Dobrý den.
Mám potěšující zprávu pro astro–amatéry zajímající se o nebeskou navigaci technikou “GOTO MANUAL”, nebo “PUSH GOTO”.
Byl dokončen vývoj a provedena série zkoušek amatérsky vyrobených inkrementálních rotačních snímačů – nových typů označených DSC27 a DSC70 - vhodných hlavně pro snímání polohy dalekohledů na montážích DOBSON. Ve stabilitě a opakovatelnosti snímání polohy dávají čidla velmi dobré výsledky, což opravňuje k uvolnění konstrukčních podkladů pro jejich amatérské využití v praxi.
Ze starých kolečkových myší PC byly využity pouze dvě optoelektronické součástky – zbytek je amatérsky vyrobitelný jak v mechanické tak i v elektronické části. Dokumentace je k dispozici na stránce WEB, plošné spoje lze objednat u specializované firmy a součástky jsou běžně k dostání. Pouze s výrobou ložiska pro osu snímače by měl pomoci strojař diasponující soustruhem. Zájemce ujišťuji, že výsledek stojí zato jak z funkčního tak i z finančního hlediska.
Podrobnější informace lze získat na URL
http://www.grecner.cz/astro/dsc/dsc_dob ... s_prax.htm
Dokument obsahuje 9 technických výkresů a je ilustrován 26-ti komentovanými fotografiemi.
Zvu Vás jak k návštěvě stránky, tak i k diskuzi k tomuto tématu.
Zdraví
Jan
DSC - snimače polohy v praxi
DSC - snimače polohy v praxi
Koukam, ze rada levnych snimacu byla hezky doplnena. Je to myslim vcelku slusna a hlavne levna nahrada drahych snimacu od US Dig. Sam jejich obdobu uspesne pouzivam (byt bez mechanickeho "zodolneni" - to se mi jevi opravdu jako velmi slusne reseni ).
-
Psion
- Příspěvky: 11596
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
DSC - snimače polohy v praxi
Pěkná práce Honzo. Já se chystám na testování snímače DSC1K , protože již snímač DSC1 mám otestován a jeho přesnost je vynikající.
DSC - snimače polohy v praxi
Ahoj,
narazil jsem na Tvůj příspěvek ohledně snímačů (encoderů), konkrétně DSC1K. Podle všech dostupných informací by měla být přesnost asi tak 5 min. Chtěl jsem se pouze ujistit, zda-li je to reál a v jakém provedení to používáš (myslím tím N1 nebo N2) ? Rozhoduji se právě pro tuto navigaci k mé nové montáži a tak bych rád měl v tomto jasno.
Dík za info. Zdraví *D*
Psion napsal: Pěkná práce Honzo. Já se chystám na testování snímače DSC1K , protože již snímač DSC1 mám otestován a jeho přesnost je vynikající.
narazil jsem na Tvůj příspěvek ohledně snímačů (encoderů), konkrétně DSC1K. Podle všech dostupných informací by měla být přesnost asi tak 5 min. Chtěl jsem se pouze ujistit, zda-li je to reál a v jakém provedení to používáš (myslím tím N1 nebo N2) ? Rozhoduji se právě pro tuto navigaci k mé nové montáži a tak bych rád měl v tomto jasno.
Dík za info. Zdraví *D*
Psion napsal: Pěkná práce Honzo. Já se chystám na testování snímače DSC1K , protože již snímač DSC1 mám otestován a jeho přesnost je vynikající.
DSC - snimače polohy v praxi
Otázka je na místě a snad si zaslouží podrobnější a všeobecnější výklad platný i pro jiné typy navigačních zařízení a snímacích inkrementálních čidel.
Čidla DSC1K jsou použitelná v obou typech zařízení NAVIGATOR-1 i NAVIGATOR-2. V těchto systémech lze použít i jiné typy inkrementálních čidel při respektování napěťové úrovně napájení a datových signálu (TTL) a limitního počtu 65535 pulzů na 360°.
Pojmy „rozlišovací schopnost“ čidla a „přesnost“ navigačního zařízení jsou dále ilustrovány na příkladu velice rozšířeného rotačního inkrementálního čidla typu S1 od USDigital, což je elektrický ekvivalent našeho čidla DSC1K.
Uvedené čidlo má na modulačním kolečku 1000 rysek /360°, tudíž v elektronice NAVIGATOR generuje v kvadraturním modu 4000 pulzů na 360°. Vydělením 21.600 arcmin / 4000 pulzů obdržíme hodnotu 5,4 arcmin / 1 pulz.
Rozlišovací schopnost
inkrementálního rotačního čidla S1 je tudíž 5,4 arcmin / 1pulz.
Přesnost navigačního zařízení
jako celku závisí hlavně na
- rovnoměrnosti rozložení rysek v inkrementálním čidle,
- přesnosti mechanických převodů mezi osou montáže a osou čidla,
- přesnosti matematických výpočtů a v SW NAVIGATOR.
Chyba zapříčiněná programem je +/- 5,4 arcmin, což je standardní chyba diskretizace. Nelze totiž vědět, zda se nacházíme na rozmezí (-1) - (0) nebo (0) - (+1). Jinak řečeno: pro jednu diskretní polohu čidla můžeme obdržet až 3 hodnoty: -1 , 0 , +1.
Přesnost přepočtu souřadnic objektů a výpočtu matematických funkcí v SW je řádově vyšší, než je maximální dovolené rozlišení čidel (tedy 65535 pulzů na 360 stupňů, nebo 24h). Proto lze říct, že SW výpočty neomezují přesnost navigace a neměly by konečný výsledek nijak znatelně ovlivnit.
Kdyby se eventuálně zjistilo, že některé výpočty přece jen přesnost omezují, pak je to možné ve stávajícím SW řešit rozšířením "výpočetní hloubky" ze stávajících 6-8 bytů (podle druhu výpočtu) až na možných 32 bytů.
Rozlišovací schopnost čidla S1: 5,4 arcmin je ještě přijatelná pro malé dalekohledy.
Pro náročnější navigační systémy se používá čidlo typu S2 (stejného výrobce) mající 2000 rysek/360°.
Za pozornost stojí, že naše CZ fa LARM Netolice vyrábí m.j. čidla IRC-305 mající 6000 rysek /360° (ovšemže jejich cena je úměrná jejich kvalitě a špičkovým technickým parametrům).
Zdraví
Jan & Luděk
Čidla DSC1K jsou použitelná v obou typech zařízení NAVIGATOR-1 i NAVIGATOR-2. V těchto systémech lze použít i jiné typy inkrementálních čidel při respektování napěťové úrovně napájení a datových signálu (TTL) a limitního počtu 65535 pulzů na 360°.
Pojmy „rozlišovací schopnost“ čidla a „přesnost“ navigačního zařízení jsou dále ilustrovány na příkladu velice rozšířeného rotačního inkrementálního čidla typu S1 od USDigital, což je elektrický ekvivalent našeho čidla DSC1K.
Uvedené čidlo má na modulačním kolečku 1000 rysek /360°, tudíž v elektronice NAVIGATOR generuje v kvadraturním modu 4000 pulzů na 360°. Vydělením 21.600 arcmin / 4000 pulzů obdržíme hodnotu 5,4 arcmin / 1 pulz.
Rozlišovací schopnost
inkrementálního rotačního čidla S1 je tudíž 5,4 arcmin / 1pulz.
Přesnost navigačního zařízení
jako celku závisí hlavně na
- rovnoměrnosti rozložení rysek v inkrementálním čidle,
- přesnosti mechanických převodů mezi osou montáže a osou čidla,
- přesnosti matematických výpočtů a v SW NAVIGATOR.
