnosti kondenzoru-primáru) a ta by neměla být menší, než má ve svém ohnisku primár. Zkrátka primár a objektiv musí být dobře sladěny a přitom by mělo ještě něco zůstat na nevinětované zorné pole. To bude ovšem malé. Přesto bych rád měl na planety takový dalekohled, ale se zrcadlem aspoň 10" je pro něj moje lodžie bohužel malá.

[Josef II]

Tady se nikdo nepoplácává po ramenou.
Napíšu to polopaticky na příkladu a nemusí to být MT systém.
Snímej v běžném Newtonu 200/1000 obraz v primárním ohnisku třeba Měsíc a změř si jeho velikost na matnici šuplerou.
Pokud použiješ mikroskopický nástavec třeba 4x ,tak co myslíš,že naměříš na matnici v tomto novém ohnisku ve vzdálenosti 160 mm od mikroskopického objektivu.?
Tento nově vytvořený obraz bude odpovídat novému ohnisku,zde v tomto případě bude 4x větší ,nebo myslíš ,že ten obraz nebude 4x větší?
Samozřejmě ta nově vytvořená veliikost obrazu bude odpovídat zrcadlu s výsledným ohniskem 4000 mm.
Případně si zavolej na pomoc Astara a budu zvědový co ti napíše.

[MiX]

KpS: Myslím, že Josef citovanou větou reagoval na ten obrázek s měchem...

[peta62]

Josef II to presne definoval jako "obrázek" ( aparat s mechem ) a v "optickém popisu" byl ten nakres. Nedokazi posoudit spravnost vzorce v tom popisu, ale pokud znam ohnisko dalekohledu, zvetseni mikroskopicke casti a pripadne okular, neni ten vzorec moc platny i kdyby byl spravny. Z vysvetleni, ktere uvedl Josef II je vse jasne.

[MilAN]

v příspěvku 111 je to komplet, a na následném nákresu je to názorně. (v optice by asi stačilo napsal "předmětná vzdálenost" a "obrazová vzdálenost") . Lze na to jít z kterékoliv strany a vždy se dostane správný výsledek. Na originálu mikroskopického objektivu to číslo je napsáno a tak není potřeba už nic počítat- a stále platí ten nákres i možný výpočet

[Josef II]

Milane včera tě jsem žádal,aby jsi uvedl celý článek vztahující se k uvedenému snímku s tím foto-měchem ?,protože jinak ten snímek má nulovou hodnotu. A tak se ptám podruhé ,uveď celý článek,vztahující se k foto měchu.
V tom optickém schématu,který je vztažen k této fotografii je Tebou výslovně uvedeno,že je tam použitý mikroskopický objektiv .
A protože v tomto článku řešíme řešíme kombinaci mikroskop a dalekohled s minimálním zástinem ,předpokládám,že v tom článku bude uvedeno použití mikr.objektivu s uvedením minimálního zástinu. .Osobně si myslím,že k tomu měchu patří nějaký projekční objektiv,případně i foto objektiv s krátkým ohniskem,už proto,že MO dobře vykreslí ,jen malou plochu a zcela mi uniká smysl jeho použití v tom,aby vykreslil tak velikou plochu ,proto nejspíš ten článek nechceš uvést a pokud jsem se zmýlil,tak se klidně omluvím.
A za třetí tvůj včerejší příspěvek je opět velmi zmatečný a vztahující se na okulárovou projekci, protože tahle diskuze začala dotazem jak spočítat zvětšení dalekohledu v MT kombinaci ,tak ten tvůj příspěvek beru ,jako únik a pokus dostat diskuzi. do zcela jiné roviny ,samozřejmě vůbec nevěřím tomu,že by Dvader měl počítat výsledné zvětšení tebou uváděných rovnic.

[honza22]

To jsem napsal já v takové zjednodušené úvaze, jak MT funguje a Milan se toho pochopitelně hned chytil, i když ten můj komentář byl myšlen spíš jako otázka, než tvrzení, ale to u něj nepřekvapí.

[Josef II]

Honza 22,už jsem to smazal,dík za vzkaz.

