Astronomické fórum

Ktorú zrkadlovku by ste zobrali skôr?
Canon 600D alebo 700D? Je tam nejaký malý rozdiel pre astrofoto?
Úprava tá istá s Baader BCF filtrom.

Skoro bych řekl, že to je jedno, spíš záleží v jaké je stavu foták (oba to jsou výběhové modely 18Mpix) a jak byla úpravu udělána, ono totiž tam dát ten filtr není žádná sranda, aby tam nebyl prach apod. Canon 600D se dá koupit od 4500 Kč, já osobně bych preferoval pouze vyjmutí filtru a vkládat tam Eos clip, ale každý to máme jinak.

Uvažuji o koupi nového fotoaparátu, který by byl použitelný pro astrofotografii i klasické focení. Limitem je hranice 15000. Nahrazuji můj stařičký Olympus e410. Při průzkumu internetu jsem objevil typů, ale nemohu je třídit. Další otázkou je využitelnost připojení fotoaparátu na wifi.

Astrofotorafie je poměrně široký pojem. Popiš co a jak tím chceš astrofotit. Tedy jaké objekty a přes jakou optiku.

Vlastním newton 150/750 na EQ4 s pohonem vlastní výroby. Se starým fotoaparátem jsem se dostal na maximální čas expozice 1 minutu. Fotit jsem zkoušel v rozsahu Messierova katalogu. Fotoaparát nebudu modifikovat, protože bude sloužit i pro klasickou fotografii. Když jsem hledal na internetu zjistil jsem že doba od mého olympusu značně pokročila. Hledal jsem informace o základních nikonech nebo canonech.

Na astrofoto asi nejlépe Canon. Ale bez modfikace to nikdy nebude ono, ještě tak galaxie a hvězdokupy by šly, ale na červené emisní vodíkové mlhoviny je ta modifikace prakticky nutnost. Bazarová těla Canon se dají koupit už od 2-3 tisíc. Na astrofoto bych bral cokoli od 400D/40D včetně a výše. A na denní foto si kup něco jiného. Dohromady to opravdu moc nejde.

A nezapomeň na to, že na delší expozice tě začně limitovat nutnost pointace. Ta montáž typu EQ4 víc jak minutu bez pointovánní určitě neustojí.

Uz delší dobu me jako majitele mod. Canonu prekvapuje, ze majitele nekterych nemodifikovanych hlavne Nikonu ( občas se objevi i nejaky celkem povedeny snímek ze Sony), mají vyrazne lepsi citlivost na Ha v DSO, nez prave nemod. Canonu a ostatních znacek.
U toho Nikonu jsem si toho vsimnul jak u nasich, tak zahraničních autoru..
Prikladem je třeba nas kolega s ne zrovna nejdrazsi radou nikonu..minimalne zajimavy to je
http://astrofotky.cz/show.php?album=DVk ... zSFRVQDFkW

A nedostal se nekomu do ruky třeba NIkon 810A - u toho se daji na googlu najit spousta pomerne dobrych snimku DSO, a je pouzitelnej i na normalni foceni..i když ta cena je takova, ze se spis cloveku vyplati asi mit jak modifikovany 6Dcko tak další 5D3 na normal foceni..ale když ma clovek malo mista v brasne, tak proc ne

https://www.ephotozine.com/article/niko ... view-28371
https://www.dpreview.com/articles/72822 ... erspective
https://www.dpreview.com/forums/post/61759464

Pokud se udělá mod s výměnou sklíčka za takové, které propouští více Ha, tak se dá fotit i normální foto, stačí si nastavit vlastní vyvážení bílé, 2 roky jsem to tak provozoval. Druhá varianta je k tomu pořídit Clip OWB filtr.

Nojo, ale je to taková nouzovka, to vyvážení bílé. Vegetace na sluníčku a pleťovka jsou stejně ujeté.

OWB filtr ano, ale pak nejdou použít EF-S objektivy, a obraz v hledáčku je domodra.

Vzhledem k ceně OWB clip filtru a ceně staré zrcadlovky obětovatelné pouze na astrofoto je to skoro jedno.

nosuh píše:Uz delší dobu me jako majitele mod. Canonu prekvapuje, ze majitele nekterych nemodifikovanych hlavne Nikonu ( občas se objevi i nejaky celkem povedeny snímek ze Sony), mají vyrazne lepsi citlivost na Ha v DSO, nez prave nemod. Canonu a ostatních znacek.
U toho Nikonu jsem si toho vsimnul jak u nasich, tak zahraničních autoru..

Na MHV jeden člověk prezentoval u kávy fotky, které fotí na vysoké ISO (mám pocit kolem 26000), na DSLR Sony myslím Alpha SLT-A77 II) (nebo něco obdobného) a porovnával to s výstupem z kamery mám pocit ASI. Daleko víc o tom bude vědět Janek, já jenom viděl ty obrázky. Ano evidentně je nemodifikovaný Sony víc citlivý na Halfa, celkem tam po pár krátkých expozicích a jejich integraci i něco bylo srovnatelné se CCD, ale bez toho filtru to podle mě bude lepší i barevně vyváženější.
Taky se tam probíral soumrak zrcadlovek, prý to časem převálcují bezrcadlovky, které budou rychlejší, přesnější a výkonnější.

Psion píše: ...
Taky se tam probíral soumrak zrcadlovek, prý to časem převálcují bezrcadlovky, které budou rychlejší, přesnější a výkonnější.

