Astronomické fórum

Pozeram, ze Curiosity doposial nemal vlastne vlakno...hanba nam! Zaujalo ma, akym sposobom chcu tento tazky rover dopravit na povrch Marsu. Ide o pristavaci modul s "navijakom", z ktoreho sa Curiosity spusti jemne na povrch a potom odleti do neznama. Ani sa necudujem, ze zvolili takyto jemny sposob pristatia, vzhladom na cenu spektrometrov, co bude viezt na palube. Na airbagy je to proste pritazke. Pozrite renderovane video z dielne NASA: http://www.nasa.gov/multimedia/videogal ... d=97718982

Když jinak nedáš

Ten způsob přistání MSL prezentovali už před mnoha lety a dodnes mně udivuje jejich technický um něco takového vůbec provést. Snad jim to vyjde, protože mně to připadá za hranicemi lidských možností (naštěstí to provedou roboty).

Pěkný článek o návštěvě vozítka napsala Emily Lakdawalla:
http://planetary.org/blog/article/00003095/

Až teď jsem si všiml té diskuze o tom "jeřábu" (sky crane, jak to honosně nazvali v JPL ), a zas tak přehnaně fantastické mi to nepřipadá, naopak bych řekl že to do značné míry vychází z technologií už vyzkoušených, samozřejmě s některými úpravami.

- řada sond už přistála na Marsu (a nejen tam) pouze pomocí motorů, což už samo o sobě u robota budí údiv, že dokáže automaticky zpomalit až na relativně měkké přisání. To dokázaly už i stařičké Vikingy, i když ti měli pravda "nohy" které absorbovaly asi ne úplně měkký dopad na povrch (podobně jako Surveyory na Měsíci).
- naopak oba Exploration Rovery měly taky "plošinu", ze které se na šňůrách spustila přistávací část s airbagy, a tato plošina se brzdícími motory prakticky zastavila nad povrchem (jediný rozdíl byl v tom, že airbagová část se pak odstřihla ještě nad zemí).

Čili jde o kombinaci obou technologií - motory, které zbrzdí pád až na téměř zastavení, ale protože to zřejmě nelze vyladit na úplně měkké přistání, odvíjecí systém se šňůrami to ještě zjemní.
Neřekl bych (a ani to tak nepůsobí z popisu na stránkách JPL a oficiálního videa), že se plošina bude vznášet bůhví jak dlouho nad povrchem, a z ní se pomalu spouštět rover. Spíš se to bude vzájemně doplňovat a celé to proběhne poměrně rychle.

Zitra planovany start mise MSL. Na fotce od leve strany: MSL, MER a Sojourner.

MSL = Viking na kolech?



http://planetary.org/blog/article/00003271/

Pozor, pozor ! / na curiosity clock /  :)

http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/index.html

Mise Mars Science Laboratory včera podle plánu přesně v 16 hodin a 2 minuty odstartovala. Nyní už se přední část rakety Atlas V s roverem Curiosity ve svých útrobách řítí k Marsu . Dorazit by tam měla příští rok v srpnu.

Více informací, foto a video ze startu zde:
http://universe-centrum.cz/mise-mars-sc ... -dnes.html

M Nyní už se přední část rakety Atlas V s roverem Curiosity ve svých útrobách řítí k Marsu . Dorazit by tam měla příští rok v srpnu.
Raketa Atlas ukončila svoji činnost ještě v přímém přenosu. Na parkovací dráhu již sondu vytáhl stupeň Centaur a ve vhodný okamžik s restartem tohoto stupně bylo dosaženo únikové - letové dráhy. V ten okamžik byl i tento stupeň ( nikoliv ale již raketa Atlas) odhozen :
http://www.nasa.gov/multimedia/videogal ... =122054061

a dále již pokračuje pouze letová konfigurace, jejjíž jednpu součástí je letový stupeň pro provádění letových korekcí

Více informací ...sice v polstine, ale mas tu 39 stranek o MSL :

http://www.astronautyka.org/index.php?board=48.0

Mise Mars Science Laboratory včera podle plánu přesně v 16 hodin a 2 minuty odstartovala.Stane se.. nic si z toho nedělej. Sdílím tvé nadšení z úspěšného startu a ber tvé faux pas jako motivaci si teď v klidu něco o MSL a raketě Atlas V/Centaur přečíst na webu mise.

http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/mis ... chvehicle/

Je tam toho ale hodně co prohlížet, tak myslím, že máme oba do srpna co dělat

O module RAD na palube Curiosity en route na Mars:

http://science.nasa.gov/science-news/sc ... untdouble/

Curiosity pristane blizsie k pohoriu, ako sa povodne planovalo:

http://science.nasa.gov/science-news/sc ... ndingsite/

Jak se to veme. Oni jako prioritní cíl stanovili právě to pohoří, takže dělají při korekcích dráhy vše pro to, aby elipsa byla sice tam, kde ji potřebují mít, ale co nejblíže pohoří. Tohle je výborná ukázka, jak už zpřesnili dráhu. Stejně nechápu, jak to na ty stovky miliónů km dokáží takto trefit.