Historické dalekohledy
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
Podobně jako Zeissův refraktor vídeňského selenografa Rudolfa Königa, také 10“ refraktor Reinfelder a Hertel je úzce spojen se zajímavou osobností Jahanna Nepomuka Kriegera (1865 - 1902). Po předčasném úmrtí svého otce zdědil restauraci a přilehlý pivovaru a později dědictví prodal. Získané prostředky použil částečně na stavbu a vybavení své hvězdárny v Gernu u Mnichova a v r.1895 také na přesídlení do severoitalského Triestu.
Po amatérských začátcích s třípalcovým refraktorem, spolupracoval s Dr. Kleinem z Kolína n.R., který rozpoznal nevšední talent a zaujetí mladého autodidakta pro selenografickou práci a intenzivně ho v tom podporoval. Zprostředkoval pro něj zapůjčení a dar kvalitních měsíčních negativů ze 60 cm coude refraktoru Pařížské observatoře, které díky výborné optické kvalitě objektivu a obou rovinných zrcadel a také díky dokonalosti tehdy již suché emulze skleněných negativů, v ostrosti předčily negativy ze 102cm refraktoru Lickovy observatoře. Z pařížských negativů si Krieger později sám zhotovoval papírové kopie 24x36cm a používal je jako podklady pro svá pozorování a zakreslování detailů. Tato metoda, kombinace fotografie a grafické tvorby, dává jeho kresbám unikátní vzhled a dokonalost. Negativy z Lickovy observatoře použil v té době pro svůj Měsíční Atlas také Ladislav Weinek, koncem 19. století dlouholetý ředitel Klementinské hvězdárny:
https://www.astro.cz/clanky/ostatni/lad ... smrti.html
Nepříznivé klimatické podmínky v Gernu, spojené s častý výskytem nestabilního, nad Alpami zvlněného jižního proudění teplých mas ( tzv. Fén) a podobné zkušenosti jeho vídeňského přítele R. Königa, ho vedly k rozhodnutí přestěhovat se s rodinou na sever Italie, kde doufal nalézt lepší podmínky pro svou práci. Počátkem r. 1895 tam odjíždí se svojí ženou a na jižním okraji přístavu Triest kupuje vilu, kterou pojmenuje po své manželce na „Pia-Sternwarte“. Část střechy nechá upravit na observatoř s pětimetrovou kopulí, do které přestěhuje 10“ refraktor na paralaktické montáži a další vybavení z Gernu: mimo jiné 3 přesné, cejchované chronometry, univerzální spektroskop, poziční vláknový mikrometr, 11 Huygensových, 3 Monocentrické a 3 Mittenzwey okuláry od fi. Steinheil. Nechybí ani fotokomora a „malá“ knihovna se 663 svazky s převážně selenografickou tématikou a několik současných měsíčních atlasů a map.
První pozorování v novém působišti zahajuje v dubnu 1897 a i přez jeho nářek na, cituji: " ...množství kouře z kotvících parníků a z místních firem..." je z pozorovacích podmínek, které tu nachází, nadšený a píše : " ... Již v prvních dnech po instalaci teleskopu jsem mohl používat až 1040-ti násobné zvětšení při plné apertuře. Ještě 30. září v 6h 50m večer, kdy Měsíc stál pouhé 4 1/2 stupně nad horizontem, poskytoval mi 1/8“ okulár ( f= cca 3.2 mm) dynamometrem ověřené zvětšení 1036 x ..." !! ( Pánové, kdo z Vás to doma má...? ) Od dubna do října 1897 vykonal celkem 103 detailních pozorování a kreseb Měsíce, která spolu se staršími kresbami z Gernu použil v r. 1898 k vydání prvního svazku Měsíčního atlasu.
