Rozladenie sústavy pri manuálnom pointovaní?

alex.sky · #1

Prosím Vás, nemá niekto skúsenosti s nasledovným problémom?

Keďže s objektívom 90/400 som mal celkom dobré výsledky

, tak som spravil pointer 130/1040 na spôsob Nasmyth, umiestnil na stranu závažia, a pomocou neho skúšam upointovať 160/930 (s vlastným pointačným okulárom).
Spočiatku som mal katastrofálne výsledky, je to oveľa ťažie - potvrdzujem všetky varovania tohto fóra ???. Posledné pokusy mi ale dávajú veľmi zaujímavé výsledky.

Pointačný ďalekohľad sa mi asi pohne v smere pointovania (okolo polárnej osi - v smere rektascenzie), čo si neviem vysvetliť, ani predstaviť - ako môže pointer "dobiehať" hlavný ďalekohľad alebo "sa zaostávať"? :o

1. obrázok: 45minútový, pointovaný v zenite. Posun až 6x! v rôznych časových intervaloch (asi sa pri dlhších "zastávkach" vytvorili väčšie obrazy hviezd)
2. obrázok: 10minútový, pointovaný na juhu, asi 20 stupňov nad horizontom, posun asi 4x malý "výčnelok" je asi z nepozornosti")
3. obrázok 15 minút na západe 30 stupňov nad horizontom, z iného obdobia: posun spôsobil 2 obrazce hivezd, čo som spočiatku ignoroval, ale asi to súvisí s terajším problémom.

Mne sa zdá, že som V pointačnom okulári mal hviezdu stále na tom istom mieste, ale myslím si, že keby som počas pointácie zistil nejaký náhly posun, by som si to neuvedomil, skorigoval a pokračoval by som. :-/
Zdá sa mi, že keby som mal všetky obrazce premietnuté do 1 bodu, bol by som celkom spokojný.

V čom môže byť problém? Nemali ste niekto takýto problém náhodou?
Ďakujem.

gaszton · #2

nemal som podobny problem ale zda sa mi ze ide o ohyb deklinacnej osy, naj vacsi je ohyb deklinacnej osy ak je blizko vodorovnej polohy, vtedy su ramena posobenia tiaze protizavazia a pointacneho dalekohladu, ak dalekohlad zamieris na zapad alebo na juh, deklinacna osa bude sikmejsia, vtedy bude ohybat menej. skus si to nakreslit a pochopis to. prave tento efekt nuti astrofotografov pouzivat namiesto pointacnych dalekohladov off axis guider.

Libor · #3

Podobných výsledků se mi podařilo kdysi dosáhnout také a to tak, ze jsem se pokoušel fotokomoru pointovat malým Newtonem s tubusem z novoduru. Jak jsem byl naivní. Po několika marných pokusech najít příčinu jsem celý pointer nahradil novým s tubusem ze skelného laminátu a bylo po problému. Takže bych to typoval na nějaký mechanický problém. Může to být způsobeno např. nedostatečně pevným spojením dalekohledu a pointeru, špatným uložením některého zrcadla nebo použitím nějakého teplotně nebo časově nestálého materiálu. Hlavně žádné plasty! Fotky na mě dělají dojem, ze obě optické soustavy se vůči sobě pohnou bud vlivem změny teploty nebo polohy montáže během expozice. Trhaný posun bude pravděpodobně způsoben tím, že k posunu dojde skokem pokaždé, když síla (pnutí) dosahne kritické hodnoty.

lubomir · #4

No je v tom nieeco co napisal libor.ja si myslim ,ze ak mas pointacny dalekohlad medzi kruhmi s tromi srobmi po 120 stupnov moze byt chyba v kruhoch alebo ,mozno sa ti uvolnia pocas pointacie sroby alebo je tam zly zavit

MilAN · #5

Já bych viděl zásadní problém v tom, že ty tubusy nejsou vzájemně mechanicky naprosto pevně propojeny . To, že jeden dalekohledd je na druhé straně v místě protizávaží bych považoval za mechanicky naprosto neproveditelné tak, aby to jako celek mohlo řádně fungovat

alex.sky · #6

Libor napsal: Podobných výsledků se mi podařilo kdysi dosáhnout také a to tak, ze jsem se pokoušel fotokomoru pointovat malým Newtonem s tubusem z novoduru. Jak jsem byl naivní. Po několika marných pokusech najít příčinu jsem celý pointer nahradil novým s tubusem ze skelného laminátu a bylo po problému. Takže bych to typoval na nějaký mechanický problém.
LUBOMIR:
ak mas pointacny dalekohlad medzi kruhmi s tromi srobmi po 120 stupnov moze byt chyba v kruhoch alebo, mozno sa ti uvolnia pocas pointacie sroby alebo je tam zly zavit
Milan:
že jeden dalekohledd je na druhé straně v místě protizávaží bych považoval za mechanicky naprosto neproveditelné tak, aby to jako celem mohlo řádně fungovatNaivne som dúfal, že to je také jednoduché, že by to aj mohlo fungovať, a bežne sa to tak robí :'(

Ďakujem za príspevky

Priznám sa, že je to z novoduru v kruhu so skrutkami po 120 stupnov, takže skúsim vymeniť čo sa dá. Rozhodne to ešte nevzdám lebo konštrukcia je silná, a mohlo by to utiahnuť.
Pri teleobjektívu f=400 (namiesto závažia) som pointoval veľkým a pre mňa tá kvalita stačila. Možno by som to mal znova skúsiť po nejakých skúsenostiach spraviť lepšie fotky, či sa neprejavia ešte nejaké chyby.
V každom prípade díííky.

