Astronomické fórum

to Konihlav: Pokud to i tobě házalo podivnosti, možná bych pro příště zkusil záznam z klasických programů jako Iris nebo K3CCD a výsledek prohnal PEASem. V úvahu přichází i MMysův Autoguider, ale bude spolupracovat s ASCOM? Nejjednodušší cesta bude zkus to a uvidíš.

Prazan: no ja to nekdy zase pokusit chci, jen neni cas. Navic jsem na novym laptopu nenainstaloval perecorder a musim ho nekde "sosnout" z netu... Ja se tak trochu bojim, merit PE, co kdyz bude hrozna nicmene par pointovanych fotek uz jsem udelal a pokud jsem dobre zaostril (parkrat) a mel dobrou pointacni hvezdu, tak vysledky i 15minut byly OK K preciznimu ustaveni jsem si nedavno znovu seridil ten zamerny kriz v polarnim hledacku a je to moc fajn (ale byla to desna "piplacka").

HEQ-5

Kdysi jsem měřil celkovou chybu montáže EQ6SS vč. autoguideru, repektive jeho nastavení.
Sestava: EQ6SS, dalekohled TS600 (newton 200/800), pointace kamerka watek 1/2" + ED80 připnutý na newtonu. Snímání provedeno 2. kamerkou v newtonu, typ 1043 (BW deskovka 1/3" CCD), autoguider MMys. Měření proběhlo v deklinaci 45°, což je takové obvyklé pro focení.

Na autoguideru jsem nastavoval různou velikost "agresivity" řízení. Položka v settings->tolerance.

Postupně jsem provedl měření s několika nastaveními, viz PDF:

TOL=0.2 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.2.pdf
TOL=0.3 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.3.pdf
TOL=0.4 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.4.pdf
TOL=0.6 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.6.pdf
TOL=0.8 http://honzas.astronomie.cz/astro/tech/pe/3/pe3-0.8.pdf

Z grafu je patrné, že je nutné najít optimum.

HonzaS

Tak se mi snad konečně zadařilo nenaměřit nesmysly Periodická chyba mé montáže HEQ-5. Měřeno na sestavě SW80/400 + SPC900NC softwarem PERecorder. Doba měření 50 minut v deklinaci 36°. Analýza výsledků v PECPrep.
http://5p.me.cz/astro/heq-5/heq5_pe_01.PNG
http://5p.me.cz/astro/heq-5/heq5_pe_02.PNG

Zkoušel jste někdo měřit periodickou chybu pomocí umělé hvězdy softwarem PEA (ne PEAS!).

Zkouším to celý večer a mám tak trochu pocit, že ten soft je buď hodně velký nedodělek, nebo se autoři uživatelům zapomněli o něčem zmínit. Parametry měření uložené do ini souboru se po znovuspuštění nenačtou, graf PE to někdy nakreslí, někdy nenakreslí...

Otázka by spíš měla znít, znáte někdo nějaký slušný program na měření PE pomocí umělé hvězdy?

Otázka by spíš měla znít, znáte někdo nějaký slušný program na měření PE pomocí umělé hvězdy?
Miloši, podle mě to na malé PE (menší než zhruba 1') moc dobře fungovat nemůže. Princip té metody je sice jednoduchý a hezký, ale vyhodnocovat tak malé změny jasu umělé hvězdy na pozadí všech artefaktů zkušebního snímku moc věrohodně nejde, zvlášť, když se PE pohybuje někde okolo +-20". Samotné chyby dělení flat snímkem mohou vnést do kalibrace odchylky v podstatě řádově stejné jako jsou ty měřené.

Nejjednodušší, nejrychlejší a nejvěrohodnější měření PE je hezky "růčo". Vezmeme nějaký delší dalekohled a kloudný pointační okulár, tak, aby sestava měla zvětšení aspoň stopadesátinásobné, ustanovíme montáž, dotáhneme všechny šrouby, najdeme nějakou tak akorát jasnou hvězdu, na hodinkách si nastavíme periodický časovač, aby nám každých řekněme pět vteřin pípnul a my v daných dobách bez šťouchání do okuláru zapíšeme i se znaménkem úhlovou odchylku od osy nejlépe dvojitého nitkového kříže. Zapisovat PE v daných časových intervalech jde i popaměti. Jediná nutnost je při daném zvětšení přesně ocejchovat vzdálenost těch dvou čar kříže od sebe a zjistit si (kvůli jiným zvětšením), jak jsou od sebe v ZP úhlově vzdáleny.

Jinak, já pro měření PE používám i mikroskopový okulár s mikrometrem, přičemž si mírně přisvěcuju červenou LED do tubusu.    

Me se osvedcila jako nejjednodussi fotograficka metoda (bohuzel vyzaduje jasnou oblohu):

Ustavim montaz na Polarku, a to tak, ze zamerne o 3-5 stupnu chybne (v elevaci), Pak fotim >pulmetrovym ohniskem hnezdu pobliz rovniku 10-15 minutovou expozici.

