Astronomické fórum

Jo, vcera jsem ji zkusil na predmesti Ceske Lipy a byla vide primym pohledem v 25mm okularu s mym 200mm dobsonem vcelku slusne. Obloha opravdu vymetena.

Poprve vcera a dnes znovu sem "shlednul" tuhle krasavici.
Byly videt obe svetly jadra a nevyrazny tvar galaxie v podobe nasedleho oblacku.Dal se poznat tvar, samozrejme zadny detaily.
Ale radost s objevu velka

Nedávno jsem se koukal na M51 za jasného a byl jsem příjemně překvapen, byli docela dobře rozlišitelná ramena a jádro bylo poměrně dost jasné.

Supernova je stale jasna, ako dlho este takto moze svietit?
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=. ... 618721.jpg

Od nás z Rožňavy ju vidno ako malý fliačik cez dobson 250/1200. Ale z tmavšieho miesta ako je Rejdová vidno krásne špirály, aj NGC5195.

Od nás z Rožňavy ju vidno ako malý fliačik cez dobson 250/1200. Ale z tmavšieho miesta ako je Rejdová vidno krásne špirály, aj NGC5195.
A to je na tom Rožňava tak špatně? Co já vím, tak Rožňava je celkem malé město na JV Slovenska, to nemůže mít přece takové velké světelné znečištění, aby nebylo vidět aspoň náznak spirály, když je M51 v zenitu, to je vidět i ze Vsetína a to je větší město.

Teď snad není "sezóna " na pozorování M 51. Mezi 10-20°nad obzorem se snad nepozoruje vůbec nic. Chce to nějaký čas počkat a pak je vidět i z velkého města . Z Rožňavy to určitě nebude vůbec žádný problém.

No problém je v tom, že viaceré budovy sú osvetlené tak, že svietia viac na oblohu ako na budovu. A väčšinou je vo vzduchu prach z neďalekej ťažby vápenca. Niekedy je dosť ťažké vôbec nájsť galaxiu, nie to vidieť ramená.

Od nás z Rožňavy ju vidno ako malý fliačik cez dobson 250/1200. Ale z tmavšieho miesta ako je Rejdová vidno krásne špirály, aj NGC5195.Skus pripadne vyskusat pozorovaciu lokalitu na Silickej planine, z Roznavy je to na skok, ale o nieco vyssie polozene. Toto sice patri do sekcie "Pozorovacie miesta" takze ak to moderatorom vadi, mozu moj prispevok kludne zmazat...  :)

Xarier : počkej si 1/2 roku, potom bude v zenitu a nebude ti vadit nic

Dnes mi na Jizerce M51ka kulminovala přímo (doslova) v zenitu a pohled na ní 300kou byl naprosto ultimátní. Takhle svítící ramena okamžitě viditelná přímým pohledem a fotografickým vzezřením při postanním, už hodně dlouho nepamatuju (SQM-L 21.62 MSA). Možná 450kou kdysi z MHV, ale myslím, že tam takto vidět nebyly, jako na dnešní obloze na jizerce v třístovce. Ramena nejlépe viditelná v 17mm nagleru.
Krásně vynikly jasnější oblouky v S a J ramenu. Kam se na ten pohled svojí estetikou a krásou hrabe jakákoliv fotografie. Ty jemné gradace šedivé v ramenech, decentně svítící, do toho doslova zářící jasnější partie obou oblouků... Panejo, asi ji letos lépe už neuvidím... Jo a raději ani nebudu psát, jak byla vidět ve 400ce, to bylo na dlouhé studium detailů shluků v ramenech...

20.4.2017 se udělal díra v mracích, kterou jsem využil k pozorování M 51 a NGC 5195 mým Dalem. Z pozorování jsem byl tak nadšen, že se tu musím podělit o svou neumělou kresbu (větší na klik):

Vše pozorováno při zv. 135x. Pozoroval jsem jsem odhadem 3/4 hodiny. Zde je snímek, kde se struktury podobají pohledu okem:
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=C ... 660254.jpg
Tentokrát jsem si ani moc nevymýšlel.

Jádro M 51 (vlevo) je jasnější než jádro sousední NGC 5195 (vpravo) ale má rychlejší pokles jasnosti. Nejjasnější detaily v M 51 jsou V partie ramene A a J ramene B. Vcelku snadné bych také nazval dva jasné obláčky V od jádra a obláček vedle hvězdy 5. Tato hvězda ležela na vnitřní straně ramene B. Rameno A se zdálo, že končí na spojnici obou galaxií (6), i když podle fotek obtáčí M 51. Poblíž tohoto konce také ležel další, poněkud slabší, obláček. Vypozorovat, jak se rameno B dotýká ramene A (1) již nebylo úplně jednoduché, stejně jako podivný trojúhelnikovitý výběžek 2. Celá galaxie se zdála být obklopena neučitou září, jen v oblasti 4 se zdála být úplná tma. Ke konci pozorování jsem si povšiml velmi slabé ale rozsáhlé trojúhelníkovité oblasti na J straně M 51. V posledním vypětí sil se mi podařilo rozpoznat uvnitř této oblasti rameno (3) a v něm možná obláček.