Ještě si musíme počkat na rychlejší fázové ostření a velký snímací čip, který nebude mít milion megapixelů.
Jen mám trochu strach, aby jsme se toho dožili. Foťák nikdo nepotřebuje, protože má mobil, který sice dělá ošklivé fotky, ale lidi to nevidí nebo jim to nevadí.

Vzhledem k tomu, že není dnes žádný rozdíl jak v kvalitě, tak v čipech a zrovna tak jako ve způsobu měření, tak je to jen otázkou času. kdy bezzrcadlovky převálcují klasické DSLR. Trend je jasný a výhody DSLR se už těžko hledají. Ony nezmizí, jen vzhledem k nižší výrobě zdraží a bude to s nimi podobné, jako se středo a velkoformátovými přístroji.
Můžeš uvést nějakou podstatnou vlastnost- výhodu DSLR ?

No pro me je to jednoznacne ergonomie a ovladani. Pokud mineme astrofotografii, kde jsou naopak zadouci male rozmery a vaha, pro me jako prilezitostneho fotografa je dulezite, ze na rozmerech poloprofi a profi DSRL jsou ty ovladaci prvky nejak normalne dosazitelne. Parkrat jsem mel v ruce bezzracdla Sony, Olympus a Panasonic a teda neco na nich nastavovat je fakt porod..vsechny ovladace jsou na tesno u sebe a pulku veci nastavujes i tak v menu..pak je to taky vydrz baterie. Bezzrcadla brutal zerou baterku, je to logicky, protoze vsechno jede pres zadni LCD. To u DSRL take neplati, tam se vydrz pohybuje kolem 700-1000 snimku na jednu nabitou baterii..
Z hlediska astrofotografie uz je to ale horsi, zadna vyhoda DSRL vuci bezzrcadlu me nenapada..naopak v kazdem ohledu vitezi bezzracdlo, pokud se podari bud modifikovat nebo zvysit citlivost na Ha.

Jako mnoholetý Olympusák musím konstatovat, že co se nastavování týče, tak trpím na všech fotoaparátech jiných značek. Automaticky totiž mačkám OK pro vyvolání Super Control Panel (kde je 95% toho, co potřebujete nejčastěji) a jen šipkami kolem toho OK či kolečkem vyberu to potřebné. U jiných značek musím mačkat nějaké dedikované tlačítko, jestli vůbec něco takového fotoaparát má, popřípadě musím jít do menu.

Z pohledu ergonomie je to velice individuální a já nemám problém jak s takřka neznatelným gripem, tak i s plnotučným gripem.

Co se výdrže týče, tak u E-M1 mark II nechám starstrails cvakat do vybití a většinou to trvá něco přes dvě hodiny a je jedno, jak dlouhé expozice dělám a kolik jich ve výsledku je (samozřejmě elektronickou závěrkou ). Na jedné sportovní exhibici jsem udělal na jedno nabití přes 2200 fotek (mechanickou závěrkou, sekvenční snímání s přeostřováním) a ještě mi zbylo 20%. Taky jsem měl nastaveno rychlé uspávání.

Zadní LCD má oproti OVF nižší rozlišení, proto je třeba o něco méně výpočetního výkonu, a proto se doporučuje (hlavně při natáčení videa) používat právě LCD displej.

S těma bezzrcadlovkama pro astronomii je to trošku jinak:
Mají na chipu po celý ploše docela dost „cizorodých“ pixelů na fázové ostření apod.
Tyto pixely jsou pro normální tovární rozsah citlivosti „normalizovány“ – zneviditelněny – tam je to OK. Pokud však vyloupneme UVIR blok, taxme v prdeli – banding jaxviňa. Pokud to jen rozšíříme na Ha tak to foťák může, ale nemusí rozdejchat – záleží na značce
Dále někteří paranoidní výrobci (Sony) se tak moc bojí šumu, že při expozici nad např. 3.2 sec začínají mizet z obrazu jednopixelové hvězdy – tzv. „Star Eating“ (nelze v menu vypnout). Samozřejmě pokud máme sračkovou optiku nebo nadměrnej seeing, taxe nás tenhle problém netýká
Tudíž na astro (vyjma startrails) je stále lepší zrcadlovka – nejlepší starý dobrý canonský 6D.

Na krajinu a obecnou fotografii naopak bezzrcadla vedou absolutně. Sám používám Sony A7 III - proti zrcadlu jsou možnosti a komfort úplně jinde. Lze si při manuálním ostření v hledáčku zvětšit obraz až 12x, okamžitě vidíme výsledek vč. histogramu a naprosto generální výhodou je plně elektronická závěrka, bez níž nelze udělat ostrý snímek na dlouhém ohnisku při časech závěrky mezi cca 1/30 a 1/2000 sec (nepomůže ani nastavení 1. lamely elektronicky).

Co se týká výdrže baterie, tak s mým soňákem udělám při panoramování 20000 snímků (RAW – samozřejmě el. závěrkou) na 1 baterii (stacking 30 expozic na 1 záběr, poté posun na další snímek). Navíc jedu 10 exp../sec aniž musím čekat, než se systém uklidní po expozici zrcadlovkou. Tudíž stackovaný pano Rubinarem 1000mm ze 7000 expozic za 20 minut není žádný problém

Tyhle srandičky ale nejsou možný bez super rychlýho compu s min. 128G RAM, 500G SSD skreči s rychlostí 3000MB/sec R/W a alespoň 16TB rychlýho úložiště.

Tož zatím vše

Kvok(stále cvok)