Fázy mesiaca

[flutsk]

Pre techniky spojené agrárnou prácou potrebujem zistiť nasledovné.:
-V ktorom roku sa bude vyskytovať mesiac Máj, keď počas tohoto mesiaca prebehne dvakrát mesačný NOV ???
-Je to zriedkavý úkaz?
-Koľkokrát sa tento úkaz vyskytne v priebehu najbližších desaťročí?

Máte niekto prehľad v Mesačnom kalendáry?
Za akúkoľvek pomoc vopred ďakujem.

[MMys]

Tahle problematika je poněkud složitější.

Obrácenému jevu - tj. druhému úplňku, se říká modrý Měsíc (Blue Moon), respektive se tak nazývá druhý úplněk v jednom kalednářním měsíci, ve kterém nastanou dva úplňky. Bohužel, v tomto je právě potíž. Díky různým časovým pásmům může nastat případ, že v některém státě (časovém pásmu) padne druhý úplněk již do nového kalendářního měsíce, a tak to závisí na poloze, pro kterou se to počítá.

Tento jev nastává přibližně 7x za 19 let. Dá se předpokládat, že s novem to bude velmi podobné. Kde momentálně najít údaje pro NOV, nevím. Zkusím se někde podívat.

Mimochodem, pokud to je v květnu, pro jaký čas to chcete, středoevropský letní, nebo pro UT ?

A dotaz, vy si myslíte, že to snad má na něco vliv ???

[MMys]

Pokud program počítá dobře, nastane tato sitauce až ve dnech 1.5. a 30.5.2041

[flutsk]

Kvôli tomu, že dráha obletu Mesiaca okolo našej Zeme nie je totožná s ekliptikou Zeme, ale 14 dní sa zdržuje mesiac pod, a 14 dní nad ekliptikou a rastliny sa (a nielen rastliny) tomuto výkivu gravitačného ťahu Mesiaca prispôsobujú tým, že keď je Mesiac "pod", bujnejšie sa rozvíjajú koreňové časti. Keď je Mesiac "nad" ekliptikou tak sa rozvíjajú nadzemky - koruny. Už v stredoveku využívali naši predkovia túto skutočnosť k určovaniu termínov napr. k výsadbe, zberu, pristrihovaniu atd.

Ja ti ďakujem za sprostredkovanie údajov, ale vôbec si ma neuspokojil (je to tak ďaleko, že nemám šancu sa toho dožiť). Ešte by som ťa prosil jednu vec, je možné urobiť podobný výpočet aj pre Apríl (IV-DUben) ?

[MMys]

1.4. a 30.4.2060 ;D

Budiž... Ale země se přeci točí a tak je Měsíc vždy část dne pod obzorem a část dne nad obzorem, ne ? A je jedno jestli je pod ekliptikou nebo nad ekliptikou. Proč by v době, kdy je měsíc pod ekliptikou ale nad obzorem měly růsty víc kořeny atd... To denní střídání směru působení gravitace (mimo jiné způsobující i příliv a odliv) je určitě větší než změna vyvolaná polohou pod nebo nad ekliptikou. To už snad větší změnu způsobí vzájemné posílení nebo zeslabení výsledné gravitační síly od slunce a měsíce (to se krásně pozná na přílivu a odlivu)

A další, asi nejdůležitější poznámka: To, že tady honíš ty dva novy v jednom kalendářním měsíci je podle mne úplně zbytečná práce. Ten cyklus novu je pravidelný, a podle mne musí být rostlinám úplně jedno, jestli to vyjde třeba na 1.4. a 30.4. nebo na 1.4. a 1.5. deset minut po půlnoci... Chápeš, co tím chci říct ? To je jenom nějaké hraní si s čísly našeho kalendáře, ale praktický vliv těch dvou novů v jednom měsíci nemůže být naprosto žádný... Tak nezoufej, že se toho nedožiješ. Co jsi si od toho sliboval ???

[MilAN]

Vůbec nemusíš zoufat. To, že Ti dva novy nevyjdou do kalendářního měsíce, to je jen schválnost, kterou připravil někdo, když určoval kolik který měsíc má mít dní. Délka měsíců opravdu nesouvisí s ničím. A ještě takové naschvály jako přestupné roky, vložené dny a sekundy. A úplně jinak posazené měsíce vůči Měsíci v pravoslavném kalendáři. A co ostatní kalendáře...

[MilAN]

flutsk napsal: Kvôli tomu, že dráha obletu Mesiaca okolo našej Zeme nie je totožná s ekliptikou Zeme, ale 14 dní sa zdržuje mesiac pod, a 14 dní nad ekliptikou Ale ani to přeci neplatí doslova. Díky pomerně slušné excentricitě dráhy Měsíce není Měsíc 1/2 doby pod a 1/2 doby nad ekliptikou, a hlavně se to stále mění.