Zárověň jsem pozoroval i NGC 5195. Rychle jsem rozpoznal, že galaxie není kruhová, ale V část je vykouslá. Z bodového jádra vybíhalo něco, co vypadalo jako galaktická příčka s dlouhou osou ve směru k M 51. S příčkou na SZ sousedilo mírné lalokovité zjasnění. To vše se nacházelo uvnitř nejjasnější části. Po chvíli jsem si všiml, že kolem galaxie je překvapivě rozlehlé slabé halo protažené v VZ směru. Zdálo se mi, jakoby z jádra vybíhala dvě ramena, jedno na Z a druhé na V, i když jsem věděl, že tato galaxie ramena nemá. Hlavně to na Z (7) mi přišlo spíš reálné. Teď, když se dívám na odkazovanou fotku, si myslím, že to bylo to useknutí hala viditené v těch místech na fotce. Ve V části hala jsem několikrát zahlédl jasnější skvrnku (8). Střed NGC 5195 vypadal, že by se v něm dalo při větším zvětšení najít víc detailů. Po chvíli jsem to radši nechal být, protože jsem už byl úplně vyčučený a musel jsem si odpočinout. Potom už mraky ukončily mé snahy.

Tohle bylo moje zdaleka nejlepší pozorování M 51 všech dob. Víc než pozorovací podmínky na tom mělo zásluhu vnitřní rozpoložení pozorovatele. Byl to první objekt večera, takže jsem byl ještě čerstvý a plný sil. Byl jsem výborně vyspalý a na sobě oblečení ještě vyhřáté z domova. Do dalekohledu jsem se díval ve velmi pohodlné poloze. Žádný vítr. Jelikož jsem věděl, že víc objektů asi nestihnu, než se zase zatáhne, plně jsem se soustředil na jeden objekt a nikam nespěchal. Přitom galaxie v zenitu. Pozorovací podmínky mi nijak vyjímečné nepřipadaly. Na Voticku jsou mraky světlé proti obloze i v zenitu. Nedivil bych se, kdyby mi přes galaxii občas přecházeli tenké mraky. Opět jsem se přesvědčil, že mi Dal ani po více než 11 letech neukázal vše, co umí.

Kdyby si někdo chtěl okalibrovat oko, zde jsem proměřil plošné jasnosti jednotlivých oblastí na SDSS snímku v g filtru. Jednotky mag/arcsec2.
oblast 3 vnitřek: 23
oblast 3 rameno: 22.7
špička ramene B 1: 22.0
oblak na konci ramene B na V: 21.6
oblak v rameni A na V: 20.6
oblak v rameni A na S: 20.7
jádro M 51: 18.7
oblak Z od jádra: 20.8
okolí hvězdy 5: 21.2
halo NGC 1595 (na několika místech): 23.0 - 22.7 - 22.5(nejjasnější část - spoj s M51)
oblast 2: 21.2

EDIT: když už jsem v tom zpracovávání SDSS snímků, tak jsem rovnou vytvořil mapy plošné jasnosti:

Včera jsem využil dobrých podmínek a věnoval se galaxiím v oblasti Draka a Herkula. Úspěšné pokoukání skrze střešní okno jsem chtěl završit pohledem na dvojici M51+NGC5195. To, že se ze západu se nenápadně nasunuly cirry jsem z interiéru v tu chvíli vůbec nezaregistroval. Při pohledu na M51 mě překvapilo, že bočním pohledem vidím náznaky struktury ramen jako Michal1 o dva příspěvky výše (mimochodem díky za přehledný nákres i mapu jasnosti, příště je využiji pro orientaci) Teprve pak mi došlo, že se to celé nějak mlží, zaregistroval jsem sílící oblačnost a neochotně ukončil pozorování. Ale závěr je pozitivní - i 150mm se na M51 docela chytá. A co teprve, až budu mít příště jasnou oblohu?!

Svart píše:Včera jsem využil dobrých podmínek a věnoval se galaxiím v oblasti Draka a Herkula. Úspěšné pokoukání skrze střešní okno jsem chtěl završit pohledem na dvojici M51+NGC5195. Při pohledu na M51 mě překvapilo, že bočním pohledem vidím náznaky struktury ramen jako Michal1 o dva příspěvky výše...Ale závěr je pozitivní - i 150mm se na M51 docela chytá.

Ahoj, předpokládám že máš v místě pozorování alespoň vesnickou oblohu ?
Já se vždycky při svých pozorováních dívám buď na začátku nebo ke konci na M51ku (pokud je pozorovatelná) a vždycky mě malinko překvapí jak ji vidím - často je to ze zahrádky z města, kde mám jas SQM cca 20,0 ale i tak jsou tam dost znatelné výkyvy v souvislosti s oparem nebo vysokou oblačností. Ale na druhou stranu přece jen je to tak jasný a rozměrný objekt, že se dá pozorovat v čemkoliv a celkem slušně i za soumraku.. Tvoje 150ka je podle mě na DSO už velmi dostačující pod tmavou oblohou a můžeš vykoukat spoustu detailů v Messierech a nebo detekovat hodně duchařin.