Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

[Kami]

Souhlasím s Milanem.Použití většího průměru i v horším seingu má svůj účel.Planeta je jasnější,zřetelnější,dá se jas dodatečně ztlumit některým z filtrů. Několikrát jsem přímo testoval svůj 125mm refraktor 1:12 hned vedle 310mm Newtona a pak i v provedení Cassegrain se zalomením na Nasmyth. Obraz Jupitera v refraktoru byl o poznání klidnější,ale detailů bylo poskromnu. S Newtonem to bylo lepší,obraz sice více plaval,ale oko si dokáže v malých,klidnějších chvilkách vytáhnout detaily,které menší dalekohled v tu chvíli nevidí.Po přenastavení Newtona na Cassegrain se obraz zlepšil.Zvětšení zůstalo téměř stejné,ale díky menší světelnosti 1:19 a se zalomením na Nasmyth byl obraz o poznání kontrastnější a méně přezářen,ve kterém šlo hledat i ty drobné prchavé detaily,co už v provedení Newtona byly jen málo postřehnutelné.
Dovolím si říci,že pokud je objektem pozorování planeta s větším jasem,je dobré mít po ruce dobrý dalekohled s perfektním odcloněním parazitních paprsků a dokonalým začerněním ploch.Jakýkoliv odlesk vám obraz jen zhorší.
Co se týká pozorování Deep-sky tak tam větší průměr vede vždy.Hlavní problém je průzračnost ovzduší. Když se natrefí na fajnové podmínky,tak i s malým Newtonem vidíte perfektní struktury galagií a mlhovin.

[MMys]

Konihlav: Mě osobně tyhle ASA předražené dalekohledy k srdci nějak nepřirostly. Nechápu, proč se třeba nevyrábí Schmidtka (viz přiložený návrh v OSLO), která má F1.25 a spot v 6st. poli do 10um, to by bylo něco jiného.
kde je ten přiložený návrh ?
Ale i tak, s tou světelností budou komplikace.

1) kamera bude muset být uvnitř komory, takže limitovaná na starlight Express, "kulaté" modely od QHY, či něco opravdu maličkého.

2) nemožnost použít filtry (při svzku odpovídajícímu f/1.25 nebudou fungovat na správné vlnové délce)

3) stejně tam nepůjde dát filtrové kolo.


Preferoval bych soustavu kdy půjde dát vše ven mimo tubus, a bude světelností tak f/3 až f/5.

Co se mé budoucí optiky do pozorovatelny týče, tak to vidím tak na 300ku f/4 s 3" ASA Wyne korektorem.

Konec off-topic, nedalo mi to...

[Psion]

MMys: Měl jsem Martine namysli Schmidt v adresáři OSLO. Je jasné, že ta světelnost bude působit zbytečné problémy, nicméně chtěl jsem jen upozornit, že existuje celá řada optických návrhů, ale používají se dokola stále stejné "otřepané" návrhy.

[SIRIUS_758]

"MilANe",

Tvého porovnání různě velkých Newtonů, i Tvých zkušeností si cením..Ovšem v posledním příspěvku si protiřečícš - 2x zdůrazňuješ, že za jakýchkoliv podmínek má smysl použít větší průměr, ale v závěru připouštíš, že při mizerném seeingu ( do zvětšení 120x, což já pokládám v našich podmínkách za naprosto běžné, tedy po většinu času..) nasadíš masku s 165mm dírou, protože větší průměr v tu chvíli nemá smysl a obraz je "hezčí".. Tak jak to tedy je ? A co Tvé zkušenosti s refraktory ?

To "Psion" :

S Mirkem Matouškem jsem se na téma TeleVue 127mm a Klevcov 200mm také několikrát bavil..a vedle této zkušenosti, o které píšeš, jsem zaznamenal i jiný poznatek, kdy při vynikajícím seeingu byl Mirek velmi překvapen, co na Saturnu i Jupiteru v Klevcovu viděl, rozuměj nebylo vidět v TV 127..

[Artaban]

Tak ještě doplnim. S Milanem sohlasim, protože se tak dá získat nějaká informace. Ovšem takovej obraz se mě jinak moc nelibí což je něco jineho. Tim pádem jsem si zvolil jako hlavní dalekohled achromát ktery ma sice barevnou vadu ale obraz dává trochu klidnější. Něco za něco. Každy ma jiné nároky na kvalitu obrazu.

[Psion]

SIRIUS_758: To je právě to když... Pokud by byl seeing 0,5" tak bychom mohli mít všichni 500mm dobsony a viděli bychom úžasné věci.

[astar]

Tolik zkušeností  z přímého pozorování jako někteří nemám .Preferuji vždy větší průměr  na ty vzácné okamžiky perfektního seeingu. Každý z nás chce viděl víc  a  k tomu mu pomůže jen větší průměr optiky , to je nezvratitelné .

To Psion: kde je ten návrh Schmidt ? Ve vláknu OSLO není .