Pro většinu svých pozorování používal aperturní clonu 170mm a zvětšení 260x. Sám to zdůvodňuje jako reakci na fyziologicky podmíněné postupné potlačení vnímání detailů při vysokém jasu fokálního obrazu, ale také jako snahu o zachování udržitelné obrazové kvality ( vliv seeingu ) pro většinu pozorování. Jeho píli a neúnavnou práci ochromilo těžké onemocnění, takže v r. 1901 daroval refraktor a vybavení hvězdárny místní Námořní Observatoři, dnes Osservatorio Astronomico , kde je jeho krásně zrestaurovaný refraktor v jižní části areálu přístupný dodnes. Zemřel rok poté v r. 1902 na klinice v San Remo, pouhých 37 roků mlád !
https://archive.org/stream/bub_gb_RI06A ... 0/mode/1up
druhé vydání Kriegrova Atlasu od Rudolfa Königa z r.1912:
https://archive.org/details/mondatlasna ... ft/page/n7
Po amatérských začátcích s třípalcovým refraktorem, spolupracoval s Dr. Kleinem z Kolína n.R., který rozpoznal nevšední talent a zaujetí mladého autodidakta pro selenografickou práci a intenzivně ho v tom podporoval. Zprostředkoval pro něj zapůjčení a dar kvalitních měsíčních negativů ze 60 cm coude refraktoru Pařížské observatoře, které díky výborné optické kvalitě objektivu a obou rovinných zrcadel a také díky dokonalosti tehdy již suché emulze skleněných negativů, v ostrosti předčily negativy ze 102cm refraktoru Lickovy observatoře. Z pařížských negativů si Krieger později sám zhotovoval papírové kopie 24x36cm a používal je jako podklady pro svá pozorování a zakreslování detailů. Tato metoda, kombinace fotografie a grafické tvorby, dává jeho kresbám unikátní vzhled a dokonalost. Negativy z Lickovy observatoře použil v té době pro svůj Měsíční Atlas také Ladislav Weinek, koncem 19. století dlouholetý ředitel Klementinské hvězdárny:
https://www.astro.cz/clanky/ostatni/lad ... smrti.html
Nepříznivé klimatické podmínky v Gernu, spojené s častý výskytem nestabilního, nad Alpami zvlněného jižního proudění teplých mas ( tzv. Fén) a podobné zkušenosti jeho vídeňského přítele R. Königa, ho vedly k rozhodnutí přestěhovat se s rodinou na sever Italie, kde doufal nalézt lepší podmínky pro svou práci. Počátkem r. 1895 tam odjíždí se svojí ženou a na jižním okraji přístavu Triest kupuje vilu, kterou pojmenuje po své manželce na „Pia-Sternwarte“. Část střechy nechá upravit na observatoř s pětimetrovou kopulí, do které přestěhuje 10“ refraktor na paralaktické montáži a další vybavení z Gernu: mimo jiné 3 přesné, cejchované chronometry, univerzální spektroskop, poziční vláknový mikrometr, 11 Huygensových, 3 Monocentrické a 3 Mittenzwey okuláry od fi. Steinheil. Nechybí ani fotokomora a „malá“ knihovna se 663 svazky s převážně selenografickou tématikou a několik současných měsíčních atlasů a map.
První pozorování v novém působišti zahajuje v dubnu 1897 a i přez jeho nářek na, cituji: " ...množství kouře z kotvících parníků a z místních firem..." je z pozorovacích podmínek, které tu nachází, nadšený a píše : " ... Již v prvních dnech po instalaci teleskopu jsem mohl používat až 1040-ti násobné zvětšení při plné apertuře. Ještě 30. září v 6h 50m večer, kdy Měsíc stál pouhé 4 1/2 stupně nad horizontem, poskytoval mi 1/8“ okulár ( f= cca 3.2 mm) dynamometrem ověřené zvětšení 1036 x ..." !! ( Pánové, kdo z Vás to doma má...? ) Od dubna do října 1897 vykonal celkem 103 detailních pozorování a kreseb Měsíce, která spolu se staršími kresbami z Gernu použil v r. 1898 k vydání prvního svazku Měsíčního atlasu.
