Astronomické fórum

KpS píše: ...
V závislosti na zenitové vzdálenosti 'z' se seeing se vzdalováním od zenitu zhoršuje faktorem (cos z)^0,6. Zde se ovšem předpokládá, že výškový profil atmosféry zůstává stejný po celé dráze paprsku, což je při nižších výškách nad obzorem splněno málokdy.

Cztwerec asi si myslel tento vzorček?

Karel dík za zhrnutie, niečo podobné som mal v hlave, ale odborník to vie aj zhmotnit v podobe slov .

Martine , proměřil jsem jen ty složeniny co jsi sem dal k dispozici Ha ,Olll a Sll (4.07, 4.46,4.35 pix). Píšeš , že rozdíl mezi jednotlivými byl 3" , kolik jsi měl FWHM u těch nejlepších ?

Karle je mi jasné , že tam vstupuje hodně faktoru , ale pro jakousi orientaci co se muže vdané výšce očekávat to dostačuje. Díky.

Doplnění : V Cielu jsem našel hodnotu Optická vzduchová hmota , tato hodnota ^0,6 je ve shodě (18° 3,2^0.6=2.01x )
Lepší vyjádření Karlova vzorce je jeho převrácená hodnota -- seeing v zenitu /(cos z)^0.6

A není to tak, že pro pojem "optická vzduchová hmota" platí vorec
1/cos(z),
což je vzorec pro vzduchovou extinkci.( platný pro z v rozsahu zhruba 0°-65°)
Potom by vzorec pro seeing v podobě
1/cos(z)^0,6
zohledňoval vliv této vzduchové hmoty na velikost seeingu, resp. nějakou úměru k té hmotě.

Nijak jsem po tom nepátral a nehledal , ale všiml jsem si toho při hledání komety v Cielu, tak mi napadlo to porovnat , nic víc. Jen mi zajímalo, jestli není nějaká hlubší studie pro seeing a asi není .

Ty nejhorší byly kolem 6-7" (hlavně pro OIII kde je to ovlivněné více, než červaná Ha a SII. Ty už jsem fakt vyházel, a nebo rovnou ani nefotil, a ty nejlepší byly okolo 3", ale těch moc nebylo.

astar píše:Lepší vyjádření Karlova vzorce je jeho převrácená hodnota -- seeing v zenitu / (cos z)^0.6

Moje chyba... Uvedl jsem vzorec pro závislost Friedova parametru r₀, zatímco seeing je tomuto parametru nepřímo úměrný.
Správně jsem tedy měl psát (cos z)^(-0.6). Exponenta různá od mínus jedné je důsledek toho, že na rozdíl od extinkce samotné je přicházející vlnoplocha statisticky deformována turbulencí. Totéž platí i pro proměnlivou složku extinkce - scintilaci.

Já si myslím, že tenhle vzoreček je stejně pro popis hrubě nedostačující. Jak je v tom třeba zakomponovaný průměr dalekohledu ? Pokud je apertura znatelně větší, než aktuální r0, tak se seeing projeví na rozostření obrazu u dlouhých expozic výrazněji, než u apertur malých, menších než Fried, byť se stejným ohniskem.

Těch vztahů co to popisují, je spousta. Pěkný přehled jsem nalezl asi před půl rokem tady:
http://www.ctio.noao.edu/~atokovin/tuto ... /turb.html

To bylo v době, kdy jsem plánoval 400-ku, a pohrával si s myšlenkou zabudovaní "adaptivní optiky" v amatérském provedení vlastně jen sytému rychlé pointace, jako vyrábí třeba SBIG, Starlight Expres... No, pak jsem usoudil, že na přesné montáži bude ten přínos stále malý, díky velmi malému isoplanatickému úhlu ve viditelné oblasti spektra se každá část obrazu stejně hýbe jinam, což nemá v poli okolo 0.5-1° žádné řešení.

Tedy budeme dále spoléhat na štěstí, a to u téhle Laguny zrovna moc nepřálo. Fotil jsem takhle nízko již vícekrát. Třeba Helix: http://hvbo.cz/data/uploads/galerie/mlh ... r-full.jpg

Ale na podzim je ta atmosféra prostě stabilnější, než z kraje léta.

Roman (Rick) píše:

KpS píše: ...
V závislosti na zenitové vzdálenosti 'z' se seeing se vzdalováním od zenitu zhoršuje faktorem (cos z)^0,6. Zde se ovšem předpokládá, že výškový profil atmosféry zůstává stejný po celé dráze paprsku, což je při nižších výškách nad obzorem splněno málokdy.

Cztwerec asi si myslel tento vzorček?

Karel dík za zhrnutie, niečo podobné som mal v hlave, ale odborník to vie aj zhmotnit v podobe slov .

Přesně to jsem měl v hlavě, děkuji!

