Mars 2011 / 2012

[statis]

Zazněla tu prachová bouře. Pamatuji celoplanetární prachovou bouři v roce 2001. Bylo možné ji sledovat v R60/700  ;), kdy postupně mizely alb. útvary a k vidění zůstal jen hladký, žlutý kotouček.

PS: statis a jeho poznámky o (ne)vědomosti - s narážkou na délku pozorovatelské praxe - jsou zcestné. Zdá se, že oplývá informacemi o zdejších pozorovatelích  ;D.

Informacemi o zdejsich pozorovatelich rozhodne "neoplyvam", ale vim, ze je tu hodne lidi, kteri pred 9 lety Mars jeste nepozorovali. Proto jsem napsal, ze nemohou vedet, jake byly tenkrat podminky. Navic jsme jenom lidi. Ja si napr. nepamatuju, co jstem pred 10 lety pozoroval, pokud to nemam napsane a nekouknu se do deniku. V deniku to mam, ale v hlave uz ne.

[Achernar]

Ted jsem si prohlizel sve starsi deniky, abych si porovnal jednotlive predchozi martovske oposice, ovsemze subjektivne. Jako prvni beru tu velkou z roku 2003, predtim jsem nemel nikdy k disposici dostatecne velky dalekohled, abych se pozorovani /pravidelnemu/ Marse venoval, mam tedy jen obcasne kresby. Tak tedy podle poctu obrazku u mne vede oposice z roku 2005 s 25 obrazky, nasleduje ta z roku 2003 s 11, 2007 s 9 a 2009 se 4. Toho roku 2005 mi ovsem nejvice pralo nejen pocasi, ale i soukrome casove disposice. Odhlednu-li tedy od techto vlivu a budu-li srovnavat jen kvalitu a nikoli kvantitu pozorovani, navic/krome oposice 2003, kdy jsem mel Newtona 114mm/ tymz dalekohledem, vypada to nasledovne:
2005,2007,2009,2003. Ta velka oposice sice nabizela podstatne vetsi kotoucek, ale jen na u jedineho ze svych pozorovani mam uvedeno "vzduch klidny". Naproti tomu u tech dalsich mam prumerne hodnoceni seeingu cca 7 z deseti. Temer vzdy bylo mozne pouzit nejvyssi zvetseni /240x/, obraz mam temer vzdy uvaden jako velmi klidny a ostry alespon po slusnou cast casu. Z me zkusenosti tedy vyplyva, ze rozhodujici je vyska nad obzorem - ukazuje se mi jako faktor vyznamejsi nez zdanlivy prumer kotoucku.

[Artaban]

Z me zkusenosti tedy vyplyva, ze rozhodujici je vyska nad obzorem - ukazuje se mi jako faktor vyznamejsi nez zdanlivy prumer kotoucku.

V podstatě s tím souhlasím. Hlavně bude záležet, jak nízko a když vysoko, tak průměr aspoň nad 12".
Možná to ale nemusí platit pro každého. Záleží čím kdo pozoruje.
Příklad: Menší průměr dalekohledu např. 100mm.
Takový dalekohled není tak zatížen seeingem a jeho zvětšení bude max. okolo 200x.
V tom případě bude trochu lepší větší Mars, byť né moc vysoko. Na malém kotoučku
toho moc stejně neuvidí.
Naopak pro velký dalekohled, bude trochu lepší malej Mars, ale vysoko na obloze.
Už za průměrného seeingu se dá použít větší zvětšení nad 250x a využít tak rozlišovací schopnost dalekohledu. Dokonce se dá použít už velké zvětšení 350x možná i větší. Jen se bude čekat na chvilková uklidnění seeingu. V tom okamžiku bude možné vidět i drobné detaily, pro nízký a málo zvětšený Mars už nedostupné.
U hodně nízkého Marsu, je velké zvětšení skoro vyloučeno. Třeba jako u současného Jupiteru. Začíná být tak nízko, že bude skoro jedno, jakým průměrem se pozoruje. Detailů bude podobně.

[Regulus]

Záleží čím kdo pozoruje.
Příklad: Menší průměr dalekohledu např. 100mm.
Takový dalekohled není tak zatížen seeingem

Vím, že to neuvádíš poprvé a proti gustu žádný dišputát Já osobně mám naopak pocit, že je to skoro jedno jaký průměr, když seeing stojí za prd, tak to malý dalekohled nezachrání... ještě zkusím otestovat.

[Artaban]

Třeba jako u současného Jupiteru. Začíná být tak nízko, že bude skoro jedno, jakým průměrem se pozoruje. Detailů bude podobně.

