Prosím o radu...................

[MMys]

Jaký nerovnoměrný vyvážení ??? U úzkopásma se na žádné vyvážení nehraje, tam si ty barvičky naladíš aby to bylo akorát pro oko, protože ty poměry jsou mnohdy značne nevyvážené i v té přírodě , záleží na typu objektu. Některé objekty, kdybys nechal jak jsou, tak budou jen pekelně červené. Některé planetárky jsou zase jen modrozelné (většina). A u spousty objektů je to zase přirozene dvojbarevné skoro ve vyváženém poměru (třeba řasy v Labuti)

A že by ti z toho filtru vypadlo smysluplné RGB, na to zapoměň. Ten snímek přes takový Dual NB filtr (i to UHC-čko) má pak jen dva odstíny, červenou a modrozelenou. A ještě záleží, jestli máš optiku co kreslí v obou vlnových délkách zaostřená do stejné polohy. Pokud to budeš mít na reflektoru s Wynne korektorem, klidně bych do toho Dual NB šel. Alespoň u toho mého ASA Wynne je přeostření mezi Ha a OIII zanedbatelné. Úplně se mi vykouřilo z hlavy že tenhle filtr existuje. Byť jsem to už někde viděl.

Pro hezkou fotku to ale stejně chce ještě kombinaci s normálním RGB snímkem, aby i hvězdy měly barvy. V podstatě je to to samé, co já dělám kombinací úzkopsámového snímání a focení přes RGB filtry. Ale jde to samozřejmě použít jen na emisní mlhoviny. Na galaxie, reflexní a temné mlhoviny a podobné objekty se spektrem spojitým je to samozřejmě k ničemu.

[LukasNestak]

Ďakujem, pekne si to vysvetlil. Korektor mám od TS "pravdepodobne klon GPU Aplanatic", takže ťažko povedať či budem extra dostrovať Ha a OIII. UHCčko by sa možno hodilo do budúcnosti na prípadné vizuálne pozorovanie pre známych, čo by sa radi pozreli do ďalekohľadu. Tak ale v súčasnosti je priorita už niečo rozumné nafotiť. Takže pekne počkám na Orion SkyGlow Imaging a keď ho poriadne vyskúšam potom uvidím čo ďalej.

[Bill]

Některé objekty, kdybys nechal jak jsou, tak budou jen pekelně červené. Některé planetárky jsou zase jen modrozelné (většina). A u spousty objektů je to zase přirozene dvojbarevné skoro ve vyváženém poměru (třeba řasy v Labuti)

Pokud byste nechtěli opakovat cizí chyby, tak příklady jak dopadne "normální" vyvážení barev u úzkopásma třeba tady:

http://astrofotky.cz/gallery.php?show=B ... 846789.jpg
download/file.php?id=5536

[igor1]

Dobrý večer
možno mám naivnú otázku ale som začiatočník a hľadám vhodný typ prístroja. Rád by som použil na fotografovanie zrkadlovku Nikon D500. je možné kombinovať klasickú zrkadlovku povedzme s ďalekohladmi Dobson napr. 200 resp 150, alebo s nejakými inými?
A ktoré typy ďalekohľadov sa dajú súčasne použiť na fotografovanie prírody? Je možný nejaký kompromis?
Ďakujem za pomoc..

[adam.trhon]

V první řadě si přečtěte článek od pana Myslivce Jak na astrofotografii "levně". Tohle je "opravdová" astrofotografie s dlouhými expozicemi a úžasnými obrázky, které hrají všemi barvami. Samozřejmě vyžaduje trpělivost a zkušenosti. A uvozovky u slova "levně" nejsou jen tak.

Co se týče dalekohledu "Dobson", je nutné to upřesnit. "Dobson" je totiž montáž, a zrovna taková, která na astrofoto vhodná není. Je potřeba paralaktická montáž s pohonem v hodinové ose (jestli je to hodně pojmů, tak si jeden po druhém vyhledejte). S tím pořád můžete dělat jen pár (desítek) vteřin dlouhé expozice, ale s azimutální montáží (mezi které Dobsonova patří) a Newtonovým dalekohledem 150/750 obloha utiká tak rychle, že během půl vteřiny máte rozmazané.

