Pozorování za mrazu

[Zbych]

Moje tělo v klidu vyzařuje tak málo tepla, že i kvalitní oblečení nezabrání tomu, abych v mrazu vydržel venku déle než 2 hodiny pozorovat.

Nevím nevím. Podle této formulace se divím, že vůbec ještě žiji . Při pozorování se rozhodně hýbu a produkuji více tepla, než když spím ve spacáku v mrazu. Přesto jsem neumrzl ani mi nebyla zima. A oblečení a spacák jsem měl déle než 2 hodiny .

[dvader]

Tady se to zvrtlo do teoretické roviny…
V praxi jsou v podstatě jen 2 možnosti (obě jsem osobně vyzkoušel):
1. Pozoruji někde “na samotě” bez jakéhokoliv zázemí. V případě fakt mrazu/zimy nedám víc než cca 2 hodiny, balím a odjíždím.
2. Jsem u nějaké chaty a chodím se pravidelně ohřát (včetně okulárů, binohlavy apod.) - pak lze vydržet celou noc, samozřejmě udržuji světelnou kázeň.

[dvader]

Ono zase na té zimní obloze toho není tolik, aby mělo smysl trhat rekordy…

[kuceraz]

1. Pozoruji někde “na samotě” bez jakéhokoliv zázemí. V případě fakt mrazu/zimy nedám víc než cca 2 hodiny, balím a odjíždím.

Také jsem to tak míval, postupně jsem přidával/zkvalitňoval vrstvy a nejednou pak začala být zima až po 8mi hodinách - je to řešitelné

[Stanislavxyz]

Je úplně jedno jestli máš boty / rukavice za 500,-kč nebo za 5000,-kč.
Princip je jednoduchý - oblečení má za úkol udržet teplo, které tělo vygeneruje. U dalekohledu se nehýbu - proto negeneruji žádné teplo,
čili oblečení nemá co udržovat. Takže stejně dříve nebo později prochladnu. Řešení je jediné - vyhřívání bot a rukavic.
To je jediná možnost která funguje.
Petr

S tou první větou se dá souhlasit- je jedno jak drahé oblečení/doplňky mám. Jediný parametr je jejich tepelný odpor. Ten tak snadno doma či v obchodě nezměřím a proto mě zajímá tzv. "loft", tedy to jak se daná vrstva dokáže "nafouknout". Když na stůl roztáhnu dva spacáky(bundu, či cokoliv) a jeden bude 5 cm a druhý 10 cm vysoký (po zmáčknutí se vrátí zpět na podobnou vrstvu), tak v tom 10 cm vysokém bude větší teplo než v tom s loftem 5 cm. I kdyby na tom slabším výrobce uváděl - 50°C a psal, že je vyrobený z "kosmických" materiálů, nebo kdo ví co. Izoluje totiž pouze vrstva vzduchu, čím větší, tím více.
Drahé vybavení může být při stejné izolaci lehčí, sbalitelnější, nebo třeba lépe pracuje s vlhkem, ale to ocením, když mám takové vybavení nést na zádech a ještě třeba několik dní po sobě. Při pozorování je to úplně jedno- auto uveze hodně, jak objem, tak hmotnost mě tedy skoro nezajímá. Po jedné noci se vracím do "civilizace" a tak mi nevadí navlhlé izolační vrstvy, protože je doma vysvleču (snad vyjma nohou- tam se vyplatí vlhkost řešit i při kratším pobytu v chladu).

Různé prameny uvádí, že naše tělo v klidu vyzařuje tolik tepla, jako asi stowattová žárovka.

To je pravda, pouze je to jenom velmi orientační údaj- záleží na pohlaví (ženy "topí" obecně méně), na metabolismu jedince a jeho konstituci (dobře živeným až obézním lidem bývá většinou tepleji než vyzáblým), a ještě na momentální situaci (najedený/hladový, případně dehydrovaný). Pak tento údaj může značně kolísat. Velký vliv má poloha- v leže je to cca 30W, v sedě pak třeba 60W a ve stoje může být kolem těch 100W. Takže je-li mi ve spacáku zima a nemám další izolační vrstvy, ani jídlo, které bych snědl, tak spím v sedě (nebo ve stoje), abych "topil" více. Každopádně vždy vyrábím nějaké teplo, tedy pokud budu mít dostatečnou izolační vrstvu, budu v pohodě.
Někomu třeba přijde, že je navlečený jak "pumpa v zimně", ale má dva svetry a nějakou tu bundu... Ve skutečnosti je třeba se opravdu hodně obléct, pro sezení u dalekohledu by vrstva, tedy "loft", měla být stejná jako u spacího pytle, ve kterém bych ve stejném chladu spal. Vlastně možná i větší, protože ve spacáku jsem v lepší poloze- končetiny u těla.

