Velké astronomické binokuláry
Re: Velké astronomické binokuláry
Pro zajímavost jsem si na Měsíci zkusil porovnat binokulár APM 82 SD předevčírem s refraktorem Takahashi FC-76 DCU a včera s FC-100 DF. U refraktorů jsem použil 90° hranol Baader BBHS # 2456095 s korektorem GWK 2,6 na výstupu a binohlavu Baader Mark V. Vzhledem k dostupným okulárům pro stejné zvětšení jsem u APM použil okuláry Kowa TSE 9 WH 9 mm, 67°+ barlow ATC 2x (zv. 104x), u Tak 76 okuláry Nikon NAV SW 14 mm, 72° (zv. 107x) a u Tak 100 okuláry TV Panoptic 19 mm (zv. 102x).
Při tomto zvětšení nebyla rozlišovací schopnost objektivů naplno využita. Pozoroval jsem z balkonu pomocí dvojité AZ montáže Giro Ercole po dobu asi 30 minut s FC-76 a kolem 60 minut s FC-100, než mi zábradlí balkonu znemožnilo další pohyb montáže. Stranově převrácený obraz v binohlavě jsem neřešil, je to věc zvyku. Než se dalekohledy trochu vytemperovaly, bylo přeostřování s binohlavou jednodušší a rychlejší. V binokuláru rozdílné zaostření obrazu v každém tubusu působilo spíše rušivě a tahalo oči. Po vytemperování a uklidnění obrazu již s tímto problém nebyl. V malém prostoru balkonu je u binohlavy výhoda možnosti jejího natočení do vhodnější polohy pro pozorování, binokulár je zase kratší než použité refraktory.
Obraz v FC-76 byl velmi podobný obrazu v APM, ale viditelně tmavší a s menší barevnou vadou. Hlavně na detaily v okolí terminátoru se bylo potřeba více soustředit. Na druhou stranu osvětlené valy kráterů byly prokreslenější a měly méně duchů a zdvojených linií vlivem neklidu vzduchu. I náznaky malých kráterů v Plato byly podobné. Nemůžu potvrdit, že by dva samostatné tubusy na Měsíci ukázaly víc, než jeden s podobným průměrem a s binohlavou. I prostorový dojem byl stejný.
Obraz v FC-100 již nebyl oproti obrazu v APM tak tmavý a byl viditelně ostřejší a kontrastnější. Opět nemůžu při tomto zvětšení potvrdit, že by jeden přístroj ukázal víc, než druhý. V FC-100 však byly drobné detaily snadněji viditelné. Rozdílný byl i projev turbulence vzduchu. V APM měly jasné obrysy kráterů často dvojité hrany a duchy s jemným fialovým nádechem i uprostřed pole, obraz se vlnil a lehce se měnilo i zaostření. V FC-100 byly projevy dvojitých linií a duchů výrazně menší a bez barevného nádechu. I když se obraz také vlnil, celkově byl stále ostrý bez výraznější změny zaostření.
Nakolik byl lepší obraz v refraktorech způsobený samotnou konstrukcí přístrojů, jiným typem okulárů, nebo použitím okulárů + barlow u APM, nedokážu posoudit. Více okulárů podobné konstrukce a s vhodnými ohnisky od jednoho výrobce nemám, tak jsem to musel takto kombinovat.
Myslím si, že výrazný vliv na kvalitu obrazu a projevy turbulence vzduchu mají ohniskové poměry objektivů: APM 1 : 5,7 ; FC-76 1 : 7,5 a FC-100 1 :7,4.
Při tomto zvětšení nebyla rozlišovací schopnost objektivů naplno využita. Pozoroval jsem z balkonu pomocí dvojité AZ montáže Giro Ercole po dobu asi 30 minut s FC-76 a kolem 60 minut s FC-100, než mi zábradlí balkonu znemožnilo další pohyb montáže. Stranově převrácený obraz v binohlavě jsem neřešil, je to věc zvyku. Než se dalekohledy trochu vytemperovaly, bylo přeostřování s binohlavou jednodušší a rychlejší. V binokuláru rozdílné zaostření obrazu v každém tubusu působilo spíše rušivě a tahalo oči. Po vytemperování a uklidnění obrazu již s tímto problém nebyl. V malém prostoru balkonu je u binohlavy výhoda možnosti jejího natočení do vhodnější polohy pro pozorování, binokulár je zase kratší než použité refraktory.