[Pavebo]

Řekl bych, že temná hmota je pohříchu jasnější, než Milanova snaha prokázat, že MT newton je desítky let běžně známá modifikace. Pepo, je úplně zbytečné dělat si vrásky kvůli takovému tvrzení, kterému docela dost jasně oponuje i praxe předchozích desetiletí, kde nějak nic není a není a není…

To, co je důležité je fakt, že jsi s nápadem přišel a veřejně (a vlastně i statečně) představil koncept, který pomocí “mikroskopu” umožňuje dosáhnout u newtona minimální zástin primáru s bonusem optimálního/ maximálního využití rozlišení systému a to vše při malé stavební délce dalekohledu. Nelze než ti pogratulovat k tomuto počinu.

[honza22]

Pro JosefII.
Vrtá mi hlavou, kam až by se teoreticky dalo zajít s tím průměrem sekundáru. Je reálných třeba 8-10 mm na průměru? Mám pocit, že nastavením toho mikroskopu bych měl zaostřit prakticky až na osu primáru, nebo se mýlím? N150 už mám připravenou, ale řeším objektiv mikroskopu a sekundární zrcátko, tak si říkám, kam až by se dalo zajít, aby to bylo smysluplné a funkční. Jak to vidíš?

[Michal1]

S centrálním zástinem to netřeba hrotit. Jestli je zástin 10 nebo 20 %, to člověk v reálných podmínkách nepozná. Doporučuji si pohrát s vlivem centrálního stínění v Aberratoru: http://aberrator.astronomy.net/
Zde už jsou nějaké předgenerované obrázky: http://www.damianpeach.com/simulation.htm

[Josef II]

Pro-Michal1,při testech kde používám velká zvětšení 8-10 D jsem ,již viděl znatelné zhoršení obrazu i při zástinu 15%.Tak mi je ten aberrátor šuma fuk a věř mi,že nemám sebemenší zájem si vymýšlet.
Prostě šedivá je teorie a zelený strom života.
Pro Michal 22-samozřejmě můžeš,jet,až k ose,ale bude to na jasnějších objektech dělat mírný rozptyl,takže to nedoporučuji.
Pro -Pavebo ,Pavle dík za vzkaz,jen mi vrtá hlavou,jak je možný,že dlouhá léta jsem se snažil spatřit Sirius B a přitom stále nic ,ale v MT je to celkem snadná záležitost ,pokud je seeing dobrý,přeci i jinde v Čechách mají občas dobrý seeing a ty pozorování jsou spíš nulové,živou nahrávku Siriuse B jsem tady od někoho mimo mně tady z Čech nenašel. taky je zajímavý,že na YT jsem nenašel lepší živé nahrávky ,které tam mám já ,tak čím to asi může být,že.Jinak Sirius B byl poprvé fotograficky zaznamenán ,až v roce 1970,ale ,už tenkrát byly citlivé fotomateríály a kvalitní dalekohledy.
Takže já na tyhle tabulky nic nedám ,pouze jen píši o tom,co vidím a co vidím i zaznamenám.
Přitom záznamy planet patří k těm nejobtížnějším činnostem tady u nás v amatérské astronomii.
Dle Milana je tohle dávno známé a nechce se mi věřit,že ti lidé byli tenkrát tak blbí,že tu kvalitu neviděli a nedali o ní vědět.
Takovéhle bajky od Milana jsou jen skutečně jen ty bajky a to,že tak Milan jedná je záhadou i jiným lidem a všichni stejně,jako já za tím vidí něco jiného ,než je vědecký zápal ,tak co .
Ještě malý dodatek,když jsem dával článek o MT na CN,tak tam,než něco uveřejní, si to proklepnou ve dvoustupňovém kritickém řízení a pokud by to bylo,již dávno známé,tak to prostě neuveřejní,

[MMys]

Nojo, jenomže ony to nejsou živé nahrávkay bez processingu, jak všichni používají k natáčení planet, a v surovém stavu je publikují. Sám jsi mi říkal, že v tom SW, co používáš k záznamu, máš nastavené doostření a zvednutí saturace.