Měsíc

[MiniMistr]

Možná neumím hledat, ale nikde nevidím zmínku o pozorování Měsíčních kráterů Messier + Messier A.
Narazil jsem na ně díky nové publikaci "Průvodce po měsíci" o které jsem zde už psal.
Dnes ráno byly vidět dva krásné světelné paprsky jak pan Gabzdyl v publikaci popisuje.
Petr

[Alnitak]

Dnes ráno byl seeing velmi dobrý zejména před svítáním, moc pěkně byla vidět brázda uvnitř kráteru Atlas. Také bílé zbarvení kráteru Aristarchus . Pozorováno newtonem 150/1200 při zvětšení 171.

[Alnitak]

Ještě jsem si všimnul 4 jamek uvnitř kráteru Plato.

[Artaban]

Jak to vypadalo ty jamky? Asi né jako jamky, ale jako světlé body že? Možná jamka A by mohla jít zvětšením 170x rozlišit jako jamka, ale chce to větší zvětšení 200x a větší.
https://www.cloudynights.com/uploads/mo ... 098628.jpg

[Alnitak]

Ahoj Karle napsal jsem to špatně ta největší vypadala jako miniaturní kruhový kráter, dvě jamky byli těsně u sebe když se uklidnil vzduch, ty byli vidět spíš jako světlé body včetně té třetí jamky .Zvětšení větší jsem nezkoušel kvůli Az5 montáži , je to moc velká páka na tento přístroj budu ho muset dat na betonový sloup který snad brzy postavím , je to docela opruz na té Az5 už u při 171 zvětšení . A díky za odkaz

[Alnitak]

Včera jsem pozoroval refraktorem Ts Apo 102/714 napřímo střídavě Měsíc od 20 h moc pěkný pohled byl na kráter Koperník , seeing byl dost špatný díky velmi nízké deklinaci Měsíce, oproti převrácecímu hranolu byl propastný rozdíl v obraze, u hranolu byla vidět barevná vada která dost rušila , nakonec jsem pozoroval Měsíc napřímo kontrast byl při zvětšení 158 velmi dobrý - Rupes Recta byla snadno vidět , dlouho jsem pátral po Rima Birt ale vzduch byk neklidný navíc brázda už byla daleko od terminátoru , u Kráteru Pitatus když se uklidnil vzduch byla vidět část brázdy ,moc hezký pohled byl na vrcholky hor Mons Pico , Montes Teneriffe ,dále krátery Tycho a Clavius

[Alnitak]

Ahoj 6 října i 7 jsem pozoroval Měsíc refraktorem Ts Apo 102/714 a občas i newtonem 150/1200 oba dva večery byli velmi dobře vidět dómy Gamma a Delta Gruthuisen , brázdy v kráteru Gassendi ty už byli těžší díky nízké výšce Měsíce ,celkem 7 brázd , snadno byli vidět brázdy Rimae Hippalus , včera byli dost obtížně jen chvílemi vidět Rimae Aristarchus , ale ty už jsem pozoroval newtonem 150/1200 při zvětšení 171, prvně se o těchto brázdách zmiňuje astronom Julius Schmidt objevil je 10 května 1862 refraktorem Plossl 158/2400 na Athénské Hvězdárně při zvětšení 200 celkem 12 brázd za velmi klidného vzduchu . Já jich viděl jen 5 podmínky nebyli ideální občas se vzduch na několik vteřin uklidnil a brázdy byli vidět jako tenké nitky . Samotný kráter Aristarchus byl moc pěkný po oba večery , včera bylo hezky nasvícené jeho dno v bílé barvě . Na terminátoru byl působivý veliký kráter Schickard

[bobek]

Ahoj,
shodou okolností jsem Měsíc okukoval refraktorem TS-102 s hranolem Baader a binohlavou Mark V ve stejnou dobu jako Ty (příspěvek z 5.10.). Neklid vzduchu byl velký, tak jsem zůstal u zvětšení kolem 100x. Rima Birt jsem však viděl Myslím si, že v zachycení detailů oproti mono pohledu binohlava velmi pomůže.

[Alnitak]

Pro Bobek: díky za info to je velmi zajímavé už při zvětšení 100 ,binohlava od Baader nyní není skladem , zvažoval jsem binohlavu od Altair hranoly mají průměr myslím 30 mm . Dnes ráno od 0h10 do 1h jsem pozoroval také Měsíc a zkoušel brázdy u kráteru Hevelius , dále brázdu u kráteru Marius také bez úspěchu , chvění vzduchu bylo celkem velké už při zvětšení 102 refraktor Ts Apo 102/714

[Alnitak]

Dnes ráno jsem pozoroval okem a hledáčkem 8* 50mm velmi tenký srpek Měsíce včetně popelavého svitu čas 6 h 30 až 7 h

[mike]

Když už jsem dnešek vzdal (samozřejmě se ukázalo že předčasně), tak aspoň pár poznámek z minulého týdne.