Obraz v FC-76 byl velmi podobný obrazu v APM, ale viditelně tmavší a s menší barevnou vadou. Hlavně na detaily v okolí terminátoru se bylo potřeba více soustředit. Na druhou stranu osvětlené valy kráterů byly prokreslenější a měly méně duchů a zdvojených linií vlivem neklidu vzduchu. I náznaky malých kráterů v Plato byly podobné. Nemůžu potvrdit, že by dva samostatné tubusy na Měsíci ukázaly víc, než jeden s podobným průměrem a s binohlavou. I prostorový dojem byl stejný.
Obraz v FC-100 již nebyl oproti obrazu v APM tak tmavý a byl viditelně ostřejší a kontrastnější. Opět nemůžu při tomto zvětšení potvrdit, že by jeden přístroj ukázal víc, než druhý. V FC-100 však byly drobné detaily snadněji viditelné. Rozdílný byl i projev turbulence vzduchu. V APM měly jasné obrysy kráterů často dvojité hrany a duchy s jemným fialovým nádechem i uprostřed pole, obraz se vlnil a lehce se měnilo i zaostření. V FC-100 byly projevy dvojitých linií a duchů výrazně menší a bez barevného nádechu. I když se obraz také vlnil, celkově byl stále ostrý bez výraznější změny zaostření.
Nakolik byl lepší obraz v refraktorech způsobený samotnou konstrukcí přístrojů, jiným typem okulárů, nebo použitím okulárů + barlow u APM, nedokážu posoudit. Více okulárů podobné konstrukce a s vhodnými ohnisky od jednoho výrobce nemám, tak jsem to musel takto kombinovat.
Myslím si, že výrazný vliv na kvalitu obrazu a projevy turbulence vzduchu mají ohniskové poměry objektivů: APM 1 : 5,7 ; FC-76 1 : 7,5 a FC-100 1 :7,4.
Re: Velké astronomické binokuláry
Dobrý deň,
aký binokulár do cca. 250€ na pozorovanie nočnej oblohy by ste mi odporučili?
Rozmýšľam nad niečím z toho: Levenhuk Bruno PLUS 20x80 https://sk.levenhuk.com/katalog/binokul ... lus-20x80/
Oregon Observation 20x80 https://www.opticron.co.uk/our-products ... tion-20x80
Teleskop-Service 20x80 Porro LE https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... Giant.html
Celestron SkyMaster 20x80 https://www.celestron.com/products/skym ... binoculars
Bresser Astro 20x80 https://www.bresser.de/Astronomie/Ferng ... nglas.html
aký binokulár do cca. 250€ na pozorovanie nočnej oblohy by ste mi odporučili?
Rozmýšľam nad niečím z toho: Levenhuk Bruno PLUS 20x80 https://sk.levenhuk.com/katalog/binokul ... lus-20x80/
Oregon Observation 20x80 https://www.opticron.co.uk/our-products ... tion-20x80
Teleskop-Service 20x80 Porro LE https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... Giant.html
Celestron SkyMaster 20x80 https://www.celestron.com/products/skym ... binoculars
Bresser Astro 20x80 https://www.bresser.de/Astronomie/Ferng ... nglas.html
Re: Velké astronomické binokuláry
Bino SD 82/470mm; triedry 25x100, 8x30; kukátko 2x54. Berlebach UNI19c a Report 322K; hlava Berlebach 553
Re: Velké astronomické binokuláry
První krok ke zprovoznění - 2x C-925 na společné montáži s doladěnými vzdálenostmi okulárů. Celá sestava má drobný problém - hmotnost. Dva tubusy jsou 2x 9.5 kilo + systém lišt, optimální je obrácená vidlicová montáž tzn. i protizávaží. Estli to bude alespoň trochu fungovat, přivezu to někdy do Konojed
Refraktor Baader 95/580mm CaF2, LZOS 180/1260mm, Celestron C-9.25/C-14 Hyperstar, 10Micron AZ-2000, Dobson LZOS 457/2025mm a spousta železářství.
Re: Velké astronomické binokuláry
Tak na to se těším!
