Historické dalekohledy

Diskuze o dalekohledech, triedrech a dalších kukátkách pro pozorování nekonečna
Odpovědět
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Fotky našich miláčků...:-))

#271

Příspěvek od Beda »

Karel Otavský si v posledním patře své černošické vily zřídil dokonale vybavenou mechanickou a optickou dílnu. Na přilehlé terase používal těžkou paralaktickou montáž vlastní konstrukce s převážně refraktorovým vybavením. Konstrukcí optických přístrojů se zabýval již během války, naplno se do práce pustil po odchodu do invalidního důchodu v roce 1951. Pro lidové hvězdárny vyrobil více než 10 koronografů. K nejznámější konstrukci patřil beze sporu petřínský 165 / 2900 mm koronograf, umístěný od r. 1957 na montáži Zeiss-Königova dvojitého refraktoru. Výborný seeing na petřínském návrší a zdařilou konstrukci teleskopu dokonale využíval Josef Klepešta, jehož snímky tenkrát publikovala nejen Říše hvězd, ale i ve švýcarský Orion. Otavský napsal o zrodu tohoto výkonného teleskopu podrobné pojednání do Říše hvězd č.8 / 1958 ( viz příloha).
Otavský byl také aktivním pozorovatelem a na své terase černošické vily prováděl s 6" refraktorem a filtrem Šolcova typu kvalitní kinematografická pozorování protuberancí. Také jeho soustavná spektroskopická pozorování zelené čáry koróny ( čára Fe XIV, 530,3 nm) z Černošic byla v té době, s ohledem na lokalitu, ojedinělá ! O významu a výsledků jeho prací svědčí fakt, že během Mezinárodního geofyzikálního roku v roce 1957 se Otavského sluneční černošická laboratoř stala odbočkou Astronomického ústavu Akademie věd. [/quote]
Nedávno jsem tu popisoval okolnosti, které vedly ke stavbě známého petřínského koronografu a jeho následné montáži na dvojitém refraktoru Königově. Tento výkonný teleskop vzniknul díky spolupráci a snažení několika významných osobností té doby s vazbou na petřínskou hvězdárnu, či astromii vůbec. Optickou konstrukci navrhnul Dr.Karel Hermann Otavský, 165 mm objektiv a polní čočku vybrousil prof. Gajdůšek, mechanickou stavbu realizoval Karel Mráček. Nejdůležitější jeho součást, úzkopásmový, dvojlomný monochromátor s pološířkou propustnosti 5Ä dodal Výzkumný ústav v Turnově pod vedením Dr. Ivana Šolce. Po osazení koronografu tímto úzkopásmovým filtrem byly protubernce viditelné prakticky vždy, tak, jak je v té době prezentoval B. Lyot z vysokohorské observatoře Pic du Midi v Pyrenejích a z observatoře Arosa ve švýcarských Alpách.
Velký ohlas tehdy vzbudil článek ve švýcarském astročasopisu Orion z r. 1967, ve kterém Josef Klepešta detailně popsal své pozorování velké eruptivní protuberance z 1. dubna 1967 na petřínském koronografu umístěném v nadmořské výšce pouhých 324 m. Článek byl doplněn popisem petřínského koronografu, několika fotografiemi eruptivní protuberance a velmi zdařilou zdařilou kresbou, na které J. Klepešta zachytil jednotlivé vývojové fáze této události.
Ze starého 16 mm filmu se mi podařilo získat několik unikátních záběrů petřínského koronografu z této doby . Za zmínku stojí, že okulárový výtah koronografu byl moderně konstruovaný a podobně jako dnešní typy Crayford, unášel veškeré příslušenství bez vůle. Objektiv, plánkonvexní singlet bylo nutné často zbavovat nečistot, což značně ulehčovalo jeho uložení do pohotovostní objímky s přesným prismatickým vedením.
Můj dík patří všem pánům, kteří se o stavbu, provoz a údržbu tohoto jedinečného přístroje v minulosti zasloužili !
Přílohy
okulár.konec koronografu.png
okulár.konec koronografu.png (406.83 KiB) Zobrazeno 4615 x
montáž zeissova protuberančního spektroskopu.png
montáž zeissova protuberančního spektroskopu.png (395.68 KiB) Zobrazeno 4615 x
koronograf Petřín clona v tubusu.png
koronograf Petřín clona v tubusu.png (602.05 KiB) Zobrazeno 4615 x
konstrukční provedení objímky objektivu.png
konstrukční provedení objímky objektivu.png (369.23 KiB) Zobrazeno 4615 x
Uživatelský avatar
Samuelson
Příspěvky: 146
Registrován: 26. 02. 2019, 01:38
Bydliště: Plzeň
Věk: 24