Pro většinu svých pozorování používal aperturní clonu 170mm a zvětšení 260x. Sám to zdůvodňuje jako reakci na fyziologicky podmíněné postupné potlačení vnímání detailů při vysokém jasu fokálního obrazu, ale také jako snahu o zachování udržitelné obrazové kvality ( vliv seeingu ) pro většinu pozorování. Jeho píli a neúnavnou práci ochromilo těžké onemocnění, takže v r. 1901 daroval refraktor a vybavení hvězdárny místní Námořní Observatoři, dnes Osservatorio Astronomico , kde je jeho krásně zrestaurovaný refraktor v jižní části areálu přístupný dodnes. Zemřel rok poté v r. 1902 na klinice v San Remo, pouhých 37 roků mlád !
https://archive.org/stream/bub_gb_RI06A ... 0/mode/1up
druhé vydání Kriegrova Atlasu od Rudolfa Königa z r.1912:
https://archive.org/details/mondatlasna ... ft/page/n7
- Přílohy
-
- Kriegrův refraktor 259mm v Terstu.jpg (101.68 KiB) Zobrazeno 4217 x
-
- Kopule 259 mm refraktoru v Osservatorio AstronomicoTerst.jpg (112.97 KiB) Zobrazeno 4217 x
-
- Osservatorio Astronomico Terst , vstup.jpg (100.95 KiB) Zobrazeno 4217 x
-
- Sídlo Osservatorio Astronomico v Terstu, dříve Námořní observatoř.jpg (82.93 KiB) Zobrazeno 4217 x
Re: Historické dalekohledy
Moc hezke pocteni. Tesim se na dalsi.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
- Psion
- Příspěvky: 11546
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
Díky Bedo za informace a odkaz na atlas. Velká škoda, že v roce 2014 vydali pouze kresby (58 obrazů) prakticky bez popisu, což je jen 1/3 původní knihy, moc jsem takové vydání nepochopil.
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
Tahle pěkná a citlivě provedená rekonstrukce 6inch refraktoru Thomase Grubbera z r. 1909, stojí v Astronomické observatoři University ve Valencii. Škoda jen té poddimenzované rosnice. Za povšimnutí stojí původní regulace chodu hodinového stroje pomocí dvou lanek
- Přílohy
-
- Thonas Grubber refraktor 6 inch, Valencie.png (1016.93 KiB) Zobrazeno 3829 x
Re: Historické dalekohledy
No je to fešák
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
a dnes přidám ještě jednoho fešáka z dílny Unitron-Polarex .
Tento známý japonský výrobce klasických dlouhoohniskových refraktorů, byl před 30 roky nucen ukončit výrobu. Ve firemním skladě zůstaly díly na 8" / 3000 mm refraktor, které už nebylo možné smontovat a prodat. V roce 2018 tuto vzácnost odkoupila US firma působící v Japonsku a sestavila kompletní funkční teleskop.
Několik Unitron 6" / 2500 mm refraktorů je v USA v amatérském provozu dodnes, ale 8" apertura je opravdová rarita ! 4" /1500 mm pointer refrák se na něm skoro ztrácí .
Tento známý japonský výrobce klasických dlouhoohniskových refraktorů, byl před 30 roky nucen ukončit výrobu. Ve firemním skladě zůstaly díly na 8" / 3000 mm refraktor, které už nebylo možné smontovat a prodat. V roce 2018 tuto vzácnost odkoupila US firma působící v Japonsku a sestavila kompletní funkční teleskop.
Několik Unitron 6" / 2500 mm refraktorů je v USA v amatérském provozu dodnes, ale 8" apertura je opravdová rarita ! 4" /1500 mm pointer refrák se na něm skoro ztrácí .
- Přílohy
-
- Unitron 8inch f 3000 mm, usazení tubusu na montáž.jpg (839.64 KiB) Zobrazeno 3048 x
-
- Unitron 8inch f 3000 mm komplet.jpg (806.5 KiB) Zobrazeno 3048 x
-
- Unitron mod. 900, 8inch, f 3000mm, prospekt.jpg (30.93 KiB) Zobrazeno 3048 x
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
předešlý report o unikátním 8" / 3000 mm Unitron refraktoru ještě doplním obrázkem jednoho menšího 6"/2500 mm z téže dílny.
