Astronomické fórum

Zrovna je asi ta nejlepší fáze na pozorování. Dobsnem skrz binohlavu dnes parádní pohled, i když seeing mohl být lepší. Nejhezčí byly zvětšení do 150x. Východ SLunce nad Koperníkem je prostě paráda

Pro mě je jednoznačně nejhezčí fáze ta co byla včera, dnešní hlavní bod večera byl ale samozřejmě a jak píše Regulus, Copernicus a pak dómy v okolí kráteru Bullialdus...

Měl jsem bohužel spíš podprůměrný seeing, na chvilku to ale bylo alespoň průměrné. To bylo možné zvětšení i 0,75D, oko je opravdu super nástroj na pozorování.

Dokumentace, jen jako test: http://astrofotky.cz/gallery.php?show=C ... 859372.png

Ty osvícené valy kráteru a postupný posun stínu celkově byl patrný v řádech desítek minut. Velmi zajímavé i pozorovat vzhled okolí, kde bylo vidět spousta menších kráterků v oblasti zatopeného kráteru Stadius. Pěkný byl i Tycho a Moretus na Jižní pahorkatině, vjem byl pak jako když přistává lunární modul.

Mám rád celé obdobie okolo prvej štvrte, večer je na čo pozerať

Dnes 80mm refrákom s binom, pri zv. asi 150x (len odhadujem, 1,6x korektor/násobič šiel pred hranol a 1.25" tubusok). Vydržím sa na to pozerať až kým mi nie je naozaj zima. Hľadal som dóm u kráteru Gambart (podľa kresby od Saša3) a potom som počítal krátery v Claviovi. I keď, včera, keď bolo dno sčasti v tme, to bol oveľa dramatickejší pohľad.

Zábavný bol kráter Newton s dnom v tme, z ktorého trčali osvetlené vrcholky. Vyzerali ako zuby. Spolu s kruhom tvoreným krátermi Short, Short A-B, a blízkymi krátermi Moretus a Cabeus som popustil uzdu fantázii - vyzeralo ako otvorená tlama nejakého anime monštra so zubami a očami. Úžasné

Ano, dnes to nebylo tak supr, jako v úterý. To se dalo přes 300x. Ale i tak to šlo. Seeing dobře unesl zvětšení 210x a obraz téměř neměl chybu. Měsíc pěkně vysoko a pěkná fáze. Ani nebudu psát o nějakých detailech. Prostě Měsíc v R172 přes bino s okuláry Delite 15mm zvětšení asi 210x, je užasný zážitek. Kdyby se tak alespoň na pár minut mohl vrátit Galileo Galilei a posadit se místo mně a mít možnost to vidět. Jeho nadšení, by asi bylo neskutečné

Teraz bolo krásne obdobie pre pozorovanie Mesiaca pozoroval som v utotok a v stredu s SW 200/1000 najskôr všetko okolo Archimeda až po Montes Apeninus. Newton bol od rána na balkóne a temperoval, tak veľká paráda. Také detaily to už stojí za to. Východ Slnka nad Plato, tiež veľká paráda vidieť, ako sa dno z úplnej tmy postupne osvetľuje svetlom prechádzajúcim ponad okraj krátera a kreslí kadejaké zubaté tvary.
Včera som sa rozhodol vyskúšať na Mesiaci refráčik 90mm a celkom prekvapenie. Zameral som sa na okolie Koperníka a na priestor s drobotinou medzi Koperníkom a kráterom ERATOSTHENES. Parádne retiazky drobných kráterov a aj náhodné rozsiate po rovine.
S refrákom 90/900 som skúšal ísť až na zväčšenie 225xx, ale to už bolo tesne za hranou. Najlepšie som videl Mesiac pri zväčšení 180x s SW planetary 5mm, kedy mi už prestala vadiť aj farebná chyba. Skúšal som vypozerať aj krátery v Plato, ale žiaľ nič. Obrovská výhoda oproti dobsonu je paralaktika a hodinový stroj. A čakať aj 10min. na tú chvíľu, keď sa seeing umúdri a zrazu vidieť detaily, ako na fotke.

Dnes zasa pekne jasno, aj keď seeing stále horší a horší. Sinus Iridum aj s oklím veľmi pekný zážitok. Pozorovanie sopiek v okolí MILICHIUS pekne pozorovateľné pri 180x refráčikom 90mm, ako malé bulky.

Dnes kráterky v Platovi (3, náznak štvrtého), Sinus Iridium s kráterom v okraji, J. Herschel s kopcovitým dnom a malými krátermi, brázdy v Gassendi, úžasné.

Nie je nad binohlavu. SCT 6", v kombinácii s 10mm Ortho, zv. mierne nad 200x - odhadnuté z viditeľnej časti Mesiaca v 50°zornom poli.

Yarkho píše:Dnes kráterky v Platovi (3, náznak štvrtého), Sinus Iridium s kráterom v okraji, J. Herschel s kopcovitým dnom a malými krátermi, brázdy v Gassendi, úžasné.

V Gassendi jsi viděl nějaký jamky? Já viděl 3. Seeing byl docela slušnej chvilkma možná asi 8/10 a průzračnost horší. V Plato 4 kráterky a z toho jeden jako jamka.