Re: Historické dalekohledy

#272

Příspěvek od Samuelson »

Ahoj, nemáte někdo nějaké bližší informacek dalekohledu Zeiss Karoly Györ 15x60? Mělo by se jednat o dalekohled z první světové války, na internetu jsem našel pouze pár článků v italštině a několik uzavřených aukcí. Na ebay jsem našel 2 kusy, jeden se prodal v dost tragickém stavu za 800kč, druhý, hezký se prodává skoro za 50 000kč.
Zajímá mě hlavně jestli je ta cena tak vysoká kvůli historické hodnotě a nebo jestli by to byl potenciálně dobrý binokuk.
AZ-GTi, SW ED80, Canon 450Dm, Canon 100D, Samyang 14/2.8, Binokulár 8x42 Nikon Monarch 5.
Uživatelský avatar
ladis
Příspěvky: 2966
Registrován: 05. 09. 2006, 05:12
Bydliště: Dolní Bousov
Věk: 44

Re: Historické dalekohledy

#273

Příspěvek od ladis »

Díky Bedo za poutavé nahlédnutí do naší historie. Skvělý text a fotografie. Díky.
Obrázek
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
Uživatelský avatar
Achernar
Příspěvky: 1319
Registrován: 20. 12. 2004, 05:56

Re: Historické dalekohledy

#274

Příspěvek od Achernar »

Samuelson píše:Ahoj, nemáte někdo nějaké bližší informacek dalekohledu Zeiss Karoly Györ 15x60? Mělo by se jednat o dalekohled z první světové války, na internetu jsem našel pouze pár článků v italštině .
Píšou tam, že to byl dalekohled vyrobený na zakázku pro cvičení C.K. dělostřelectva v počtu pouhých 250ks, což je odpověď na tu cenu. Dalekohled má mikrometr ve výšce i azimutu pro zaměřování střelby. Krom toho je to bez zenitoveho hranolu, tak na astro dost nepraktická, vzácná a drahá věc. V angl. odkazu na nějakou skončenou aukci byla, vidím, i verse bez mikrometru.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Uživatelský avatar
Samuelson
Příspěvky: 146
Registrován: 26. 02. 2019, 01:38
Bydliště: Plzeň
Věk: 24

Re: Historické dalekohledy

#275

Příspěvek od Samuelson »

Zajímavý dalekohled. Včera jsem jeden viděl na Facebook bazaru, ze zvědavosti jsem se ptal na cenu a vypadá to, že paní má nejvyšší nabídku 4000,-. Chudák je trošku pomlácený, ale optika vypadala ok. Myslím, že pokud jich bylo vyrobeno opravdu pouze 250, tak to má kupující za hubičku. A díky za odpověď ;)
AZ-GTi, SW ED80, Canon 450Dm, Canon 100D, Samyang 14/2.8, Binokulár 8x42 Nikon Monarch 5.
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Historické dalekohledy

#276

Příspěvek od Beda »

