Astronomické fórum

Keďže ste tu atronómovia (amatéri), tak sa asi radi zaujímate aj o takéto veci. Myslíte si, že existuje čas?

Prečítal som knihu od Briana Greena, kde opisoval, že čas neexistuje. Ale potom som počul, že to nesedí s Minkowski-ým diagramom.

Našiel som o tom nejaký blog (presne od B. Greena)
http://matonemeth.blog.sme.sk/c/316332/ ... o-cas.html
+ tu je jeho video
http://www.youtube.com/watch?v=ppWV4UM-_LY
+ ďalší článok od uznávaného vedca
http://www.national-geographic.cz/detai ... zik-30808/

Spytam sa inak, co je to cas?

Jednou někdo hodně zjednodušeně napsal, že čas je posun výcerozměrového prostoru uvnitř sebe sama, tak, že posun (pohyb) nezanechává stopy. Ale je to opravdu hodně zjednodušené----

Ja bych rekl, ze cas je zmena. Beze zmen nelze cas merit.

Vyvoj udalosti? Tuhle otazku lepsi si nepoklada ;D ;D.

Wiki pise: Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin, jíž se měří vzdálenost mezi událostmi na první souřadnici časoprostoru.

Ale otazku; existuje cas? asi nechal na jinych, co by tedy zarizovalo prave chod udalosti apod.?

čas neexistoval, neexistuje a ani existovat nebude ..

A je ho málo

Mě by hlavně zajímalo, co se to vždycky stane v hlavách produktivních vědců v určitém věku, že se začnou zabývat takovýmahle ptákovinama. Asi už je fyzika prpostě nebaví a hledají něco, co by jim přišlo zajímavější - protoze otázky typu "co je čas?" nebo "existuje čas?" nejsou fyzikální, protože odpověď na ně nepřinese jinou předpověď fyzikálních dějů, než jakou dokážeme vyprodukovat, když tuto odpověď "neznáme".

Přesto jsou ale věci, které "o čase" můžeme říct, zněnjí zajímavě a přitom mají "reálné" dopady - sice ne přímo na svět kolem nás, ale alespoň na naši schopnost formulovat nějak fyzikální popis světa. Asi nejzajímavější skutečnost je, že ve zcela prázdném vesmíru nemá plynutí času žádný smysl - dalo by se říct, že v prázném 4-rozměrném časoprostoru neexistuje nic, co by ukázalo, který "směr" je časový, žádná volba není preferovaná. Teprve až přítomnost hmoty určuje vybraný směr plynutí času - tok "vlastního času" této hmoty.

Jde zdánlivě o "technický" zádrhel, ale variace na toto téma byly dlouho dost velkou překážkou třeba při pokusech o "kanonickou" formulaci kvantové gravitace (kde slovo "kanonický" znamená způsob zalžený na ekvivalentu hamiltonovské mechaniky, kde má čas jednoznačně význačnou roli). Ono totiž je vždycky jednodušší dělat teorii nejdřív pro "prázdný" vesmír, ale v okamžiku, kdy takový vesmír nedává vlastně smysl, se všechno roztomile komplikuje.

Muzem tedy rikat, ze cas je primo zavisly na hmote?

Ale prece! i vesmir bez hmoty se rozpina s casem! Takze by mohl fungovat i bez hmoty ne.




Omlouvam se, jestli me uvahy jsou nejake fyzikalni zlociny, jsou to pouze uvahy z toho, co jsem precetl nebo jinak nastudoval, vzhledem k memu veku s velkou FYZIKOU zkusenosti prakticky nemam.