- Přílohy
-
- Unitron 6inch, 2500 mm na origin. montáži.jpg (664.41 KiB) Zobrazeno 2988 x
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
Můj bývalý Unitron 102 mm /1500 mm s pointérem Unitron 60 mm/900 mm na paralaktické montáži "Regulus" od fi. White a Nehls.
- Přílohy
-
- Unitron 102mm _1500 mm na Regulus montáži.JPG (67.57 KiB) Zobrazeno 2998 x
Re: Historické dalekohledy
Pěkně udělané a je hezké, že se v dnešní době to vůbec někdo dělá.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Re: Historické dalekohledy
Přátelé, já si prostě nemůžu pomoct, ale teprve v kupoli s takovým dalekohledem bych si připadal jako opravdový hvězdář. To je úplně marný. Nějaké RC indexy a jiné kraviny v tom vůbec nehrají roli.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
Achernar: ano, jak říkal klasik " každý dalekohled má své nebe" a je to skutečně o těch hezkých zážitcíh !
Artaban: bohužel už se nevyrábí. Ten osmi palec vznikl díky náhodně objeveným dílům, zapomenutých někde ve skladě Unitronu, které potom velmi majetný astroamatér ve své firmě v USA sestavil do konečné podoby. No a kolem těch šestipalců, které se tam ještě občas vyskytují v provozu, chodí asi ochranka s pistolemi . Ale poptávka tu je a bude, právě proto, co píše Achernar a říká klasik !
Artaban: bohužel už se nevyrábí. Ten osmi palec vznikl díky náhodně objeveným dílům, zapomenutých někde ve skladě Unitronu, které potom velmi majetný astroamatér ve své firmě v USA sestavil do konečné podoby. No a kolem těch šestipalců, které se tam ještě občas vyskytují v provozu, chodí asi ochranka s pistolemi . Ale poptávka tu je a bude, právě proto, co píše Achernar a říká klasik !
- Psion
- Příspěvky: 11546
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historické dalekohledy
To je pravda, RC index je dobrý pro představu jak takový dalekohled bude přibližně ukazovat, žít se bez toho dá, nicméně jsem viděl krásný Zeiss 180 mm se zašlou optikou a nějak jsem si tam jako hvězdář nepřipadal, spíš jako poslední návštěvník, co zhasne a zamkne navždy .Achernar píše:Přátelé, já si prostě nemůžu pomoct, ale teprve v kupoli s takovým dalekohledem bych si připadal jako opravdový hvězdář. To je úplně marný. Nějaké RC indexy a jiné kraviny v tom vůbec nehrají roli.
Re: Historické dalekohledy
Jednou jsem viděl fotku starého refraktoru v nějaké hvězdárně v Anglii. Byl na dřevěné anglické montáži, všechno to bylo pokryté prachem, šero, zapomnění. Nevím, jestli jsem někdy měl takovou chuť jet do Anglie a pilovat tamní přízvuk.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Re: Historické dalekohledy
Tohle se dá snadno pochopit. Každý milovník starých, historických věcí, má tento pohled. Nejde o výkon ( který bude stejně zase překonaný ) ale o tu nostalgii starých časů, kdy se i běžné věci dělaly poctivě, dbalo se na detail, nešetřilo se bronzem a mosazí, výrobek vydržel generace.
Jen jde jednou o starý dalekohled, jindy o motocykl, lokomotivu, plátovou zbroj, hrad - dosaďte si cokoliv.
Jen jde jednou o starý dalekohled, jindy o motocykl, lokomotivu, plátovou zbroj, hrad - dosaďte si cokoliv.