Yarkho píše:Nie je nad binohlavu. SCT 6", v kombinácii s 10mm Ortho, zv. mierne nad 200x - odhadnuté z viditeľnej časti Mesiaca v 50°zornom poli

Přes binohlavu vidíš trochu větší část Měsíce, než přes jeden okulár.

Včera som mal v pláne pozorovať východ Slnka nad oblasťou okolo krátera ARISTARCHUS. Večer bol ARISTARCHUS viditeľný iba okraj valu na hranici svetla a tieňa. Postupne sa vynárali vrchy pri kráteri . Najkrajší moment celého východu bol vtedy, keď Slnko postupne zasvietilo od krátera ARISTARCHUS F. Medzi ARISTARCHOM a HERODOTOM sa objavilo veľmi pekné údolie (sedlo) s dvoma svetlými bodkami a naprieč údolím brázda. Keď si človek predstaví, že stojí chrbtom k Slnku a pozerá do toho údolia, super. Samotnú VALLIS SCHROTERI som nevidel, ostala v teni až po chvíľu, keď mi Mesiac vybehol z môjho pozorovateľného výseku oblohy.

MONS GRUITHUISEN GAMMA je obrovský vulkanický dóm, ktorý bol včera nádherne vidieť a okolie krátera MARIUS bolo tiež výnimočné.

Celý večer bol krásne vidieť kráter GASSENDI s troma malými krátermi na dne so svojími stredovými vrchmi a brázdami.

V PLATO som jamky nevidel, iba dva svetlé fliačiky.

Všetko cez SW 200/1000 pri zväčšení do 200x, seeing priemerný.

Málo kedy sa mi podarí pozerať Mesiac štyri noci po sebe, ako sa to podarilo teraz. Ešte jedná jasná noc a asi zomriem od nedostatku spánku

Artaban píše:V Gassendi jsi viděl nějaký jamky? Já viděl 3. Seeing byl docela slušnej chvilkma možná asi 8/10 a průzračnost horší. V Plato 4 kráterky a z toho jeden jako jamka.

Áno, ale moc som sa im nevenoval, skôr mám pocit, že to boli väčšie krátery ako kráterky v Platovi.
Ad Plato: Po prečítaní vašich postov vo vlákne o seeingu som sa po 23:30 venoval Platovi ešte chvíľu. Miestami mám pocit, že vidím 6 (!) svetlých bodov, ale potvrdiť viem iba 3. Z toho ten prostredný ako jamka.

Artaban píše:Přes binohlavu vidíš trochu větší část Měsíce, než přes jeden okulár.

Zorné pole som odhadol tak, že som prešiel, aká časť Mesiaca sa mi v binohlave s 10mm ortho do zdanlivého zorného poľa 50° zmestí: Vyšlo to, že na prejdenie celého disku Mesiaca potrebujem asi 2,25 zdanlivého zorného poľa (plus mínus). Z toho pri veľkosti Mesiaca 33' 14.7" vychádza zv. 203x (plus mínus). Vizuálny odhad zväčšenia bol tiež okolo 200x.

Binohlava v SCT vyžaduje väčšie vysunutie ohniska. Tým pádom sa mení ohnisková vzdialenosť celej sústavy; nominálne zv. pri ohnisku 1500mm je samozrejme 150x.

Nabudúce tam napchám aj nejaký Baader GWK.

Artaban píše:[

Přes binohlavu vidíš trochu větší část Měsíce, než přes jeden okulár.

A to proč ? Tady to nefunguje jako u triedru. Takže buď vidíš stejnou část, nebo u SCT naopak menší ( ale s větším zvětšením )

Neúplně jsem se vyjádřil. Myšleno, jako subjektivní dojem. Když mám v binu 10mm ortho 50°, tak mi to připadá asi jako 60° mono.

Jo, tohle mozek dělá. Zrovna tak seeing je pocitově méně rušivý, ačkoliv přichází do obou očí ze stejného stroje ve stejné fázi. A obraz vypadá jako při větším zvětšení (což asi i souvisí s tím, že se zdá být zobrazené pole větší. ) . A méně se projevují problémy se zaostřením- každé oko si hledá nejostřejší obraz. A protože nejsou vlastností obou očí stejné , v mozku se to všechno sejde . A vjem je z toho ostřejšího obrazu, bez ohledu na to, z kterého oka.

Presne tak. Krásny ostrý obraz a nevadilo mi ani 50°zorné pole.

Cvičenie "zaostrím si každé oko zvlášť aby to bolo úplne super" ma stálo dobrých 10 minút frustrácie, kým som našiel niečo prijateľného, zvyšok som vzdal a začal proste pozorovať

Osvědčilo se mi zaostřit s nejběžněji používanou dvojicí okuláru každé oko přes Bahtinovu masku na hvězdě. Kupodivu to jde dobře, a ta poloha zaostření je celkem jistá. Na rozdíl od stále se střídajích očí a nekonečného přeostřování. Takhle na to nesáhnu tak 1/2 roku, než si to zase nějak rozhodím ,a ostřím jen společně okulárovým výtahem.