Astronomické fórum

Zdravim,
jsem v astro zacatecnik a tak hodne procitam zdejsi diskuze.Je vsak neco na co nemuzu najit odpoved.
Zajima me jaky je rozdil v pohledu pres dalekohled napriklad se svetelnosti f5 a treba f11 ? kdyz budeme brat v uvahu treba refra o stejnem prumeru 70mm a ohniskovych vdalenostech 400,700 a 900mm.
Pokud by jsem vsechny 3 dalekohledy osadil okularama tak abych mel na vsech napr.zvetseni 40x jako bude rozdil v obraze ? jak se projevi rodilna svetelnost ? hodne ctu ze treba na planety je lepsi neco s f6-f11 ale porad nechapu proc.predem moc diky za objasneni

O světelnosti je tu toho habaděj, stačí pohledat. Obraz bude "stejný" ale čím vyšší světelnost (kratší ohnisko objektivu při jeho stejném průměru) tím vyšší barevná vadu u čočkového a tím větší koma u zrcadlového dalekohledu. Vyšší světelnost taky klade větší nároky na okuláry (aby dobře vykreslily okraje zorného pole). Výhodou je naopak kratší stavební délka a max. možné zorné pole je větší u 70/400 než u 70/900...
Na planetách je barevná vada refraktoru asi nejpatrnější, proto se uvádí vhodnější spíše delší ohnisko...

diky moc za vysvetleni !

Upravil jsem název vlákna, moderátor.

Ja keď som skúšal na newtonoch svetelnosť tak sa mi zdalo že čím väčšia svetelnosť tím menej detailov som videl a obraz bol taký iní taký tmavší a to som cez deň sledoval komín keď som do toho dal  barlow tak tam bolo vidno najviac tém rozdiel.  

Protoze jsi daval urcite stejny okular do vsech newtonu a tim ti rostlo zvetseni... A s barlowem uz tuplem...
Pokud chces porovnavat vliv svetelnosti na obraz, musis porad udrzovat stejne zvetseni, tj. stejnou velikost vystupni pupily.

stejny okular do vsech newtonu a tim ti rostlo zvetseni...Tady je trochu rozpor, pokud kolega myslí tou větší světelností to jak se to všeobecně chápe, tj. kratší ohnisko při stejném průměru, tak by to zvětšení mělo být naopak menší

To delší ohnisko mělo především význam u dlouhoohniskových refraktorů s f/15 a více, kde se dříve u achromátů upravovala především barevná vada. U dnešních ED objektivů to je řešeno i použitím jiných indexů u optických skel.

Habl

poprosim vysvetlit pojem svetelnost a voci comu je to dolezity parameter. Viem ze to je pomer ohniskovej vzdialenosti voci priemeru objektivu.

napriklad:
1200/203 ma f/5,9
2000/203 ma f/9,8

oba maju rovnako velky objektiv. Ale inu ohniskovu vzdialenost. Ako sa to prejavi na pozorovani? Je to dolezite iba pri fotografovani alebo aj pri pozorovani? U nizsej f uvidim toho viac (menej svetle objekty)?

lepsiu svetelnost maju aj teleskopy s krasou ohniskovou vzdialenostou ale mensim objektivom napr:
400/80 ma f/5

ake to ma negativa? Rozumiem spravne ze mensie zvacsenie, co este?

pripadne dakujem za link kde je ta svetelnost vysvetlena

To, co uvidíš (při stejném zvětšení) záleží JEN NA PRŮMERU objektivu. Světelnost s tím nemá co dělat. Naopak vysoká světelnost bude vyžadovat kvalitnější okuláry, které lépe zvládnou šikmé paprsky, případně dlaší korekční optiku (rovnač pole, komakorektor).

Při focení je situace jiná. Dosah na plošných objektech (mlhoviny, galaxie) zívisí na průměru i světelnosti a na velikosti pixelů kamery. Prakticky jde o jediný údaj, o plochu oblohy v arcsec^2 která se promítne do jednoho pixelu. Čím bude tato hodnota větší, tím rychleji bude kamera akumulovat fotony a tím za kratší dobu bude smímek proexponovaný.

Dosah na bodových zdrojích (hvězdy) závisí opět pouze na průměru, dokud je hvězda opravdu bodová. Jakmile už ji seeing díky dlouhému ohnisku rozmaže na hodně pixelů, začne se situace podobat situaci při snímání plošných objektů.

takze zjedodusene to mozem chapat tak, ze ak idem iba pozorovoat a nie fotit tak ma svetelnost (f) vobec nemusi zaujmat, a najdolezitejsi parameter je velkost objektivu. Dobre som to pochopil?

U refraktorů a hlavně achromatů, ohnisko určuje, jakou ASI bude mít refraktor barevnou vadu. Čím delší ohnisko, tím kvalitnější obraz.

Zkusím se sem vecpat s dotazem:
Pokud budu mít dva dalekohledy se stejným průměrem a rozdílnou světelností a vybavím je komakorektory, který u dalekohledu s nižší světelností bude ještě zkracovat ohnisko a u světelnějšího dalekohledu bude jiný, který to ohnisko bude naopak prodlužovat tak, aby ve výsledku byly oba dalekohledy stejně světelné. Budou se stejně chovat i při focení CCD kamerou? Jedná se mi o to, že nevím, jak moc světelnou soustavu si mohu dovolit na své budoucí pevné stanoviště.

Trochu praktického hlediska: Délka tubusu refraktoru a Newtona je prakticky rovna ohniskové vzdálenosti objektivu. Čím delší tubus, tim vyšší váha a moment setrvačnosti, tedy větší nároky na tuhost montáže, současně i větší problémy s manipulací a přenosností. Naproti tomu čím delší ohnisková vzdálenost, tím menší optické vady, snažší kolimace.

ano, toto z fyzikálního hlediska chápu, jde mi právě o to, zda mohu nahradit z hlediska výsledného dopadu světla na CCD kameru delší newton kratším s prodlužovačem ohniska, nebo zda je lepší použít delší newton a tomu to ohnisko zkrátit. Tedy pokud nemám zrovna tmavé okolí, tak je mi doporučovaný newton s nižší světelností a já bych zrovna raději kratší tubus .