Měsíc

[Alnitak]

30 července 2023 jsem pozoroval Měsíc refraktor Ts Apo 102/714 s binohlavou zvětšení 93x uvnitř kráteru Aristarchus byli vidět centrální paprsky , zaměřil jsem se na tuto zajímavost díky pozorováním z deníku astronoma Julius Schmidt který pozoroval centrální paprsky z hvězdárny v Bonnu refraktorem 127 mm dne 17 února 1851 kdy byl měsíc také v úplňku . 1 srpna mezi 0h20 -2 h20 byli podmínký podstatně lepší opět Ts Apo 102/714 s binohlavou zvětšení 93x s okuláry Plossl 25 mm a 148 x s okuláry12,5 mm ortho Fujiyama na terminátoru mne zaujal velký kráter Gauss, Hahn, ,Hecataeus, Mare Humboldtianum velmi působivý obraz Měsíce v binohlavě je jen škoda že nové ortho mají zorné pole pouze 42 stupňů , jinak kreslí velmi ostře !

[Alnitak]

Ahoj poslední dvě rána mezi 3 h30 h až 6 h byli excelentní podmínky na Měsíc Ts Apo 102/714 zvětšení 412v mono a v binohlavě 148 x , pozoroval jsem krátery Theophilus, Bürg kde byli vidět brázdy Rimae Bürg, Rimae Chacornac , Rimae Littrow , Rimae Posidonius, Rimae Plinius , Rima Cauchy , Rima Gutenberg, Rimae Fresnel , Rimae Triesnecker, Rima Ariadadeus , Rima Hadley, dále zajímá krátery Stöfler, Aristillus, Autolycus, Aristotelés , Eudoxus , Moretus, Curtius . Dnes ráno ve 3 h57 m ještě zákryt výstup dvojhvězdy 6,53/ 6,84 .

[vpadysak]

Ahoj.
Včera boli konečne aké také podmienky na poriadné vyskúšanie achromatu Bresser Messier AR-127L/1200, ktorý som si už dávnejšie kúpil, ako predstupeň ED, alebo APO refraktora podobných parametrov. Pozoroval som cez binohlavu lacerta s násobičom 1,6x a okulármi Plossl TV 25mm a Fujiyama 18mm na EQ5. Mesiac na večerej oblohe bol pomerne vysoko ale seeing asi 6/10 nedovoľoval použiť vysoké zväčšenia.
Prvý dojem z ďalekohľadu je pomerne slušný, kontrast a ostrosť prekvapivo na vysokej úrovni. Montáž je tak na hrane, ale po nájdení objektu a zaostrení sa pozorovať pekne dá.
Je to predsa len achromat, takže farebná chyba je viditeľná, ale skôr na okrajoch a fialovým závojom (rozptylom). Pri použití slabo žltého filtra zmizne fialový nádych obrazu a pri zaclonení objektívu na 110mm je kontrast ešte lepší, bez zjavnej straty rozlišovacej schopnosti.
Celkovo mi príde AR-127L/1200 za cenu cca 400e výborná voľba pre občasné balkónové pozorovania Slnka, Mesiaca, alebo planét a z pozorovania s ním som mal príjemný pocit.
Dojem z refráčika je samozrejme subjektívny, to čo stačí alebo vyhovuje mne, inému kolegovi vyhovovať nemusí.
Urobil som aj foto v ohnisku cez slabo žltý filter, zložené zo 100záberov RAW.

Mesiac 14.3-fb-500.jpg (32.57 KiB) Zobrazeno 1120 x

[David1]

V marci som si kúpil refraktor Vixen SD 103S a pomaly sa s ním zoznamujem. Cez tento teleskop sa mi akosi zapáčilo pozorovať mesiac, ktorý bol doteraz trochu na okraji môjho záujmu. V kombinácii s TV Delite 4mm, zv. cca 200x je povrch mesiaca skrátka nádherný.

12.5.2024, Col. 322°: Pozoroval som krátery Messier a Messier A, hlavne dva jasné paprsky smerujúce cca na západ. Rimae Goclenius, brázdy pekne viditeľné ako dve linky smerujúce JV smerom ku kráter Goclenius. Západná brázda ako keby pokračovala krížom cez kráter. Dorsa Mawson a Geikie - pekne ostro a kontrastne viditeľné morské chrbáty. Nakoniec som sa pokúsil o pozorovanie kráteru Amontons (3km), ale bol už ďalej od Terminátora a nepodarilo sa mi ho vidieť.
14.5.2024, Col. 347°: Rima Ariadeus bola nádherná, výrazná a mala už aj nejakú hrúbku. Táto brázda nevyzerala iba ako linka, ale naozaj ako brázda. Sopečné dómy alfa a beta Arago boli jasne viditeľné, štyri menšie dómy SZ od alfa Arago som nespozoroval. Obraz sa začal vlniť, tak ich skúsim možno ešte niekedy inokedy. Keď sa obraz ukľudnil, skúsil som ďalší malý kráter Whewell B (3km). Tentokrát som kráterík videl úplne jasne a zreteľne. Nabudúce skúsim nejaký menší. Najviac ma asi dostal pohľad na kráter Julius Caesar a jeho okolie - Sinus Honoris, Menelaus. Táto oblasť pôsobila pri tomto osvetlení veľmi dynamicky až dramaticky, ako keby bola celá v pohybe a valila sa dole kopcom. Nádherný pohľad.

