Astronomické fórum

Chtěl bych se podělit o zkušenosti s mým novým "jeřábem" a zároveň poděkovat uživateli zbignieww, který mi velice pomohl ho vůbec získat.
Tak, nejspíš každý kdo někdy držel v ruce velký triedr ví že pro pohodlné pozorování s ním to chce pevný a vysoký stativ. I tak je to "pohodlné" jen když nezkoušíte sledovat blízko zenitu.
Možné řešení jsem našel na stránkách Garret Optical
http://www.garrettoptical.com/category-s/53.htm
Mají na prodej pořádné montáže k pořádným triedrům (které hravě unesou i obří 28x110). A ceny jsou taky "pořádné".

Tak jsem začal šmejdit tady na astro-fóru. Našel jsem nějaký článek o těchhle montážích, napsal Zbyňovi (za ten český přepis jména se nezlob, ale je tak asi nejblíž), který si jednoho ubastlil sám. Slovo dalo slovo, poslal fotky "prcka" a ukázal mi že v Astrokraku (v Krakově) prodávají jeden. Poláci mu říkají "Żuraw" (jeřáb) a docela to sedí.
Żuraw lornetkowy ze statywem
Když si ty stránky přepnete do polštiny tak se zobrazí v angličtině nepřeložená poznámka že za příplatek 150zł vám ho "otuní" na použití s většími triedry (od 80mm). Ty už mají osovou tyč - takže dají novou hlavu, těžší protizávaží a pevnější geodetický stativ.
A po tomhle jsem skočil.

Zbyňek domluvil obchod s majitelem Astrokraku a pomohl poslat peníze. Ještě jednou dík. No a pak jsem čekal sedm týdnů a včera přišel a hned jsem ho vzal ven.  [smiley=2vrolijk_08.gif]
[hr]
Tady jsou miniatury, obrázek ve větším rozlišení (1024x768 PNG) se zobrazí (nebo v některých prohlížečích rovnou stáhne) po kliknutí na tu kterou miniaturu. Fotky jsou schválně mírně přeexponované, foceno za šera s delšími expozicemi. Odkazy na další fotky nebo tyhle v plném rozlišení zašlu přes PM. Stačí zaprudit.


Celkový pohled, na výšku má samotný stativ po roztažení nohou kolem 160cm. V pozadí N130/900 EQ2 a méďa. Celý paral. se stativem i triedrem může mít kolem 15-20kg, na přenos mi to přijde stejné jako zmiňovaný Newton.

Uvolněním šroubu nalevo je možné jemně otáčet celým paralelogramem. Ten vpravo se musí pořádně utáhnout (drží "osovou tyč"). I když se pevně dotáhne, pořád se dá s paral. "houpat. nahoru dolu. Nejde tedy pevně dotáhnout, a je to tak dobře - když se správně vyváží obě strany, tak měnit výšku je potom hračka - a přitom to drží.

Uvolnil jsem ho jen když jsem posunoval středovou osu a vyvažoval závaží a triedr. Podél obou rovnoběžných tyčí je šest párů předem vyvrtaných děr, ale zasadit "osovou tyč" můžete jen do jednoho ze čtyř párů. Když mi přišel, tak byla v polovině tyče, tj ve druhé zprava od závaží - viz. první obrázek. Závaží je dost těžké a pro lepší vyvážení a větší délku volné tyče (a tím i vyšší dosažitelné výšky) jsem posunul osu doprava, blíž k závaží. Pro těžší triedry (ten můj má cca 2,5kg) se jen posune osa víc nalevo, aby dalo závaží napravo větší moment síly

Detail uchycení "hlavy" k tyči - ta právě okupuje zbylé dvě díry. Bílou páčkou se dá o něco lépe blokovat/uvolnit pohyb hlavy nahoru-dolu. Černým kolečkem děláte to samé jen s větší volností. Během pozorování jsem ho nepotřeboval uvolnit, postačila páčka. Hlava s nasazeným triedrem má tendenci setrvat v jedné poloze. Spíš bych ale přidal páčku k zjednodušení pohybu té hlavy - když pozorujete nízko na obzoru, musíte s hlavou jít nahoru - viz. předposlední obrázek. - no a právě ta páčka nebo třeba delší tyčka by pomohla abych nemusel chytat hlavu hned pod triedrem.

Detail uchycení středové osy triedru k hlavě. Stačí jenom odšroubovat. Průměr té tyče je 15mm, a je určitě stejný pro 80 tak i 100mm triedry. Před pozorováním jsem doma namontoval triedr. A zvlášť přinesl na zahrádku geod. stativ a paralelogram s triedrem.

Takhle to vypadá zespodu. Co je to za matroš fakt nevím,nějaký kov, snad hliník - tady plast nenajdete. To je jen dobře. Co ale vím je že sem čekal přes měsíc právě protože šéf Astrokraku musel tu hlavu objednat/udělat od nuly. Jo,najdete tam ještě malé černé kolečko, stačí ho uvolnit a můžete točit triedrem do stran.

Celkový pohled...
Edit: nejde o paralelogram v pravém slova smyslu ale o jeřáb jak jsem tepr

...tyjo, tak mě to utnulo, že prej max 5000 znaků na přispěvek.
Tak už to dotáhnu.
Pozorování je s tím mnohem pohodlnější než ze stativu, dá se sledovat bez problémů velice blízko zenitu, ale ne už úplně zenit - na to se člověk musí přece jen trochu ohnout...
Mám 180cm a je to přesně jak říká Zbyněk (který má vlastnoručně vyrobený Żuraw): "Mużu to zafixovat, a dat ruce do kapsy... Obratnost a pohotovost maximalni, jak protiletadlove delo".