[Stanislavxyz]

Ještě může člověk uplatnit řekněme aktivní přístup a to jednoduše tak, že se prostě bude více hýbat. Je to tak jednoduché, až je to skoro hloupé, ale funguje to. Když při prvních náznacích chladu udělám třeba dvacet dřepů s výskokem, nebo např. čtyřicet kliků, tak mám na delší dobu "zatopené" a jsem OK, navíc bdělejší...

Potom ještě znovu připomenu jídlo a pití- hladový a dehydrovaný člověk umrzne prostě dříve, tělo nemá čím "topit". Tedy před pozorováním je třeba se hodně najíst, případně se "cpát" i během pobytu venku. V chladu tělo spotřebuje mnoho energie právě na to "topení" a tak musí být kalorický příjem velký, větší než v létě. V mrazu dochází (možná pro někoho překvapivě) rychle k dehydrataci, proto je také třeba hodně pít.

[hades]

Je nějaký rozdíl v tom, zda mám jednu tlustou vrstvu (třeba péřovou bundu) nebo více tenčích vrstev? Já totiž bývám běžně oblečený ve 3-5 vrstvách a chlad jsem nikdy nepocítil. Ty vrstvy jsou ale poměrně tenké. Na druhou stranu mezi nimi je dost prostoru pro to, aby se mezi nimi držel vzduch, který hlavně izoluje. O praktické stránce se nebavím, péřová bunda může být víc na překážku než 5 tenčích vrstev.

Ještě jsem si vzpomněl na nějaký dokument, co jsem dávno viděl. Chlapík tam popisoval jak někde v lese v zimě mimo civilizaci řešil chlad. Byl to tuším doktor, takže přesně věděl, co má dělat, aby nepřišel o prsty - musel s nimi neustále hýbat, aby v nich cirkulovala krev. Bylo to samozřejmě vyčerpávající, ale nepřišel ani o jediný

[dex]

Více tenkých vrstev je lepších než jedna silná právě proto, že je mezi nimi více oddělených vzduchových mezer.
Peří ale funguje podobně, rozděluje prostor na menší vzduchové "bubliny".

Jinak mi to připomnělo rozhovor s režisérem filmu Amundsen.
Novinář žertoval, že asi herci při natáčení v severských podmínkách mrzli.
A odpověď byla "herci ne, ti měli kožichy. Mrzli jsme my ze štábu v moderních bundách".

[Stanislavxyz]

Pro háda: Z hlediska fyziky, tedy tepelného odporu izolační vrstvy ne. Pokud mám vrstvu s loftem 10 cm a je tvořena deseti centimetrovými vrstvami, nebo jednou, vždy mám decimetr loftu. U vrstvení oblečení se často uvádí přínos ve vzduchových mezerách mezi vrstvami oblečení. Podle mě je to přinejmenším sporné- za prvé u upnutějšího oblečení (funkční trika, funkční druhá a třetí vrstva) tam žádný prostor vlastně (v ideálním případě) není a za druhé, když budu mít volnou např. bundu, bude to spíše ke škodě. Při každém pohybu budu "pumpovat" teplý vzduch ven a chladný dovnitř, plus budu vyhřívat více volného místa.

U té izolační vrstvy vzduchu je potřeba dodržet tyto podmínky- vzduch se nesmí hýbat! Tedy například oblečení nesmí profukovat, nesmí docházet ke konvekci (proto nemůže fungovat nafukovací spacák s prázdnými komorami, ve kterých je pouze vzduch, docházelo by k cirkulaci vzduchu a tedy ochlazování) a mělo by se omezit to "pumpování" při pohybu.

Proto je ve spacáku/bundě a jiném vybavení výplň (vata, duté vlákno, peří,...) vše udržuje loft a brání pohybu vzduchu.

Vrstvení má jinou výhodu- můžu lépe regulovat teplotu. Když mi v expediční péřové kombinéze od Rakoncaje bude horko, nezbývá, než ji rozepnout a když pod ní mám jenom tričko a trenky, tak to nebude úplně komfortní. Pokud mám více vrstev, jednu sundám, nebo přidám.

[astar]

Přesně jak píše Stanislavxzy, pohyb. Já fotím, tak to jde, ale než vše nastavím, tak už mi vystydnou nohy s to mám troje silné vlněné ponožky a boty o 2 čísla větší. Když už exponuji, tak si hraji na "chodí pešek okolo", abych nohy prohřál. Kdy by mi někdo viděl, tak si řekne, co to je za blba . Dřepy nebo kliky nohy nezahřejí. Na těle mi zima nikdy není. Prostě studený nohy je můj hrob .
Ještě jednu věc a ta je pro mne docela podstatná. Místa kam jezdím jsou s perným asfaltovým povrchem, tak se nikde necourán v mokré nebo zmrzlé trávě.

[Homer]

Stanislavxyz:

Několik poznámek:
mám zato, že více vrstev je přeci jen lepší řešení, než jedna. Vrstvy na těle rozhodně nepřiléhají v celé ploše těsně jako neoprén potápěče ( ), takže mezilehlé vrstvičky vzduchu určitě pomůžou. Navíc v malé tl. konvekce fungovat nebude. K tomu je další, již zmíněná výhoda, snadná regulace počtu vrstev oblečení a tedy i celkové izolační mohutnosti oblečení.

