Modifikace maksutovovy komory 350/1450

Diskuze o dalekohledech, triedrech a dalších kukátkách pro pozorování nekonečna
Uživatelský avatar
astar
Příspěvky: 1111
Registrován: 01. 02. 2008, 21:15
Věk: 64

Modifikace maksutovovy komory 350/1450

Příspěvek #1 od astar » 01. 10. 2010, 01:14

 Modifikace mé komory je založena na  Väsälově typu . Princip spočívá v tom  , že zrcadlo je zploštělá elipsa a korekční deska  leží v ohniskové rovině a její mohutnost je  2x větší .  Sklenutí pole se tímto anuluje, ale převede se do zbytkového astigmatizmu. Ten způsobuje jen poloviční spot, než by způsobilo samotné  sklenutí.
Na této soustavě mne zaujalo hlavně to , že její stavební délka není delší než  f   :)!  Klasická Schmidtova , Maksutovova komora má stavební délku    2*f =  2900 mm nebo 1,6 *f  =2300mm.  Taková monstra nepřipadala v úvahu  :-[ .   Také výroba tak mohutné Schmidtovy desky byla pro mne nepřijatelná a z toho důvodu  sem volil menisk . Ten má kulové plochy, ale nekoriguje sférickou vadu dokonale. Zůstává zbytková vada,  ta však  při použití filmu byla přijatelná . V době realizace  ,rok 1995 ,mi ani  nenapadlo , že bych mohl někdy použít digitální kameru.
Pro představu přikládám schématický obrázek .

SW 250/1000+EQ6 Pro,  Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO

Uživatelský avatar
Jiri_Skalsky
Příspěvky: 527
Registrován: 21. 06. 2006, 16:08

Modifikace maksutovovy komory 350/1450

Příspěvek #2 od Jiri_Skalsky » 02. 10. 2010, 09:12

Srdečně Tě zdravím,Milane.
Včera jsem tu napsal pár řádků,ale ty se mi zdály jako nesmysly a tak sem píšu až dnes. Před chvílí jsem se taky zkusil podívat na Tvou soustavu.
Vzal jsem primár průměr 420mm  a R-3000mm. Před něho jsem dal do vzdálenosti menisek z BK7 o tloušťce 20 mm/předpokládám velice tenký/.
Jako hlavní parametr jsem bral asferičnost primáru o tvaru zploštělého sferoidu - od 0.1,  0.25, do 0.5.
Tvarem menisku jsem pak dotahoval otvorovou vadu tak, abych dostal co nejlepší osové obrazy. U soustavy jsem pak posuzoval též na rovinném poli mimoosové obrazy ve vzdálenosti 1 stupeň od optické osy.
Ta nejvhodnější asféra pro tuto konfiguraci měla asféričnost primáru 0,5. Dostal jsem osový obraz 0,14 lambda a 1 stupeň od osy cca 1,8 lambda P-V. to jsou ale první výsledky a věřím i v lepší.
Když jsem to zkusil porovnat s ekvivalentním paraboloidem 350-3000, na ose byl sice ideální, ale 1 stupeň od osy byl už 13 lambda P-V.
Takže zisk takového modifikovaného Maksutova je ohromný.
Myslím,že udělat pro tak velká pole paraboloidu korektor komy už není jednoduchá záležitost, znamená to aspoň 4 čočky-8 parametrů. Mak vystačí se dvěma rádiusy menisku a jeho tloušťkou, vzdálenost menisku od primáru je určena dalším parametrem - asféričností primáru.
Včera jsem tu psal o článku The Reflector-The Corrector od Jamese Bakera z 1945. je publikován v ATM. Ten je založen na primárním paraboloidu,do jehož sbíhavého svazku je umístěn tmelený dvojčočkový korektor. Protože v tomto systému není dosaženo optima korekce otvorové vady,je nutno ji dokompenzovat velice mírně retušovanou děravou korekční deskou, která je  umístěna v paralelním svazku. Její optimální poloha je někde mezi ohniskem a primárem podobně jako u modifikovaného Maksutova. Pole je rovinné a na úrovni Schmidtovy komory.
Po opublikování v roce 1945 se uvažovalo vyrobit tento doplněk i pro šestistovku na Skalnatým plese,angažovali se v tomto úkolu Dr.Kopal/materiál od Corningu/, Dr.Bečvář a prof. Gajdušek /výroba optiky/. Po 1948 se ale nic dál nepodniklo.