[quote="Beda" 09 lis 2020, 22:53 ] Karel Otavský si ve své černošické vile zřídil dokonale vybavenou mechanickou a optickou dílnu. Na přilehlé terase používal těžkou paralaktickou montáž vlastní konstrukce s převážně refraktorovým vybavením. Konstrukcí optických přístrojů se zabýval již během války, naplno se do práce pustil po odchodu do invalidního důchodu v roce 1951. Pro lidové hvězdárny vyrobil více než 10 koronografů. K nejznámější konstrukci patřil beze sporu petřínský 165 / 2900 mm koronograf, umístěný od r. 1957 na montáži Zeiss-Königova dvojitého refraktoru.
Také jeho soustavná spektroskopická pozorování zelené čáry koróny ( čára Fe XIV, 530,3 nm) z Černošic byla v té době, s ohledem na nadmořskou výšku Černošic 211m, ojedinělá ! O významu a výsledků jeho prací svědčí fakt, že během Mezinárodního geofyzikálního roku v roce 1957 se Otavského sluneční černošická laboratoř stala odbočkou Astronomického ústavu Akademie věd. [/quote]
Spektroskopické observace sluneční korony v té době provozovaly pouze evropské, vysokohorské observatoře v Alpách a na Pic du Midi. Výsledky černošických pozorování Otavského srovnal s vlastními měřeními švýcarský astronom a zakladatel sluneční observatoře na Arosa (2049m) prof. Max Waldmeier z Curychu (*1912 - 2000+) a nalezl překvapivě dobrou shodu mezi Otavského observacemi a jeho vlastními záznamy ve dnech, kdy obě lokality měly jasnou oblohu.
Prof. Max Waldmeier se s prací na koronografu seznámil u francouze Bernarda Lyota na vrcholu pyrenejského masivu Pic du Midi (2877m). Tam také vznikla myšlenka na stavbu vlastního koronografu. Poté, co federální hvězdárna v Curychu zapůjčila k realizaci takového projektu těžkou zeissovu montáž, byla podle konstrukčních pokynů Waldmeiera v r. 1937 započata výroba lyotova koronografu u výrobce teodolitů Kern v Aarau. Objektiv, 12 cm singlet, vybrousil a dodal pan Couder z pařížské observatoře. V průběhu roku 1938 byl koronograf dostavěn a od listopadu s ním Waldmeier prováděl spektroskopická pozorování sluneční korony a protuberancí na Arosa-Tschuggen. Poté, co byl nahrazen větším 20 cm Zeiss teleskopem, byl Kern koronograf demontován a v roce 1980 zachráněn před sešrotováním panem Dr.Thomasem Spahni, bývalým ředitelem hvězdárny v Eschenbergu. U něj byl koronograf s montáží uskladněn až do těchto dnů.
Nyní jej pan Spahni nabízí k předání za symbolickou cenu 1 euro, nebo 1 US $ či 1 CHF jakékoliv organizaci nebo jednotlivci, kteří se smluvně zaváží obnovit buď jeho původní vzhled, nebo uvést do funkčního stavu: http://coronagraph.maillists.ch/index.html
Dr. Thomas Spahni
Florastrasse 44, 8008 Zürich
Email: tsp@lawbiz.ch
https://www.kern-aarau.ch/kern/wissen/k ... arosa.html
Kde a jak asi skončil petřínský 165 mm koronograf ? Kdo to ví, napoví .... ;)
Přílohy
Kern-Koronograph-Arosa-2.jpg
Kern-Koronograph-Arosa-2.jpg (162.17 KiB) Zobrazeno 3716 x
Observatoř Arossa _Tschuggen, 2049 m.n.m..png
Observatoř Arossa _Tschuggen, 2049 m.n.m..png (702.68 KiB) Zobrazeno 3716 x
objektiv koronografu Kern _Aarau.jpg
objektiv koronografu Kern _Aarau.jpg (175.85 KiB) Zobrazeno 3716 x
clonky korongrafu Kern Aarau.jpg
clonky korongrafu Kern Aarau.jpg (297.45 KiB) Zobrazeno 3716 x
Uživatelský avatar
Achernar
Příspěvky: 1319
Registrován: 20. 12. 2004, 05:56

Re: Historické dalekohledy

#277

Příspěvek od Achernar »

No tedy, to je velkorysá nabídka. Na druhé straně i tak bude těžké někoho najít.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Historické dalekohledy

