Magnituda - co je pozorovatelné a co již ne?

[sonk]

Vysvětlení pojmu pro nováčky: Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze. Její hodnota představuje zdánlivou, tedy subjektivně vnímanou nebo přístrojem detekovanou, jasnost hvězdy.

Chtěl jsem se zeptat, na tohle jsou určitě tabulky , která hvězda má jakou hodnotu.
Nicméně, tohle je dáno tím co zvládne hardwarově přístroj, okulár + naše oko?

Jde mi o to, že mi někdo řekne, tamhleta hvězda má hodnotu 15mag a ty ji svým budoucím Dobsonem 200/1200mm (nemůžu už dospat) neuvidíš, jelikož blbě vidíš (mám brýle) a tvůj teleskop je schopný vidět objekty maximálně do jasnosti 12mag.

Je to prosím tak?

V tom případě to pak určuje světelnost teleskopu, jakou hodnotu mag ještě uvidím a jakou už ne? (+ to jak moc sem slepej)

[Alien_MasterMynd]

V zasade si vezmi co vidis volnym okem (jakou max magnitudu) a k tomu pripocti svetelny zisk dalekohledu. Svetelnost s tim nema co delat, jen prumer.

[Ježo]

Ano, zhruba máš pravdu.

V 20cm Newtonu by jsi měl vidět tak 13,5mag, když to dobře půjde, tak i slabší hvězdy. To, že nosíš brýle, to nehraje roli - zaostříš si okulárovým výtahem. Spíš záleží na místě (zejména světelné znečištění), odkud pozoruješ, zlehka i na použitém zvětšení, na zkušenostech, na tom, jestli ti je nebo není zima atd...

Tohle ale platí pro bodové zdroje (hvězdy). U plošných objektů - např. galaxií - musíš vzít ještě v úvahu plošnou jasnost. Například minulý týden jsem v Newtonu 150/750 (v blízkosti Brna) neviděl galaxii M95 - její jasnost je 9.7mag, ale plošná jasnost menší než 22mag/arcsec^2, což bylo na přesvětlenou oblohu moc málo.

[sonk]

To vůbec neni špatný info, díky moc, už to chápu.

Je nějaká tabulka objektů? Zkoušel jsem něco najít, ale zatim nic moc, většinou jen základní objekty jako slunce atd.

My asi nic jasnějšího něž slunce ( -26mag ) nemáme předpokládám.

Kromě teda kamionu co svítí dálkovejma, protoze jsem si ve tme rozlozil teleskop na dálnici

[sonk]

V zasade si vezmi co vidis volnym okem (jakou max magnitudu) a k tomu pripocti svetelny zisk dalekohledu. Svetelnost s tim nema co delat, jen prumer.
Světelný zisk zjistim , nebo vypočtu jak? Myslel jsem, že to mi určuje pismeno f , jako clonove cislo?
Tzn. čim nižší , tím pojme více světla ... je to jinak?

[Alien_MasterMynd]

Ne, spocitej si pomer plochy dalekohledu (pokud chces byt presny, odecti i centralni zastineni) a plochy zornice oka (prumer zhruba 7mm).
No a pak si vezmes, jakou magnitudu vidis a k tomu pripoctes svetelny zisk prepocteny na magnitudy. Rozdil jedne magnitudy odpovida rozdilu 2,5x. Takze z toho co ti vyjde musis spocitat logaritmus o zakladu 2,5 a k tomu pricist co vidis.
Ten logaritmus o zakladu 2,5 muzes spocitat jednoduse napr. jako dekadicky (nebo jakykoliv jiny) logaritmus svetelneho zisku a vydelit stejnym logaritmem 2,5 (loga x=log x/log a).
Snad je to pochopitelne....

[Alien_MasterMynd]

A jeste, kolik "pojme" dany pristroj svetla je dane jen a pouze jeho prumerem. Jak je ta trubka dlouha v tom nehraje roli.

[sonk]

Aha, asi chápu, takže jde opravdu jen o velikost plotny , nic jinýho v tom roli nehraje.

tudíž všechny 200mm "viději" stejně? Nezáleží na cloně ani na ohnisku?

Ted mi jde o to zase, jestli teda je nějaky Dobson 200/1200 , který vidí nižší magnitudu než jiná značka třeba, jestli mi rozumíš.

[Alien_MasterMynd]

V podstate tu jeste hraje roli centralni zastin, ktery se muze lisit - treba fotograficke verze budou mit vetsi sekundarni zrcatko kvuli vinetaci. Ale to je rozdil nepodstatny.
Muze byt i hodne nekvalitni optika, takze to poradne nezaostris a zase uvidis min. To same s okularem. A neco prida i kvalita pokoveni zrcadla.
Ale tohle bych do toho vubec netahal, udela to nejaka procenta (typ pokoveni), pro prakticke koukani to neni podstatne.
Proste 200mm je porad stejnych u proverenych vyrobcu.

[sonk]

Ok, ted se mi to zdá jasný asi

Další blby otázky už asi nechám být

[Artaban]

sonk: Možná se ti hodí tohle.

http://www.obloha.webzdarma.cz/a_dal.php

[sonk]

song: Možná se ti hodí tohle.

http://www.obloha.webzdarma.cz/a_dal.php

zadal jsem si paramety co jsem nasel na strance prodejce a vyhodilo mi to, ze optimalni zvetseni je 50x.

Zvetseni je nejak malo ne?


Tohle je takovej kombinator, kterej mi rekne co je cca nejlepsi?

[MilAN]

Když nevíme jaké parametry a čeho jsi zadal, těžko odpovídat.
To není kombinátor, to je v podstatě kalkulačka.

[sonk]

Když nevíme   jaké parametry a čeho jsi zadal, těžko  odpovídat.
To není kombinátor, to je v podstatě kalkulačka.
Dalekohled typu Newton 200/1200, 8”, f/6, Dobsonova azimutální montáž, hledáček 9x50, okulárový výtah typu Crayford, výstup 2”, redukce na 1.25”, 2 okuláry 25 (48x) a 10mm (120x), alternativně 1 okulár 2” 28mm (43x). Primární zrcadlo vyrobeno ze skla PYREX s minimální teplotní roztažností.
Dobsony jsou vynikající volbou pro ty, kteří nechtějí fotografovat a chtějí pozorovat zejména deep-sky objekty. Pro srovnání - dalekohled o průměru 200mm shromáždí o 140% více světla než 130mm a o 80% více než 150mm dalekohled. Dalekohled je vhodné doplnit o měsíční filtr a pro pokročilé pozorování objektů vzdáleného vesmíru o mlhovinové filtry např. UHC Profi nebo OIII (pozorování planetárních mlhovin).


Z tohodle jsem tam prepsal co se mi zdalo. Chtel bych Newton 200/1200mm.

Já vlastně ani nevim, co mi to má vyhodit, kromě pozorování detailů na mesici, jsem z toho moc nepobral Sry, jsem lama, semnou si moc nepokecate v tomhle

[cartas]

Byt tebou tak ten odkaz moc neresim. Pokud te trapi zvetseni (a tim padem vyber okularu), tak ver zkusenym, ze rozumne pouzitelne zvetseni u tebou zminovaneho Newtona je okolo cca 200x (tj. okular 6mm). Za vyjimecnych noci, kterych je ale jako safranu to snese i vic.