Astronomické fórum

Díky, už se malinko rozrostla, měl bych to dofotit. Taky jsem koupil dnes naprostý unikát (neodolal jsem), kalkulačku Commodore SR4190, prakticky nesehnatelný kousek ve skvělém stavu, tak se musím pochlubit.

Chystáš se v důchodu založit muzeum kalkulátorů?

To už jsem založil dokonce jsem už s tím byl v TV

Je pravda, že programovatelné kalkulačky Texas měli i při prvním letu na Měsíc ? Zřejmě tomu board počítači v sestupném modulu moc nevěřili . Kdo o tom ví víc ? Díky !
Pepo, dnes už se do TV dostaneš jedině přez znalosti o Covidu, takže jsi to ještě stihnul! Pochlub se někdy fotkou...

Beda píše:Je pravda, že programovatelné kalkulačky Texas měli i při prvním letu na Měsíc ? Zřejmě tomu board počítači v sestupném modulu moc nevěřili .

O tom som nikdy nepocul a ani to moc nedava zmysel kedze prve programovatelne TI kalkulacky prisli az niekedy v polovici 70tych rokov.

Na palubě Apolla 11 byl počítač s názvem Apollo Guidance Computer. Měl 2 kB RAM, které bylo možné použít k ukládání „dočasných výsledků“ - dat, která se ztratily, pokud byl bez napájení a měl 36 kB úložného prostoru Bohužel nebyla to kalkulačka TI ale HP-65, která byla v programu Sojuz-Appolo 1975 jako záloha pro případ problémů s Apollo Guidance Computer. Pouhých šest let po historické misi Neila Armstronga, bylo již usouzeno, že je dostatečně schopná a výkonná nahradit hardware, který je vzal na Měsíc.

https://history.nasa.gov/computers/Ch2-5.html

Díky za upřesnění, moc zajímavá historie ! Ale stejně to byli frajeři s takovou technikou se vydat přistávat na Měsíc. Nikdy na ty rozmazané TV obrázky z přenosu přistání nezapomenu !

Dnes by je s takovou technikou nepustili ani na letiště nemluvě o Měsíci Let na Měsíc byl za tehdy neuvěřitelné peníze, původní plán byl cca 7 mld. USD, ale bylo to ve skutečnosti 25 mld. USD, což je v dnešních penězích 185 mld. USD, ale i dnes je odhad jedné mise 21 mld. USD. I tak si myslím, že by to bylo mnohem více, než se dnes uvádí, ostatně jako u všech státních projektů

Pokud by si někdo chtěl vyzkoušet přesnost kalkulátoru, docela zajímavé výsledky dává tato sestava rovnic. Dokonce i velmi přesné kalkulačky typu TI-58 nebo 59 dávají velké chyby, naopak některé méně přesnější nečekaně malé. Součet všech výsledků rovnic by měl být 0. Kalkulačka HP 41C dává výsledek 0, tedy excelentní výsledek a v tomto naprosto dominuje, naopak již méně přesvědčivé výsledky dává v goniometrických funkcích, právě díky tomu, že počítá interně sice s 13 místy, ale zaokrouhluje výpočty s přesností pouze na 10 míst (TI 58 na zaokrouhluje i počítá na 13 míst) např. v klasickém testu arcsin (arccos (arctan (tan (cos (sin (9) ) ) ) ) ) je pak evidentně horší.

Δ1=2²⁶-4¹³
Δ2=3¹⁶-9⁸
Δ3=5¹⁰-25⁵
Δ4=6¹⁰-36⁵
sumΔn=0

Vlákno pro dlouhé večery a pro otevření si vína po návratu z výletu na běžkách ve světle čelovek.

Ty "historické" elektronické kalkulátory, to je jen takové počtářské šolíchání. A vlastně mnoho těch kalkulátorů jsou už z definice počítače.

To chce poslechnout si od R. Feynmana “Los Alamos From Below”. Na čem a hlavně jak se tehdy počítaly parametry exploze Trinity. Jednotliví počtáři obíhali sál s lístky s mezivýpočty, které předávali dál...
A pak se podívat, na čem a jak z počátku počítala třeba Katherine Johnson - to bylo z dnešního pohledu skutečné hardcore. Ovšem pokaždé, když si chci na aukru podobnou mechanickou potvoru koupit, abych se nechal unášet zvukem takových výpočtů, tak mně moje žena vysvětlí, že pro podobný krám už místo není. Nicméně, když už člověk umí podobný výpočet převést do sériového sledu jednotlivých operací, měl by to zvládnout i na takovém přístroji. K tomu by bylo dobré přikoupit si ještě tabulky goniometrických funkcí a logaritmů s tehdy používanou přesností, aby nebylo nutné trávit "počítačový" čas třeba s Taylorovou řadou, a směle do toho

Abyste také mohli sdílet tu krásu:

https://www.curiousmarc.com/mechanical/ ... calculator

Jednoduchou elektronickou kalkulačku, která je ekvivalentem té nádhery, bych asi spáchat uměl, ovšem tu mechanickou ani náhodou...

Díky za info, jedna kalkulačka co jsem kupoval, měla inventární číslo Los Alamos

A zkontroloval jsi ji Geigerem?

To ne, ale fotografické filmy ktere u ní byly, tak jsou nepoužitelné

KDan píše:... Jednoduchou elektronickou kalkulačku, která je ekvivalentem té nádhery, bych asi spáchat uměl, ovšem tu mechanickou ani náhodou...

Niečo podobné som zdedil v prvom zamestaní po mojom predchodcovi. Dokonca som to nejaký čas aj používal Malo to označenie Nisa PK5, alebo tak nejak. Neskôr, keď to zamestnávateľ oficiálne nahradil modernejšou technikou, tak to jeden kolega rozobral a vymontoval odtiať klasický mechanický diferenciál. Robil so synom modely áut a plánoval v nich použiť vymontovaný diferenciál v pohone kolies.