Herschelův dalekohled - zvetseni 1000x?

[Jan Vratny]

V rozhlasovem povidani Jiriho Grygara, konkretne o Uranu, zminoval, ze objevitel (W. Herschel) mel dalekohled o prumeru asi  tak 150 mm, ale ze umoznoval zvetseni az 1000x. Vi nekdo, o jakou slo konstrukci dalekohledu, nebo zkraka cim to, ze tak vyrazne prekracoval obvyklou hranici 2d? Wiki (cs, en) toho moc nenapovedela.

[Artaban]

To zvětšení asi používat mohl, ale k lepšímu výsledku to nevede a ani nemůže. Zákony optiky se nedaj obejít. Výsledná rozlišovací schopnost 150mm zrcadla je max. O,8" a to u kvalitního zrcadla. Dnes taky používáme velká zv. třeba 600x u 250mm zrcadla i víc na lepší rozlišení dvojhvězd, to ale neznamená, že zvětšíme rozlišovací schopnost. ta je pořád stejná,,bohužel. Jen se tak zvětší obraz, ale třeba víc detailů na planetách neuvidíme. K tomu potřebujem větší dalekohled. Za Herschela to nemohlo být jinak.

[Jiri_Skalsky]

Vážení,podíváte-li se do historie dalekohledu, jaké přístroje byly k dispozici v 18. století a co se s nimi vidělo, dojdete k pozoruhodnému závěru.  Na konci 18. století měl největší refraktor průměr okolo 120-130 mm, zatímco Herschel vyráběl a pozoroval se svými reflektory o průměrech několika decimetrů. V 1784 měl 19ti palcový a za pět let dodělal 45 palcový. V tehdejší době nic lepšího neměl k dispozici.
Jistě víte, že ve zhruba stejné době měl Messeer katalog objektů s posledním objektem číslo 110, zatímco Herschel jich ve svém katalogu  měl několik tisíc.
Je taky pravdou, že se Herschelovy dalekohledy v Anglii prodávaly a samotný astronom popisoval neuvěřitelné věci, které pozoroval na Měsíci. Snad chtěl ještě více zlepšit svoji ekonomickou situaci.
Je ale pravdou to, že když začal vyrábět svoje přístroje Josef Fraunhofer, jeho objektivy o průměru 100 mm ukazovaly stejně, jako majestátné Herschelovy 12palcové reflektory o ohniskové vzdálenosti 4-5 metrů.
V 19. století astronomii ovládly čočky až do průměru 1020 mm,ale jakmile George Ritchey postavil v Kalifornii 60 palcový reflektor, okamžitě bylo vidět, kam vývoj dalekohledů povede.
Bohužel, spoustu kosmických objevů bylo učiněno přístroji, které by v místních stránkách "Prodám" se vůbec nechytaly a které by vedly k neuvěřitelně negativním hodnocením. William Herschel   musel své objevy  činit s tím, co měl a ne s tím, co by chtěl mít. Do dneška se ale moc nezměnilo.
Věřím,že tento příspěvek může vyvolat u někoho rozhořčení, když přece máme dokonalé přístroje  od.....


Zdraví J.S.

[MilAN]

Měl bych přeci jen připomínku.
Pokud něco nazýváme jako "Herschelův dalekohled", je  tím myšlen  typ konstrukce ( = bez sekundáru, se skloněným kulovým primárem), není to dalekohled , kterým pozoroval Herschel. Na dobových kresbách jasně vidíme, že Herschel ke svým pozorováním pužíval  dalekohled klasické Newtonovy konstrukce, t.j. se sekundárním rovinným zrcátkem.

Teprve u 120 cm dalekohledu použil varantu bez sekundáru

[SIRIUS_758]

Ano, na tomto dobovém obrázku, kde je vyobrazena i Herschelova sestra Caroline, která mu zapisovala poznatky z pozorování,je klasický Newton, ale pravdu má i Jirka Skalský, viz souhrn např. na Wikipedii :

http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Herschel

Dalekohled, o kterém je řeč, a který má na mysli i "MilAN", je vyobrazen na tomto obrázku :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Her ... 0_foot.jpg

.. W. Herschel jím, kromě jiného , objevil Saturnovy měsíce Mimas a Enceladus.

