Docela bych potřeboval získat co nejvíce informací o hentém oném bazmeku:
http://www.praktica-users.com/lens/p6lenses/czjspieg5.6_1000.html
Stavební délka je jen 350mm a za jistých teplotních podmínek (+15st ... 0st.C) excelentně vykreslí rovný pole o průměru 75mm.
Potřebuju to kuchnout a udělat nový uložení primáru a možná i sekundáru ... pod -5st C to skřípne optiku a kresba je v prdeli :-/
Nelze o tom najít prakticky žádnou dokumentaci .... zadní část by měla jít odšroubovat ale sekne se to na systému ostření ... nelze najít žádnej šroub kterej by to odblokoval .... atd ..... atd....
Houghton telescope project
-
Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Houghton telescope project
To astar,
teď jsem zkusil několik výpočtů Houghtona s asférickým primárem a s různými vzdálenostmi korektoru od primárního zrcadla.
Myslím,že i když vezmeš ony varianty se sférickým i paraboloidickým zrcadlem a zkrácené verze,chceš-li dokonalé rovinné zorné pole,musíš co nejblíž ohniskové plochy přidat Piazzi čočku - nejlépe plankonvexní čočku.
Pokud ji dáš od ohnskové plochy dál,třeby pár milimetrů,u světelné komory značně zhoršíš obrazy.
Bylo by ideální je rovnou přidělat k detektoru s nějakou imerzní kapalinou či optickou vazelínou.
Možná,že v případě dnešních a rozumně velkých detektorů ta Piazzi čočka je zbytečná,ale jakmile půjdeš do větších zorných polí,asi Ti nic jiného nezbyde,než ji do soustavy vložit.
Někde na webu jsem našel zprávy o tom,že takové soustavy v podobě Houghton-Cassegrain se používají na monitoring oblohy,identifikaci zdrojů gama záblesků,pro rychlé přehledy oblohy.
Měly by ty přístroje být kolem průměru 350 a tuším,že kolem celého Ruska je taková monitorovací síť. Určitě něco takového funguje na KAO na Krymu snad i v Irkutsku nebo na Sajanu.
Jinak existuje i řada modifikací světelných komor pro fotografii širokých polí,třeba o průměrech 200 a světelnostech 1/1,8 až 1/3.
Asi máš jejich optické parametry,já jsem takové potvory viděl s trojčočkovým korektorem před soustavou,dvěma Manginy a dubletem těsně před ohniskovou plochou.
Soustavy mají velká zorná pole třeba o průměrech 50-70 mm a s dokonalými několikamikronovými spoty v širokém spektrálním oboru.
Tyto soustavy mají většinou velká,až 60 procentní centrální stínění,ale na toto se při použití nedbá.
Taky se mi líbí soustavy ze zrcadel a s korektory ve sbíhavém svazku,které jsou pro normálního smrtelníka asi cenově dostupné.
Kdysi jsem někde viděl i návrh Bakerovy komory z Petřína, s rozměry okolo 300/750.
Já bych u něho volil menší světelnost,tak 1/3-3,5. Určitě by vyšlo lepší řešení - nižší asféričnosti Schmidtovy desky.
Taky mě napadlo použít komerční Schmidtovy desky z Meade nebo Celestronu a nahradit ta dvě zrcadla něčím jiným,pro fotografické ůčely.
Určitě víš,že když za desku dáš sférický primár /oněco větším průměru/ tak cca 1/2,2, do vzdélenosti 4,4 průměrů,dostaneš Schmidtovu komoru F/2,2.
Jakou by asi taková potvora měla cenu pro astronomickou fotografii?
Pole by se muselo srovnat na rovinné. Toto se už dělá,ale jen asi ojediněle.
K tomu by se měli vyjádřit fotografové.
Stejným způsobem by šlo použít i menisek Maksutova z 180/2700,taky by vyšla Maksutovova komora 1/2,2 nebo nějaký obecný Maksutov Cassegrain 1/4,8-5,5.
Ať se k tomu taky vyjádří fotografové.
Musel by se ale udělat primár i sekundár-obojí sféry .
Zdar a sílu a čisté nebe J.S.
P.S.Mám velký dojem,že s tímto problémem budou mít brzy naši chlapci v případě mnohem větších přístrojů.
JInak bych ještě dodal,že jsem se díval na ty Václavovy návrhy o Hondersových soustavách a taky by asi stály za vyzkoušení.Já sám jsem o nich dosud nic nevěděl a bylo by dobré uvažovat i o jejich mimoosových variantách bez centrálního stínění.
Pokud by se to dokázalo udělat tak jak má,APO hoši by měli velkou konkurenci. Myslím ve světelnostech spíš 1/10-12.
