Tím hodně těžké na pozorování a focení je myšleno jak hodně vzdálené družice, tak hodně slabé a tak i hodně malé a bylo by zbytečné zakládat nová vlákna pro různé objekty.
A tak abych začal, tak jedno současné pozorování.
Jedná se o cubesaty a to velikosti jak 1U ( 10 x 10 x 10cm) jmenovitě SKCUBE , tak 2U (10x10x20cm) a to UCLSAT
Satelity jsem fotografoval ( vizuálně snad někdy příště) mojí odzkoušenou technikou, která dává maximální dosah pro letící objekty cca 10,5 mag.
Kromě samozřejmě dobré přípravy , vyběru vhodného osvětlení a polohy je potřeba i hodně štěstí. Polohu i čas lze exaktně určit s velkou přesností, ale to , jak bude natočena družice vůči Slunci a nám, hodí li nějaké "prasátko" či zrovna bude k nám otočena černou plochou, to je opravdu jen a jen o velkém štěstí a náhodě. Při takhle malém a málo jasném objektu se úspěch nadá nijak ovlivnit ani zaručit
Tak na obrázku níže je přelet obou cubesatů - v závěsu za sebou v malém odstupu a je dobře vidět, o čem jsem teď psal.Jednotlivé expozice jsou 0,5s, průlet pole 1,5° x 1°trvá něco přes 3s, vzdálenost k satelitům cca 1200km, přesto jsou satelity vidět jen na některých expozicích. Mezi snímky je vygenerovaná předpověď průletu v programu SkytechX a je vidět vynikající shoda jak vlastního průletu, tak i výpočtu programu SkytechX

A níže je vidět v animaci, co se z drah obou cubesatů podařilo zachytit při průletu
UCLSAT

SKCUBE
