APO Triplet 140 / F7,5 od CFF Telescopes - RECENZE

[SIRIUS_758]

UŽIVATELSKÁ RECENZE :








   Maďarský brusič špičkových objektivů Gyulai Pál je už dlouhá léta znám ( GPU Optical ) díky v podstatě bez výjimky nadšeným uživatelům, kteří si u něj nechali zhotovit olejový triplet nebo celý refraktor. Koncepce olejového objektivu má nesporné výhody v tom, že takovýto triplet se chová v podstatě jako jedna čočka, tedy jako pouze dvě rozhraní sklo-vzduch, namísto šesti v případě netmeleného. Výsledkem je vynikající kontrast s minimalizovaným výskytem odlesků a rozptylu světla. A také rychlejší temperace, což je s rostoucím průměrem stále větší výhoda.

   Výborné olejové triplety pocházejí i od firmy ZEISS, která bude v tomto zřejmě průkopník. Její apo triplety s označením APQ jsou velmi ceněné a proslulé. V posledních letech se s " oil-spaced " objektivy špičkové kvality setkáváme i díky americké firmě TEC a jejímu " designérovi " Yuri Petruninovi.

   Já jsem si chtěl s dílny maďarského výrobce pořídit na zakázku triplet 127mm s delším ohniskem - cca 1200mm, neb se takovýto vyráběl - ale doba " postřižin " je tady zase a refráky se pořád zkracují..  ;) Nakonec jsem se dostal k firmě CFF, jejíž hlavní představitel Catalin Fus ( vyrábí mechaniku ) odebírá apo triplety z Maďarska a zrcadla od brusiče z Rumunska, a takto produkuje vynikající dalekohledy - zrcadlové teleskopy se už 3 roky prodávají např. u TS nebo Baaderů - a apo refraktory rovněž, ale teprve od loňska.

http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... Touch.html

http://www.cfftelescopes.eu/index.html

Za peníze, které jsem byl ochoten investovat do objektivu 127mm jsem nakonec pořídil zánovní 140ku s výrobním číslem #001 - cca půl roku sloužila na předvádění a testování u evropských prodejců. Dostal jsem na ní i dvouletou záruku a také velmi pěkný kufr s dílny " Scope-Guard ". Krom drobných oděrek na liště vypadá dalekohled naprosto nepoužitě,  dokoupit jsem musel hledáček.

Dalekohled je konstruován s 220mm back-focusem kvůli možnosti použití binohlavy i bez násobiče a je osazen vynikajícím  3,5"  Starlight FT výtahem.

[SIRIUS_758]

Už první kontakt s refraktorem při vyndavání z kufru mou perfekcionistickou povahu potěšil - dalekohled je perfektně provedený se špičkovou povrchovou úpravou. Po sejmutí víka objektivu mé nadšení pokračovalo, když jsem zjistil, že v tubusu je mezi clonami nalepená sametová tapeta... ::) Po vytažení rosnice se můj údiv ještě zvětšil, protože černý velvet, včetně clony, je i v rosnici a ta v pracovní poloze zacvakává přes kuličky.. ! Prostě jednička s hvězdičkou, takto udělaný refrák se hned tak nevidí.

V poloze zasunuté rosnice i výtahu vypadá refraktor velmi kompaktně :




V pracovní poloze už pak jako pěkný planetární dalekohled.

[SIRIUS_758]

Mechanické provedení je tedy příkladné, opravdu na nečekaně vysoké úrovni. Samozřejmě nejvíc jsem byl zvědav na optickou kvalitu olejového tripletu. Už i proto, že firma CFF nemá své dalekohledy zrovna levné - vyšší cenovou hladinou a zaručenou kvalitou optiky si dala laťku hodně vysoko a postavila se směle na roveň světové špičky. Musím říct, že zcela právem. Jistěže jsem čekal nadprůměrnou kvalitu, ale že dá tak velkou práci najít v tomto dalekohledu barevnou vadu, jsem teda nečekal... ::) Můj první pohled tímto refraktorem byl během přebírání přes okulár TV Nagler 2,5mm - tedy rovnou 400x, nejsem žádný troškař.. Chtěl jsem dobře vidět případné neduhy optiky. Ano, dalekohled byl mírně rozkolimovaný ( což bylo tak trochu prodejcem avizováno - měli jsme jej odzkoušet a zkolimovat na umělé hvězdě, nakonec stačily pozemní objekty a Jupiter s měsíčky za soumraku ), ale barevná vada téměř nulová ! A to jsem zkoušel různé odlesky od zapadajícího slunce a žárovky v obchodech poblíž. Velmi nepatrná zbytková barevná vada, která byla vidět slabounkým nádechem při přeostřování, nikoli při zaostřeném obrazu. Byl jsem s tímto zjištěním velmi spokojen, rovněž s ostrostí obrazu a v neposlední řadě i kvalitou "nejsilnějšího" Nagleru ( prodejce, p.Catalin Fus, měl k dispozici i oba XO Pentaxy ). Jupiter byl s Naglerem 5mm, tedy 200x nádherný, zrovna přecházel Io. Srovnání s absolutní špičkou, tedy Pentaxí XO 5kou, snesl tento Nagler až nečekaně dobře. Pro Naglera 2,5 to platí ještě víc.

