Astronomické fórum

Já píši o tom pokud se nechce investovat a využít stávající stav , případně jej upravit DODO.

Milan, pokud si nejsi jistý tou světelností, tak proč ji presentuješ ve svém příspěvku 1864 bez jakékoliv pochybnosti?

Psal jsi svůj příspěvek až po mém, kde jasně píšu, že neznám přesné parametry tohoto konkrétního výrobku ale, podobné výrobky ostatních značek nemají méně světelné zrcadlo než 1:5, proto závěr, že je takto bez korektoru nepoužitelné , platí. I z obrázku teleskopu nelze vyvozovat menší světelnost.

výborně dalekohled popsal člen AF "Psion":
viewtopic.php?p=436863#p436863
Prodává se pod různými jmény a jde vždy o 100% úspěšnou léčbu chuti pozorovat.
Jeden takový přístroj jsem měl možnost vidět a šlo opticky i mechanicky o odpad. V minulosti zde jeden majitel psal, že po vymontování členu se obraz zlepšil, následující den se opravil, že lepší je jen v centru a na krajích daleko horší.. pak se už odmlčel.
Tento dalekohled je totální ztrátou peněz i času jakkoliv opravovat nebo předělávat. Děsivě provedená není jen optika, ale i pavouk, výtah, uložení primáru. Stav montáže lze brát jako výzvu

Podle údajů v hodnocení na Amazonu to zrcadlo má mít ohnisko 700 mm (f/4.7).
https://www.amazon.co.uk/gp/customer-re ... B00692THU2

ok1in píše: ↑13. 03. 2022, 10:11 Vydrž, mám pocit, že tu čočku někde mám...

keby sa ti ju podarilo najst, posli SS.
Dakujem

Ahoj všichni a po dlouhé době. Měl jsem poměrně dlouhou pauzu (4 dětí dají zabrat) , nyní jsem se přestěhoval do domečku na okraj vesnice na Drahanské vrchovině (výška 660 mnm) s velice pěknou oblohou (dnes ve 20:30 mi SQM-L ukazoval 21,1) a logicky bych se rád vrátil ke svému koníčku. Nicméně velice rád bych začal od začátku, protože si vzpomínám, že pozorování bylo takové neradostné a upocené, zvládl jsem M31, Plejády apod, prostě jsem plno věcí dělal špatně a rád bych to napravil. Pořídil jsem si 250 mm Dobsona Flextube, se setovými objektivy a mlhovinovým filtrem a včera opět pozoroval než vyjde Měsíc. Nicméně, M42 jsem našel, pak jsem chtěl projít Galaxie v souhvězdí Lva, ale narazil jsem. Chtěl jsem projít skupinu okolo M95, M96 apod. Regulus bez problémů, poté jsem chtěl jít na ρ Reg, ale absolutně mi selhala orientace v prostoru, nebyl jsem si jist jestli ρ Reg vidím nebo je to jiná hvězda, zkoušel jsem podle Karkoschky hledat vzorce hvězd, ale totálně jsem selhal a spíše jsem pak už zametal oblohu a kochal jsem se. Hodně mě mate převrácený obraz (vím, že jsem s tím i dříve měl problémy), pomohlo by event. převrácení atlasu vzhůru nohama nebo já už nevím? Předem se omlouvám za asi hloupý dotaz, ale velice rád bych se postupně zlepšoval ale se neustále vracel ze slepých uliček. Díky za jakoukoliv radu.

Na převrácený obraz si člověk zvykne, chce to čas.
Papírové mapy otáčím, mapy v mobilní aplikaci ne.
Vyzkoušej mobilní planetárium, ukáže mnohem více hvězd a hlavně změna přiblížení dost pomůže. Osobně bych podle tištěné mapy hledal znatelně hůře.

Zaměřenou hvězdu si ověříš red dotem a nebo průhledem klasickým hledáčkem oběma očima (vidíš, kam míříš na rozdíl od pohledu s jedním okem zavřeným), pak to chce skákat právě podle jednoznačných vzorců hvězd až k objektu.
Pokud si nejsem jistý, že se dívám na daný objekt, ověřuju to oproti planetáriu podle vzorců hvězd poblíž, pak je to jednoznačné.

Zkušenosti hrají zásadní roli a asi se trochu projevuje i efekt "sytý hladovému nevěří": jak člověk počáteční problémy překoná, tak už se snadno zapomene, jak těžké byly ze začátku některé věci, které teď už má za samozřejmé. Např. s těmi vzorci je problém, že začátečník těžko odhadne, co všechno bude v hledáčku vidět a co už ne, takže buď tam nevidí hvězdy, na které spoléhal, nebo jich tam naopak vidí spoutu navíc a má problém poznat ty správné.