[MilAN]

Wiki = nejhorší zdroj informací
Ale o tom velkém dalekohledu snad píšu, u malých toto řešení nepoužíval

[SIRIUS_758]

Jo,jo, ale tady mají celkem pravdu..A je to , jak píšeš.. Většinu objevů, včetně objevu Urana, učinil Newtonama..

[Jiri_Skalsky]

Bohužel,kromě toho obra o průměru 1200 mm dalekohledu taky vidím na obrázcích Google samé Newtony. Asi by bylo zajímavé,kolik těch "Herschelů" a Newtonů vlastně autor vyrobil. Přitom zrcadlový dalekohled se skloněným primárem a okulárem mimo vstupní svazek bez sekundáru popsal v Itálii Zucchi v 1616.
J.S.

[cocky]

Je třeba si ještě uvědomit, že kovová zrcadla, která používal Herschel odrážela snad 30-40% dopadajícího světla. Takže zrcadlový dalekohled se dvěma zrcadly poskytoval jen cca 10% světla, které dopadlo na hlavní zrcadlo. Teprve objev nejprve chemického stříbření a poté i vakuového napařování skleněných zrcadel zlepšil světelnost reflektorů. To ovšem neodpovídá na původní otázku - zda mohl Herschel používat zvětšení 1000x. Uvážíme-li, že jeho montáže byly vesměz azimutální - jacísi pra Dobsoni - tak si dovedu představit, že bez ohledu na průměr a světelnost dalekohledu by toho moc neviděl. Obraz by mu asi přeběhl zorným polem příliš rychle.

[MilAN]

To ovšem neodpovídá na původní otázku - zda mohl Herschel používat zvětšení 1000x. Uvážíme-li, že jeho montáže byly vesměz azimutální - jacísi pra Dobsoni - tak si dovedu představit, že bez ohledu na průměr a světelnost dalekohledu by toho moc neviděl. Obraz by mu asi přeběhl zorným polem příliš rychle.Je zajmavé, že takto pozorujeme běžně, pokud  si dá atmosféra klid, a nějak nám ta azimutální montáž nevadí  ani při tomhle zvětšení. Zkus to, dřív než o tom budeš teoreticky uvažovat, že to moc nejde.
......
S tou odrazivostí zrcadloviny nemáš také tak docela pravdu

[cocky]

Při zvětšení 1000x a zorném poli okuláru 50° mi vychází přechod hvězdy v zorném poli maximálně 12s. To tedy rozhodně není žádný komfort, popravdě si nedovedu představit, co za tu dobu lze napozorovat třeba na povrchu Měsíce. Přitom ty montáže byly velmi neohrabané: S těmi velkými se manipulovalo pomocí jakýchsi lan a kladkostrojů, za které tahal najatý dělník. Ten tahal za lana podle pokynů pozorovatele.  Pro hledání mlhovin používal své dalekohledy vpodstatě jako pasážník a asi nepoužíval takových zvětšení. Jinak se bez mučení přiznám, že používám max. zvětšení 300x s 50° okulárem a za moc příjemné to nepovažuji.

[MilAN]

V tom se budeme asi lišit,. Ty o tom píšeš, my tak pozorujeme

[Jiri_Skalsky]

Vážení,čerstvě vyleštěný povrch Herschelova zrcadla míval reflexivitu 67%. Pokud mu povrch oslepl,pak díky tomu,že měl veškerou brousící a leštící mašinerii k dispozici,mohl zrcadlo kdykoli přeleštit. Sféra se mu přelešťovala určitě snadno.

J.S.

[cocky]

Možná, že stojí za to podívat se na
http://books.google.cz/books?id=KAWwzHl ... el&f=false

[Artaban]

Ona ta kovová zrcadla zas tak špatně neukazovala, jinak by viděl prd. Stačí si projít kresby objektů. Další věc je tma. Páánové umíte si představit tu tmu tenkrát?