V čem je smysl vzniku vesmíru ???

[Pupak]

Proč všichni hledáte odpověď na něco, co lidi dávno vědí? Vesmír stvořil Bůh. Píše se o tom v jedné knížce.

[Homer]

Viz můj příspěvek č.86 .

[KpS]

O smyslu můžeme hovořřit v souvislosti s nějakým záměrným rozhodnutím, s činem. Otázka tohoto vlákna tedy implicite stojí na pozici kreacionismu. Ten ale není jediným možným pohledem na svět kolem nás. Před Velkým třeskem mohlo existovat nestabilní vakum, které přešlo fázovým přechodem do nového energeticky výhodnějšího vakua s uvolněním energie. A že se tak nestalo hned? Např. i pro jádro radia je energeticky výhodnější rozpadnou se, ale nestane se tak nutně hned po jeho vzniku. Potenciálovou bariéru je nutné protunelovat. Umožňuje to kvantová mechanika, ale kdy se rozpadne konkrétní jádro radia, předpovědět nelze.

[peto]

Moja odpoved na otazku z nazvu vlakna je: ...presne v tom, v com je zmysel mojho zivota... a to snad vie kazdy, okrem par zufalcov co stratia zmysel zivota...

[cieja]

Proč všichni hledáte odpověď na něco, co lidi dávno vědí? Vesmír stvořil Bůh. Píše se o tom v jedné knížce.

Neber doslova co se v té knížce, nebo spíše v tom zbytku co schálili cenzoři, píše. Je to obrazné vysvětlení.
Ale lidé se ptají a to je jejích úděl. Chtějí vědět smysl Vesmíru ale nejdříve musí pochopit smysl svého života aby byli schopni pochopit smysl Vesmíru.

[Pupak]

Měj jsem pocit, že ten smajlík na konci bude stačit k tomu, aby lidi pochopili, že to není myšleno až tak vážně.
Upřímně, my vůbec nevíme, jestli nějaký vesmír existuje. Přijímáme elmg. vlnění různých vlnových délek odněkud v časovém rozmezí 14 mld let, takže z takových informací si lze těžko udělat reálnou představu, co vlastně kolem nás je. Studoval jsem VŠ matematiku a fyziku, taky jsem věřil, že jednou budeme znát tu vekou pravdu, jak a proč, ale dnes jsem skeptik, protože současná věda se od té pravdy vzdaluje tím víc, čím složitější matematický aparát potřebuje k tomu, aby vysvětlila to, co k nám z vesmíru přichází. Je mi jasné, že dnešní mladý člověk věří ve vědu a myšlenky starých filosofů považuje za blábolení, ale já to vidím přesně opačně. Dokud nepoznáme sebe sama, nikdy nepochopíme to, co je kolem nás a k tomu nám věda a technika nepomůže.

[Homer]

Hmmm, je mnoho lidí kteří studovali na VŠ ledasco, dosáhli profesur a kdejakých ocenění a smajlík na konci té věty by nepoužili, neb mají přes svoji všechnu vědu jasno.
Může to být všelijak a v tom je ten půvab. Ještě větší půvab je v tom, že velmi pravděpodobně na to bádající část lidstva nikdy nenajde odpověď, kdežto zbývající část odpověď zná a mají to ve svých úvahách jednodušší .

[Pupak]

Poznání a víra nejsou totéž, i když si to dost lidí myslí. Bible je pravdivá v mnoha aspektech, ale asi nejvíc v tom, když říká, že Bůh je nepoznatelný.

[Homer]

Samozřejmě, ale řada lidí došla k víře právě přes své ( i ) vědecké poznání. Tipl bych si, že Vesmír je nepoznatelný stejně jako Bůh. A možná je to tak, že to jsou synonyma téhož, navíc projevy obojího můžeme pozorovat. Jeden evangelický kněz mi kdysi řekl, že Boha chápe jako princip, řád. A co jiného je Vesmír...Ale nad tím přemýšlí jiné hlavy, než je ta moje .

[peta62]

... neb mají přes svoji všechnu vědu jasno.
....

Oni vetsinou tvrdi, ze maji jasno prave diky te vede. Napriklad pana Grygara jsem slysel vysvetlovat, ze pravdepodobnost, ze velkym treskem vznikne tak dokonale fungujici vesmir, je stejna jako vytvorit vybuchem neceho barevnou televisi.

Edit : tak nejak, zacal jsem psat nez se objevil posledni prispevek.

[Pupak]

Samozřejmě, ale řada lidí došla k víře právě přes své ( i ) vědecké poznání. Tipl bych si, že Vesmír je nepoznatelný stejně jako Bůh. A možná je to tak, že to jsou synonyma téhož, navíc projevy obojího můžeme pozorovat. Jeden evangelický kněz mi kdysi řekl, že Boha chápe jako princip, řád. A co jiného je Vesmír...Ale nad tím přemýšlí jiné hlavy, než je ta moje .

