Poradíte mi?

[Selene]

Astronómii sa venujem už dlhšie, ale v praktických pozorovaniach som úplný nováčik, vzhľadom na to, že teleskop mám asi tak od... týchto Vianoc a rada by som sa spýtala, čo by som mohla vidieť Newtonom s priemerom zrkadla 76mm. Je mi jasné, že to nie je bohviečo, ale na začiatok som rada, že vôbec niečo mám. Ale musím povedať, že kométu som už videla aj s ním Aké zväčšenie sa oplatí pri jednotlivých objektch?

[Myzer]

Ja som mal na zaciatok 80 mm refraktor nie najlepsej kvality, takze so 76 mm zrkadlom to bude asi o nieco lepsie.

Tak najskor asi Mesiac, Slnko s foliou a planety: Merkur bez detailov, na Venusi pozorovat fazy, Mars v case priblizenia polarne ciapocky a nejake tmave oblasti, Jupiter dva hlavne pasy a 4 mesiace, Saturn prstenec - teoreticky aj s Cassiniho delenim, jeho mesiac Titan, Uran a Neptun budu bez podrobnosti, u nich je celkom zabavne sledovat ich pohyb voci vzdialenejsim hviezdam, Pluto nie je jednoduche ani pre velky dalekohlad, pretoze ma jasnost 14. magnitudy. Pouzite zvacsenie pri pozorovani planet zavisi hlavne od atmosferickych podmienok a seeingu - cim je lepsi, tym mozeme pouzit vacse zvacsenie a vidiet viac detailov. Treba nechat i tepelne vyrovnat dalekohlad!
Z dalsich objektov slnecnej sustavy su to este prilezitostne komety a jasne planetky ako Ceres - ale vyzeraju ako hviezdy.

Deep-sky objekty su specificka kapitola. Najskor by som sa pokusil vyhladat jasnejsie objekty z Messierovho katalogu.
Na jasne a rozlahlejsie otvorene hviezdokopy treba male zvacsenie a velke zorne pole. Mensie a slabsie potrebuje vyssie zvacsenie specificky podla objektu, ale pri nedostatocnom priemere dalekohladu nemusia byt ani rozlisitelne.
V gulovych hviezdokopach jednotlive hviezdy nerozlisis ani ciastocne na okraji, na to je treba aspon o nieco vacsi dalekohlad. Uvidis ich ako hmliste kolecka s naznakom ich tvaru - zhustenia. Obecne treba pouzit vacsie zvacsenie - ja pouzivam min 160x, co uz u teba ale bude asi uplne maximum.
Na galaxie obycajne male zvacsenie, vsetko to vsak budu hmliste oblaciky, u tych rozlahlych nezretelne jadro.
Na planetarne hmloviny obycajne co najvacsie zvacsenie, s malym priemerom objektivu, budu vyzerat ako hmliste hviezdy. Napr. mne na NGC 7662 ci hmlovinu Saturn nestacilo zvacsenie ani 265x, aby som rozoznal prstenec, resp. vybezky.
Emisne hmloviny, zvlast tie jasnejsie budu pekne, obecne sa hodi mensie zvacsenie, ale v zavislosti od typu objektu.

Vsetko hore napisane je vseobecne, treba rozlisovat typ objektu, jeho celkovu a povrchovu jasnost, rozlohu a pod. Nie vsetky detaily uvidime na prvy krat.

[Selene]

Ďakujem za vyčerpávajúe informácie. Ale aj tak to bude chcieť poriadne veľa cviku, nájsť voľačo z deep sky. Ale ešte raz vďaka.

[SKYMASTER]

Zalezi hodne na tom, jake mas podminky. Snaz se najit opravdu tmu, protoze na 76mm to bude hodne znat. Pak se snaz hodne zustat predpozorovanim ve tme. Oko ti muze nahnat i magnitudu.