Vzhledem ke "spatnemu" ustaveni hvezda cestuje po snimku, ale nikoliv po nejake pekne hladke krivce (pro zjednoduseni usecce), jak by mela v pripade montaze bez PE, ale po "usecce" zvlnene do sinusoidy prave periodickou chybou.

Pokud znam uhlovou velikost pixelu snimaci kamery, snadno si dopocitam absolutni velikost PE...

Zmeril jsem si tak velikost PE sve CG5-ADV na +/- 20".

Miloši, podle mě to na malé PE (menší než zhruba 1') moc dobře fungovat nemůže.    
Viděl jsem, když Zdenek tuto metodu testoval, a nebyl tam žádný podobný problém. PE byla někde na úrovni 20"

Viděl jsem, když  Zdenek tuto metodu testoval, a nebyl tam žádný podobný problém.  PE byla někde na úrovni 20"

Já tomu věřím, ale některé pokusy mohou dopadnout dobře, i když nijak robustní nejsou. "Nízkofrekvenční" složku PE, kterou tvoří RA kolo, tahle metoda musí mazat už jen proto, že zde pracujeme s derivací měřené veličiny (úhlu, tedy úhlové rychlosti, respektive její chyby). Přes to buď nejede vlak, anebo se Newton mýlil.

Mně popsaná metoda moc jednoznačně nefungovala a následná selská úvaha mě dovedla k tomu, že jsem to vlastně ani nemusel zkoušet: Pokud bude PE 20" rozložena rozumným způsobem, můžeme pro zjednodušení předpokládat, že za půl periody šneku montáž vyrobí právě tuto úhlovou chybu. Půlperioda šneku EQ-6 jsou 4 minuty, které odpovídají ujetému úhlu 1 stupeň, tedy 3600 obloukových vteřin. Montáž ale kvůli chybě ujela buď 3620", nebo 3580". Okamžitá doba expozice té zkušební fotografované stopy musí být pochopitelně přímo úměrná úhlové rychlosti (což je ona derivace úhlu podle času). Vyhodnocujeme tedy chybu, odpovídající maximálně(!) 5 promile, což bylo v jiném vlákně o fotometrii pomocí DSLR vehementně prohlašováno za technicky nereprodukovatelné. Řekněme tedy, že máme chlazenou CCD. Ani zde to není příliš jednoznačné. Chyba nastává už v "rektifikaci" stopy nasnímané hvězdy a následném odečítání hodnot - matematicky se bude rozhodně pohybovat výše, než v řádu 1 promile. Pak tu máme chyby dělení FF, odečtení DF a zahřívání senzoru kamery (DSLR), které opět nesmí být větší, než řádově promile, což je téměř neproveditelné. Dále, změna teploty vnitřního čipu napájení umělé hvězdy o jednotky stupňů vlivem protékajícího proudu a ambientní teploty "vyrobí" chybu ve svítivosti řádu jednotek promile. Pokles napájecího napětí LED o 3 milivolty pak zhruba o jedno promile.

Zkrátka, metoda zafungovat může, ale v domácích podmínkách a s DSLR zvlášť (a tak byla publikována) je reprodukavatelná s bídou, pokud nám jde o PE 20" a menší.

Díky všem za reakce, k této metodě jsem se uchýlil z nouze pro nedostupnost "normálních" hvězd. Nicméně včera jsem se sestavou byl venku fotit a zdá se v pořádku, musím to ještě zpracovat.

Když svítí ten otrava Měsíc, tak jsem si konečně proměřil PE u mé vlastnoručně vyrobené montáže:
(perioda šneku je 270sec, program PEAS)

To je velmi pěkné, ideální pro autopointaci, bez náhlých špiček. Jak vypadá ta montáž?

To je velmi pěkné, ideální pro autopointaci, bez náhlých špiček. Jak vypadá ta montáž?U toho grafu byl i odkaz (http://bilek.astronomy.cz/vybaveni/moje ... hledy.html)

Jinak, ten graf jsou vyhlazené data. Jen mi tam nejsou jasné ty hlavní vlny, protože perioda šneku je 270 sec a pak je tam jen jeden převod 1:4, tzn. něco pod 70 sec...

No však to sedí. Ty hlavní vlny mají periodu zhruba těch 70 sec. (tomu Fourierovu rozkladu nevěř, na to máš navzorkováno málo period, takže je zatížen velkou chybou.

Z grafu v čase je ale vidět, že naprostou většinu té chyby tam tedy zanáší právě ten převod 1:4 !

Šnek máš asi opravdu velmi precizní, odhaduju chybu od něj tak 2"  ;)
Co takhle ještě zkusit vyrobit přesnější ta kolečka ?

Ale i tak je to velmi hezký výsledek.