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Re: Velké astronomické binokuláry
Tak zaměstnat nějakého silného Ukrajince…
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
- Cztwerec
- Příspěvky: 8293
- Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
- Bydliště: Břežany II.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Velké astronomické binokuláry
Politiku stranou...
Až se to objeví v Konojedech byl bych rád přítomen, dejte vědět
Až se to objeví v Konojedech byl bych rád přítomen, dejte vědět
Lectorem iustus...
Re: Velké astronomické binokuláry
!
...Tiež by som sa tým chcel pozrieť.
...Tiež by som sa tým chcel pozrieť.
Celestron C11 Edge HD - C8 Edge HD - C6 XLT - TS Apo 125mm f/7.8, 102mm f/7, 80mm f/7
AZ-EQ6; HEQ-5; AZ-GTiX ; AM5 - bino MaxBright II / okuláry TV Panoptic / Vixen SSW / Baader Morpheus / SW Aero ED
http://astrofotky.cz/~Yarkho
AZ-EQ6; HEQ-5; AZ-GTiX ; AM5 - bino MaxBright II / okuláry TV Panoptic / Vixen SSW / Baader Morpheus / SW Aero ED
http://astrofotky.cz/~Yarkho
Re: Velké astronomické binokuláry
Já pořád vaham s návštěvou. Ale tohle bude asi rozhodující
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2730
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Re: Velké astronomické binokuláry
ad) Jankův budoucí VLBT - tedy Very Large Bino-Telescope :
Je to hodně odvážný nápad, iniciativa a průkopnictví se cení a budu držet palce, protože tuším, jaká úskalí bude třeba překonat... Před cca 10ti lety jsem si totiž prošel stejným vývojem a měl jsem to lehčí v tom, že jsem pároval dvě Celestroní SC6". Jak vidíte, žádně takovéto velké bino neprovozuji, tudíž se vyskytly poměrně závažné nedostatky, které zdárnému dokončení nepřály...
Tehdy jsem se inspiroval dvěma podobnými nápady, které byly postaveny na bázi dvou Maks.-Cassegr. INTES 6". A teď k těm problémům, lépe řečeno specifikům, které konstrukci podobných sestav budou v podstatě vždy komplikovat :
1. Neúměrně velké vysunutí ohniska za optimální polohu.
Když pominu teoreticky nutné zhoršení výsledné optické kvality, které v důsledku ale moc vidět nebylo, tak je nutno počítat se dvěma faktory, které negativně ovlivní univerzálnost využití binosestavy. Ohnisková vzdálenost se citelně prodlouží, takže se zhorší dostupnost menších zvětšení. Tento nutný fakt je zde navíc ještě zhoršen druhým aspektem ( stejný jako u mých SC6" ) - a tím je skutečnost, že i klasický SC 9,25" má na výstupu pouze díru 1,25". Je tedy nutno počítat s velkou vinětací, zkrátka s 2" širokoúhlými okuláry tady moc neuspějeme.
2. I kdyby se povedlo takovéto monstrum sestavit jako mechanicky velmi stabilní, což se dvěma SC6" ještě celkem šlo, a bude držet i kolimace... přijde ke slovu vůle v ostření primárem - a právě toto byl největší problém, kvůli kterému jsem celé dílo nakonec nedokončil - u těch mých SC6" se ve výsledku ukázala tato vůle jako neúměrně velká, navíc umocněno nemožností primární zrcadlo uzamknout. U "mono" použití v podstatě o nic nešlo, ale v "bino" sestavě bylo to poskakování planet při ostření neskutečně otravné, navíc spíše nahodilé.
S aspekty v bodě 1. nic moc dělat nejde.. Já jsem tehdy ke spárování použil klasiku - dvě trojice zrcátek. Náhradou za hranoly by se ještě nějaký ten centimetr ušetřil. Ale je logické, že s rostoucími průměry tubusů, se nutná míra vysunutí ohniska rychle zvětšuje.
Problém 2. lze částečně zmenšit tím, že se omezený rozsah ostření dá realizovat mimo posun primáru, tedy vřazením výtahu nebo vícechodého závitu hned na výstupu před zrcátky, případně až na konci, aspoň jednoduchou otočnou objímkou, jako např. u binohlavy. U mé sestavy s SC6" jsem použil druhou variantu - ovšem nemožnost uzamknout zrcadla primáru, navíc pokud možno v opakovatelné pozici, zde prostě nešlo ( jinak by to znamenalo velkou přestavbu tubusů ).