Zvetseni na DEEPSKY nepouzivej velke. Staci napr. 20x. Aspon to take lepe najdes

[Selene]

V meste to bude s tou tmou trochu problem. Zatial som sa snazila pozorovat tie najjasnejšie objekty- M31, M42, niečo z Kasiopei, kométku a podobne. No a pekne som videla aj Jupiterove mesiace a Saturnov prstenec. Čítala som niekde, že sa dá vidieť aj Titan a Sirius B, ale neviem, či aj s týmto, čo mám doma. Maximálne možné zväčšenie to môže mať 350x, tak neviem.

[Pepek]

Selene napsal: V meste to bude s tou tmou trochu problem. Zatial som sa snazila pozorovat tie najjasnejšie objekty- M31, M42, niečo z Kasiopei, kométku a podobne. No a pekne som videla aj Jupiterove mesiace a Saturnov prstenec. Čítala som niekde, že sa dá vidieť aj Titan a Sirius B, ale neviem, či aj s týmto, čo mám doma. Maximálne možné zväčšenie to môže mať 350x, tak neviem.
Titan určitě ano, ten jsem viděl i 60mm refraktorem, přičemž okuláry máme asi stejné. Ovšem byla to hvězdička na hranici viditelnosti, takže opravdu závisí na tmě. Taky bydlím ve městě a přímo tady jsem našel celkem tmavé místo. Je to dolina s fotbalovým hřištěm. Rozdíl mezi místem mimo dolinu a uvnitř, kde nejsou lampy, je značný.

Ještě dodám k tomu zvětšení - taky jsem tomu zpočátku nevěřil, ale více než cca. dvojnásobek průměru nemá příliš cenu používat. Když jsem na Saturn použil 175x u 60mm refraktoru a nyní 230x u 150mm reflektoru, tak byl mnohem lepší obraz u toho Newtonu. Když jsou dobré podmínky, tak se to dá ještě využít, v horších podmínkách je to téměř k ničemu. Nejspíše je tam okulár 4mm a ohnisková vzdálenost 700mm, což je těch 175x jako mám já. Takže to bude téměř stejné - je to jen o něco větší dalekohled než můj refraktor.

[ViktoR]

Ten Titan bys měl vidět celkem v pohodě, má asi 8mag, ovšem jestli pozoruješ na stanovišti, kde spatříš okem hvězdy asi do 5mag, potom už bych se docela obával. Ten Sirius B, no nevim nevim, má 8,7mag - to bys mohl při dobrých podmínkách docela v pohodě vidět, ůhlová vzdálenost od Síria je taky dostatečná, to by měl tvůj dalekohled naprosto s přehledem rozlišit...ale - tady jde o velký rozdíl jasností obou složek, zkrátka Sírius toho svého malého průvodce přezáří, a proto je tak těžké ho pozorovat. Např. to jde, když Sírius v okuláru zatemníš tenkou cívkou, tím odstíníš Síriovo světlo a mělo by to jít. Ovšem asi to nění tal jednoduché, jak to vypadá. Jeden člověk tady na fóru psal, že už ho prý viděl, ten by ti o tom určitě řekl víc. Já jsem ho nikdy neviděl a ani mně to neláká... :bandana:
Jo a to zvětšení 350x...to je uplně na nic...v praxi použiješ s tímhle dalekohledem tak maximálně 100x. A tohle zvětšení by to mělo v poho stačit jak na Síria tak na Titan

[MaG]

Proboha co by to bylo za sedmdesátku, kdyby při MHV 5 mag neukázala Titan

mimochodem Selene, myslím, že u tebe je podobný problém, jako e u Budějovic - rovina. Světlo města svítí daleko. Byl jsem u vás na Leonidy 2002, tak mám představu. Docela dobré to bylo na jedné výpadovce k západu.

http://udalosti.astro.cz/leonids2002.htm

[MilAN]

Na Titana Ti bude dalekohled   bohatě stačit i ve městě. Je ale potřeba ho pozorovat v době, kdy je dostatečně úhlově vzdálen od planety a a není tudíž přezářen -  je v tzv. elongaci. Tyto polohy najdeš určitě v astronomické ročence nebo  v počítačových planetáriích. Na Siria B zapomeň, ten byl objeven až v roce 1862  , při zkoušce jednoho z největších světových refraktorů té doby výrobcem Alvanem Clarkem. (špičkový refraktor o průměru 45 cm)

To : VictorR :  už jsi ho viděl, že píšeš o snadném objektu  ?  