Navíc se to dá udělat z obyčejných klasických skel, žádné FPL. Kuttera o této světelnosti neuděláta a budete muset jít na nějakou tří-čtyřzrcadlovou soustavu,čímž se člověk stane otrokem kolimace,neudělá-li se mechanika dobře.
teď jsem zkusil několik výpočtů Houghtona s asférickým primárem a s různými vzdálenostmi korektoru od primárního zrcadla.
Myslím,že i když vezmeš ony varianty se sférickým i paraboloidickým zrcadlem a zkrácené verze,chceš-li dokonalé rovinné zorné pole,musíš co nejblíž ohniskové plochy přidat Piazzi čočku - nejlépe plankonvexní čočku.
Pokud ji dáš od ohnskové plochy dál,třeby pár milimetrů,u světelné komory značně zhoršíš obrazy.
Bylo by ideální je rovnou přidělat k detektoru s nějakou imerzní kapalinou či optickou vazelínou.
Možná,že v případě dnešních a rozumně velkých detektorů ta Piazzi čočka je zbytečná,ale jakmile půjdeš do větších zorných polí,asi Ti nic jiného nezbyde,než ji do soustavy vložit.
Někde na webu jsem našel zprávy o tom,že takové soustavy v podobě Houghton-Cassegrain se používají na monitoring oblohy,identifikaci zdrojů gama záblesků,pro rychlé přehledy oblohy.
Měly by ty přístroje být kolem průměru 350 a tuším,že kolem celého Ruska je taková monitorovací síť. Určitě něco takového funguje na KAO na Krymu snad i v Irkutsku nebo na Sajanu.
Jinak existuje i řada modifikací světelných komor pro fotografii širokých polí,třeba o průměrech 200 a světelnostech 1/1,8 až 1/3.
Asi máš jejich optické parametry,já jsem takové potvory viděl s trojčočkovým korektorem před soustavou,dvěma Manginy a dubletem těsně před ohniskovou plochou.
Soustavy mají velká zorná pole třeba o průměrech 50-70 mm a s dokonalými několikamikronovými spoty v širokém spektrálním oboru.
Tyto soustavy mají většinou velká,až 60 procentní centrální stínění,ale na toto se při použití nedbá.
Taky se mi líbí soustavy ze zrcadel a s korektory ve sbíhavém svazku,které jsou pro normálního smrtelníka asi cenově dostupné.
Kdysi jsem někde viděl i návrh Bakerovy komory z Petřína, s rozměry okolo 300/750.
Já bych u něho volil menší světelnost,tak 1/3-3,5. Určitě by vyšlo lepší řešení - nižší asféričnosti Schmidtovy desky.
Taky mě napadlo použít komerční Schmidtovy desky z Meade nebo Celestronu a nahradit ta dvě zrcadla něčím jiným,pro fotografické ůčely.
Určitě víš,že když za desku dáš sférický primár /oněco větším průměru/ tak cca 1/2,2, do vzdélenosti 4,4 průměrů,dostaneš Schmidtovu komoru F/2,2.
Jakou by asi taková potvora měla cenu pro astronomickou fotografii?
Pole by se muselo srovnat na rovinné. Toto se už dělá,ale jen asi ojediněle.
K tomu by se měli vyjádřit fotografové.
Stejným způsobem by šlo použít i menisek Maksutova z 180/2700,taky by vyšla Maksutovova komora 1/2,2 nebo nějaký obecný Maksutov Cassegrain 1/4,8-5,5.
Ať se k tomu taky vyjádří fotografové.
Musel by se ale udělat primár i sekundár-obojí sféry .
Zdar a sílu a čisté nebe J.S.
P.S.Mám velký dojem,že s tímto problémem budou mít brzy naši chlapci v případě mnohem větších přístrojů.
JInak bych ještě dodal,že jsem se díval na ty Václavovy návrhy o Hondersových soustavách a taky by asi stály za vyzkoušení.Já sám jsem o nich dosud nic nevěděl a bylo by dobré uvažovat i o jejich mimoosových variantách bez centrálního stínění.
Pokud by se to dokázalo udělat tak jak má,APO hoši by měli velkou konkurenci. Myslím ve světelnostech spíš 1/10-12.
Navíc se to dá udělat z obyčejných klasických skel, žádné FPL. Kuttera o této světelnosti neuděláta a budete muset jít na nějakou tří-čtyřzrcadlovou soustavu,čímž se člověk stane otrokem kolimace,neudělá-li se mechanika dobře.
Houghton telescope project
To LKamarad:
S tím to systémem nemám žádné zkušenosti . Jeden kus byl na Petříně. Vzpomínám si , že se bral na zatmění slunce do Maroka v roce 1994. Zkus oslovit Pavla Suchana, jestli by ti někoho nedoporučil ?