U Jankovo větších tubusů by se už nějaké to ostření před zrcátky snázeji vešlo, tak jak se to v případě použití Matsumoto převracející soustavy obvykle dělává.
Správně bychom do našich praktických úvah měly zahrnout ještě 3. nesnáz, kterou budeme muset potenciálně řešit - a tím je nastavování individuální rozteče očí.
Je to hodně odvážný nápad, iniciativa a průkopnictví se cení a budu držet palce, protože tuším, jaká úskalí bude třeba překonat... Před cca 10ti lety jsem si totiž prošel stejným vývojem a měl jsem to lehčí v tom, že jsem pároval dvě Celestroní SC6". Jak vidíte, žádně takovéto velké bino neprovozuji, tudíž se vyskytly poměrně závažné nedostatky, které zdárnému dokončení nepřály...
Tehdy jsem se inspiroval dvěma podobnými nápady, které byly postaveny na bázi dvou Maks.-Cassegr. INTES 6". A teď k těm problémům, lépe řečeno specifikům, které konstrukci podobných sestav budou v podstatě vždy komplikovat :
1. Neúměrně velké vysunutí ohniska za optimální polohu.
Když pominu teoreticky nutné zhoršení výsledné optické kvality, které v důsledku ale moc vidět nebylo, tak je nutno počítat se dvěma faktory, které negativně ovlivní univerzálnost využití binosestavy. Ohnisková vzdálenost se citelně prodlouží, takže se zhorší dostupnost menších zvětšení. Tento nutný fakt je zde navíc ještě zhoršen druhým aspektem ( stejný jako u mých SC6" ) - a tím je skutečnost, že i klasický SC 9,25" má na výstupu pouze díru 1,25". Je tedy nutno počítat s velkou vinětací, zkrátka s 2" širokoúhlými okuláry tady moc neuspějeme.
2. I kdyby se povedlo takovéto monstrum sestavit jako mechanicky velmi stabilní, což se dvěma SC6" ještě celkem šlo, a bude držet i kolimace... přijde ke slovu vůle v ostření primárem - a právě toto byl největší problém, kvůli kterému jsem celé dílo nakonec nedokončil - u těch mých SC6" se ve výsledku ukázala tato vůle jako neúměrně velká, navíc umocněno nemožností primární zrcadlo uzamknout. U "mono" použití v podstatě o nic nešlo, ale v "bino" sestavě bylo to poskakování planet při ostření neskutečně otravné, navíc spíše nahodilé.
S aspekty v bodě 1. nic moc dělat nejde.. Já jsem tehdy ke spárování použil klasiku - dvě trojice zrcátek. Náhradou za hranoly by se ještě nějaký ten centimetr ušetřil. Ale je logické, že s rostoucími průměry tubusů, se nutná míra vysunutí ohniska rychle zvětšuje.
Problém 2. lze částečně zmenšit tím, že se omezený rozsah ostření dá realizovat mimo posun primáru, tedy vřazením výtahu nebo vícechodého závitu hned na výstupu před zrcátky, případně až na konci, aspoň jednoduchou otočnou objímkou, jako např. u binohlavy. U mé sestavy s SC6" jsem použil druhou variantu - ovšem nemožnost uzamknout zrcadla primáru, navíc pokud možno v opakovatelné pozici, zde prostě nešlo ( jinak by to znamenalo velkou přestavbu tubusů ).
U Jankovo větších tubusů by se už nějaké to ostření před zrcátky snázeji vešlo, tak jak se to v případě použití Matsumoto převracející soustavy obvykle dělává.
Správně bychom do našich praktických úvah měly zahrnout ještě 3. nesnáz, kterou budeme muset potenciálně řešit - a tím je nastavování individuální rozteče očí.
Re: Velké astronomické binokuláry
Nemuze se vystupni dira u ruznych versi C9.25 lisit ? Ja bych dal krk ze muj ma 2", ale je 20 let stary.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2730
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Re: Velké astronomické binokuláry
Nepřesně jsem to napsal... Ještě C9,25" má na výstupu pouze menší SC závit. Pamatuji si, že pořádnou díru má na výstupu až SCT 11". Ta malá SCT6" měla na výstupu dokonce jen necelých 27mm.