To je sice hezké, že to máš v hlavě, ale co to pro praxi říká ?
Zatím co pro extinkci to je celkem exaktní, ve výšce 30°bude zeslabení světla proti zenitu 2x, (a prakticky podobné při změně podmínek), pro seeing lze jen konstatovat, že za daných rovnoměrných podmínek bude ve výšce 30° 1,5x horší. Jenže to nelze nijak kvantifikovat, protože do toho vstupuje celá řada vlivů nepodchycených a nezávislých na výšce nad obzorem. Žádný vztah ti neřekne, jak velký ( číselně ) bude ten seeíng. A to je přesně odpověď na tvoji otázku.

Martine , děkuji za odkaz . Ta studie, pojednává o seeingu jako takovém , ne o závislosti na výšce objektu nad obzorem .

Jak jsi psal, že rozptyl byl 3" a ve složenině jsem zjistil cca 4,5" tak jsem odhadoval , že ty nej budou kol 3" a to jen prostou úvahou 4,5+-1,5 . Ale i ty 3" mi tak nízko překvapily a jak píšeš , je to o štěstí. Já když mám kolem zenitu 2,2" tak jsem nadmíru spokojen , průměrně ale jen 3" a samozřejmě čím níž tím hůř. Proto jsem se na to ptal .

Ještě doplnění k těm složeninám kanálů : Ta Ha má nejhorší pravý horní roh .To si již velice přijatelně srovnal , což dokazuje ta Sll.

Omluvám se za zaplevelení tohoto vlákna , něčím co sem nepatří .

MMys píše:Já si myslím, že tenhle vzoreček je stejně pro popis hrubě nedostačující. Jak je v tom třeba zakomponovaný průměr dalekohledu ? Pokud je apertura znatelně větší, než aktuální r0, tak se seeing projeví na rozostření obrazu u dlouhých expozic výrazněji, než u apertur malých, menších než Fried, byť se stejným ohniskem.

Martine, průměr dalekohledu v tom vzorečku "zakomponovaný" je. Pokud je D/r0 >> 1, tak na průměru asymptoticky nezáleží a FWHM je pro dlouhé expozice stejné jako by šlo o optiku s průměrem r0. Vzorec (9) na webu NOAO je právě tou asymptotikou. Celý průběh FWHM hvězdy od stavu bez atmosféry až po seeing v různých průměrech optiky je názorně vidět na následujícím grafu:
Úhlově v radiánech se tak FWHM pohybuje od 1,029*(lambda/D) bez atmosféry až po hodnotu 0,976*(lambda/r0).

Milane, vzorec pro velikost seeingu existuje (vzorec (10) na webu NOAO, na který ukázal Martin). Je ovšem otázka, kde brát potřebný turbulenční profil. Ze vzorce plyne i závislost seeingu na vlnové délce a zenitové vzdálenosti.

KpS píše:[
Milane, vzorec pro velikost seeingu existuje (vzorec (10) na webu NOAO, na který ukázal Martin). Je ovšem otázka, kde brát potřebný turbulenční profil.

.
Jo, vyjádřil jsem se hodně jednoduše. Ale tak jinak, : vzorec existuje, ale nemyslím, že je pro naši praxi -bez hlubšího zkoumání všech vlivů- nějak přínosný. Asi tušíme, že se vzrůstající zenitovou vzdáleností se seeing zhoršuje ( vliv přízemních vrstev a jejich mohutnost). A pro praxi si zřejmě vystačíme bez exaktních hodnot s tím, že ve výšce 30°nad obzorem je seeing zhruba 1,5 -2x horší než v zenitu. Kdo to chce přesněji, ať se trápí zjišťováním parametrů, a než se dobere k přesné hodnotě, seeing se v naší přírodě za tu dobu klidně změníí o 50%
A focení pod výšku 30°je vždy velkou loterií a tam fotíme vždy jen v případech, že si nemůžeme vybrat.
------------
A jinak. Seeing je čistá meteorologie. A když vidíme, jak se specilisté se vší tou technikou hodně často mýlí, tak mě ani nenapadne se o nějakou predikci seeingu jednoduchými prostředky pokoušet.

Chlapi nič v zlom, ale riadne ste tu zaspamovali tému M8čky.

KpS: Jasně, už mi to taky došlo. Ale v reálu je to samozřejmě jak píše Milan

Astar: Máš pravdu, jelikož je ten plechový tubus stále ještě trochu pružný, tak jsem to letos před focením SII zkolimoval individuálně jen pro Lagunu, pro tu malou výšku nad obzorem. Proto je SII nejlepší. Loni a předloni jsem na to prděl, protože jsem souběžně s M8 fotil i jiné objekty, a to bych se ušteloval. Tak to byl nějaký kompromis funkční jakž-takž po celé obloze.

Ahoj Martine.
Nějak jsem tu tvou lagunu propásnul , tak aspoň opožděně ti gratuluji ke krásnému snímku.
Libor.