[ViktoR]

Jsem to trochu špatně formuloval, to že by ho mohl v pohodě vidět, tím jsem myslel tu jasnost 8,7mag...kdyby ovšem nebyla u Síria :-/ Samozřejmě, že jsem ho v životě neviděl, ostatně jako většina lidí tady. Tou metodou zastínění cívkou to asi nebude takovej problém....teda teoreticky, nikdy jsem to nezkoušel. Prakticky ovšem věřím, že to bude velice těžko dosažitelný objekt

[Myzer]

Maximalny odstup Siria B je 11 oblukovych sekund, Zdenek ho pozoroval uspesne Newtonom 250 mm pri odstupe 6" http://astroforum.shodam.net/cgi-bin/ya ... 1104620562

a nielen on, nieco sa pise i v Night Sky:

200/250 mm - 300x: Sírius ostáva nerozlíšiteľný, polovica obrazu hviezdy sa zjavuje biela zatiaľ čo druhá polovica je žltá. Po mnohých pozorovaniach bol spoločník viditeľný vo vzácnych momentoch takmer perfektného seeingu. 400/450 mm - 300x: Sírius môže byť rozlíšiteľný na pár sekúnd, ale stav ovzdušia ho rozmazáva do predĺženej hviezdy.

[Myzer]

ViktoR napsal: Ten Sirius B, no nevim nevim, má 8,7mag - to bys mohl při dobrých podmínkách docela v pohodě vidět, ůhlová vzdálenost od Síria je taky dostatečná, to by měl tvůj dalekohled naprosto s přehledem rozlišit...ale - tady jde o velký rozdíl jasností obou složek, zkrátka Sírius toho svého malého průvodce přezáří, a proto je tak těžké ho pozorovat. Např. to jde, když Sírius v okuláru zatemníš tenkou cívkou, tím odstíníš Síriovo světlo a mělo by to jít. Ovšem asi to nění tal jednoduché, jak to vypadá.
Jo a to zvětšení 350x...to je uplně na nic...v praxi použiješ s tímhle dalekohledem tak maximálně 100x. A tohle zvětšení by to mělo v poho stačit jak na Síria tak na Titan
:rotflmao:

Takze skratene Siria B Newtonom 76 mm neuvidis.

[Selene]

To Pepek:
Tak to si trafil úplne presne s tými parametrami ďalekohľadu- 76mm zrkadlo, 700mm ohnisková vzdialenosť a okuláre od 4 do 20mm. Ty si janovidec?

To MaG:
To je fakt. Podmienky sú tu dosť na figu. Od mesta musím ísť poriadne ďaleko, aby som niečo solídne videla. A navyše tu teraz máme niečo ako priemyselný park, ktorý v noci svieti ako najatý a ja sa môžem aj zblázniť, ale s tým už neurobím nič.
>:(

[Pepek]

[quote author=Selene link=board=ostatni2;num=1105218635;start=0#12 date=01/10/05 - 21:58:38]To Pepek:
Tak to si trafil úplne presne s tými parametrami ďalekohľadu- 76mm zrkadlo, 700mm ohnisková vzdialenosť a okuláre od 4 do 20mm. Ty si janovidec?  :)

Když jsem kupoval nový dalekohled, tak jsem si prohlížel ceníky. Takže tam byl mimo jiné tento typ - mimochodem, co je to přesně za značku? Ke všem těm nejlevnějším přistrojům dávají stejné okuláry - H20, H12,5 a SR4, takže je to to samé, co mám doma. Takže jasnovidec určitě nejsem

[Selene]

Myslím že tu niekde je aj diskusia presne k tomuto ďalekohľadu- Optisanstar 70076. Zatiaľ mi to stačíí, keď sa s ním naučím narábať, potom možno poriešim niečo lepšie. Ale podľa toho čo ste tu písali, nie je to až také zlé.