To prodloužení ohniskové vzdálenosti může být ale opravdu značné, až ke 30%. Pokud si dobře pamatuji ty hodnoty, tak při vysunutí ohniska o cca 20cm jsem se u té SC6" snadno dostal na výsledné F= 2m. U těch větších klasických SCT bývala základní poloha ohniska 100mm za SC závitem. Zkrátka, počítalo se se zrcátkem. Vysunutí ohniska o dalších 200mm, což bude i Jankův případ, znamenalo prodloužení ohniskové vzdálenosti x 1,35, tedy F13,5. V případě C8" je to cca 2700mm, u C9,25" skoro 3200mm.
To prodloužení ohniskové vzdálenosti může být ale opravdu značné, až ke 30%. Pokud si dobře pamatuji ty hodnoty, tak při vysunutí ohniska o cca 20cm jsem se u té SC6" snadno dostal na výsledné F= 2m. U těch větších klasických SCT bývala základní poloha ohniska 100mm za SC závitem. Zkrátka, počítalo se se zrcátkem. Vysunutí ohniska o dalších 200mm, což bude i Jankův případ, znamenalo prodloužení ohniskové vzdálenosti x 1,35, tedy F13,5. V případě C8" je to cca 2700mm, u C9,25" skoro 3200mm.
Re: Velké astronomické binokuláry
Mohu se jeste zeptat co podle Vas udela toto prodlouzeni ohniska s obrazem ? Preci jen korekcni deska i sekundarni zrcatko jsou asi konstruovany na tu nominalni delku ohniska.
Na toto delo se do Konojed moc tesim, skoda ze nebude uz na MHV.
Na toto delo se do Konojed moc tesim, skoda ze nebude uz na MHV.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2730
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Re: Velké astronomické binokuláry
Ještě pro doplnění mých předchozích informací o velkém vysunutí ohniska. Přidám tabulky-grafy, které zde už byly publikovány v některém z vláken o Schmidt-Cassegrainech. Nejprve výrobcem zveřejněné hodnoty u klasické Celestron SC8" ( optimální poloha 100mm by měla být stejná i u SCT 9,25", u 11" nevím... )
Celestrony s rovným polem, tedy typu Edge, jsou na tom s výstupní aperturou dobře, ale příliš velké vysunutí ohniska u nich díky korektoru na výstupu znamená větší degradaci optických parametrů. U velké Edge 11" je optimální poloha rozumných cca 150mm, viz.tabulka níže :
Vidíte ale, že optimální tolerance je dosti malá...
U těch klasických SCT to bude i po velkém vysunutí ohniska ukazovat na ose stále pěkně. Změřit by se změna asi dala ( nedělal jsem to ), ale např. u těch mých 2 x SCT6" jsem v tom cca 2M ohnisku použil ke spokojenosti s kresbou napříč polem i 27mm Panoptika. Fungoval i Baader Eudiaskopik 35mm.
Celestrony s rovným polem, tedy typu Edge, jsou na tom s výstupní aperturou dobře, ale příliš velké vysunutí ohniska u nich díky korektoru na výstupu znamená větší degradaci optických parametrů. U velké Edge 11" je optimální poloha rozumných cca 150mm, viz.tabulka níže :
Vidíte ale, že optimální tolerance je dosti malá...
U těch klasických SCT to bude i po velkém vysunutí ohniska ukazovat na ose stále pěkně. Změřit by se změna asi dala ( nedělal jsem to ), ale např. u těch mých 2 x SCT6" jsem v tom cca 2M ohnisku použil ke spokojenosti s kresbou napříč polem i 27mm Panoptika. Fungoval i Baader Eudiaskopik 35mm.
Re: Velké astronomické binokuláry
Tak ta poslední věta mi vzhledem k mým dvěma postarším Meade 8", ne ACF, udělala opravdovou radost.
Meade LX200 16", 14", 12", 8" ... Dobson Obsession 20" ... Celestron Rasa 8" ... eVscope Unistellar ... APM Bino 120 ... Coronado PST