#278

Příspěvek od Artaban »

S tím to binarem člověk neztratí svou tvář, nebo ano? :)
https://www.cloudynights.com/topic/7939 ... -for-sale/
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11502
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Historické dalekohledy

#279

Příspěvek od Psion »

Pro sběratele je to asi fajn, jinak si myslím, že na tom bude optika světelným ziskem podobně jako APM 120 :)
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Historické dalekohledy

#280

Příspěvek od Beda »

Vzpomínám na sluneční observatoř na Capri (Anacapri), kdysi chloubu slunečních fyziků. Areal má i dnes výborné klimatické podmínky a špičkový seeing, daný homogenním prouděním přímořských vrstev.
Prof. K.Otto Kiepenheuer, tehdejší ředitel Institutu pro sluneční fyziku ve Freiburgu, tam proto v šedesátých létech zajistil výstavbu observatoře, včetně bezkopulového 35cm/450cm refraktoru na montáži coude. Capri později sloužila jako technicky a co do klimatu vylepšený doplněk observatoře ve švýcarském Locarno-Monti (Tessin). Po dokončení sluneční observatoře na Izanna-Teneriffe, nebylo ovšem možné obě evropské observatoře nadále financovat. Capri byla zcela uzavřena a Locarno-Monti převzala bezplatně Švýcarská astronomická společnost ( včetně 150mm refraktoru Zeiss coude s laditelným H-alfa filtrem ! ).
Konstrukci a výrobu coude refraktoru pro Capri realizovala fa. Zeiss Oberkochen. Objektiv byl tříčlenný apochromát kvůli požadavku snímání chromosféry v oborech H-alfa (656,3nm) a CaII K (cca. 393,5nm). Teleskop měl dva souosé tubusy. Vnější tubus byl odělený od optického a sloužil jako klimatická a větrná ochrana. Chvění obrazu bylo tak i v silném větru potlačené. Pozorování se prováděla v coude ohnisku ve spodní části celé stavby. Zkušební pozorování tam byly zahájeny v srpnu 1965 a potvrdily výbornou optickou a mechanickou konstrukci.
Dnes je opuštěný areal observatoře předmětem spekulací majetných investorů a architektonických studií, vše postupně zarůstá vegetací a stavby chátrají, škoda !
http://www.baumgartner.it/?portfolio_pa ... bservatori
https://www.dallenogare.bz/english/refe ... atory.html
http://www.baumgartner.it/?portfolio_pa ... eetingroom
Přílohy
Apartman na Capri, studie.png
Apartman na Capri, studie.png (816.82 KiB) Zobrazeno 2565 x
konstrukce pro coude 35cm refraktor na Capri.jpg
konstrukce pro coude 35cm refraktor na Capri.jpg (347.7 KiB) Zobrazeno 2572 x
Montáž coude refaktoru 35cm.jpg
Montáž coude refaktoru 35cm.jpg (585.52 KiB) Zobrazeno 2572 x
Sluneční refraktor na Capri, arch. studie.png
Sluneční refraktor na Capri, arch. studie.png (837.37 KiB) Zobrazeno 2572 x
Stavba  refraktor na Capri, stav v roce  2015.png
Stavba refraktor na Capri, stav v roce 2015.png (1.24 MiB) Zobrazeno 2572 x
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11502
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Historické dalekohledy

#281

Příspěvek od Psion »

Díky Bedo za zajímavé informace, škoda, že se to takto ponechalo, muselo to stát v té době neuvěřitelné peníze. Capri byl vždy zajímavý a chtěný ostrov vyšších vrstev a umělci, mimo jiné zde před smrtí pobýval dlouhodobě i 2. římský císař Tiberius trpící v poslední fázi stihomamem. Zvláštní, že takový objekt astronomové nechali napospas přírodě.
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Historické dalekohledy

#282

Příspěvek od Beda »