Radost z tohoto objektivu si užívám po kouskách... Když jsem druhý den doma posadil refráček na montáž, že okouknu notoricky známé testovací pozemní cíle, s údivem jsem zjistil, že většinu té zbytkové chromatické aberace tam vnáší Zeiss-Baader hranol, se kterým jsme testovali ! Obraz v Baaderovském zrcátku při zvětšení 300x krystalicky čistý.. ::) Říkám si, co s tím udělají hranoly v binohlavě ? O dost větší zhoršení, než s tím hranolem.. Docela jsem znejistěl, protože teď už to bylo "jen" takové lepší EDčko.. Honem jsem do BinoVue našrouboval násobič-korektor, abych si vzápětí zhluboka oddechl - degradace obrazu zmizela - uff ! Těžko bych rozdýchával, kdyby se tak nestalo...bez bina bych si to neuměl představit. Trochu s obavami jsem vyndal malou binohlavu Maxbright, situace se opakovala... Poprvé v životě si hraju s refraktorem, který je tak barevně čistý, že jsou perfektně vidět teoretické vlivy hranolů na výslednou barevnou korekci A hold mám v té radosti trochu i smůlu, že zrovna u mne ten větší hranol obraz nelepší, ale malinko zhorší.. ::) V žádném dalekohledu jsem taky neviděl tak zřetelný rozdíl mezi 90° zrcátkem a hranolem - zrcátko viditelně zhoršuje kontrast, takže je rozhodně lepší používat hranol. Hned jsem to vyzkoušel v OMC Maksutovu - rozdíl poloviční. OMC 200 jsem vtěsnal na balkon se starou ADM montáží vedle nového refráčku, abych na anténách proti obloze srovnal kvalitu obrazu - začal jsem u zvětšení 200x - obraz v MAKu je ještě úplně čistý, přidávám na 400x, začíná být vidět vliv menisku v OMC, slabounce.. Při zvětšení 600x a 1000x mám pocit, že menisek mohli angličani udělat i líp. Při zvětšení nad 500x je prostě vidět, že zaostřený obraz v tripletu je o něco čistší a ostřejší.

[SIRIUS_758]

Srdcem objektivu je sklo Ohara S-FPL 53 a v nejlepší možné kombinaci k němu sklo Schott N-ZK7. Já objektivy nepočítám, ale největší refraktorián-sběratel Saša má zjištěno, že s těmito skly se dá takovýto olejový triplet se světelností F7,5 udělat téměř bez kompromisu. Můj kousek potvrzuje nejen toto, ale i pověst maďarského brusiče - odvádí maximalistickou práci.

Jediná drobná výtka z mé strany se objevila dodatečně - cestou do Prahy po tankodromu D1 se objektiv opět malinko pohnul - už jsem věděl jak na to. Po demontáži rosnice jsem shledal, že na vině jsou příliš volně otočné plastové červíky - na foto jsou to ty trojice ve směru optické osy po 120° na objímce :



Objektiv musí mít nepatrnou vůli a v objímce ji má vymezenou 3 x 3 plastovými dorazy vytvořenými zašroubováním zmiňov. červíků. Bude je potřeba zajistit silikonem, protože některé se drncáním v autě vyšroubovávají.

[Sasa3]

Jeste jednou gratulace ke krasnemu kousku. Drobna poznamka k historii, Zeiss byl pravdepodobne prukopnikem, co se tyce pouziti CaF2 v olejovem tripletu (i kdyz  ani to neni asi pravda, z duvodu patentove ochrany v USA museli vynechat poziti skla ZK2 pro kombinaci s flouritem, jestli nekdo ten patentovany objektiv zrealizoval je druha vec). Asi deset let pred tim uz ale navrhl a realizoval olejove triplety W. Busch. Byly to semi-apochromaty na bazi stejneho short flint skla jako je v Zeiss objektivech AS. Mam stary Zeiss dokument ohledne toho, jak byl APQ objektiv designovan. W. Busche a jeho zkusenost tam optikove z CZJ zminuji (stejne tak i onen problem s patentovou ochranou).