NEEXISTUJE
Ale bez jeho měření by jsme dnes zkolabovali.
Existuje mezinárodní dohoda, definující základní jednotku Sekundu 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu 133Cs, při absolutní nule (to abychom si mohly doma seřídit hodinky). Odvozuje se od fyzikálního jevu. A jiným jevem, změnou teploty, toto měření můžeme ovlivnit. Vždy ho k něčemu poměřujeme - pohyb Slunce, kmit kyvadla,pohyb atomů.
Máte 90 tepů za 551 557 906 200 kmitů Césia 133 pane Nováku, to jde. Zní to děsně, ale 90 za minutu zní normálně.
Prostě čas pro nás existuje, bez této pomůcky by jsme nebyli schopni pochopit mnohé věci.

Snažit se odpovědět na takovou otázku mi připadá jako si hrát se slovy - co to vlastně znamená že něco existuje ?

už slovo "existovat" v sobě zahrnuje "časovost"
Určitě se dá přemýtáním o tom jestli existuje čas zabít spoustu času
a může být i legrace .. pokud to neskončí naprostým myšlenkovým rozkladem.

Nejsem matematik ani fyzik, ale mám takový dojem, že pomocí matematiky se dá odvodit vyvodit a dokázat spoustu věcí, které si vůbec nedovedeme ani představit - viz algebra (N rozměrný prostor a pod..)
A pak tady máme jiné způsoby a cesty myšlení vycházející z filozofie

otázku jestli existuje čas mi připomnělo otázku jestli existuje Bůh -
to řešil mimo jiné zajímavě např. Tomáš Akvinský

cituji z Wikipedie:
z pohybu (změny) lze usuzovat, že musí existovat prvotní impuls
vše má svou příčinu, musí však existovat prvotní příčina
věci existují nebo neexistují; to, že existují, způsobuje nějaká nutnost
skutečnost je rozdělena dle stupňů dokonalosti, musí však existovat nejvyšší stupeň dokonalosti
v uspořádání věcí je smysl, stejně jako ve směřování věcí, musí však existovat něco, co dané věci řídí

Podle mě člověk sám o sobě je časoprostorový včetně jeho myšlení .. tedy těžko se mi přemýšlí mimo čas - je to pro mě nepředstavitelné a pokud se snažím si představit něco jako prázdný vesmír pak mám takové vnitřní podezření, že moje úvahy i logické závěry budou jen docela slušné ptákoviny - jak to bylo trefně napsáno výše ..

Ještě mě k tomu napadlo toto: existuje čas ?

Ano proč ne

Proc tedy cas neexistuje,???? jednoduchy dukaz bych rad slysel.

Proc tedy cas neexistuje,???? jednoduchy dukaz bych rad slysel.
Ty musíš prokázat že existuje. K existenci něčeho musíš podat důkazy. V oponentním řízení se tyto důkazy posuzují a potvrzují nebo vyvracejí. Platí to ve vědě, u soudu. Horší je to se ženskou, ta jak si vezme do hlavy že máš jinou ženskou (bez důkazů), tak s tím nehneš. Dokazuj to.
Čas existuje ve všeobecné dohodě lidstva. Určuje se pohybem atomů, počtem vlnových délek chemických prvků.

Na toto téma bych doporučil nahlédnout do knihy Paula Davise s názvem "O čase". Autor je teoretický fyzik, ale ve své knize podává i jiné pohledy na čas a jeho chápání různými kulturami a v různých dobách.

S tímto tématem trochu souvisí i další palčivá otázka, kterou tady nakousl Honza Ebr. Pokud z celého prostoru hypoteticky odstarním veškerou hmotu a energii, bude to ještě prostor a bude v takovém prostoru plynout čas?

Čas nám umožňuje chápat pojmy jakými jsou např. trvání, změna, paměť, minulost, atd. Vysvětlit však co je čas, tedy vytvořit jej, by vyžadovalo mít k dispozici pojmy na úrovni hlubší, než je samotný čas. Jeví se, že takové v naší mysli nejsou a není vyloučeno, že ani nebudou. Experty na manipulaci s pojmy jsou filosofové, ale vypadá to, že od nich se fyzika pomoci nedočká. Tu naštěstí zajímají vlastnosti času a lze jen kvitovat, že postoupila daleko.