Bohužel je to jako vždy a všude o penězích ! Z tamních zdrojů dobře vím, jak se tam o dotace tvrdě bojovalo. Nebýt Karla Otto Kiepenheuera, tak se observatoř na Capri-Anacapri nikdy nepostavila. Bylo to jeho dílo a iniciativa, a povedlo se také díky jeho rozsáhlým známostem na nejvyšších místech. Bohužel předčasně zemřel v r. 1975 na infarkt kdesi v pustinách Kalifornie, kde mu tehdy nikdo nedokázal zachránit život. Jeho předčasný odchod se také promítnul do rozhodování kolem obou evropských observatoří. Dohoda se Švýcary nebyl problém, ale s Italy k žádné příznivé dohodě o osudu areálu na Capri bohužel nedošlo. A tak se prostě odvezlo vše, co bylo možné demontovat a stavby se ponechaly osudu. Ten 35cm triplet před pár léty proměřoval pro freiburgský institut Wolfgang Grzybowski. Objektiv byl díky nešetrnému zacházení při demontáži a přepravě do Německa značně rozkolimovaný, takže opakovaná měření ukázala výsledný strehl pouze kolem 0,75. Vzhledem ke značné hmotnosti optiky a objímky by její justáž byla nákladná a to už nikdo nebyl ochotný zaplatit.
Velké čočkové objektivy byly dávno nahrazeny zrcadly. Jen na švédském věžovém vakuovém teleskopu je od r. 2002 v provozu 100cm achromát, který ozařuje soustava dvou pohyblivých zrcadel, tzv. coelostat. Za zmínku stojí ještě architektonicky vynikající věžová stavba tzv. "Einsteinturm" v Potsdami u Berlína. Stavbu, která přežila válečná léta, projektoval Erich Mendelsohn v r. 1924 . Teleskop je vybavený 60cm / f=14,5m achromatickým objektivem s coelostatem, vše umístěné pod kopulí na vrcholu stavby. Myslím, že tubus není evakuovaný. Před několika roky byla celá stavba opravená a veškeré optické a mechanické vybavení renovované firmou Zeiss. Jisté je, že tyto věžové teleskopy s čočkovou optikou patří minulosti a velké profesionální sluneční teleskopy se již mnoho let staví jako zrcadlové cassegainy s optikou ze sklokeramických materiálů.
Přílohy
Einsteinturm  Potsdam.jpg
Einsteinturm Potsdam.jpg (833.01 KiB) Zobrazeno 2524 x
Zeissův coelostat Einsteinturm.jpg
Zeissův coelostat Einsteinturm.jpg (689.81 KiB) Zobrazeno 2524 x
Uživatelský avatar
Cztwerec
Příspěvky: 8293
Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
Bydliště: Břežany II.
Kontaktovat uživatele:

Re: Historické dalekohledy

#283

Příspěvek od Cztwerec »

Jako z Lega, super stroje. Skoro futuristické. :)
Lectorem iustus...
Uživatelský avatar
Homer
Příspěvky: 2844
Registrován: 23. 11. 2006, 23:09
Věk: 69

Re: Historické dalekohledy

#284

Příspěvek od Homer »

Parádní architektura i popisy historie observatoří a přístrojů - Bedo díky!
Uživatelský avatar
Yarkho
Příspěvky: 1466
Registrován: 23. 07. 2018, 18:20
Bydliště: Říčany
Věk: 42

Re: Historické dalekohledy

#285

Příspěvek od Yarkho »

V Einsteinturm som bol po jej rekonštrukcii v r. 2016. Zaujímavosťou je, že počas nacistického režimu sa nemohla volať podľa Einsteina. Astronómovia si ho pripomenuli jednoducho - v prízemí je umiestnený obyčajný kameň, pod ktorým je nápis "Ein Stein". Je tam dodnes.
Celestron C11 Edge HD - C8 Edge HD - C6 XLT - TS Apo 125mm f/7.8, 102mm f/7, 80mm f/7
AZ-EQ6; HEQ-5; AZ-GTiX ; AM5 - bino MaxBright II / okuláry TV Panoptic / Vixen SSW / Baader Morpheus / SW Aero ED
http://astrofotky.cz/~Yarkho
Odpovědět