Jinak co jsem psal to ostatní výše , tak jsem samozřejmě myslel seeing průměrný.
Tak tedy doplním, že když bude Mars nejníže co bývá, tak výhoda velkého dalekohledu se zdaleka nevyužije. Počet detailů 120kou refrákem a 250tkou dobsnem, se moc lišit nebude. Čím bude Mars výš, tím bude náskok většího průměru větší. Ono i ve velkých výškách, je často problém využít 250tku na plný kule. Musel bys mít kvalitní obraz při zvět. 500x a pak perfekto kolimaci a temperaci.
To jsme ale zase někde jinde. Otázka zní: uvidíme na velkém, ale nízkém Marsu víc, než na vysokém, ale malém?

[Regulus]

Je to zajímavé, jak ty dvě věci jdou proti sobě... S nadsázkou řečeno, tak nějak nám to zajišťuje, že uvidíme Mars vždy dobře, ale nikdy ne skvěle (velký a vysoko) ani ne katastrofálně (malý a nízko) ;D

[Achernar]

Otázka zní: uvidíme na velkém, ale nízkém Marsu víc, než na vysokém, ale malém?

Az doposud mi zkusenost rika, ze ne.

[Artaban]

Když by opozice a velký Mars vycházela na jaro, tak by šance na lepší seeing byla větší. Červen je ještě dobrej, ale často to je v létě a na podzim. Pak záleží kde se pozoruje. Město, vyhřáté budovy apod.

http://planety.astro.cz/mars/1132-popis-marsu

[Schecke]

Dnes nebyl nic moc seeing a tak jsem Mars pozoroval při zvětšení 200x. Kotouček jsem musel ztmavit měsíčním filtrem. Nad polární čepičkou (pohled z dalekohledu) jsem pozoroval rozsáhlou tmavou oblast, která zabírala většinu severní polokoule. U dalekohledu jsem si trošku pohrával s myšlenkou prachové bouře, protože svou rozsáhlostí se mi to zdálo na běžný albedový útvar moc velké. Zrak mě ale určitě nešálil Udělal jsem i takový náčrtek, ale slovem "kresba" bych si to nedovolil nazvat. Už se těším na vaše kresby, abych porovnal a snad i zjistil, co jsem viděl. Jinak jsem pozorování oživil Jupiterem, Venuší, M42, M41, M44, M45, M81 s M82. A ještě jsem zkontroloval, jestli je Castor opravdu dvojhvězda. Při zvětšení 200x se to povedlo.

[tent]

to Schecke:ta tmavá oblast nad pol.čep. na záp. okraji je asi Mare Acidalium a na východním okraji začíná vyčuhovat oblast Arcadia. Na severní polokouli jsem viděl chvilkami tmavší skvrnu, která by mohla odpovídat ůtvaru Solis Lacus. Zdá se, že dnešní noc bude vydařená. Tent

[Schecke]

To Tent: Díky za info!

[tent]

Omlouvám se, Solis Lacus je na jižní polokouli. V Newtonu je tudíž na opačném konci. Poslední pozorování nedopadlo, s orosenou optikou to nejde. Tent

[Artaban]

Seeing byl dobrej už za šera. Vůbec bych nečekal, že budu moct kreslit tak brzo. Krásně tmavé albeda a hodně dalších jemných odstínů. Tož jsem se těšil, až Mars vyleze výš. Další pozorování od 22:30 SEČ. Jenže seeing bohužel už jen průměrný.
Olympus Mons jsem snad ani neviděl. Tak snad zejtra.

Už se těším na vaše kresby, abych porovnal a snad i zjistil, co jsem viděl.

Já tou dobou pozoroval a kreslil. Kreslil jsem i Jupiter a zejtra bude asi další kresba Marsu. Kreseb teda habakuk a nejspíš to sem začnu strkat až v sobotu. Zatím můžu jen potvrdit, že  albeda byla opravdu pěkně velká a tmavá.

P.S. Na dvojhvězdu Castor Ti stačí mnohem menší zvětšení.  

[Schecke]

Na dvojhvězdu Castor Ti stačí mnohem menší zvětšení

48x nestačilo, tak jsem hned nasadil 6mm (200x), protože byl při ruce ;-)

[Buby]

Tak to já měl včera výborný seeing. Všechny hvězdy byly na obloze jak přibité, dokonce i Sirius, který se obvykle mele jak divý, tak po dlouhé chvíle ani nezablikal. Na Marsu bylo možné spatřit první detaily již při 70-ti násobném zvětšení, kdy byla vidět čepička a nejjasnější albedový útvar. Při 180x jsem si již všiml ztmavení u pol. čepičky a několika albedových útvarů, které měly krásně ohraničené okraje a také nějakých světlejších útvarů. Použil jsem nakonec zvětšení 360x a i při tom byl Mars krásně ostrý, bohužel větší zvětšení už nemám, možná by ještě snesl. Při 360x byl povrch Marsu jak z fotky, hezky byl idět kontrast mezi albedovými útvary a zbytkem marsu, čás těchto útvarů mělo mnohem světlejší barvu než jiné. Přes jeden albedový útvar se táhl světlý filament, vypadal jak nějaký vysoká oblačnost na marsu. Škoda že neumím kreslit, včera by to stálo za to, kdybych neměl místo rukou kopyta.