V čem je smysl vzniku vesmíru ???

[vpadysak]

Je veľmi zaujímavé čítať príspevky a uvedomovať si, akí sme tu všetci úplne rôzni. U mňa práve astronómia spôsobila to, že som od úplného ateistu teraz svojím vlastným spôsobom veriaci. Neviem si napríklad predstaviť, že pozorujem celý večer nádherné vesmírne objekty a potom si poviem, že sú krásne a tak, ale vlastne nemajú žiadný zmysel a ani Vesmír nemá zmysel. To je pre mňa úplne nelogické a nepochopiteľné. Samozrejme rešpektujem všetky ostatné názory.

[Homer]

Takovými otázkami se zabývaly, zabývají a budou zabývat onačejší hlavy, než jsou ty naše - a je otázkou, zda to kdy rozřeší. Podobně se dá přemýšlet o smysluplnosti existence života, zvláště o jeho vlastně jediném úkolu - snaze druhů zachovat svoji existenci co nejdéle. Narodit se, žrát co nejvíc, zplodit potomky a zahynout a mezitím se nenechat sežrat jinými. Snad jen člověk je výjimkou - někdy .
Jak říkal náš velikán - "můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat".

[vpadysak]

Na iné hlavy by som sa v tomto prípade nespoliehal. Túto otázku si musí vyriešiť každý sám, ináč to bude stále iba prikláňanie sa k tomu či onomu názoru. Nech už ho prezentoval, alebo prezentuje hoci kto.

[kavka]

Homer: Rozmnožovací pud a pud sebezáchovy jsou celkem vysvětlitelné přirozeným výběrem. Poskytovaly svým nositelům evoluční výhodu. Kdo je měl v menší míře, nedožil se reprodukčního věku.

Snaha skloubit víru a vědu se odehrává různými způsoby. Fundamentalisté jsou schopni tvrdit, že Země byla stvořena již s kostrami dinosaurů a hvězdy s paprsky až téměř k Zemi, jen aby bylo možné setrvat na tvrzení, že k stvoření došlo před cca 6 000 roky.
Někteří zase přizpůsobují výklad Bible současným vědeckým poznatkům. Působí to často křečovitě. Je to ale jedna z vlastností Bible, že ji lze vykládat často protikladnými způsoby.
Názor, že Bible nehovoří o tom, jak vesmír vznikl, ale proč, se mi nezdá. Kniha Genesis popisuje jak k stvoření světa došlo dost podrobně a velmi poeticky, ale z vědeckého hlediska ne úplně přesně (řečeno eufemisticky). Dnes se často tvrdí, že Bible není učebnicí přírodovědy, ale po staletí tak bohužel vykládána byla.
Sv. Františkovi z Assisi se to věřilo. Chodil po placaté zemi, svítil na něj bratr Slunce a hvězdy byly pouhé kulisy. Ale dnes, když můžeme předpokládat i jiné civilizace. Stvořil je týž Bůh? I tam přišel Vykupitel? Otázek by bylo mnoho.

[dvader]

42

[MMys]

Don´t panic

[nou]

Optimistický nihilizmus

[Homer]

vpadysak:
Jen jsem konstatoval, nic víc. Samozřejmě, ať se s tím každý vypořádá po svém. Drtivá většina lidí se tím ovšem nezaobírá vůbec a ani jim to mnoho neschází.
Kavka:
Měl jsem na mysli smysl existence života jako takového, stejně tak, jak je položena otázka o smyslu vzniku vesmíru. Evoluce ( pokud vůbec funguje tak, jak je většinově chápána ) je už jen součástí této existence.

Na Bibli věru specialista nejsem, ale uvědomuji si, že to je text starý několik tisíc roků, psaný zřejmě po etapách různými autory a jeho současná podoba je nutně poznamenána řadou překladů mezi jazyky, které musely význam původního textu posunout. Za sebe proto zastávám názor, že výklad starého textu, jenž byl mnohonásobně překládán a rozhodně ne vždy z původního textu, ale tvořily se kopie z kopií, patří spíše znalcům v oboru.