Chyba zapříčiněná programem je +/- 5,4 arcmin, což je standardní chyba diskretizace. Nelze totiž vědět, zda se nacházíme na rozmezí (-1) - (0) nebo (0) - (+1). Jinak řečeno: pro jednu diskretní polohu čidla můžeme obdržet až 3 hodnoty: -1 , 0 , +1.
Přesnost přepočtu souřadnic objektů a výpočtu matematických funkcí v SW je řádově vyšší, než je maximální dovolené rozlišení čidel (tedy 65535 pulzů na 360 stupňů, nebo 24h). Proto lze říct, že SW výpočty neomezují přesnost navigace a neměly by konečný výsledek nijak znatelně ovlivnit.
Kdyby se eventuálně zjistilo, že některé výpočty přece jen přesnost omezují, pak je to možné ve stávajícím SW řešit rozšířením "výpočetní hloubky" ze stávajících 6-8 bytů (podle druhu výpočtu) až na možných 32 bytů.
Rozlišovací schopnost čidla S1: 5,4 arcmin je ještě přijatelná pro malé dalekohledy.
Pro náročnější navigační systémy se používá čidlo typu S2 (stejného výrobce) mající 2000 rysek/360°.
Za pozornost stojí, že naše CZ fa LARM Netolice vyrábí m.j. čidla IRC-305 mající 6000 rysek /360° (ovšemže jejich cena je úměrná jejich kvalitě a špičkovým technickým parametrům).
Zdraví
Jan & Luděk
DSC - snimače polohy v praxi
Jan napsal: Otázka je na místě a snad si zaslouží podrobnější a všeobecnější výklad platný i pro jiné typy navigačních zařízení a snímacích inkrementálních čidel.
Čidla DSC1K jsou použitelná v obou typech zařízení NAVIGATOR-1 i NAVIGATOR-2. V těchto systémech lze použít i jiné typy inkrementálních čidel při respektování napěťové úrovně napájení a datových signálu (TTL) a limitního počtu 65535 pulzů na 360°.
Pojmy „rozlišovací schopnost“ čidla a „přesnost“ navigačního zařízení jsou dále ilustrovány na příkladu velice rozšířeného rotačního inkrementálního čidla typu S1 od USDigital, což je elektrický ekvivalent našeho čidla DSC1K.
Uvedené čidlo má na modulačním kolečku 1000 rysek /360°, tudíž v elektronice NAVIGATOR generuje v kvadraturním modu 4000 pulzů na 360°. Vydělením 21.600 arcmin / 4000 pulzů obdržíme hodnotu 5,4 arcmin / 1 pulz.
Rozlišovací schopnost
inkrementálního rotačního čidla S1 je tudíž 5,4 arcmin / 1pulz.
Přesnost navigačního zařízení
jako celku závisí hlavně na
- rovnoměrnosti rozložení rysek v inkrementálním čidle,
- přesnosti mechanických převodů mezi osou montáže a osou čidla,
- přesnosti matematických výpočtů a v SW NAVIGATOR.
Chyba zapříčiněná programem je +/- 5,4 arcmin, což je standardní chyba diskretizace. Nelze totiž vědět, zda se nacházíme na rozmezí (-1) - (0) nebo (0) - (+1). Jinak řečeno: pro jednu diskretní polohu čidla můžeme obdržet až 3 hodnoty: -1 , 0 , +1.
Přesnost přepočtu souřadnic objektů a výpočtu matematických funkcí v SW je řádově vyšší, než je maximální dovolené rozlišení čidel (tedy 65535 pulzů na 360 stupňů, nebo 24h). Proto lze říct, že SW výpočty neomezují přesnost navigace a neměly by konečný výsledek nijak znatelně ovlivnit.
Kdyby se eventuálně zjistilo, že některé výpočty přece jen přesnost omezují, pak je to možné ve stávajícím SW řešit rozšířením "výpočetní hloubky" ze stávajících 6-8 bytů (podle druhu výpočtu) až na možných 32 bytů.