[dusko]

a čo tak brať do úvahy aj slapové pôsobenie Slnka? je síce asi polovičnej veľkosti ako pôsobenie Mesiaca (presnejšie pomer gama M / gama S = 2,177), ale v prípade že sa sčítavajú...

hmm... a sklon zemskej osi odignorujeme? asi áno...

a tak.
dusko

p.s.: neviete, ako zadať napr. γ ?

[Pavuk_]

dusko napsal:
p.s.: neviete, ako zadať napr. γ ?je to unicode pre grecke pismeno gama

[dusko]

Pavuk_ napsal:
je to unicode pre grecke pismeno gama


no, to je mi vcelku jasne...
ale ako to zadat, aby to vzalo toto forum?

[flutsk]

Páni,
ďakujem vám za účasť vo fóre a to čo som sa dozvedel mi postačuje k mojim potrebám.

pre zaujímavosť:

MESIAC je pod rovníkom, keď sa nachádza v nasledovných znameniach:
RAK
LEV
PANNA
VÁHY
ŠTÍR - ŠKORPION

MESIAC je nad rovníkom, keď sa nachádza v nasledovných znameniach:
KOZOROH
VODNÁR
RYBY
BARAN
BÝK


MESIAC je v priesečníku rovníka, keď sa nachádza v nasledovných znameniach:
BLÍŽENCI
STRELEC

V nemeckej literatúre volajú tento cyklus podbiehajúci a nadbiehajúci mesiac.
Táto skutočnosť - existancia tohoto cyklu je dôležitá napríklad pre štepára stromov a malo by byť pre neho samozrejmosťou, že podľa Lunárneho kalendára sa mu určite podarí zaštepiť aj stromy, ktoré sa za iných okolností len velmi ťažko chytajú, ale mesiac sa musí nachádzať práve nad rovníkom, keď práve horná časť stromu je pod vplyvom príťažlivej sily Mesiaca a tým dostáva štepné očko maximum, čo dokážu korene vyprodukovať.

[MilAN]

Spočátku jsi mluvil o ekliptice ( pod a nad), teď jde o rovník ? A nevadí, že znamení se již rozešla se souhvězdími. A proč je ten rovník ( ekliptika ? ) tak důležitý - bral bych polohu pod a nad obzorem. Na příliv a odliv, rovněž tak na vzdouvání zemského povrchu, má vliv pouze vzájemná poloha Slunce/ Měsíc, se znameními ani rovníkem to nemá mnoho společného.

[MMys]

Nemůžu si pomoct, ale začíná mi to tady trošku zavánět čímsi jako astrologií. Nezlob se na mne, ale poloha Měsíce v souhvězdích (nebo ještě hůře dokonce snad ve znameních) nemůže mít naprosto žádný vliv na to, o čem píšeš.

Horní část stromu je pod vlivem přitažlivé síly Měsíce NAPROSTO STEJNĚ jako dolní. V průběhu dne, podotýkám DNE, nikoli kalendářního měsíce, se mění pouze SMĚR této síly. Čím výše je Měsíc nad obzorem, tím více působí síla vzhůru (právě toto způsobuje příliv a odliv, jeďte někdy k moři, a dívejte se na polohu měsíce a slunce na nebi, a co dělá moře)

V průběhu měsíce se pak ještě mírně mění velikost této síly, v závislosti na aktuální poloze Měsíce a Slunce vůči sobě. Pokud jsou zasebou v zákrytu (nov) jejich gravitační síla se sčítá. Síla od Měsíce ovšem vždy převažuje. Tato změna způsobuje, že nejsilnější příliv je právě v této době.

Ale poloha měsíce v nějakém znamení ??? Vážený, žijeme ve 21. století, a to, že se horoskopy a podobné nesmysly objevují naprosto běžně v denním tisku, časopisech a podobně, a dokonce se tím může někdo úspěšně živit, to naprosto nechápu.

[MIZ]

Když už tu debata dospěla až sem... ::)

Jak to je s dnešní polohou Slunce v různých souhvězdích / znameních - jen tuším, že to už je nějak rozjeté, ale víc nevím. :-[
Ani mě to moc nezajímá, ale jsou tu kolem mě někteří příznivci [-kyně] různých horoskopů apod. ptákovin, tak jestli by se pro ně nenašel nějaký vysvětlovací argument.
Možná to někdo víte z hlavy - za vyhledávání to zas asi nestojí...

[MilAN]

Vlivem precese projde jarní bod během cca 27 000let všemi 12 souhvězdími( zvířetníkovými) .Takže zhruba po 2 000 roků se posune o jedno souhvězdí.A protože znamení jsou striktně vázána na 12 polí po 30° ekliptikální délky, posunují se spolu s jarním bodem ( O°), zatímco souhvězdí zůstávají.