Představuji si, jak se na naši dobu a stupeň našeho poznání budou dívat lidé ( pokud nějací budou ) za dalších 8 století. Z akcelerace tempa lidského poznání bych soudil, že to bude daleko větší propast, než je mezi naší dobou a dobou s. Františka z Assisi .

[hades]

Jak to tady čtu tak jsem si vzpomněl na jednu teorii, která tvrdí, že žijeme v simulaci. Že vlastně ani nežijeme, ale jsme simulací. A když sleduji vývoj v oblasti AI, myslím si, že nejsme moc daleko od okamžiku, kdy se lidstvu podaří vytvořit simulaci, která tuto teorii potvrdí. A nebo možná ne.

[kavka]

Homer: Na naše předky, tím spíše na Františka z Assisi, se nedívám povýšeně. Pouze jsme se snažil konstatovat, že ve 12. -13. století nebyly tak zjevné rozpory mezi tehdejším poznáním a biblickými texty. Uznávám velikou kulturní hodnotu Bible. Dává svědectví o úrovni právních a etických norem té doby (např. život svobodného člověka má větší hodnotu než život otroka), o lidských představách Boha v době, kdy vůbec bylo myslitelné, že vyžaduje lidské oběti atd.
Nejsem jejím znalcem, ale tvrzení, že Bible připouští různé výklady a také "onačejší" hlavy různé výklady podávají, platí. A často nepatrné nuance vedly k náboženským válkám.
Domnívám se, že účelnost čehokoli je ryze lidská kategorie a objektivně v přírodě neexistuje.

Hades: Jaký by byl rozdíl v tom, že žijeme v simulaci, nebo ne, pokud tento rozdíl nevnímáme?

[Homer]

Kavka:
Mne ani nějaký povýšenecký pohled nenapadl . Jednoduše 8 století v lidské historii je obrovská propast, ještě větší propast zeje mezi dobou sv. Františka z Assisi a dobou vzniku Bible. Troufám si říci, že ještě daleko větší propast bude mezi naší dobou a dobou za dalších 8 století.
S příspěvkem samozřejmě souhlasím, jen podotknu, že "účelnost" je sice lidský výraz, ale to, co vyjadřuje, je motorem již zmíněné evoluce. Jak známo, Příroda nerada mrhá a u živých tvorů směřuje vše k účelnosti. Ne vždy to je dlouhodobě k užitku, ale to jsme už zase někde jinde .

[dvader]

Je dobré si připomenout, že vlastně Nový zákon vznikl na objednávku a zřejmě jej napsal jediný člověk jako souhrn a revizi starších textů a potřeb mocných v té době…

Nemyslím to jako hanění a degradaci, ale právě jako zamyšlení, co to vlastně reprezentuje a jaká byla v té době představa o potřebnosti nového řádu pro společnost a poddané.

[stana85]

Pardon ale co je to pitomou otázku? Co je jako se ptát v čem je smysl že je bouřka. Nebo že začalo pršet atd.

[Homer]

Prý se říká, že nejsou hloupé otázky, ale jen hloupé odpovědi. Taky je prý lepší se zeptat a být hlupákem chvíli, než se neptat vůbec a být hlupákem celý život.

Jsou jednoduše tací, co si takové otázky kladou a tipl bych si, že je tomu tak od nepaměti.

[kavka]

Homer Při vší úctě, nemyslím si, že se jedná o účelnost. Nahodilé mutace vytvářejí nové vlastnosti. Přetrvávají nejen pokud jsou evolučně výhodné, ale i tehdy když jsou evolučně indiferentní. Reakce na okolní podmínky formou bolesti jistě poskytovala evoluční výhodu, ale jaký účel mají nesnesitelné bolesti onkologického pacienta v terminálním stádiu? Není potřeba zvláštní empatie ke zjištění, že svět je plný utrpení. Takovýto svět dokážu akceptovat pouze jako důsledek slepých přírodních sil bez jakýchkoli etických norem, nikoli jako nějaký koncept. To je i moje odpověď na prapůvodní otázku tohoto vlákna.

Z literatury, která se dotýká tohoto tématu např.: Lawrence Krauss: Vesmír z ničeho, Richard Dawkins: Sobecký gen, Boží blud, Miroslav Vevverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem, Hledání Boha