Hlásím velmi dobrý seeing!!!

Kami · #31

Tak zase menší report pro Cztwerece.

Juknul jsem na Aladina a zase se nasouvá proudění tím správným směrem, takže jsem to teď po 21:30 Selč šel otestovat. Odsunutou střechu už mám od odpoledne, takže temperace optiky je OK.
Rychlý pohled přes ED100 na Saturna (R125 už byla z výhledu) těsně nad stříškou ukázal téměř stabilní obraz až do zvětšení 360x (Vixen LV 2.5). Pohled okem na jasné hvězdy cca 45° od obzoru ukazoval jen drobné chvění. Takže jsem testnul refraktor 125 se zvětšením 316x. Mirphak cca 10° nad severním obzorem ukazoval seeing tak 4/10. Altair cca 45°. ukazoval seeing tak 6/10 a Vega v zenitu šplhala k 8/10.
Dle předpovědi by se mělo proudění ještě více stočit, zkusím tedy pozdější čas, zda seeing vydrží a potvrdí už předešlá pozorování a nebude se jednat jen o klasické uklidnění po západu Slunce.

Kami · #32

Čas 0:00-0:20 Selč.
Podmínky o trochu horší, než po západu Slunce za téměř bezvětří. Proudění více otočené z jihu se slabším větrem. Teplota 16°C ,obloha čistá až průzračná, mléčná dráha pouhým okem velmi výrazná, včetně ramen a zálivů. SQM-L v zenitu ukazovalo hodnotu 20.69 což je na příměstskou - městskou oblohu nad průměr. Arcturus nad západním obzorem v refraktoru 125 a při zvětšení 316x ukazoval seeing tak hodnotu 3/10. Přechod po hvězdách až na Vegu téměř v zenitu, se to zlepšilo cca na 7/10. Přesto složky Epsilon-Lyra jsou velmi výrazné bez deformací.

#33

Teď právě v Bělči nad Orlicí u HK seeing kolem 1" FWHM, čára na autoguideru je zvlněná v rozsahu pár desetin pixelu a snímek na metrovém ohnisku s 5.4um pixely nebývale ostrý. Uvidíme, jak dlouho to vydrží, a jaké to k ránu (jestli nedoleze fronta).

caribic10 · #34

Tak koukej něco dělat, a ne vysedávat u fóra ;D

Cztwerec · #35

Je celkem zase jiný ráz počasí, dusno, ale vlhkost je při vyšších teplotách nízká, stoupá vždy po západu Slunce až na téměř popůlnočních 80%, zároveň větrná situace se ovšem vyrovnává... Je pravda, že pouhým okem je vidět méně hvězd, což pokud je nějaký mírný opar je pro planety při této vlhkosti někdy lepší ale kdy?

. Teplý vzduch funguje totiž jako stojatá voda.

Podobnou situaci jsem zažil při fotografování tohoto snímku.

http://astrofotky.cz/gallery.php?show=C ... 203504.png

Ačkoliv byl Měsíc velmi nízko, bylo delší dobu dusno a tlaková výše nad Polskem.

Větry a proudění vyššího patra vycházejí na zvláštní smyčku, která se stahuje právě nad ČR. Ikdyž je vidět jak se nápadně zhoršuje při přechodu bouřek na severem a postupující pruh z Německa.

Pokud tedy teď někdo máme dobrý seeing, vychází to podle předpokladu, že před změnou počasí, z tlakové výše na krátkodobou tlakovou níži může být pro klidnou atmosféru (třeba v porovnání z posledních dní) vůbec nejlepší ukazatel...

Jelikož jsem nepozoroval ani ve dne (pracuji a teď celeé dny smrdim v práci) podle tohoto předpokladu může vycházet seeing i na denní pozorování kolem poledního.

Prostě to teď vychází na noc...

Zkuste porovnat i druh seeingu a jeho amplitudu. On totiž může být dobrý ale rychle kmitat a nebo pomalu kmitat a být také velmi dobrý, jen s tím že budou klidné okamžiky na hranách křivky.

Jednou to nahoře možná opravdu pochopíme :-[

Velmi si vážím Vašich reportů, je to jistě i nejen pro mě cenné!

#36

Tak koukej něco dělat, a ne vysedávat u fóra
Když já teď můžu obojí Padlo tam 5 hodin OIII Bublinky. Ještě mi chybí síra. LRGB už taky mám.

Seeing zas tak dlouho nevydržel, kolem půlnoci už bylo vše kolem hezkých 2.5"

Kami · #37

Škoda, z 3 na 4 jsem nesledoval. Ale podle proudění to mohlo být dobrý.

Martine, u Bublinky byl seeing 2.5" v kterým místě na obloze (výška-úhel od horizontu)? Co sleduju, tak jsou někdy značný rozdíly mezi zenitem a pár stupňů nad obzorem.
Ne náhodou jsem si vybral dvojitou dvojhvězdu Epsilon v Lyře se složkami kolem 2.5" od sebe. To ,že jsou teď téměř v zenitu je jednodušší na porovnání. Rozkmit složek se dalo docela vysledovat s dobrou přesností.
Ty to zjišťuješ z korekcí autopointace? Z pátku na sobotu jsem měl na hvězdárně kolegu, který se pokoušel u mě testovat nový Nikon plnoformát. U M27 mě to lítalo na pointačním refraktoru 125 s ohniskem 1583mm max do 3 pixelů Wateka 902 H2. Ve většině času tak 1.5 pix, což bylo poměrně klidný. Více méně se radši spoléhám na pohled přes okulár v posuzování seeingu. Mé montáži moc nevěřím, že by chodila tak přesně, aby se z toho dal posuzovat seeing na pointační hvězdě.

