Astronomické fórum

No mne jde o tu výslednou barvu červené, viz zde : http://astrofotky.cz/gallery.php?show=. ... 316156.jpg zdá se mi vybledlá at dělám co dělám, vždy mi vyjde stejně.

Mně přijde ta barva adekvátní tomu objektu. Kombinací záření H-beta + OIII + H-alfa nemůže přeci vzniknout ani fiaová, ani ostře červená. A tady je pěkně vidět, jak se které záření projevuje v různých oblastech mlhoviny.

Mně  přijde ta barva adekvátní tomu objektu.  Kombinací  záření H-beta + OIII + H-alfa  nemůže přeci vzniknout ani fiaová, ani ostře červená. A  tady je pěkně vidět, jak  se které záření projevuje v různých oblastech  mlhoviny.
jj, pravdu dis Navyse, je vzdy lepsia takato farba, ako keby to uletelo do zelena...

Este jedna poznamka k farbe tej Rosetty - akousi "skuskou spravnosti" by mohla byt farba hviezd v popredi - niektore su vyrazne "zltsie" ako ine, co si mozno overit v katalogu. Takze nie vsetky na vyslednom obrazku by mali byt zobrazene ako biele. To je ale filigranska zalezitost a podla tych "zltsich" hviezd sa da poznat, ci je obrazok dobre alebo zle skalibrovany

Ahoj, monžá je to hloupá myšlenka (což by u mě nebylo nic neobvyklýho ) ale dlouho jsem přemýšlel jak odstranit gradienty ze SZ a SZ obecně, bez nějakých drastických úprav. Než bych to vyzkoušel, chtěl bych se zeptat, co si o tom vůbec myslíte. Napadlo mě prostě po / během focení objektu, naplno rozostřit objektiv a přeložit přes něj nějakou jemně matnící fólii třeba (možná by to šlo i bez ní). Tím bych zachytil na senzor pouze jas oblohy, gradienty a vlastně i vignetaci najednou... pak bych to buď aplikoval jako flat, nebo se různým přeložením přes sebe ve PS znažil odstranit nežádoucí signál odečtením toho rozostřeného snímku od light snímku. Myslíte, že by to mohlo třeba trochu fungovat? Většinou se slabší objekty utápí v SZ tak silně, že je zapotřebí je složitě lovit, ale kdyby šlo odečíst světelné pozadí, a zůstal by jen obraz objektu, na úpravu by to bylo mnohem jednodušší a monžá by tam byly vidět i mnohem slabší partie...

Skvělý nápad, jen jestli tě to nenapadlo, když jsi četl můj příspěvek, že to používám ;D. Jako jemně matnící folii používám pytlík na rohlíky z Globusu. Bez něj zůstávají zbytková "kola" rozostřených hvězd.

Ahoj, fakt to tedy funguje to s tím rozostřením pozadí? Ne, nikde jsem to nečet, jen mě to napadlo v souvislosti s mojí novou Sigmou macro. Tuhle jsem něco fotil v dálce a měl zaostřeno asi na 40cm, kouknu do hledáčku a vidím jen jasy a a stíny a tak mě to napadlo. Dokonce si myslím, že by nic na zmatnění nebylo zapotřebí, protože při zaostření z nekonečka na 35 cm při f2,8 (na 150mm) se ty hvězdy musí úplně rozložit rovnoměrně do celýho pole... A odečítáš to jako flat, nebo jak to aplikuješ na fotku?

edit: fórum  (bohužel) moc nečtu a tak se mě tady celkem běžně stává, že se ptám na něco, co se už obecně dávno ví.

Rozostření pomocí objektivu Ti změní celou geometrii a nebude sedět FLAT. Není opravdu lepší vzít hotový snímek a v PS ho rozostřit pomocí gaussovského rozostření.?

Není opravdu lepší vzít hotový snímek a v PS horozostřitpomocí gaussovského rozostření.?  
zkoušel jsem to, napřed jsem si odstranil světlejší hvězdy, do jejich místa dosadil jas z okolí a rozostřil tak o 30-50px, aplikoval to jako flat, ale zdálo se mi, že jsem přišel o dost jasu objektu (fotil jsem IFN) jelikož ale dost fotím Mléčnou dráhu, ten jas je tam úplně jinak a gaus. rozzostřením je tam furt vidět jas po Ml. dr. a velkým rozostřením se zase smažou gradienty.

Kupodivu to na pevných objektivech docela funguje, navíc si lze na obloze vybrat to "správné" místo ohledně gradientů z celé délky expozice. Milanova verze je možná lepší, ale mě to takto vyhovuje.

30-50 px je určitě málo, lépe vyhoví 200-250

Tohle někdy jde, (zrovna tak jako to s tím pytlíkem), ale má to jednu nevýhodu, nelze to aplikovat na snímky, kde objekt vyplňuje velkou část záběru, ať už je to mléčná dráha, rozsáhlé mlhoviny, či něco podobného. Pak se totiž odečte částečně i rozostřený objekt. Zbydou z něj pouze jemnější struktury, ale ty velkoškálové, které už medián moc nepoškodil, se odečtou taky a zeslabí se tak celkový jas objektu, případně kolem něj ještě vznikne tmavší oblast.

Lepší metodou je umělý flatfield či model pozadí. Tedy vybrat body mimo objekt, které reprezentují opravdu oblohu (mnohdy je i určit toto pro člověka složité) a z toho interpolovat průběh gradientu. Výborně funguje třeba Gradient Exterminator (když se to s ním umí) nebo SW pixinsight kde jsou způsoby odstranění gradientu slušně propracované. Při troše trpělivosti to lze vylaborovat i ručně v editoru.

On se ten rozostřený objekt odečíst nemusí, protože už tam třeba dávno není. Vyberu si třeba z dvouhodinové expozice místo kde je od obzoru největší gradient a to si na konci expozice nafotím. Jen mi třeba o půlnoci příslušný zdroj gradientu nesmí starosta vypnout ;D Je to dobrá metoda pro fotografy mého typu, co nechtějí sedět hodiny u počítače, ale jsou raději pod oblohou. Jinak jsou určitě lepší postupy.

Zkoušel jsem rozostření i větší, ale když se dobře odstraní hvězdy a dobře dosadí jas z jejich blízkého okolí, tak se mi nezdálo, že je větší rozoostření než třeba 70px zapotřebí.

Ještě k té nestejné vignetaci při zaostření na krátko - to přece změní pouze tu vignetaci a ta jde v třeba Lightroomu velmi dobře korigovat, dokonce já dřív nedělal flaty vůbec a vignetaci vždy eliminoval v editoru a taky úspěšně, takže to bych myslím jako problém neviděl.

Co se týče Ml. Dráhy - tam bych to udělal jinak - zastavil bych montáž a počkal až Ml. dr. (či jiný jasnější objekt) "odjede" a vyfotil gradienty už bez ní.... Ty programy by asi byly lepší, ale já než bych je pochopil

Já to tedy napřed zkusím, jak to bude konkrétně fungovat. Díky za příspěvky Hlavně, že to není úplně špatnej nápad, to mi zatím stačí