MilAN · #7

Jen ještě malou připomínku: uvědom si, že osy obou dalekohledů by se během fotografování neměly z žádného důvodu vůči sobě změnit o více než 0,02mm pro normální focení, pro digitální zrcadlovku 0,01 mm. Do toho se musí vejít jakékoliv průhyby tubusů , stativu i os montáže, rovněž tak i nepřesnost pointace

Libor · #8

MilAN napsal: Já bych viděl zásadní problém v tom, že ty tubusy nejsou vzájemně mechanicky naprosto pevně propojeny . To, že jeden dalekohledd je na druhé straně v místě protizávaží bych považoval za mechanicky naprosto neproveditelné tak, aby to jako celek mohlo řádně fungovatMě se tato kombinace celkem osvedcila, ale pointuji takto pouze kratke ohnisko - 200mm teleobjektiv. S delší ohniskovou vzdáleností už budou opravdu problémy.

Libor · #9

alex napsal: Priznám sa, že je to z novoduru v kruhu so skrutkami po 120 stupnov, takže skúsim vymeniť čo sa dá.Tak s tím novodurem bych začal.

#10

Na základě svých zkušeností si dovolím tvrdit, že pointovat zrcadlový dalekohled druhým zrcadlovým dalekohledem je snad to nejobtížnější, co může existovat. Zmíněný limit ve vzájemném pohybu soustav je opravdu šibeniční, navíc zrcadlo ty odchylky zdvojnásobuje (úhel dopadu = úhlu odrazu) a to na každé ploše. Když si představím, že v každé soustavě jsou dvě zrcadla... :-/

Pochybuji, že bez precizního provedení spojení obou soustav to má při dané ohniskové vzdálenosti šanci na úspěch. Nejlépe by bylo mít provedené vše v kovu, zrcadlo utažené v objímece třeba polyamidovými šrouby, nebo při malém rozměru klidně i přitmelené na několika bodech silikonovým tmelem, aby se nemohlo hýbat. Naprostou nutností je tuhé upevnění sekundárních zrcátek, aby se nemohla při změně polohy těžiště soustavy naklánět. Dále je třeba neviklající se okulárové výtahy a tak bych mohl pokračovat, tuhé prostě musí být kromě spojení tubusů také naprosto vše, čím svazek paprsků prochází nebo od čeho se odráží. Doporučuji oba tubusy přidělat třmeny na společnou desku vedle sebe, nebudou tak deformovat svojí vahou jeden druhý, a toto jako celek upevnit na montáž. Umístění každého tubusu na jeden konec DE osy je při těchto parametrech prakticky vyloučené.

Napadá mě i možná další část toho problému, protažení hvězd může způsobovat také stáčení zorného pole. Při tomto ohnisku a předpokládaných expozičních časech (na film) je nutné mít montáž velmi přesně ustavenu třeba driftovou metodou.

alex.sky · #11

MMys napsal:
Pochybuji, že bez precizního provedení spojení obou soustav to má při dané ohniskové vzdálenosti šanci na úspěch.
Ďakujem za cenné rady.
Práve toto som chcel obísť: nechcel som zaťažiť jednu stranu stojanu dvomi ďalekohľadmi, čo by bolo určite dosť pevné, ale na úkor stabiliti stojanu.

Priznám sa, že pre mňa boli inšpiráciou práve Tvoje fotky, a to hlavne tie ručne pointované, kde máš za 30-50 minút na film 400ASA zachytené veľmi veľa. (Prosím Ťa nechaj ich na tých stránkach - pre inšpiráciu aj ostatných).
Chcel som skúsiť upointovať veľký ďalekohľad, a vybral som si "rýchli a lacný" projekt (ako to robí v poslednom čase NASA

), ale pravdepodobne v tomto prípade to je neschodné. Maximálne nejaký teleobjektív namiesto závažia, ale s pointerom to chce precízne, pevné riešenie, na čo možno ani nemám :'(.
Chcel som získať skúsenosti... Tak mi treba ???!

Ďakujem všetkým za pomoc.

#12

Ale tak to hned nevzdávej, ono to půjde, ale ne hned, musíš eliminovat jeden problém za druhým, a ono se to bude lepšit. Těch důvodů, proč to nejde, je obvykle víc.

Začni solidními tubusy a uchycením zrcadel, místo fotografických pokusů se hodí dva pointační okuláry, zpočátku je sesouhlasíš na hvězdy, a v průběhu "expozice" sleduješ, jak se to rozjíždí. Je to lepší, než to pořád zkoušet na film. Nepsal jsi čím ty snímky jsou, ale řekl bych, že na film.

Mimochodem, na jaké je to montáži ?

alex.sky · #13

MMys napsal: ...musíš eliminovat jeden problém za druhým, a ono se to bude lepšit. Těch důvodů, proč to nejde, je obvykle víc.
Začni solidními tubusy a uchycením zrcadel, místo fotografických pokusů se hodí dva pointační okuláry, zpočátku je sesouhlasíš na hvězdy, a v průběhu "expozice" sleduješ, jak se to rozjíždí. Je to lepší, než to pořád zkoušet na film. Nepsal jsi čím ty snímky jsou, ale řekl bych, že na film.
Mimochodem, na jaké je to montáži ?Presne takto by som chcel postupovať, až na to, že som chcel fakt na film Konica Centuria 400 - toto bežne dostať. Až mi to začne fungovať prejdem na 800-ky, ktoré už mám v chladničke...
S tými pointačnými okuliarmi je to na zamyslenie ::)
Stojan je "starý socialistický školský typ" z Hurbanova, vyrobený asi pred 8-10 rokmi, celkom spolahlivý až na to, že niektoré kĺby tiež môžu zlyhať. :-/ Lepšiu fotku nemám:http://www.suh.sk/dalekohlad1.jpg