Cztwerecz (Martin) Víc hlav, víc dat a větší šance tomu porozumět.
Jen doufám, že to nebude trvat celý život. Nechtěl bych se tou hromadou záznamů pak prokousávat. ;D

Cztwerec · #38

Kami: Pokud si budeme vést záznamy z pozorování, tak tomu lépe porozumíme jsem o tom přesvědčen. Pro každé místo to totiž může být s ukazately jiné a zobecnit to nepůjde tak snadno. Myslím, že s vyloučením lokálních podmínek to prostě nelze. Jsme prostě pořád ČR

Podle rady meterologa z ČHMÚ jak jsem již dříve upozoronil a zdůraznil, je nutné brát v potaz vertikální profily větru.

Na druhou stranu je spousty vlivů které ikdyž ovlivnit nelze, je nutné stále zaznamenávat.

Například maxima vynikajícího seeingu vychází na Mt. Wilsonu na letní měsíce... začal jsem zkoumat dle tvého úsudku oblasti okolí hvězdáren, ve světě predikce seeingu má pořád velkou váhu pozorování Jetstreamů jako takových. Tomu je potřeba též dokonale porozumět, spolu se synoptickou situací.

Zde se popisuje, jak seeing jako takový je závislý na meterologické situaci nad daným územím, ale zároveň na spodním stavu mezosféry s popisem proudění laminárních proudů.

http://dip.sun.ac.za/~rooyen/overfsee.htm

častokrát vnímám hlášení typu: jo to když se u nás otočí vítr směrem na jih a nad jezírkem před lesem se udělá mlha tak je seeing jak víno

, prostě každý má nějaký ten recept a potom je predikce úplně k ničemu.

Kami · #39

Jo to máš pravdu, záznamy je dobré si psát. Mě se líbí tyhle mapky proudění na Aladinu, které budu postupně ukládat při podrobnějším sledování seeingu. Dá se z toho lecos vyčíst, zvláště když je znám profil terénu. U vyšších pater to musíme vysledovat dlouhodobě během roku. ČR je bohužel kotlina s hradbou hor i když ne moc vysokých, ale přesto mají někdy velký vliv na výsledek seeingu.
No, budeme shromažďovat data a poznatky, které nám snad pomohou pochopit a hlavně předpovědět tu správnou chvíli na pozorování a focení.

KpS · #40

Co sleduju, tak jsou někdy značný rozdíly mezi zenitem a pár stupňů nad obzorem.Seeing pozorovaný v dané lokalitě závisí nejen na stavu atmosféry, ale též na vlnové délce a zenitové vzdálenosti. Příslušná závislost Friedova parametru má tvar:
r0 ~ (lambda)^(6/5) (cos z)^(3/5)
Seeing v IR je tedy cca 1,8x lepší než v B a ve třiceti stupních nad obzorem (z = 60°) je seeing cca 1,5x horší než v zenitu. Tyto poměry je třeba chápat tak, že se týkají FWHM hvězdy při expozicích.

Kami · #41

Díky KpS za upřesnění.
Spíš je s podivem, že to někdy lítá víc ve větších poměrech. Pak podle toho lze usuzovat, že ve směru pohledu je něco ohřátého, co seeing ještě víc zhoršuje. V parnech nejvíce vzdálené rozpálené domy, silnice apod. a jejich vliv může zasahovat dost vysoko.

Kami · #42

Jeden odkaz do tématu...

http://spiff.rit.edu/classes/phys445/le ... atmos.html

Zvláště je zajímavé tohle
http://spiff.rit.edu/classes/phys445/le ... .Film3.mov

KpS · #43

Spíš je s podivem, že to někdy lítá víc ve větších poměrech. Pak podle toho lze usuzovat, že ve směru pohledu je něco ohřátého, co seeing ještě víc zhoršuje. V parnech nejvíce vzdálené rozpálené domy, silnice apod. a jejichvliv může zasahovat dost vysoko.Přesně tak. Výše uvedená závislost seeingu na zenitové vzdálenosti platí v případě, že vlastnosti atmosféry jsou ve směru pohledu v každé nadmořské výšce stejné, jako na mé vertikále. To ovšem platí málokdy, zvlášť pro větší zenitové vzdálenosti.

Kami · #44

Tak zase ty lepší chvíle nastaly....

Zenit seeing v dalekohledu 8/10. Více k obzoru to tolik nepadá. Pohled okem na hvězdy cca 30° nad obzorem jen slabě problikávají.

Bill · #45

K ránu se to možná ještě zlepšilo - PHD mi při focení hlásilo RMS 0.08 (guider 200mm/QHY5) skoro v zenitu.

49°54'7.425"N, 17°18'2.313"E cca 2:00 - 3:30

Ale neměl jsem nic delšího, do čeho bych se podíval - je to škoda, Jupiter mohl být pěkný.

Bill