To je jak téma na okurkovou sezónu (v době slunečního minima). Nicméně polární záři by s jistým štěstím mohlo jít vidět i v minimu, které právě nastává.
Já jsem se polárními zářemi začal zabývat od jasné polární záře 6. 4. 2000. Tu jsem tehdy vědomně neviděl, přestože jsem již měl internet. Ale bylo tehdy jasno, pozorovali jsme planety nad západem a později v noci jsem fotil Iridium a s ním i polární záři.
V dalších letech jsem se tedy zabýval mnohem intenzivněji situacemi, které nahrávaly vzniku září. Ještě jako nezkušený pozorovatel, který moc neví o podmínkách vedoucích k jejich vzniku, jsem se sebral 1. dubna 2001 a viděl svou první záři. Bylo to při svitu Měsíce a přesto to byl úchvatný zážitek, neboť záře začala jasným šikmým sloupem, jenž se rozlil postupně do větší šíře a záře pak pokračovala v podobě červených oblak nad severem.
V dalších letech jsem nabyl pár nových zkušeností. Především kde hledat informace o vznikající polární záři. Podmínek, které musí být splněny je dle mého docela dost. Vynechám-li štěstí, protože to prý přeje připraveným

, jsou to asi tak
- musí nastat silná erupce na Slunci (v RTG oboru třídy M až X), která by měla být v ideálním případě dlouhotrvající (s dohasínáním tak 12 hodin ideálně)
- musí být doprovázena CME, ideálě mířící trochu k Zemi
- v době kdy CME dorazí, mělo by být správně orientované zem. mag. pole (z komponenta - označovaná v grafech ACE jako Bz - by měla být záporná)
- musí být u nás noc (nejčastější důvod, proč jsem v posledních letech záři neviděl - nastávala často v dopoledních hodinách)
- musí být jasno - druhý nejčastější důvod, proč jsem je neviděl
Jinak z těch dalších zážitků jsou to tyto:
30/31.3.2003 - první cíleně pozorovaná polární záře. U ní jsem si byl jist, že když vyrazím, je šance něco vidět opravdu veliká - výsledek zdaleka překonal očekávání - trvala poměrně krátce, ale byla nádherná.
30.10.2003 - jedny z nejhorších podmínek k pozorování vůbec - přesto jsem ji viděl velmi dobře. Měla opět hned dva primáty - byla první, u níž jsem viděl zelenou záři a byla první, na niž jsem se díval východním směrem (azimut cca 80 - 110°).
20.11.2003 - životní zážitek (dočkám se někdy podobné?) - záře začala v době, kdy jsem měl/neměl díry v oblačné dece. I v malých dírách byly vidět zelené až modrozelené světlé skvrny. Opět primariát. Skvrny byly i nízko nad jihem (20 - 30°). Po 20. hodině, kdy se trochu vyjasnilo to byla nepochopitelně rozlehlá záře bez vylných detailů, prakticky modrozelené barvy. V době opětovného zjasnění po 22. hodině to byla nejkrásnější záře, jakou jsem kdy zažil. Připadal jsem si jak na severu ve Finsku či na Aljašce. Nedá se to popsat..
U této záře jsem cíleně chodil ven podle indikací na magnetometrech. Fungovalo to velmi dobře, zřejmě i díky neobvyklé síle této záře.
Další pokusy již dopadly neúspěšně, neboť bylo zataženo či záře nastaly později, kdy už byl den.
Chtěl bych na závěr dodat, že každá mnou spatřená záře byla v podstatě úplně jiná, přestože jisté společné rysy by se daly najít. Nějaké další informace o nich mám na webu.
Určitý pokus o popis webových zdrojů, jež používám jsem vložil již dříve sem..
Pokud ještě s pozorováním začínáš, budu ti do budoucna přát dvě věci. Jednak hodně štěstí na ty správné erupce a pak snad - funkční sluneční observatoř jako byla v době mých začátků SOHO (ne že by již nyní nefungovala, ale doufám v novou podobnou sondu - mám pocit, že nějaká Solar Maximum Mission se již připravuje??)