Taky je zajimave, jak pises, ze se zacinaji projevovat vlivy ostatnich optickych elementu na kvalitu obrazu (zrcatko vs. hranol apod.). Ukazuje to na vynikajici kvalitu objektivu. S barevnou vadou je to u f/7.5 a hranolu asi ocekavatelne. APQ byl (pry) navrzen tak, aby byl apochromaticky ve spojeni s prislusnym zenitovym hranolem. Zajimavejsi mi prijde srovnani, co se tyce rozptylu svetla. Tady by mel hranol predcit odrazne zrcatko. V malo systemech je to vsak dobre videt, nebot ostatni elementy tam zanesou uz takovy rozptyl, ze se vliv zrcatka ztrati. Olejovy objektiv je, jak pises, z hlediska rozptylu idealni, min uz to ani nejde. Pokud nema antireflexni vrstvy, je rozptyl na rozhrani sklo-vzduch 10x mensi nez na zrcadle.

[sofram]

Gratuluji k tomu kousku Sirius. Jako refraktorista tleskám  a upřimně závidím. Pamatuji se že jsme tady před léty řešili výhody a nevýhody olejových tripletů. Používal jsem argumentaci a výsledky jeho tripletů Gyulai Pál. Jsem rád že se tady jeho objektiv objevil a je tak perfektní jak se ukazuje na první pohled a Sasa3 děkuji za doplňující informace a článek. Milan Drbohlav

[Peťa]

Jenom drobné upřesnění - ta poznámka o CaF2 a APQ a Zeissech je zajímavá, ale tento refraktor nemá v objektivu fluoritový krystal jako APQ (tedy CaF2) ale "jen" sklo - je tedy spíše příbuzný spíše se současnou produkcí firmy TEC než s APQ. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že jeho podobnost s olejovými triplety TEC není tak úplně náhodná...mojí závist to ovšem nikterak nesnižuje.

A to, že jsou všechny refraktory od Zeisse od C63 až po APQ počítány na hranoly, jsem také zaslechl...

[Psion]

Taky musím pogratulovat k CFF. Udělal jsi dobře, že jsi šel do F7.5. U olejového tripletu je známo, že maximum pro skvělou korekci u 140mm objektivu s FPL-53 je F7, pod tuto hodnotu je to už kompromis. Pro olejový triplet totiž není taková "volnost" v návrhu optického designu, jako u tripletů se vzduchovou mezerou.

Samozřejmě CaF2 je o třídu výše, ovšem cenově se to nedá naprosto srovnat, odhadem by to byla cca dvojnásobná cena. Baader teď dělá Triplet 95/560 s CaF2 inspirován evidentně skvělými APQ dalekohledy, to bude určitě bomba, cena 3850 EUR není sice malá, ale v porovnání s LZOS 105/650 to je celkem jde, dodací lhůta Baadera 2-3 roky je ovšem šílenost.

[Psion]

Jen pro zajímavost, mě se podařilo ten design ZKN7-FPL53_ZKN7, který popisuje Rohr na svých stránkách, ještě zoptimalizovat a pak je to naprosto dokonalé a je tam lehoučce "vidět" opravdu minimalni červené halo kolem hvězdy, nicméně oko je na 656nm prakticky necitlivé, takže to lze detekovat maximálně kamerou a jen ve speciálních případech, při běžné expozici to zanikne v záři hvězdy.
Kupodivu CaF2 po náhradě FPL53 to nijak zázračně nevylepšil a byl by nesmysl jej tam v tomto případě za tu cenu dávat.

[SIRIUS_758]

Děkuji chlapci..

Skutečně ty výpočty ukazují, že to může být téměř dokonalé... Velmi dobře je opravená i koma a sferochromatická vada je velmi malá..

Seeing teď sice není dokonalý, ale aspoň chvílemi o něco lepší, že jde na Marsu použít i 300x, a to je pak paráda !

[Psion]

Mimo jiné, to výrobní číslo je fakt super, většinou to znamená, že si s tím někdo hodně pohrál, aby to bylo co nejlepší pro předvádění.

[Regulus]

Mno hezký macíček , díky za precizní (jako vždy) recenzi a ať se s ním dobře dívá...