V úterý 3.1. jsem se po dlouhé době dostal k tomu, abych si trochu víc prošel Měsíc, i když bohužel bylo asi dva a půl dne do úplňku (osvětleno 91% plochy, colongitudo 50°, terminátor 50°W), takže toho až tak moc zajímavého k vidění nebylo. Začínal jsem v 19:40, seeing celkem dobrý, obraz se sice trochu vlnil, ale vysoko nad obzorem byly detaily ostré i při zvětšení 200x. Clavius už byl daleko od terminátoru a nevýrazný, ale blízko už byl pěkně vidět Biancanus se strukturou drobných vrcholků ve východní části a Scheiner s výrazným středovým vrcholkem, trojicí malých kráterů a trojicí úzkých a krátkých hřbetů. Další zastávkou byly Schiller (kromě tvaru zajímavé jen dva protáhlé vrcholky v severní části) a Bayer (výrazný malý kráter uprostřed, výrazné terasy na východní straně).

Potom mne zaujal kráter Hainzel, který vypadá trochu jako dvojice kráterů uvnitř většího (viz obrázek níže). Gassendi už byl také daleko od terminátoru, takže ze soustavý brázd na dně jsem rozeznal jen "zobáček" v jihovýchodní části, trojice středových vrcholků ale byla vidět dobře. Zajímavá byla dlouhá a výrazná brázda západně od kráteru, kterou si nevzpomínám, že bych tam někdy dřív viděl (prostřední obrázek níže). Podle atlasu by asi měla patřit k Rimae Mersenius. Marius a Aristarchus byly téměr na terminátoru, takže toho v nich moc vidět nebylo. Promontorium Laplace tentokrát moc nezaujalo, naopak Promontorium Heraclides bylo výraznější než obvykle. Jižně od Promontorium Heraclides a kráteru Mairan jsem si všiml zajímavé dvojice vrcholků, které na rozdíl od většiny ostatních nepůsobily jako ostrá špička, ale kulatě, skoro jako polokoule. Zkusil jsem kouknout i na Plato, opět se ukázalo, že když světlo dopadá pod větším úhlem, jde mi to s rozlišením jamek lépe. Tři světlé tečky (A, B a C/D) jsem rozeznal hned, po chvíli se chvilkami podařilo tu nejsevernější rozlišit jako dvojici (C a D). I tentokrát trochu mátla světlá skvrna západně od kráteru A, ale při soustředěném pohledu bylo poznat, že je větší a neostřejší (viz obrázek níže). Nakonec jsem se ještě podíval na kráter J. Herschel, ten byl zajímavý hrubým a členitým povrchem dna, ale byl už přeci jen prakticky na okraji kotouče, takže to na žádné velké detaily nebylo.

S Měsícem jsem končil ve 22:50, později jsem se k němu ještě vrátil s modrým filtrem (který jsem předtím používal na Mars). Bylo znát, že pomáhá zvýraznit hlavně na oblasti dál od terminátoru, zejména paprsky od některých větších kráterů (ale třeba i dvojice Messier a Messier A) s ním byly vidět mnohem lépe.

moon-20230103-www.jpg (31.54 KiB) Zobrazeno 1960 x

Měsíc jsem pozoroval i v pátek 7.1. od 22:20, to byl ale seeing o dost horší a navíc bylo těsně po úplňku (osvětleno 99% povrchu, colongitudo 100°, terminátor 80°E). Ani barevné filtry tentokrát moc nepomáhaly, se žlutým to bylo o něco lepší než s modrým. Subjektivně nejlépe působilo zvětšení 171x s ND 0.6 filtrem, obraz působil ostřeji, ale nemůžu říct, že bych viděl něco, co tam ve větším zvětšení nebylo.

Nejzajímavější byl kráter Hecateus a okolí západně od něj (Hecateus B a struktury severně a jižně od něj). Slibně vypadaly i Petavius a Langrenus, ale na obou bylo znát, že o den nebo dva později by to bylo mnohem lepší. Gauss byl prakticky na terminátoru, takže jeho vnitřek byl celý ve stínu a žádné detaily v něm rozeznat nešly. Zajímavější byly spíš blízké Berosus a Hahn. Celkově bych ale pozorování hodnotil jako neuspokojivé, jak kvůli fázi samotného Měsíce, tak kvůli atmosférickým podmínkám. Letos v zimě si ale holt člověk moc vybírat nemůže.

[Yarkho]

Neviete prosím poradiť kalkulačku/appku/zdroj grafov ukazujúcich súčasné librácie Mesiaca (v šírke a v dĺžke), resp. predpoveď pre budúcnosť?

Vyzerá to tak, že sa vyjasní zase až na spln, a rád by som sa pripravil na to, čo fotiť a pozorovať.

[mike]

Pokud jde o samotné hodnoty, tak Stellarium ukazuje jednak celkovou libraci jako hodnotu a směr, jednak librace v obou osách. Např. pro dnešek 23:00 je tam

• Librace: +6°28'37" směrem k +9°26'56" (J!!)
• Librace: +1°03'48"/-6°23'20"

Není mi na první pohled zřejmé, jako interpretovat tu hodnotu "směrem k", ale neměl by být problém to vydedukovat z údajů pro různá data a časy.

[Yarkho]

Dakujem, updatoval som Stellarium a uz to tam vidim.

[amil]

Zdravím ,včera jsem šel zavřít slepice v 19.00h a byla krásná konjukce Jupiter-Měsíc a Venuše. Viděl to někdo? Velmi mě to nadchlo že jsem to zdokumentoval se stativu s 450Da./1.3s 800ISO/.Byla trochu mlha a tak planety nádherně zářily což mám na snímku vidět lépe 6x1.3s.Na stránkách.

a

IMG_7860bb.jpg (193.64 KiB) Zobrazeno 1454 x