Astronomické fórum

Kuriozní dlohouohniskový planetární newton

http://www.ellenrooneydesign.com/gsprod ... es/19A.jpg

Habl

Kuriozita spočívá v tom, že paralaktika a stativ neumožňuje s tímto přístrojem pozorovat kolem zenitu... Ve svislé poloze neprotočí se dalekohled. Pokud se povytáhne stativ tak je soustava labilní  :)

Habl  

Kuriozita spočívá v tom, že paralaktika a stativ neumožňuje s tímto přístrojem pozorovat kolem zenitu... Ve svislé poloze neprotočí se dalekohled. Pokud se povytáhne stativ tak je soustava labilní  :)

Habl  
Takže opravdu planetární dalekohled se vším všudy. ;D

Ve školní budově v Plzni na Slovanech byla postavena v roce 1936 hvězdárna s 3 m kopulí a refraktorem 106/1600 mm. Žel po 2.světové válce zde vznikla Fakultní nemocnice v Plzni.
Přístup k dalekohledu byl zcela nemožný, ale polorozpadlá kopule se zachovala, až do dnešní doby...

Habl

O tom dalekohledu zúvodu vlákna bylo napsáno v červnovém čísle
S and T v roce 1997.
Jedná se o Newton 150/1350 Garyho Seronika, který tehdy vyrobil přístroj s filozofií dosažení co největšího kontrastu.
V tom článku je napsáno, jak parabolizoval primární zrcadlo, jaká byla po dokončení jeho přesnost a plynulost profilu paraboloidu.
A taky jak řešil držák sekundáru, aby minimalizoval ztráty v kontrastu.
Sekundár má průměr cca 18-20 mm.
O stabilitě stativu, u kterého lze vytáhnout nohy, je v článku napsáno.
Pokud někde na LH je toto číslo k nahlédnutí, doporučuji se na článek podívat.
Seronik byl tehdy pracovníkem planetária ve Vancouveru v Kanadě a dnes hodně přispívá do S and T.

Ten článek by mohl být inspirací pro zájemce o dalekohled pro pozorování planet a objejktů, vyžadující vysoký kontrast obrazu.
Vždy bude jeho základem vysoce přesný paraboloid s plynulým profilem plochy a dobře napařená odrazná vrstva na něm.

Zdar, J.S.

Ve školní budově v Plzni na Slovanech byla postavena v roce 1936 hvězdárna s 3 m kopulí a refraktorem 106/1600 mm. Žel po 2.světové válce zde vznikla Fakultní nemocnice v Plzni.
Přístup k dalekohledu byl zcela nemožný, ale polorozpadlá kopule se zachovala, až do dnešní doby...

Habl
Zmíněný dalekohled stále existuje a je v majetku Hvězdárny a planetária v Plzni. Není to však samostatný dalekohled, ale dvojitý refraktor, určený původně k pozorování Slunce. Větší dalekohled je 102/1650 a menší 90/1200. Větší byl vizuální, promítací, a přes menší se fotografovalo. Oba byly na společné montáži (každý na jednom z ramen německé montáže). Dalekohledy jsou od firmy Mertz a pravděpodobně byly do kopule školy zakoupeny jako již starší přístroje. Bohužel nevím ze kdy pocházejí, ale předpokládám, že by by se mohlo jednat o optiku z přelomu 19. a 20. století.

Před pár lety se u nich vyměnily tubusy a dnes mohou sloužit jako vizuální dalekohledy.

Planetární Newton 330/3110 byl dlouhá léta používán pro planetární pozorování a je stále v používání na hvězdárně v Prostějově

JJ..Akorát jsem si nikdy nevšiml, že jak je to vlastně dlóhá róra..
Škoda toho kukru uprostřed přesvětleného sídliště a navíc koruny stromů v parku omezují pozorování i těch pár planet když se "zadaří"  nízká deklinace..
P.S. Akorát ta střecha je odsouvací dozadu..Co si pamatuju a teda na tej fotce to není moc vidět.
P.S.2. Co je na něm kuriózního ale nevím.. :-/

Jo , střecha odjíždí dozadu na sever, tady se díváš otevřenými vraty v jižním štítu

Přesvětlené sídliště ani tak na pozorování planet nevadí, ale ty vzrostlé stromy již plně neumožnují pozorování planet nad reálným obzorem v parku. Byl jsem zde před 40 lety za ředitele P. Neckáře a tímto dalekohledem se kreslili , ale hlavně fotili planety pro planetární sekci ČAS... Tehdá ještě byla i školní hvězdárna ve Ptení u Prostějova...

Habl

Ta fotka z Prostejova je staršieho data ešte je na nej dnes už neexistujúca 60 tka... :'(

  Na hvězdárnu v Prostějově jsem se dostal před lety,díky domluvené soukromé návštěvě.Samotné dalekohledy jsem si mohl prohlédnout včetně zmíněného Newtona 330 ,Cassegrainu 630 i Newtona 440 ukrytého v samostatné kopuli. U tohoto Newtona mě udivovala slabost jeho vidlicové montáže. Kuriozní na Newtonu 330 je jeho omezená oblast oblohy pro použití,prostě typický planetární dalekohled. ;D Škoda,že p.Šťastný,který byl ředitelem měl na mne málo času. Stačil jsem jen vše prolítnout a nafotit.
 
   

Na PV hvězdárně je už mnoho let ředitelem RNDr. Jiří Prudký..

Mě osobně se víc líbí ta třístovka se žebrovaným tubusem,tuším že je ve Zlíně? S největší pravděpodobností je optika Gajduškova,nevím ale,kdo udělat tu líbivou mechaniku.
Ještě jedna třístovka  300/1800 ze šedesátých let se mi líbila,nevím ale,kam zmizela. Nebyla sice dodělaná,ale po mechanické stránce byla strašně líbivě udělaná.
Je kuriozitou elegantní zpracování přístroje?



Zdraví J.S.