[MilAN]

to Artaban : Pokud by byl můj příspěvek takto všeobecně pochopen, potom jsem ho napsal špatně .
U seeingu přeci platí všeobecně - u dalekohledů všech velikostí - že jsou chvilky,kdy se z obrazu"vyloupnou " detaily , a proto pozorování planet  tkví v dlouhém čekání na tyto chvilky.
Já jsem psal ale o obecné  lepší viditelnosti  podrobností ve větším přístroji - a to celkem bez ohledu na velikost seeingu.

to Psion : Pepo, psal jsem o trochu jiných přístrojích a o trochu větších rozměrech. U Tebou zmiňovaných přístrojů jsem i já přesvědčen, že tomu tak je.  Ale v případech, které popisuji já, by již takové přístroje dávno " šly spát " ( nakonec kolem nás těch menších přístrojů bylo dost, takže to vím  

to Sirius_758: to protiřečení je spíše dáno  jednoduchou  formulací.  Tu masku tam nedávám nikdy , abych viděl více detailů, ale právě jen pto ten "hezčí" obraz a v případě, že nechci použít  filtry., nebo v případě  pozorování nízko nad obzorem ( třeba Venuše). kde se uplatňuje i  refrakce atmosféry. Možná tam klame to zvětšení 120x, spíše  by tam mělo být 80x - ale to zase na planetách už není nic skoro vidět  :)
Smyslem toho bodu 3/ mělo být to porovnání, že ani dokonalý objektiv = v tomto případě takto mimoose cloněné zrcadlo  , nedá lepší detaily, než odcloněný větší průměr.  Jediné co dá ten menší průměr, je za daného malého zvětšení klidnější a estetičnější obraz, a v  případě jasné planety i nekomplikovaný přebytečným světlem.
Možná se to někomu bude zdát divné, ale já se vždy snažím z daných přístrojů - a to jak vizuálně, tak fotograficky, dostat maximum. Což  v extrémech nevede k zrovna pro někoho   k silnému estetickému zážitku z pohledu na výsledek. Takže zatím co se někdo kochá krásným Marsem a ani netuší, že kolem něho jsou měsíčky, mě uspokojí zase to, že jsem je viděl  :)

[Artaban]

To Milan: Jistě mluvime o tom samém. Jinak by pak neplatilo že větší teleskop víc vidí. Ale pro jistotu,,
400mm vs. 20mm za stejných podminek.
Obraz ve 200mm za pruměrneho seeingu je celkem klidný a umožňuje pruměrné rozlišeni.
Obraz ve 400mm je trochu neklidný nepěkný ale ve vzacných chvilkách se na kraťoučký okamžik uklidňuje a umožňuje vidět víc podrobností než objektivem 2OOmm. Čím bude horši seeing tím meně,, a to oba přistroje uvidi. Naopak za zlepšujiciho se seeingu 400 začne mít na jasné převaze až dosahne jednou tak velke rozlišovaci schopnosti než 2OOmm objektiv.
Taky si myslim že seeing neni pokažde špatny diky stejnym podminkam a někdy se chová jinak.
Věřim tomu že menši dalekohled ukazuje klidnějši a někdy hezčí obraz ale vidí méně. Jen za katastrofalního seeingu se musi velky pruměr clonit.
Rad koukam na pěkné věci a často, proto volím na planety tu dvacítku.

[kavka]

až dosahne jednou  Omlouvám se za kantorský přístup, ale jsem přesvědčen, že Artaban nechtěl napsat, že jednou něco nastane, nýbrž, že bude mít ten dvakrát větší objektiv dvakrát lepší rozlišovací schopnost.

[MilAN]

To Milan: Jistě mluvime o tom samém. Ale pro jistotu,,
400mm vs. 20mm za stejných podminek.
Obraz ve 200mm za pruměrneho seeingu je celkem klidný a umožňuje pruměrné rozlišeni.
Obraz ve 400mm je trochu neklidný nepěkný ale ve vzacných chvilkách se na kraťoučký okamžik uklidňuje a umožňuje vidět víc podrobností než objektivem 2OOmm. Čím bude horši seeing tím meně,, a to oba přistroje uvidi. Naopak za zlepšujiciho se seeingu 400 začne mít na jasné převaze až dosahne jednou tak velke rozlišovaci schopnosti než 2OOmm objektiv.
.Snažím se stále zdůraznit že ne. Takto to opravdu nemyslím. Toto je stále vžité schéma lidí, kteří to nikdy nezkusili Takhle se jim to  zdá být teoreticky  zdůvodnitelné.
Ale ten větší  dalekohled vidí stále víc těch detailů a podrobností.
Takové přímé uvažování vede k automatickému závěru, že  např při  průměrném seeingu  musí být  výsledný obraz horší, a z toho důvodu nebude  s větším dalekohledem samozřejmě víc vidět a proto nemá ten dalekohled smysl.  Moje zkušenost je taková, že  sice pozorovaný seeing je  větší, ale přínos většího průměru je větší , než zhoršení tím seeingem. A trvale.

[BiF]

To Psion: kde je ten návrh Schmidt ? Ve vláknu OSLO není .Jestli Psion neměl na mysli návrh, který je někde na stránkách Oslo (http://www.sinopt.com/)...
Já to tam ale zatím nikde nenašel...

[Waldes]

 Moje zkušenost je taková, že  sice pozorovaný seeing je  větší, ale přínos většího průměru je větší , než zhoršení tím seeingem. A trvale. Ja som sa tiež vždy divil rečiam, že väčší priemer nemá zmysel, lebo ... moje dlhoročné skúsenosti potvrdzujú to čo si vyjadril ty presne do bodky. A mal som možnosť pozorovať aj viac ako 60 cm, od vtedy je mojim snom mať aspoň taký priemer.
Waldes.

[Waldes]

Jestli Psion neměl na mysli návrh, který je někde na stránkách Oslo (http://www.sinopt.com/)...
Já to tam ale zatím nikde nenašel...Psion myslel súbor v adresári ktorý sa nainštaluje spolu s programom a aj to tu niekde písal.
Waldes.

[astar]

Pokud myslel tu Schmidtku  v návrzích dodaných s OSLO tak to je 80/100 mm .  Ta je skutečně malá  . Já myslel , že má nějaký svůj návrh.  Zaostřování  tak světelné komory   není jednoduché  .Rozostření o 0,025 mm   dělá spot 0,02 mm