Na fotografování přírody sestava nejspíš nebude moc vhodná. Nevím. Nedovedu si moc představit, k čemu je dobré fotit přírodu přes hvězdářský dalekohled

Každopádně bych astrofotografií nezačínal. Pokud oželíte přírodu, pořiďte si dalekohled na EQ montáži, naučte se s ním pracovat při pozorování a pak koketujte s focením. Na dalekohledy pro začátečníky tu máme téma: viewtopic.php?f=28&t=14611. Ujasněte si co chcete vidět a fotit, a kolik můžete utratit peněz. Bude to vypadat o něco rozumněji a snad odpoví někdo zkušenější.

[Roman (Rick)]

igor, s dobsonom pôjde astrofoto veľmi ťažko a len ťa to na začiatku zbytočne odradí. Jedine ak by si fotil Mesiac, planéty. Dnes má veľký úspech fotenie nočnej oblohy zo statívu mini montážami, akou je napr. Sky Watcher Star Adventurer. Dá sa napojiť priamo na fotostatív a vieš tak veľmi ľahko začať s astrofotografiou s objektívmi, ktoré k zrkadlovke máš. To ti ukáže, ako to s astrofotografiou je a sám uvidíš, či ťa to baví.

Fotenie prírody sa dá aj dobsonom, ale ide aj o to, čo od toho očakávaš.

PS: ten link ohľadom "Jak na astrofotografii levne" treba brať s rezervou. Článok má 8 rokov a hoci princípy zostávajú (montáž, reduktory, korektory ...), dnes sa dá robiť astrofotografia oveľa lacnejšie ako pred rokmi.

[Bill]

PS: ten link ohľadom "Jak na astrofotografii levne" treba brať s rezervou. Článok má 8 rokov a hoci princípy zostávajú (montáž, reduktory, korektory ...), dnes sa dá robiť astrofotografia oveľa lacnejšie ako pred rokmi.

No ono bohužel všechny ty ceny z toho článku jsou dnes mnohem vyšší než tehdy. Mi to přijde zhruba o 50-100% vyšší. Začít se dá i levně a koupit něco v bazaru. Ale moc levný koníček to není.

[Roman (Rick)]

Bill, to záleží ... Je to v prvom rade začiatočník a asi nebude hneď kupovať Pentax za 30 000kč, či viac. Všetci nejak začínali. Tamtie ceny a množstvo vecí, ktoré by sa malo riešiť začiatočníka zbytočne len vystraší. Veď na začiatok úplne postačí aj 150mm f5 newton na EQ5 s nejakým Baader korektorom a fotiť so zrkadlovkou, ktorú už má napr. s 30 sekundovými expozíciami bez pointácie. A ešte stále by to bolo lacnejšie, ako ten jeden Pentax ... I s takou zostavou tu ľudia vedia nafotiť mnoho pekného.

[MMys]

No však ano, ale sečti si cenu nové EQ5, 150mm newtona s výtahem který je aslespoň trochu použitelný na focení, komakorektoru a zrcadlovky... Prostě levně (myšleno k průměrné mzdě) to fakt není a hlavně, tím to nekončí. A v zápětí přijde dotaz, proč mám hvězdy v rohu křivé, v celé ploše snímku protažené, a proč je to tak zašuměné, a proč tam nejsou červené mlhoviny A už to začne. Protože máš mizernej dalekohled, nemáš modifikoavnej foťák, a děláš krátké expozice. Takových e-mailů nešťastných začátečníků už jsem řešil...

A odvážím si tvrdit, že s DSLR to bez poinatace fakt nejde. Tam ty 30sec. expozice dávají oproti vysoce citlivé CMOS kamerce opravdu prachbídný výsledek. Kor když se nedělá dithering (a to by musel ručně, když nemá pointaci).

Pokud vynechám M42, M31 a podobné objekty, kterých je na prstech jedné ruky, tak smysluplné expozice s APS zrcadlovkou (6D fullframe je poněkud jinde) začínají někde na 2, spíš 3 minutách. A to ta montáž bez pointace nedá.

Tedy asi je lepší koupit rovnou něco, co hned po prvních pokusech nezahodím nebo nezačnu složitě předělávat.

[MilAN]

Jo, a první otázkou při focení 30s nepointovanou expozicí na 750 mm ohnisku bude : "a proč mám jeden snímek perfektní a dalších 5 má hvězdy jako čárky- a co s tím " ?
To už zadarmo nebude ...