Rozlišovací schopnost čidla S1: 5,4 arcmin je ještě přijatelná pro malé dalekohledy.
Pro náročnější navigační systémy se používá čidlo typu S2 (stejného výrobce) mající 2000 rysek/360°.
Za pozornost stojí, že naše CZ fa LARM Netolice vyrábí m.j. čidla IRC-305 mající 6000 rysek /360° (ovšemže jejich cena je úměrná jejich kvalitě a špičkovým technickým parametrům).
Zdraví
Jan & Luděk
Zdravím
ještě jednou dík za vysvětlenou, teď je mi už více jak jasné, o čem jsme spolu mluvili. Vše už bude jen záležet na mechanice, kde se k dané rozlišovací schopnosti přiblížím co nejvíc nebo naopak.
S pozdravem * D *
Čidla DSC1K jsou použitelná v obou typech zařízení NAVIGATOR-1 i NAVIGATOR-2. V těchto systémech lze použít i jiné typy inkrementálních čidel při respektování napěťové úrovně napájení a datových signálu (TTL) a limitního počtu 65535 pulzů na 360°.
Pojmy „rozlišovací schopnost“ čidla a „přesnost“ navigačního zařízení jsou dále ilustrovány na příkladu velice rozšířeného rotačního inkrementálního čidla typu S1 od USDigital, což je elektrický ekvivalent našeho čidla DSC1K.
Uvedené čidlo má na modulačním kolečku 1000 rysek /360°, tudíž v elektronice NAVIGATOR generuje v kvadraturním modu 4000 pulzů na 360°. Vydělením 21.600 arcmin / 4000 pulzů obdržíme hodnotu 5,4 arcmin / 1 pulz.
Rozlišovací schopnost
inkrementálního rotačního čidla S1 je tudíž 5,4 arcmin / 1pulz.
Přesnost navigačního zařízení
jako celku závisí hlavně na
- rovnoměrnosti rozložení rysek v inkrementálním čidle,
- přesnosti mechanických převodů mezi osou montáže a osou čidla,
- přesnosti matematických výpočtů a v SW NAVIGATOR.
Chyba zapříčiněná programem je +/- 5,4 arcmin, což je standardní chyba diskretizace. Nelze totiž vědět, zda se nacházíme na rozmezí (-1) - (0) nebo (0) - (+1). Jinak řečeno: pro jednu diskretní polohu čidla můžeme obdržet až 3 hodnoty: -1 , 0 , +1.
Přesnost přepočtu souřadnic objektů a výpočtu matematických funkcí v SW je řádově vyšší, než je maximální dovolené rozlišení čidel (tedy 65535 pulzů na 360 stupňů, nebo 24h). Proto lze říct, že SW výpočty neomezují přesnost navigace a neměly by konečný výsledek nijak znatelně ovlivnit.
Kdyby se eventuálně zjistilo, že některé výpočty přece jen přesnost omezují, pak je to možné ve stávajícím SW řešit rozšířením "výpočetní hloubky" ze stávajících 6-8 bytů (podle druhu výpočtu) až na možných 32 bytů.
Rozlišovací schopnost čidla S1: 5,4 arcmin je ještě přijatelná pro malé dalekohledy.
Pro náročnější navigační systémy se používá čidlo typu S2 (stejného výrobce) mající 2000 rysek/360°.
Za pozornost stojí, že naše CZ fa LARM Netolice vyrábí m.j. čidla IRC-305 mající 6000 rysek /360° (ovšemže jejich cena je úměrná jejich kvalitě a špičkovým technickým parametrům).
Zdraví
Jan & Luděk
Zdravím
ještě jednou dík za vysvětlenou, teď je mi už více jak jasné, o čem jsme spolu mluvili. Vše už bude jen záležet na mechanice, kde se k dané rozlišovací schopnosti přiblížím co nejvíc nebo naopak.
S pozdravem * D *