- Beda
- Příspěvky: 2010
- Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
- Bydliště: Kaliště u Ondřejova
- Věk: 80
- Kontaktovat uživatele:
Re: Fotky našich miláčků...:-))
Nedávno jsem tu popisoval okolnosti, které vedly ke stavbě známého petřínského koronografu a jeho následné montáži na dvojitém refraktoru Königově. Tento výkonný teleskop vzniknul díky spolupráci a snažení několika významných osobností té doby s vazbou na petřínskou hvězdárnu, či astromii vůbec. Optickou konstrukci navrhnul Dr.Karel Hermann Otavský, 165 mm objektiv a polní čočku vybrousil prof. Gajdůšek, mechanickou stavbu realizoval Karel Mráček. Nejdůležitější jeho součást, úzkopásmový dvojlomný monochromátor s pološířkou propustnosti 5Ä dodal Výzkumný ústav v Turnově pod vedením Dr. Ivana Šolce. Po osazení koronografu tímto úzkopásmovým filtrem byly protubernce viditelné prakticky vždy, tak, jak je v té době prezentoval B. Lyot z vysokohorské observatoře Pic du Midi v Pyrenejích a z observatoře Arosa ve švýcarských Alpách.Beda píše:nejen pro DNA a Homer :
Protuberanční koronografy se v průběhu posledních desetiletí staly okrajovou záležitostí. Nahradily je H-alfa teleskopy a filtrové sady ( etalony plus blokovací filtry) několika výrobců ( Lunt, Coronado, DayStar ...). Přezto mají oproti těmto úzkopásmovým teleskopům některé, již minule popsané výhody, které se ovšem projeví jen při splnění určitých podmínek:
1. konstrukce s přesně dodrženými optickými parametry, v závislosti na použité optice
2. H-alfa filtry s pološířkou propustnosti od 1,5Ä do cca. 10Ä. (používal jsem úspěšně i 55Ä filtry )
3. stabilní paralatická montáž s přesným pohonem hodinové osy pro přesné udržení umělého zákrytu
4. dobré atmosférické podmínky ( seeing !)
Lyotův koronograf, doplněný později lyotovým dvojlomným filtrem, byl určen především pro observaci sluneční korony na vysokohorských observatořích a teprve později také pro sledování protuberancí .
Ve čtyřicátých létech min. stol. představili první amatérsky použitelné protuberanční koronografy bratři Porretové a Otto Nögel. U nás se poté stavbě koronografů začal věnovat Karel Otavský, ve spolupráci s Ivanem Šolcem, který zahájil výrobu lyotových dvojlomných filtrů křemenných v Turnově.
Velký ohlas tehdy vzbudil článek ve švýcarském astročasopisu Orion č.4 z r. 1967, ve kterém Josef Klepešta detailně popsal své pozorování velké eruptivní protuberance z 1. dubna 1967 na petřínském koronografu umístěném v nadmořské výšce pouhých 324 m. Článek byl doplněn popisem petřínského koronografu, několika fotografiemi eruptivní protuberance a velmi zdařilou kresbou, na které jsou zachyceny jednotlivé vývojové fáze této události.
Ze starého 16 mm filmu se mi podařilo získat několik unikátních záběrů petřínského koronografu z této doby . Za zmínku stojí, že okulárový výtah koronografu byl moderně konstruovaný a podobně jako dnešní typy Crayford, unášel veškeré příslušenství bez vůle. Objektiv, plánkonvexní singlet, bylo nutné často zbavovat nečistot. Ulehčovalo to jeho uložení do pohotovostní objímky s přesným prismatickým vedením.
Můj dík patří všem pánům, kteří se o stavbu, provoz a údržbu tohoto jedinečného přístroje v minulosti zasloužili !
- Přílohy
-
- Josef Klepešta.png (374.19 KiB) Zobrazeno 2819 x
-
- Klepešta, Orion 12, 1967,str.106, kresba.jpg (181.42 KiB) Zobrazeno 2819 x
-
- Klepešta, Orion 12, 1967,str.106.jpg (180.81 KiB) Zobrazeno 2819 x
-
- Orion z r. 1967, č.4.jpg (145.29 KiB) Zobrazeno 2819 x
-
- konstrukční provedení objímky objektivu.png (369.23 KiB) Zobrazeno 2819 x