Existuje ještě řada zajímavých možností,jak navrhnout světelné komory s rovinným zorným polem při krátké pracovní dílce. Asi znáš soustavy,využívající jako vstupní člen spojku místo menisku. Místo zrcqadel jsou v něm použity Manginova zrcadla. v soustavě je několik korektorů před jejím ohniskem. Tak lze jít do světelností i 1/2 a snad ještě víc,ale dochází u nich k velké vignetaci.
Je možné si s návrhy hrát donekonečna, ale je třeba být v jeich hodnocení střízlivý.
Já jsem kdesi četl /nevím už ve které práci/o komoře s dvojčočkovým korektorem / korektor Volosova/ a zkusil jich pár spočítat. Když místo sférického primáru použiješ asférický - elipsoid,paraboloid nebo hyperboloid, dostaneš systém s opravenými prvními třemi Seydlovými koeficienty jako u Schmidtovy komory a navíc Ti vyjde to, že čím větší asféričnost - odchylka od sféry, tím víc se korektor přibližuje k primáru a soustava je kratší.
Pokud zvolíš primár sférický,vyjde Ti jeho optimální poloha korektoru  do středu křivosti primáru nebo jeho blízkosti. Ale v jedné práci vyšlo,že když vezmeš primár elipsoid o   SQR(e)=-0,11,vyjde Ti optimální délka systému 1,5f primáru. Pokud vezmeš primár paraboloid,optimální vzdálenost  korektoru od primáru je rovna ohniskové vzdálenosti dalekohledu.
Pokud chceš kratší komoru,musíš mít primár hyperboloidický. To se ale myslím už nevyplatí vyrábět, pokud takové zrcadlo už nemáš. Ty nejlepší soustavy vycházejí pro elipsoidy -0,10-0,50.Obrazová plocha je samozřejmě křivá o poloměru f.
Tyto dalekohledy byly v Rusku několikrát chváleny a zároveň zatracovány,ale pokud porovnáš obtížnost výroby 4 ploch korektoru se dvěma u menisku Maksutova, menisek není snadno vyrobitelný kousek.   Pokudne máš možnost ohnutí skla,vidím výhody u rozumných radiusů dubletu.

Zdraví J.S.

Uživatelský avatar
astar
Příspěvky: 1111
Registrován: 01. 02. 2008, 21:15
Věk: 64

Modifikace maksutovovy komory 350/1450

Příspěvek #3 od astar » 02. 10. 2010, 15:58

Ahoj Jiří , také tě zdravím.
Takový  typ soustavy jaký sem použil, má ještě jedu výhodu. Vzájemné měření zrcadla i menisku fukolten jako nulový test. Toho se docílí přiměřenou vzdáleností menisku před zrcadlem. Celkem moc nerozhoduje jaká CC primáru je (-0,5 +-0,1). Hlavní však bylo ,aby  menisk se zrcadlem byly v souladu . Tvůj předpoklad o slabém menisku (20mm) , byl velmi optimistický. Já mám  tloušťku jen 9,35 mm!!!!!.  Optická data  pošlu mailem.

Soustavy které nastiňuješ jsou mi známé. Př. soustavě Slefogt,  kde menisk je nahrazen duletem a zrcadlo je kulové .( tady je odkaz http://www.crao.crimea.ua/index.php?option=com_content&view=article&id=226%3Aat-64-richter-slevogt-640-mm-camera&catid=16%3Alfzg-telescopes&Itemid=39[ch9001]=en  )  Taky velice zajímavou soustavu  je zrcadlový triplet  Záruby-Pfeffermana o světelnosti 1.1,25. Nevýhoda je výroba 3 čoček a zrcadla.

Milan
SW 250/1000+EQ6 Pro,  Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO

Uživatelský avatar
Jiri_Skalsky
Příspěvky: 527
Registrován: 21. 06. 2006, 16:08

Modifikace maksutovovy komory 350/1450

Příspěvek #4 od Jiri_Skalsky » 03. 10. 2010, 10:22

Dík za odpověď.
Vidím,že Tě s asi s ničím nepřekvapím. Z té tloušťky menisku mám mráz po zádech. musel jsi ho pro výbrus a leštění dokonale uložit,aby se neprohýbal. Asi taky ses moc nesměl neseknout v rádiusech křivostí ploch,abys nevyvolal chromatickou vadu. Tyto tenké menisky jsou velice citlivé na chyby nedodržení poloměrů křivostí?
Jedna taková Slevoghtova komora o průměru 600mm a F/1,4 by měla být na Ondřejově od války.
Zdraví J.S.

Uživatelský avatar
astar
Příspěvky: 1111
Registrován: 01. 02. 2008, 21:15
Věk: 64

Modifikace maksutovovy komory 350/1450

Příspěvek #5 od astar » 03. 10. 2010, 14:09

Jiří , není moc podstatné jaké R1 bude zda-li 373 nebo 374, ale velice záleží na rozdílu obou rádiusů. Ten musí být lepší než 0,05 mm . To jsem vyřešil měřením rozdílu  prohloubení na R1 a na misce R2. Horší bylo upravit jedno R . Tím se  změnila i tloušťka. Ta však mohla mít odchylku  0,05 mm. Než jsem se pustil do výroby ,musel sem všechny tyto variace propočítat abych věděl co si mohu dovolit.  
Jedno matematické porovnání průhybů .  Na stejné průhyby mého menisku by musela Schmidtova deska u palomarské komory mít tloušťku 110 mm? :o

Milan
SW 250/1000+EQ6 Pro,  Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO


Zpět na “Dalekohledy”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host