Astronomické fórum

ok, radeji jsem obrazky smazal, nebot refraktoristi jsou na sva APO citlivi

Kdyztak v sekci Astrohumor je odkaz na cely komiks (fakt doporucuju!)Nemusíš Ladis špičkovat. Spíš se jedná o to, aby si to lidi prohlédli celé. Mně se třeba nejvíc líbí to kolimování SCT a kdybych to vytrhnul z celku, tak si zase nepříjdeš na své Ty. Takže díky, žes to smazal.

SIRIUS_758 , ano vždy je to   komromis  většinou něco za něco , jako píše Jiří v poslední větě  příspěvku 895.
U toho  mimo osového dalekohledu 91 mm  je to jinak. Tam velikost sekundánu může být velká . Zrcadlo nemůže být kulové , jak tady padlo , ale je to pravdě podobně  výřez z paraboly   průměru  > 185 mm   podobně jako je to u satelitních TV antén .

SIRIUS_758 , ano vždy je to   komromis  většinou něco za něco , jako píše Jiří v poslední větě  příspěvku 895.
U toho  mimo osového dalekohledu 91 mm  je to jinak. Tam velikost sekundánu může být velká . Zrcadlo nemůže být kulové , jak tady padlo , ale je to pravdě podobně  výřez z paraboly   průměru  > 185 mm   podobně jako je to u satelitních TV antén .

P.S. Kulové či parabolické..Prostě jsem potřeboval odpověď a nějak se mi nedostala..
A od výrobce v popisu taky ne...
Ale vždyť je to fuk...
P.S. 2 Jen co si pamatuju, tak při menších světelnostech by zrcadlo mohlo být kulová plocha...Páč se od paraboly moc neliší a i šikmé paprsky snad háže kulová plocha spolehlivě do jednoho ohniska...
:-X
P.S.3. Satelitní antény jsou zase jiné kafe..Takže nelze to takto nejspíš zjednodušit..

Pokud někdo z vás rozliší epsilon v Lyře při zvětšení 30x jako čtyřhvězdu, tak kapituluji. Kam tím mířím? Vzdálenost složek je něco málo přes dvě vteřiny. K jejich rozlišení tedy stačí objektiv o průměru 60mm. Podle mých zkušeností na to ale zdaleka nestačí zvětšení 30x(tedy pro daný objektiv D/2), ale skutečně bezpečně je rozlišena až při zvětšení 120x (pro daný objektiv 2D). Při tomto zvětšení pozorujeme detaily rozlišené objektivem (dvě vteřiny) pod úhlem 120 x 2 " tedy 4´. Rozlišovací schopnost dejme tomu 300m objektivu je cca 0,4". Abych detaily, které tento objektiv rozliší pozoroval pod úhlem 4´, musím použít zvětšení 600x, tedy zase 2D. Já osobně takové podmínky ještě nezažil. Hovořím teď čistě o rozlišovací schopnosti. Výhody většího objektivu v tom, že mám rezervy v dostatku světla na použití různých filtrů atd. jsem ponechal stranou.
Objektiv o průměru 300mm bude zase mít před sebou válec vzduchu o objemu 25x větším, než ten o průměru 60mm.Citlivost na seeing tak bude větší u většího objektivu.

Stana,máš pravdu.V případětakového mimoosového paraboloidu asféričnost primáru nemůžeš počítat z průměru malého zrcátka,ale z celého zrcadla ,ze kterého to malé hylo vyříznuto. U té průměr 90mm soustavy znamená figurovat přípravek - aspoň pr. 220 mm paraboloid,v němž jsou po dobu výbrusu a leštění přichyceny ty 90mm zrcátka.
Jak dlouhá musí být ta 220tka,aby mohla zůstat sférická 2500-3000mm?

J.S.

To "astar" :
Ano, u toho mimoosového právě může být zrcátko větší..Šlo mi o to, v reakci na Pepu, že v porovnání s Newtonem 91mm tam rozdíl bude, protože ten by měl praktickou velikost zrcátka kvůli omezení vinětace větší než cca 22mm..

To "astar" , "stana" a "Waldes" :
Jak správně naznačil "astar", primár tohoto reflektoru je výřez z paraboly. V testu v časopise S&T (duben 2005) je uveden tento výrobní postup - z parabolického zrcadla 10" F/5 jsou vyřezány 4ks s čistým opt.průměrem 91,4mm..
V testu byl tento dalekohled o průměru 3,6" a F/13,6 porovnáván se špičkovým Maksutov-Cass. QUESTAR, jehož parametry jsou v podstatě shodné - 3,5" a F/13,8 ( centrální stínění 32,5% ) - a klasickým sériovým Newtonem 150/1200 ( jehož rozměry tubusu jsou shodné s mimoosovým 3,6"..). Testovaný teleskop byl lepší než Questar po všech stránkách, vč. jasnějšího obrazu, ale nikoli lepší než Newton 6" F/8, jehož vliv centrál.stínění byl s odkazem na Wil.Zmeka vyhodnocen na 4,5" čistou aperturu bez centrál.zástinu.
Takže z pohledu teorie optiky tento dalekohled v praxi obstál na výbornou, jako vhodná alternativa apochrom.refraktoru 90 až 100mm.
Z pohledu praxe pro vizuální pozorování můžeme na něj pohlížet tak trochu jako na "exota", či marketinkový "úlet",neboť ve stejném kabátě (tubus pro Newtona 150/1200) dostaneme podstatně levnější 6" F/8 ..Ovšem při fotografickém testu - foto Měsíce - produkoval 3,6" nádherné, ostřejší a detailnější foto..