K víře nelze dojít poznáním. Víra je opak poznání. Věřit mohu jen tomu, co neznám Jakmile to poznám, je to racionální poznatek, nikoli víra. Ta je slepá. Tzv. víra vědců, nemá obvykle s vírou nic společného. Oni jen připouštějí, že asi existuje něco, co vesmír vnitřně řídí, ten princip, ale my ho zatím neznáme. Jsou přesvědčení, že jednou ho poznáme. Jsou výjimky vědců, kteří odvrhli vědu a stali se věřící.
Otázka proč je vesmír jaký je, nemá smysl. To my, lidé, se divíme, jak mohlo něco takto vzniknout, ale divné je to jen pro nás. Náš model myšlení hledá smysl v tom, kde žádný není.
Když vysypu miliardu písmen z letadla na letištní plochu a 2000 let let se budou miliony lidí snažit dát tomu seskupení písmen nějaký smysl, t.j. vytvoří v podstatě jakýsi pseudo jazyk, který tomu nakonec dá nějaký smysl, bude se pak někdo ptát, který Bůh učinil to, že ta písmena vytvořila právě toto unikátní seskupení a ne miliardy jiných. Jenže v tom žádný Bůh není. To my jsme vytvořili ten nástroj a dali tomu nějaký smysl. Bez nás by to byla jen spousta písmenek beze smyslu.
Věda nedělá nic jiného, než že buduje virtuální model světa a pak se mnozí diví, že řád, který my sami vytváříme, existuje a hledá v tom vyšší moc.

[Beda]

Jistě, na tato složitá témata existuje množství podnětných děl od autorů, kterých si většina z nás hluboce váží. Napadá mě na rychlo Jiří Grygar, Albert Einstein a Erich Fromm.
Tady jsou výňatky z knihy J.Grygara "Věda a víra" :
https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapi ... rim-v-boha
Dovolím si dva odstavce citovat:
..." Osvícenecký racionalismus minulého století, jenž dosud většina veřejnosti ztotožňuje s postojem současných vědců, víceméně naznačoval, že se při zkoumání přírody bez Boha docela dobře obejde, či - řečeno slovy Laplaceovými - "tuto hypotézu nikde nepotřebuje". Odtud také vyvěrala typicky ateistická víra marxistů, že věda postupně dokáže vysvětlit veškeré dění v přírodě, že neexistují věci vědecky nepoznatelné, nýbrž pouze dočasně nepoznané.
Během XX. století však došlo v hlavních oborech přírodních věd k velmi významným objevům a posunu celkového pohledu na schopnost člověka postihnout pravé příčiny dějů a vztahů v přírodě a předešlá vědecká pýcha tím vzala patrně již definitivně za své. Mám tím na mysli zejména obecnou teorii relativity, kvantovou mechaniku a molekulární genetiku, jež ukázaly, jak naivní byly naše předešlé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru jako jakéhosi gigantického věčného orloje, který pěkně tiká proto, že do sebe zapadají nějaká ozubená kolečka. Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v době, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek." ...

Zmíním ještě Alberta Einsteina a jeho "Jak vidím svět" a " Z mých pozdějších let-jak vidím svět II ". Nejlépe a krátce vystihnul problematiku jeho výrok : " Bůh nehraje v kostky" ...!!

[Pupak]

Einsteinův výrok " Bůh nehraje v kostky" zbrzdil vývoj kvantové fyziky o 5-10 let. Tak velký vliv měla Einsteinova autorita a jeho vírou podepřené odmítání základních principů kvantové fyziky. Eistein sám na sklonku života prohlásil, že to byl jeho největší vědecký omyl. To, že je někdo slavný fyzik, nebo matematik, z něj nedělá naprosto žádnou autoritu ve věcech, které jsou výsostným teritoriem filosofie.

[Beda]

Jestli zrovna tento jeho výrok zbrzdil vývoj kvantové mechaniky nemohu posoudit. Kde by ale byla dnešní věda bez einsteinova myšlení a jeho teorií ? To, že věřil v Boha považuji spíše za důkaz, jak daleko ve svých kosmologických úvahách dospěl ! A bylo jen málo vědců, kteří byli ochotní přiznat, že jeho myšlenky nejsou schopni v celém rozsahu sledovat.

[Pupak]

Tak on to nezbrzdil ten samotný výrok, ale jeho postoj a tvrdé nekompromisní vystupování proti kvantové mechanice. Einstein byl věřící vždy. Nestal se věřícím díky fyzice. Navíc jeho osobní morálka měla k morálce věřícího dost daleko.