Já mám třeba občas problém v hledáčku (setový 8x50) rozeznat, která z hvězd, které tam vidím, je ta nejjasnější, i když je to třeba jediná z nich, která byla vidět pouhým okem. Např. včera jsem konečně našel místo s trochu tmavší oblohou a při hledání M53 jsem měl nečekané problémy najít hledáčkem α Com, protože místo "té spodní ze tří hvězd Vlasů Bereniky" jsem jich na tom místě v hledáčku viděl pět až deset a nebylo moc zřejmé, která z nich je ta nejjasnější. Asi mne mělo varovat, že už pouhým okem místo "té horní" (γ Com) viděl něco, co vypadalo jako přerostlá hvězdokupa.

Prostě to chce zkoušet a zkoušet, nenechat se odradit a učit se z chyb a omylů.

Zdravím Vás. Měl bych dotaz ohledně návodu a detailního výpočtu (vzorečku), za jak dlouho proběhnou planety zorným polem okuláru. Vím, že se to zde několikrát probíralo a hovořilo. Doplnil bych údaje na jednotlivý výpočet:
Dalekohled: refraktor Omegon ED APO 72/432 mm.
Okulár: ultraširoký SKY-WATCHER MYRIAD - ohnisková vzdálenost okuláru je 3.5 mm - zorné pole uváděno 110°, vzdálenost vstupní pupily je 15 mm.
Co znám je zvětšení: 432/3,5 = 123x. Ostatní, jak zjistit čas proběhnutí planety zorným polem u tohoto okuláru nevím. Jde mi o to, aby se mi do vzorce dosadili číselné údaje, pak si spočítám i ostatní. Někde jsem četl, že je nutný zorný úhel ve stupních byl dán i vzoreček, ale nepochopil jsem, jaké hodnoty do tohoto vzorečku dosadit. Když třeba vydělím zorné pole tohoto okuláru 110°/ zvětšením 123x dostanu hodnotu úhel ve stupních v tomto případě hodnota 0,89´ . A co dál pořád nevím, jak dlouho ta planeta myslím časovou hodnotu projde zorným polem okuláru? Planety se pohybují rychlostí 15"/sekundu prý. Děkuji moc. Snad mě to už bude jasné.

Pokud ti jde jen o vzorec, potom tedy :
0,89 x 240/cos DEC,
kde DEC je deklinace příslušné planety v daný okamžik

Země se otočí okolo své osy o 360° za 24 hodin, tj. 1440 minut, takže zdánlivý pohyb čehokoli stacionárního na obloze je o čtvrt stupně (15') za minutu a 15" za sekundu. To je ale rychlost v souřadnicích, rychlost zdánlivého pohybu na obloze dostanete vynásobením cosinem deklinace. Vydělíte-li skutečný úhel záběru tou rychlostí, dostanete dobu, jak dlouho vydrží objekt v záběru, pokud půjde opravdu od kraje do kraje a uprostřed. Tedy aspoň orientačně, protože čím blíž pólu, tím víc bude patrné, že se objekt nepohybuje přesně po geodetice (extrémní příklad: namíříte-li na pól a budete mít dostatečně široký záběr, tak hvězdy, které v něm budou, v něm zůstanou pořád).

Planety se samozřejmě pohybují i proti hvězdnému pozadí, ale to můžete pro tyto účely zanedbat. I Měsíci, který je nejrychlejší, trvá asi hodinu, než se posune o svůj průměr.

mike píše: ↑23. 03. 2022, 11:17 o čtvrt stupně (15') za minutu a 4" za sekundu.

o 15" za sekundu

Opraveno, díky. Moje tradiční chyba: rozhodnu se přeformulovat větu a přepíšu jen půlku.

Děkuji za vysvětlení, pokud to mám rozumět dle vzorce, který uvedl MiLan tj. 0,89 x 240/ cos DEC tak na příkladu třeba planety Venuše z dnešního dne, kde Deklinace byla 14° 23´05" tak víme, že 1 hodina = 15°,
1° = 4 minuty.
deklinace je cca 56,38 minut a cos z této hodnoty je 0,63 takže, když to dosadím do vzorce tak mi vyjde
0,89 x 240 / 0,63 = 339. Nevím proč je hodnota 240?

240 sekund je doba, za kterou se Země otočí o jeden stupeň. Ale deklinace je těch 14°23'05", takže cos DEC je přibližně 0.97.