[Pablo]

Včera bolo " X " nádherné,ale hokej dostal prednosť pred fotením.Ja som sa inovoval teraz o achromat Bresser 102/600 a tiež som spokojný.Kombinujem s UHC filtrom,alebo žltý s UV/IR.

[MiniMistr]

Dá se něco pořádného pozorovat na měsíci ve stylu Barnardů, slabých IC-ček a tak podobně?
Já o ničem nevím, ale třeba někdo něco ví.......

[mike]

Zajímavé jsou brázdy (?, Rimae), u některých soustav záleží na podmínkách, technice a zkušenosti, kolik je toho z nich vidět. Poměrně těžké bývají dómy, ale tam je problém, že nebývají moc zakreslené v běžných mapách a atlasech. Oblíbená zábava je i počítání jamek v kráteru Plato (viz obrázek) nebo obecně pátrání po drobných detailech v dalších velkých kráterech (z hlavy třeba Clavius).

Oproti DSO je nevýhoda, že konkrétní objekt bývá v příhodné pozici nanejvýš 1-2 dny za cyklus. Na druhou stranu to ale znamená, že je v podstatě každý den k vidění něco jiného.

[MiniMistr]

Díky, ale toto znám, myslel jsem něco těžšího.
Petr

[LaH]

Už jsem tu už kdysi psal, rád pozoruji nejen obligátní terminátor s okolím, ale i všechny okraje Měsíce.
Při dobrém seeingu a po určité adaptaci na velmi nekontrastní prostředí bývají vidět hrbolaté hory (okraje kráterů) čnějící do tmy vesmíru. A před nimi terén viděný téměř horizontálně, takže když se sejdou podmínky, je to pro mne větší zážitek než na terminátoru.
S ED100 to není ono i když to jde taky, ale zato s Vobludou!!!
Edit - A zvětšením nešetřit.

[David1]

MiniMistr: Môžeš skúsiť hľadať stopy po astronautoch a zapichnuté vlajočky.

[vpadysak]

David: Pekný report, ja som tiež pozeral Mesiac aj 15.5. a Rimae Triesnecker bola akurát ideálne osvetlená. Bola parádne vidieť jej pomerne zložitá štruktúra. K Rimae Triesnecker sa určite v prípade dobrých podmienok vrátim oveľa detailnejšie. Zatiaľ môžem iba potvrdiť to, čo je asi všetkým jasné, že cez TS 125/975 je pozorovanie týchto rýh na povrchu Mesiaca oveľa jednoduchšie, ako cez achromat 127/1200.

LaH: akurát minule som si to všimol asi prvý krát, že je na hrane vidieť takto kopce, predtým mi to akosi nenapadlo, aj keď až takú Vobludu nemám

[mike]

Krásně je to vidět při zatmění Slunce.

Jinak Rimae Triesnecker jsou dobrý test, v AR 127/1200 je to na hraně a aspoň to celé "K" jsem rozeznával jen při ideální vzdálenosti od terminátoru. Škoda že jsem ve středu nakonec pozorovat nešel, to srovnání by bylo určitě zajímavé.

[vpadysak]

mike: je to naozaj tak, pri 127/1200 je ju vidieť, ale s 125/975 je to veľký rozdiel a pri Tvojom terajšom prístroji to musí byť ohromné.
Niekedy skús a daj nám vedieť .

[David1]

Vlado: Rimae Triesnecker som už tiež kedysi dávno pozoroval, ale určite si ich chcem zopakovať. V čase môjho pozorovania ešte neboli tieto brázdy osvetlené. Tie hory na okraji mesiaca musím vyskúšať. Som zvedavý či ich bude vidieť aj v 103mm.

[LaH]

Vidět "hory" na okraji Měsíce není problém. Vidět krajinu před nimi z pohledu, který se blíží pohledu z pozemské rozhledny, to je těžší. A není to hned vidět.
Vzdálenou analogii lze najít s pozorováním DSO, intenzita světla je rapidně jiná, jakási adaptace na jemné nuance je ale potřebná.