Možá to z těch fotek vidím špatně, ale tohle mi připadá opravdu jako jeřáb . A ne jako paralelogram. Možná by to vyjasnila fotka mírně z boku.

Mám zato že to je jedno a to samé. :-/ Vyvozuju teda jen z fotek na Garret Optical. Rozumnou a jasnou definici sem nikde nenašel. Jaký by mezi tím měl být rozdíl?

... Možná by to vyjasnila fotka  mírně z boku.Obrázky jsou klikatelné, po kliknutí na ně se ukážou v plné kráse. Jinak budu hold muset tasit foťák.

A pak tady na fóru jsem narazil na termín "pantograf" a to jsem z toho už tuplem jelen.

Pantograf a paralelogram  je totéž.  Vlastností, pro kterou se používá pro montáž triedrů je to, že namířený dalekohled míří na stejné místo i v případě, že měníš výšku podle postavy.  Což se mi z Tvých obrázků zdá, že se neděje.

Ten pantografový převod vypadá takhle :

Máš recht, nevěděl jsem že se mezi tím rozeznává. Změnil jsem podle toho název vlákna. Tak kdyby to někoho mátlo, tak jde opravdu o Żuraw (jeřáb). Zkoušel jsem měnit výšku a pohled se samozřejmě posune i když ne o moc.

Josef !

Diky za vlidne slova, hlavne at Ti dobre slouzi !

Tak určitě si je zasloužíš. Co ho mám tak jsem s ním pozoroval nejmíň 6x. Jeden víkend - 3 noci někdy na začátku června byly fakt vydařené a i z Brna šly krásně vidět nejslabší souhvězdí, MHV někde mezi 4,3 mag. To sem se naučil ho plně ovládat, dostat cit do rukou a dneska už jen stojím s rukama v kapsách a čelem posunuji doprava-doleva. Prostě pohoda.

Když časem vyměním 20x80 za 25x100 budu potřebovat těžší závaží.
Pak mě napadlo že můžu použít silný neodymový magnet 50x50x25mm k připevnění kilového závaží k tomu stávajícímu.
Jeden magnet už mám doma, ale asi jsi koupím nový, tenhle nejde sundat z topení. Drží jako prase.

No, v tom pripade skoda, ze delka ramene a hmotnost zavazi ne zabezpecuje pouziti 25x100; prece jsem mu psal, że to ma byt na takovy triedr...
Cokoliv pouzijes na dalsi zavazi, davej baha by to nespadlo!

Josef, to co ted vidis ve 20x80 je jen naplast toho, jake obrazy dava triedr 80 nebo 100 na podzimni tmave obloze. Dival jsem se ted na NGC 869, 884 a na M31 - je to mizerne oproti podzimu, stejne jak jine objekty...

Takové magnety (i když jiného tvaru) najdeš také ve vyřazeném počítačovém disku - mají tu výhodu, že jsou tam dva otvory pro připevnění přídavného závaží.

Hmotnost závaží by úplně stačila i na ten 25x100, to bez debaty, ale už bych musel posunout středovou osu o jeden "hrantík" dál od závaží, kvůli vyváženosti. Jak je vidět na prvním obrázku - v prvním příspěvku v tomto vlákně - osa je hned vedle závaží.
Kdybych ji posunul doleva -takže doprostřed- tak bych přišel o cca 10 centimetrů z maximální výšky kam jde ještě triedr vysunout. Mě by to nevadilo, ale třeba brácha a kolega z práce jsou snad o hlavu vyšší než já (kolem 195cm) a už by se museli při pozorování v zenitu dost krčit.
Takže jde zas o pohodlnost a lenost něco nějak štelovat  ;D

Ten malý magnet co by držel to další závaží je neskutečně silný, ten když jsem obalil hadrou a dal na futra, tak mě bez problémů udržel - 90kg. Problém byl vůbec ho sundat, no a teď se drží na topení jako klíště. A ty z pevných disků nevím nevím, jsou menší a slabší než co mám na mysli a už bych jim tolik nevěřil.

K tomu co můžeš vidět i malým triedrem za krásné noci to je fakt síla.
Napíšu to sem ikdyž to je trochu offtopic.
Včera byla fakt úchvatná noc, jedna z mých nej. Teď jsem mimo Brno, na vesnici poblíž slovenských hranic (Velká nad Veličkou), hned u CHKO Bílé Karpaty. S sebou mám jen lehký triedr 15x70 a foto. stativ.
Vzal jsem ven moju, ať se taky trochu vyvenčí, pohled na nebe je tu úchvatný, nadmořská výška dělá svoje. Hvězd tolik že se nemůžu ani zorientovat, mléčná dráha byla vidět jako stříbřitý pás protkaný tmavými prachovými mračny. Pouhým okem snadno viditelná jak M31 tak i hvězdokupy v Perseovi a Vlasech Bereniky. U galaxií M81,82,101,51 dobře rozeznatelný tvar, kulové hv. z hadonoše a herkula nádherně jasné. Ale nejhezčí je kombinace "léhátko + triedr + mléčná dráha".
To člověku spadne čelist.

Určitě časem pořídím i 25x100, kdosi mi pohled skrz něj přirovnal k to mu co je vidět ve 150mm zrcadlu. V tomhle máš Zbyňo recht, skok třeba mezi 70 a 80mm triedrem jde snadno vypozorovat, nejlíp právě na DSO.