Pro změnu něco málo z low-endu.
Po
pondělním fiasku jsem ve středu vyrážel až v osm (a ve čtvrtek zase vstával v šest), takže původní plán zkusit (znovu) Kozákov padl a vyhrály Mcely, kam to mám jen asi 20 minut. Po příjezdu teplota "příjemných" (proti pondělku) -6°C a obloha 20.65 MSA v zenitu (žádná sláva, ale holt zatím nejlepší podmínky od půlky října), nad obzorem byl trochu znát mlžný opar, ale výrazně méně než v pondělí, dokonce i ten nešťastný Nymburk na jihu byl celkem snesitelný. Teplota postupně klesla asi na -8°C a jas oblohy na 20.75 MSA v zenitu.
Chtěl jsem hlavně zkusit nedávno pořízené 2" filtry (UHC a OIII), tak jsem začal začal klasikou M42/M43, nejdřív 39x bez filtru. Povzbuzen tím, jak pěkně se rýsoval Trapez, jsem zkusil i 171x, ale tam se rychle ukázalo, že seeing nestojí za nic, v podstatě se nedalo pořádně zaostřit a obraz se viditelně chvěl (pořád). Takže jsem rovnou zavrhl myšlenky na Jupiter, pokorně vrátil k 31mm Hyperionu (39x) a zkusil UHC a OIII. Na M42 to bylo stejné, jak jsem to znal z 69x: v posloupnosti bez - UHC - OIII je toho z mlhoviny vidět čím dál méně, ale vypadá čím dál lépe. M43 ale ani v OIII nic světoborného, pamatuju ji o dost lepší; pak jsem si ale vzpomněl, že v atlasu je u ní "H" a vytáhl 12.5mm Morpheus a Hβ. A opravdu, s Hβ byla mnohem kontrastnější s docela ostrými okraji. Potom jsem zkusil ještě M78, vidět sice byla pohodlně, ale to je asi tak všechno, proti loňsku bída.
Hlavní cíl ale bylo konečně vidět Rosettu (tedy mlhovinu, otevřenku už jsem samozřejmě viděl). Problém byl v tom, že s UHC-E jsem to zkoušel párkrát marně a UHC jsem měl donedávna jen 1.25", tedy zvětšení od 69x výš, to je moc. S plnotučným UHC a zvětšením 39x se konečně zadařilo. K fotkám to mělo samozřejmě daleko, ale slabý mlhavý prstenec tam po chvíli soustředění jednoznačně byl. Nejzřetelnější asi v severozápadní části, kde nejsou jasné hvězdy. Povzbuzen úspěchem jsem zamířil na další mlhovinu, o kterou jsem se už párkrát pokoušel marně:
NGC2174 (asi tři stupně jižně od M35, ale už v Orionu). Nevím, jestli to bylo menším zvětšením, ale tentokrát tam svítila okamžitě už přímým pohledem. Při troše soustředění šel rozeznat i jakýs takýs tvar (39x s OIII).
Samozřejmě přišly i nějaké neúspěchy, např. NGC2245, kde jsem špatně pochopil mapu a myslel, že popisek patří k mnohem větší (ale taky slabší, mimo moje možnosti) IC2169. A tradičně taky Plamínek. Ale celkově spokojenost, po pondělku (a tříměsíčním absťáku) jsem si trochu spravil chuť. Balit jsem začal už v jedenáct, i tak jsem byl ráno polomrtvý.