Milane, tím to není. Sice je to tak, ja popisuješ, tedy v každém monochromatickém obrazu je přerušovaný difrakční kříž, s polohami maxim tam, kde vyšly pro danou vlnovou délku (nebo přesněji rozsah délek) co pustil filtr. Po složení dílčích monochromatických snímků do RGB ale vyjde úplně stejný výsledek, jako když to zachytíš DSLR nebo OSC CCD na jeden snímek.
Barevné difrakční paprsky tedy dělá i DSLR i barevná (OSC) CCD kamera stejné (tedy pokud nejsou tak jemné, že začnou inerferovat s Bayer maskou senzoru, což je při běžných tloušťkách ramen nereálné). Tenčí držák má spektrum vzniklé interferencí rozložené na větší délce. To je bez diskuze. Třeba tady je to focené ještě N185/610, s relativně tenkýmy rameny držáku (1.5mm) na barevnou CCD QHY8:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/AstroForum/M31_4.jpg A stejnou sestavou jsou zde snímané Plejády:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/Hi_res/M45_4_full.jpgI tam je duha vidět (byť dost slabě, protože ve snímku převažuje modrá a aprsky jsou dost přeexponované)
Pak jsem z důvodů malé tuhosti vyměnil ramena za silnější, a následek zde skoro všichni znají ;)
viz třeba:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/Hi_res/Abell1656_LRGB_full.jpgFranta podle mě nemá beravné paprsky z toho důvodu, že snímek je celý do modra (ostatní barvy v něm takřka chybějí) a navíc má paprsky v jejich části blízko ke hvězdě dost přeexponované. Protože 800ASA a 5min subexpozice s DSLR na tak jasných hvězdách k té přeexpozici povedou.