Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[juh]

K tej "chate" na Mesiaci už došiel čínsky rover a ukázalo sa, že je to "nefritový králik"

[Psion]

Hezký, ty Ufoni se fakt umí schovat

[PetrŠ]

Mají geniální maskování, ale prozradil je stín. Vždyť je hranatý

[Samuelson]

V jakém rozmezí se obecně pohybují hodnoty scratch/dig pro achromáty a apochromáty?

[Samuelson]

Tak se zkusím zeptat jinak. Je hodnota 60/40 (scratch/dig) přijatelná pro sériově vyráběný achromát?

[Psion]

Netuším kdo z výrobců amatérské techniky uvádí tento parametr u dalekohledů, často tu normu používají pro profesionální či vojenskou optiku.

[Samuelson]

Používají ji prodejci v Číně, vesměs všechny achromatické objektivy jsou na aliexpressu i na alibabě hodnoceny touto normou.

[Psion]

Jo, ale to nejsou až na výjimky výrobci astrotechniky, ale objektivů pro jiná použití. Nikoho z astronomie takový parametr nezajímá, tady řešíme Strehl a P-V.

[Samuelson]

S tradičními normami hodnocení optické kvality jsem do jisté míry seznámen, se scratch/dig nikoli. A jelikož tito výrobci používají pouze zmíněnou normu (ano, není to ideální), tak jsem se chtěl dozvědět, jaké kvality objektivy dosahují (čili hledám analogii mezi normami). Opravdu nás tento parametr nezajímá? Námi používaným normám řikáme sice jinak (ať už strehl, či peak-valley) a bereme v potaz trochu jiné faktory, ale ve výsledku jde přeci také o metodu vyhodnocení optické kvality. Na Strehlu se přeci musí "škrábance a dloubance" výrazně projevit. Pokud máme PV horší jak λ/4, začínáme nadávat, ta hodnota "dig" kterou jsem uvedl však může jít až do 300x větší hloubky než "kopečky" na zrcadle o kvalitě λ/4. Je mi jasné že nelze takhle jednoduše porovnat lokální a globální veličiny, prostě mě jen zajímá, zda se dají najít nějaké souvislosti.
edit: Toto už asi není uplně "jednoduchá otázka", proto bych měl požádat moderátora o přesunutí.

[Psion]

Ještě dodám, že z hlediska pořízení achromatického objektivy z Aliexpressu je to dost šlápnutí vedle, viděl jsem pár testů a je to dost hrůza. Norma která popisuje scratch/dig je na internetu, z hlediska astronomie je to opravdu nezajímavé a 60/40 je běžný objektiv, takový střed.

[BiF]

Víte někdo, zda je někde (internet), ideálně na jednom místě, popsána metodika analýzy astronomických snímků. Vždy mě udivuje, jak tady prezentujete výsledky proměření vašich snímků, jako např. kolik fotonů dopadlo z objektu za dobu expozice na snímač, o kolik měla být expozice kratší/delší protože jas pozadí je takový nebo takový, nastavení gain/offset kamery má být takové, protože dark pro tu konkrétní kameru vypadá takto, atd. Doufám že víte, co mám na mysli...

[astar]

Koukám, že nikdo se nemá aby odpověděl . Tak alespoň s části to zkusím já. Nevím, že by vše bylo někde na jednom místě.

Ty používáš Maxima, tak některé informace krásně zjistíš v FITS Headeru a další se musejí spočítat .
Naplnění toho Hesderu (hlavičky fitu) dělá program, který provádí expozici a taky kamera je musí poskytovat. ASI kamery uvádějí EGAIN to je hodnota e-/ADU. Jeden foton je v podstatě jeden e-. Dá se tam najít hodně dalších informací, př. velikost pixelu a pod .
Pokud chceš zjistit jaký odstup v ADU má pozadí, tak potřebuješ bias - tedy krátkou expozici třeba 0.1sec. Pomocí Information zjistíš jeho hodnotu average (nastavení area) pro celý snímek . Pak uděláš obdélníček na nejtmavším místě snímku (vyhnout se hotpixelům), někde poblíž středu, aby se neprojevovala vinětace a zapíšeš hodnotu average. Od té pak odečteš hodnotu toho biasu. Př. já mám 1872 a 1912 -přes Ha filtr a SQM 20.4, -10°C , tak hodnota pozadí je 40 ADU . Čím nižší hodnota tím tmavší obloha. Opačně by tato hodnota neměla přesáhnout 0.1 rozsahu, tedy 6500. Čím bude vyšší tím se pak snižuje dynamika - měně jasné hvězdy budou dříve saturovány, případně i jasné mlhoviny.
S přepočtením je to trošku problém. Zatím nevím, zda údaj egain je pro výsledných 16bit snímku, když kamera je třeba jen 12bit?
Délka expozice, tak ta tady byla již x krát probírána. Hlavní je poměr signál šum. Běžně pro mlhoviny, alespoň podle mne, je dostatečná expozice kolem 300sec, světelnost 1:4 , Egain 1e-/ADU a lepší obloha. Pro velké duchařiny pak delší 10-20min. To aby byl patrný alespoň nějaký signál na dílčí expozici.
Offset v nastavení a offset v ADU budou pro různé kamery různé. Zatím jsem nepřišel na to, jaké jsou mezi tím vztahy?
Já mám nastaveno 30 a v ADU je to pro barevnou average 1917 a pro mono 1872.
Převod mezi gain i egain bývá taky různý. Pro ASI 294 , mám obě , je vztah 4/ inv log (gain/200) , př. gain 120 , 120/200= 0.6 , zde odlogatitmuji =3.98, pak 4/3.98= cca 1 . Pro 180 je to 0.5. Nebo o každých 60 víc, klesne hodnota na polovinu . (0.5, 0.25, 0.125.....)
To je asi tak vše co o tom vím.
Možná ostatní vědí víc, ale jak jsem napsal na začátku, asi nechtějí se o to podělit.

[nou]

Ten egain údaj v hlavičke je pre ZWO ASI kamery na 90% ešte pred škálovaním z 12 na 16 bit. Prevodník v čipe to prevedie na 12bit hodnotu a a niekde po ceste sa to ešte prenásobí 16 aby to vyplnilo celý rozsah 16bitov. Takže egain=1 v hlavičke bude znamenať 16ADU na každý e.


https://www.cloudynights.com/articles/c ... rt-1-r1895
https://www.cloudynights.com/articles/c ... ixel-r1902
https://www.cloudynights.com/articles/c ... mera-r1929

[astar]

Nou, to video je někomu který neumí anglicky, jako já ,skoro na nic . Jen podle obrázků, tak to musí už mít jisté povědomí o problematice.
Právě jsem nechtěl do toho zamotávat šum, termální proud a podobné a vysvětlovat co a jak s čím. Tak jsem to velice jednoduše shrnul.

[nou]

Ono jediná praktická vec ktorá z tohto merania snímkov je určenie dĺžky minimálnej expozície.