To Sirius_758 : Všechna debata tady stejně skončí u velkého paraboloidu. Pokud někdo chce větší rozlišovací schopnost,větší dosah DSO,stejně skončí u Newtonu nebo SCT. Ale aspoň se tu pěkně pobaví o svých snech a jak by to mělo být.
J.S.

Občas mne mrzí, že se navzájem neposloucháme. Ve svém předchozím příspěvku jsem se snažil naznačit, že velký průměr je z hlediska rozlišovací schopnosti v našich podmínkách těžko využitelný. Vychází to z mých dlouhodobých zkušeností. Bral bych, kdyby mi kdokoli řekl, v čem se mýlím. Místo toho se dozvím, že stejně každý skončí (i z hlediska rozlišovací schopnosti) u velkého průměru.
Stačí si projít vlákno o pozorování dvojhvězd, aby bylo jasné, že se skutečně běžně používá 2D, 3D.

Pokud někdo z vás rozliší epsilon v Lyře při zvětšení 30x jako čtyřhvězdu, tak kapituluji. Kam tím mířím? Vzdálenost složek je něco málo přes dvě vteřiny. K jejich rozlišení tedy stačí objektiv o průměru 60mm. Podle mých zkušeností na to ale zdaleka nestačí zvětšení 30x(tedy pro daný objektiv D/2), ale skutečně bezpečně je rozlišena až při zvětšení 120x (pro daný objektiv 2D). Při tomto zvětšení pozorujeme detaily rozlišené objektivem (dvě vteřiny) pod úhlem 120 x 2 " tedy 4´. Rozlišovací schopnost dejme tomu 300m objektivu je cca 0,4". Abych detaily, které tento objektiv rozliší pozoroval pod úhlem 4´, musím použít zvětšení 600x, tedy zase 2D. Já osobně takové podmínky ještě nezažil. Hovořím teď čistě o rozlišovací schopnosti. Výhody většího objektivu v tom, že mám rezervy v dostatku světla na použití různých filtrů atd. jsem ponechal stranou.
Objektiv o průměru 300mm bude zase mít před sebou válec vzduchu o objemu 25x větším, než ten o průměru 60mm.Citlivost na seeing tak bude větší u většího objektivu.
Vo co go?
Jsem na to potřeboval min 50-100 x..
P.S Ono nějaký hon na obloukové vteřiny končí u seeingu...Pak je fuk, zda máš objektiv 100 či 300 mm... ::)

Jsem na to potřeboval min 50-100 x..
P.S Ono nějaký hon na obloukové vteřiny končí u seeingu...Pak je fuk, zda máš objektiv 100 či 300 mm...  Naprostý souhlas. Přesně to jsem chtěl říct. Akorár, že mně by 50x určitě na rozlišení epsilon Lyr na čtyřhvězdu nestačilo. A pohodlně ji rozliším i Zeissem 63/840, dokonce i binarem Zeiss 50/540, mám-li dostatečné zvětšení.

Asi off topik, ale mě akurát sere to, že je řekněme skvělá obloha, ALE po určitém čase stejně padají "víka" a tak nějak si tu super vyfoukanou oblohu nějak nelze šupnůť do skla jak nějaků marmeládů.-..
Ono člověk začně tu noc u jara/u jarní oblohy/ a prožije léto a naskočí podzim, tak už sotva stojí na nohách...Vyleze Orijón a našinec leze po čtyřech zmrzlý do auta...

Taky je to OT, ale snad se to dnes promine. Chtělo by to Stano blíž k rovníku. Když si představím tropické noci, celoročně teplé, tmavé a přiměřeně dlouhé.

Pro Kavka: Jojo ja s tebou souhlasim jen jsem nereagoval. Na tomto vlakně se to nedavno řešilo a dopadlo to jak to dopadlo. Prostě 400mm dobson bude mit vždy navrh a basta. Nikomu to neberu že to je obr a něco už dokaže, bohužel pokažde neni seeing 8/10. Tento problem byl jeden z mnoha, proč jsem se rozhodl pro 172mm achromat a ne třeba 300mm Newtona do kopule. Dobika si klidně pak třeba pořidim na občasne toulky po galaxiich atd. ale do pevneho stanoviště my 172 achro. přide optimalni.

Díky Artabane. Nejde mi ani tak o to, aby se mnou ostatní souhlasili. Když mi někdo napíše, že rozliší tu čtyřhvězdu pří zvětšení 30x, tak mu můžu jen závidět jeho oči a věřím, že využije svůj dalekohled při D/2. Pokud má někdo naopak stanoviště, kde alespoň párkrát do roka může naložit 600x a víc, tak mu můžu závidět jeho podmínky.
Já nemám ani takové oči ani takové stanoviště, jsem zkrátka průměrný jedinec v průměrných podmínkách.

Taky je to OT, ale snad se to dnes promine. Chtělo by to Stano blíž k rovníku. Když si představím tropické noci, celoročně teplé, tmavé a přiměřeně dlouhé.
Ani by mi neslo tak o zimu a mraz, jako o to, ze v zime je jen par vydarenych noci a nekdy bohuzel doslova :-/

Obcas lituju, ze nefotografuju, nebot fotit se da i za Mesice.

Byt rok dva blizko rovniku, to by se mi libilo. Kdyz jsem v Egypte videl na podzim, jak vysoko byl Strelec se Stirem...