[Roman (Rick)]

Páni ja to chápem, že ste "zmlsaní" kvalitou, ale stačí mrknúť na astrofotky, koľkí členovia (nielen ja) takto fotili a boli s tým spokojní. Nie každý je pixel peeper a potrebuje mať dokonalé hviezdy až po okraj, hlavne pokiaľ ide o začiatočníka. Taktiež málokto si ako prvý prístroj kúpi OTA za 30 000 kč a viac, to mi snáď uznáte. Mnohí dokonca aj s použitím poncetovej plošiny urobili zaujímavé snímky ... Myslím, že necháme na autora nech uváži ako začne. Možno zostane pri fotení len tej prírody dobsonom .

[Bill]

Páni ja to chápem, že ste "zmlsaní" kvalitou, ale stačí mrknúť na astrofotky, koľkí členovia (nielen ja) takto fotili a boli s tým spokojní.

Určitě - ale je dobré vědět před případným nákupem do čeho člověk jde. Taky samozřejmě kvalita fotek stoupá a co před deseti léty vypadalo dobře, tak dnes už vypadá trošku divně. Jenom si vem, jak se zvětšila velikost a rozlišení monitorů (o velikosti a množství pixelů raději ani nemluvit - tady je ten vývoj často poněkud kontraproduktivní).

[spiky]

az do vcera som si myslel, ze maximalne uzitocne zvacsenie dalekohladu zavisi od priemeru zrkadla. niekolko roznych zdrojov uvaza informacie ako "Maximálne zväčšenie je dané približne ako dvojnásobok priemeru ďalekohľadu v mm, teda v prípade SW 200/1200 je to teda cca 400x." vcera som sa naopak dostal k informacii "reálne použitelné zväčšenie je 2x dlžka ohniska/10". ako to teda je? druhe tvrdenie vyvracia prve, kedze by to bolo 240x, nie 400x.

je teda pre moj Dobson 130/650 hranica 130x alebo 260x? (MilaN mi vcera jasne naznacil, ze spravna odpoved je 130x rad by som ale poznal dovod)

vopred dakujem za objasnenie

[MilAN]

Ale ta otázka včera zněla úplně jinak, šlo o to , jestli si máš koupit okulár o F 3,2mm a moje odpověď byla, ať nic zatím nekupuješ, že to co máš( = zvětšení 130x), je rozumné a prakticky využívá rozlišení té optiky ....
Nikoliv, co je maximální užitečné zvětšení nebo kde je hranice pro ten dalekohled. Vztah, že max. zv. je 2*D také není žádné dogma, záleží i na dalekohledu, na jeho světelnosti ( proto někdy i ty vzorce , uvažující i ohnisko) , na typu pozorovaných objektů ....
Rozlišení podle průměru dává vzorec 114/D, to pro tvůj dalekohled vychází na cca 0,9" . Rozlišení oka ale je podle jasu objektu a kontrastu a běžně uváděné hodnoty pro dobrou detekci jsou 60 - 120" . Z toho vychází i to, že při zvětšení 120/0,9 ´= 133x prakticky využíváš možnosti optiky. Větším zvětšením si můžeš zvětšit komfort , ale také si můžeš zhoršit detekci slabších objektů , nebo ti to větší zvětšení znemožní seeing a celkový stav atmosféry a výsledek bude horší obraz než při menším zvětšením.

[Artaban]

Ono jedna věc je udávané užitečné zvětšení papírově a druhá je skutečnost. Při zvětšení 1D dalekohled zobrazí detaily pro ten svůj průměr objektivu. Ty detaily tam jsou, jen je člověk může někdy hůře vidět. Samozřejmě díky různým podmínkám, které zrovna panují, ale taky díky možnostem vlastního oka. Každý máme to oko trochu jiné a ta trénovanost v dovednosti, jak umíme pozorovat se taky počítá.
Tím, jak pak přidáváme zvětšení nad 1D, tak spíš už jen zvětšujeme detaily, ty podrobnosti, které tam už jsou při 1D.
A tady to začíná být teprve zajímavé. To velké zvětšení je někdy třeba, aby to lidské oko tu různou droboť dokázalo vidět a rozlišit. Nic není zadarmo a v cestě nám stojí pár věcí k dokonalému obrazu a rozlišení. Jednak seeing a pak je hodně důležitá kvalita optiky. Ikdyž by to ale bylo OK, tak kolem zvětšení 2D je už často málo světla kontrast jde do háje a naše nedokonalé oko stejně víc neuvidí. Jsou tam i další věci, jako kolimace a temperace a záleží, jaký typ objektu se právě pozoruje.
Takže ano, zvěteším 2D můžeme vidět víc, ale je to opravdu 100%ně reálné?
Zjisti si co Ty a tvůj dalekohled skutečně dokáže