Dál je třeba uvažovat s faktem, že se stoupající teplotou vzduchu, stoupá mírně i jeho tepelná vodivost ( a tedy klesá izolační schopnost ).

Poslední poznámkou je skutečnost, že se pod oblečením potíme a izolující vzduchové vrstvy tak postupně sytíme vodní párou, což opět zhoršuje izolační schopnost oblečení. Proto bych snad ani tak nehaněl "větrání" vlhkého vzduchu a jeho částečnou výměnu za vzduch sice chladný, ale suchý a tedy lépe izolující.

Je samozřejmě pravda, že je třeba mít vzduch uzavřen v co nejmenších "bublinkách" obalených slupičkami vhodného materiálu.

[dvader]

Mě se jako zásadní věc č. 1 osvědčily ty jednorázové chemické polštářky do bot. Ve velké zimě pozoruji výjimečně a tak jsem do el. vyhřívání neinvestoval…

[Stanislavxyz]

Pro Homera:

tak první a nejlépe i druhá vrstva by přiléhat měla a to docela těsně, alespoň pokud se bavíme o standardním způsobu použití tzv. "termoprádla" (pozn. výraz "termoprádlo" je hloupost, některé funkční prádlo může v určitých situacích naopak i chladit, ať už se nám to v tu chvíli hodí, nebo ne... používám raději právě pojem "funkční" oblečení, i když to také není ideální, protože i plesové šaty mají nějakou funkci, že ano). To, že (nejen) do chladu není funkční prádlo nezbytně nutné a pokud se nehodlám fyzicky namáhat (a tedy potit), nebo používám jiný koncept (např. parozábranu), tak může být i volné, je věc další.

Tím ale nerozporuji to, co píšete, jen když vidím někoho jak "maká" do kopce a (drahé) funkční triko na něm vlaje, tak se tomu divím.

Se stoupající teplotou sice stoupá tepelná vodivost vzduchu, ale člověk tak nějak potřebuje těch cca 31-34°C na povrchu těla, takže co s tím?

Vlhkost v izolačních vrstvách oblečení do chladu je samostatná kapitola a řešit tento problém je komplikované, nepohodlné a mnohdy s omezenou
délkou použitelnosti. Trošku jsem se toho dotkl o pár stránek dříve v souvislosti s problematikou obouvání do zimy. Pro astro amatéry je dobrou zprávou, že to patrně není třeba řešit, protože málokdo pozoruje několik dní a nocí v kuse bez toho, aby se dostal do "civilizace" a mohl se převléknout,
vysušit, ohřát atp. Během jedné noci, kdy se fyzicky nenamáhám (tzn. skoro nepotím, protože pocení je obrana těla proti přehřátí, tedy když je mi zima, skoro neprobíhá), je vliv vlhnutí izolačních vrstev zanedbatelný (s výjimkou nohou!).

edit: doplněna poznámka o pocení.

[Stanislavxyz]

Já už ale končím toto "exposé", protože musím krom psaní na AF taky pracovat.

Ještě malá poznámka na závěr- mohlo by se zdát, že to mám všechno dokonale "zmáknuté" a nevím, co je chlad- omyl! Zima (nebo horko) mi bývá v přírodě často a tak to má být a je to v pořádku. Kdo chce ideální teplotu, ať leží doma pod dekou. Má to ale dva aspekty, proč to řešit- za prvé bezpečnost. Je dobré poznat, kdy končí otužování a jiná "zdravá" zima a můžou začínat problémy. Kdy modré a nefunkční prsty budou jenom doma bolet při rozehřívání a kdy o ně možná přijdu. Podchlazení či omrzliny nejsou legrace, ale vážná věc, které se v terénu řeší dost blbě. Druhá věc je, že při pozorování je třeba co největší pohodlí, takže pokud mi nevadí vymrznout v zimně na kole a je to svým způsobem taky zážitek, tak u dalekohledu je to špatné a pozorování pak nestojí za nic.

[kuceraz]

Mě se jako zásadní věc č. 1 osvědčily ty jednorázové chemické polštářky do bot. Ve velké zimě pozoruji výjimečně a tak jsem do el. vyhřívání neinvestoval…

Jaké polštářky a jakým způsobem používáš?
Já je zkoušel minulou zimu, ale moc se mi neosvědčily - fungovaly jen, když jsem je aktivoval doma, tedy cca při 20ti stupních.
Jakmile jsem je aktivoval už na místě, nezvládly se ohřát na takovou teplotu, aby si udržely reakci a hřály - ani v botách, ani v bundě, nestačila na to ani aktivace v autě s teplotou něco nad 10st.
A dávat je do bot ještě doma před hodinovým řízením na místo se mi zrovna nechtělo
Kupoval jsem je v Decathlonu, tak mě zajímá, jestli to bude vše stejné nebo si nějaké vedou lépe.