S tím to systémem nemám žádné zkušenosti . Jeden kus byl na Petříně. Vzpomínám si , že se bral na zatmění slunce do Maroka v roce 1994. Zkus oslovit Pavla Suchana, jestli by ti někoho nedoporučil ?
SW 250/1000+EQ6 Pro, Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO
Houghton telescope project
Jiří, samozřejmě máš pravdu s tou Piazzi čočkou .Přemýšlel sem o ni pro svou komoru 230 mm , ale v té době bylo jednoduší natažení filmu na kulový vrchlík, než vkládání dalšího optického elementu .
Velice okrajově vím i o těch Houghton-Cassegrainech .
S použitím těch desek , sem se taky zabýval . Kladl jsem si otázku , před jaké zrcadlo mohu desku dát,aby z toho byla plnohodnotná Schmidtka ? Deska u SCh Cass. má mohutnost cca 0,6-0,7 jakou by vyžadovalo samotné primární zrcadlo . Potřebné R zrcadla se dá přibližně zjistit podle vzorce. 1/ poměrná mohutnost desky(0,6-0,7) z toho 3 odmocnina * R primáru SCh cass.
Je to velké téma na polemiku o konkrétních variantách, zda tohle tak nebo onak . Bylo by to spíše na verbální debatu než na písemnou . Zrovna velký spisovatel nejsem .
Velice okrajově vím i o těch Houghton-Cassegrainech .
S použitím těch desek , sem se taky zabýval . Kladl jsem si otázku , před jaké zrcadlo mohu desku dát,aby z toho byla plnohodnotná Schmidtka ? Deska u SCh Cass. má mohutnost cca 0,6-0,7 jakou by vyžadovalo samotné primární zrcadlo . Potřebné R zrcadla se dá přibližně zjistit podle vzorce. 1/ poměrná mohutnost desky(0,6-0,7) z toho 3 odmocnina * R primáru SCh cass.
Je to velké téma na polemiku o konkrétních variantách, zda tohle tak nebo onak . Bylo by to spíše na verbální debatu než na písemnou . Zrovna velký spisovatel nejsem .
SW 250/1000+EQ6 Pro, Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO
Houghton telescope project
O tom vím a dokonce jsem ten kus porovnával s tím mým - můj dopadl o něco líp .... bylo to někdy roku 1991. Ten petřínskej objektiv jim prodal můj dobrej známej - bejvalej technolog z Druopty Jirka Jonáš někdy na přelomu bolševika za 20 litrů :) .....
Ale mám pocit že tam o tom vědí, stejně jako Jonáš - suma sumárum velký kulový :-/
Mně se zatím podařilo vyndat přední korekční čočku a povolit uložení sekundáru v korekčním menisku. Pokud jsem ho jen trošku dotáhnul tak se totálně rozesral obraz. Nakonec jsem ho nechal téměř volnej a tím jsem znatelně vylepšil původní kresbu. Na 24*36 mm chipu 6um pixel to kreslí max 2px hvězdy po celý ploše (není šance poznat podle kresby střed a roh). To bohužel platí pouze do cca +5 st C - pak to jde fofrem do pyči :-/ a to tak že totálně - astigmatizmus jaxviňě z jeskyně >:(
Taky je potřeba zezadu vyhodit nevrstvený filtry který způsobujou reflexy a nahradit je astronomickejma a vrstvenejma filtrama stejný tloušťky (jsou těsně za primárem před tříčlenným korektorem).
Jinak to je skutečně optickej skvost kterej dnes nemá konkurenci ;)
p.s.
Fotil jsem s tím taky zatmění v Maďarsku 1999
Ale mám pocit že tam o tom vědí, stejně jako Jonáš - suma sumárum velký kulový :-/
Mně se zatím podařilo vyndat přední korekční čočku a povolit uložení sekundáru v korekčním menisku. Pokud jsem ho jen trošku dotáhnul tak se totálně rozesral obraz. Nakonec jsem ho nechal téměř volnej a tím jsem znatelně vylepšil původní kresbu. Na 24*36 mm chipu 6um pixel to kreslí max 2px hvězdy po celý ploše (není šance poznat podle kresby střed a roh). To bohužel platí pouze do cca +5 st C - pak to jde fofrem do pyči :-/ a to tak že totálně - astigmatizmus jaxviňě z jeskyně >:(
Taky je potřeba zezadu vyhodit nevrstvený filtry který způsobujou reflexy a nahradit je astronomickejma a vrstvenejma filtrama stejný tloušťky (jsou těsně za primárem před tříčlenným korektorem).
Jinak to je skutečně optickej skvost kterej dnes nemá konkurenci ;)
p.s.
Fotil jsem s tím taky zatmění v Maďarsku 1999
Zpět na “Astrofotografická technika”
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů