Astronomické fórum

astar - díky vyzkouším

To že jsou volné za pokojové teploty neznamená, že byly volné i v mrazu. Pokud jdou lehko, zašroubuj je všecky při pokojové teplotě na lehký dotek, a pak každý povol o max. 1/4 otočky. Objektiv při tom měj naplacato.

Další je tady možnost, že ten objektiv je hodně skřípnutý aretačním kroužkem zepředu (zezadu), odpovídá tomu chování, že špatně kreslí asi nějaké širší vnější zóna objektivu. Tlačící šroubky dělají spíš takové výkusy, vějíře, v difrakčním obrazu.

Zkus zjistit, kde se povoluje kroužek pro axiální zajištění objektivu v objímce.

Zdá se, že povolení šroubků na objektivu pomohlo. Paprsky zmizely, je pravda, že není -15 ale jen -1, ale i v minulosti i při -1 už byl náznak paprsku.

hades píše:Počkat si, až bude jasno před východem nebo před západem slunce a nafotit oblohu - sky flaty. To je nejspolehlivější

Ďakujem za radu, táto metóda fungovala. Aj keď som sa pri fotení FF obával toho, že jas oblohy pomerne rýchlo klesal - rozdiel bolo vidno snímok od snímku.

Na spracovanom snímku O III (45x 180s) už nevidno žiadne tmavé rohy. Gradient osvetlenia tam síce je; ale čo by som chcel, keď Mesiac v prvej štvrti bol 40,5° ďaleko a smerom na západ svietia LED logistických parkov a Prahy:

Klesající jas oblohy se dá pořešit tím, že software, který snímky dělá, automaticky přizpůsobuje délku expozice tak, aby ADU snímku bylo v nastaveném rozmezí. Jen to ten software musí umět. Čím snímáš?

Toto som snímal AsiAir Pro. Inak snímam FireCapture (keď pri tom vydržím sedieť vonku). Konštantná expozičná doba má tú výhodu, že sa k tomu dajú následne nafotiť flatdarky, nie?

Asi fotíš tou ASI1600, takže pro její CMOS senzor je rozumné dělat flaty v jednotkách sekund. Dejme tomu 1-5 sekund. Potom si klidně udělej darkflaty expozicí, která bude průměrem expozic flatů.

Prosím, ale prečo? AsiAir sama spočítala expozíciu na 0,23s a keby som to robil sám, nastavil by som to naivne tak, aby bola väčšina signálu v polovici histogramu. Má zmysel ísť vyššie?

U některých CMOS kamer se krátké expozice chovají trochu jinak než ty dlouhé, a korekce pak nefunguje správně. V těch senzorech se dějí někdy nepochopitelné věci. Těch 0.23sec. by mohlo být už v pohodě, ale velmi často nefungují denní flaty s časy setina a méně. Sekunda a více je už tutovka, ale to už chce na soumrakové obloze. Např u mojí ASI 1600 se při 1/100 sec., tedy 10ms expozici, skokově změní charakter biasu. jako kdyby senzor začal fungovat v nějakém jiném režimu.

Pokuse snímací SW expozici FF průběžně upravuje, s darkflaty problém obvykle stejně není. U chlazené CMOS kamery a expozic v jednotkách sekund je temý proud tak malý, že odchylka +/- pár sekund nehraje roli. Udělej to na nějaký průměrný čas.

Ďakujem, to znie rozumne. (Pri spätnom pohľade je asi naozaj naivné chcieť po zariadení, aby sa chovalo kvázi lineárne cez 5-6 rádov v čase expozície, však?)

Každopádne chladenie ešte nepoužívam, v tomto štádiu je to pre mňa ešte "zbytočná" komplikácia. Aspoň sa pri jeho zaradení do snímacieho procesu vlastnoručne dozviem niečo nového o šume.

Řekl bych, že právě nepoužití chlazení je ta "komplikace", ne naopak. Dozvíš se jen známou skutečnost, jak roste šum s teplotou čipu. Ale tu se dozvíš už z materiálů o kameře a čipu. Chlazení přeci funguje naprosto autonomně a nijak ti nekomplikuje focení a nic od tebe nevyžaduje.

Nevím co máš za kameru, ale fotit úzkopásmo tříminutovými expozicemi bez chlazení mi přijde dost úlet, když ta kamera to chlazení (doufám) má. Ušetříš si tím spoustu problémů při následném zpracování.

Navíc daleko vetší problém než to, jestli je kamera chlazená a na kolik, je fakt, že bez zapnutého chlazení není teplota senzoru stabilizovaná. On se na rozdíl od CCD provozem celkem slušně ohřívá, každý provozní režim generuje jiné množství tepla. Když tedy například přejdeš z režimu ostření, kde vyčítáš docela často, do režimu focení, kde to čteš 1x za 3 minuty, začne teplota exponenciálně klesat, až se ustálí na jiné hodnotě. A ty snímky jsou tedy pořizované při různých teplotách. Zrovna tak když se změní okolní podmínky.

To chlazení je tedy důležité i v tom, že zároveň zajišťuje teplotní stabilizaci.

A temný proud roste exponenciálně s teplotou, zhruba každých 6°C se zdvojnásobí. Jaký je rozdíl v temném proudu, když má senzor teplotu -20°C nebo +20°C si už spočítej sám.

Kamera je ASI1600MM Pro (posledná verzia).

O vplyve teploty na dark current viem, teoreticky 15+ rokov, prakticky som si to skúšal minulý rok s Nikonom D7500. Ber to prosím tak, že s astrofoto začínam a potrebujem úlohu podeliť na menšie časti, ktorými sa dokážem postupne prekúsať, nie naraz riešiť (i) polar alignment driftovou metódou, (ii) pripojenie AsiAir, (iii) autoguiding, (iv) nevedieť, kam sa môžem s expozíciami dostať, (v) nevedieť nafotiť FF, (vi) chladenie kamery, (vii) zabudol som na niečo (napájanie, ostrenie, spracovanie)?

Dovčera som ani netušil, čo O III vlastne u takéhoto objektu vidí, o FF ani nehovorím

OK, práve som zreprodukoval nárast teploty pri 180s expozícii. FireCapture má na rozdiel od AsiAir graf teploty senzoru.

Prosím poraďte: Ako nainštalovať tablety do kamery? Kde je na to miesto, je zjavné. Ale čo na kamere rozobrať? Kde sú šrouby vidím, ale na prvý pohľad to nevyzerá jednoducho - rozhodne nie bez toho, aby sa muselo pohnúť nejakou elektronikou.

Edit: Už som zistil.

Dobrý den,
nedávno jsem zkoušel nafotit asi 100 expozic Měsíce afokálně mobilem. Kvalita není nic moc, ale mě to stačí. Detailů je tam vidět docela dost, ale zkoušel jsem stack v RegiStax ale ten to absolutně nechce zarovnávat. Snímky ani nejsou nějak rozházené, pouze se Měsíc sunul jedním směrem. Nevíte, kde je problém? Můžu nahrát třeba jednu expozici na úschovu. Děkuji za každou radu.