Přelety ISS

[stana]

No, ono pak už se Sluneční paprsky od těla družice "schovají" a odrážejí se jinam než na pozemního pozorovatele..

[guli16]

Tak to je paráda......Tohle jsem vůbec nevěděl...Brácha stál vedle mě a povídal hele družice:D..Já říkám -prd dyt to je letadlo ,akorát ,že nebliká..Opravdu to bylo jasny ....:Ddíky za odpovědi

[stana]

ISS taky lovím krom DSO! Letmo stihnu zahlédnout ty sluneční panely a tělo družice..Ale je to problém udržet v zorném poli Dobsona při 115 x zvětšení..
/Nicméně je to takové zpestření při okukování oblohy/

[MilAN]

Byla to ISS,  ale nezmizele proto, že by odrážela paprsky jinam (ISS není zrcadlo), ale z jednoduššího důvodu, že cca ve 22h 21 m vletěla do zemského stínu , takže  se nejprve zelabovala, a pak zmizela. Kdybys vzal triedr, byla by vidět ještě nějaký čas

[stana]

Náhodou! Když jsou ty placaté sluneční panely v tom správném úhlu, tak svítí jak o dušu odraženým slunečním svitem..Pak mění ten krám jasnost a slábne a když se odporoučí do zemského stínu, tak zhasne jak lampiňón..
/Aspoň tak si to vysvětluju, ale možná se pletu /

[MilAN]

Tak o si vysvětluješ opravdu špatně. Protože takhle  , při vstupu do stínu slábne  a mění jasnost každá družice.  ISS má standardně jasnost při blízkém průletu někde na úrovni -3,5 mag , a pokud dojde k tomu,že v určité poloze družice  dojde k reflexu Slunce k pozorovateli, může dojít ke krátkému i silnému zjasnění o několik magnitud ( krátkodové = několik málo sekund). Jinak družice mění normálně svoji jasnost vzhledem ke vzdálenosti k pozorovateli a vzhledem k nasvícení jejího povrchu sluncem, a  posléze při vstupu do stínu , a to stejně, jako krerákoliv z menších družic.

[stana]

Aha. Tak jo. Snad i ostatní si to přečtou a se poučí..
I když stejně "startuju" když uvidím na obloze tu jasnou potforu a pak točím Dobsonem jak protiletadlovým kanónem ve snaze ji aspoň chvilku udržet v zorném poli..Jak říkám, takové zpestření nočního okuku oblohy..

[MilAN]

Určitě ale zkus menší zvětšení - nějakých 60x je rozumné maximum. A taky Dobson je zbytečný. Pokud není naváděná montáž za družicí, je asi nejlepší dalekohledem předjet družici a nechat ji jen proletět zorným polem. Oko se chytí , zaostří a sleduje. Pokud se se vším pohybuje, oko tohle nějak nestíhá a nevšimne si ( nebo "nezeznamená") detaily.

[stana]

Ona ta družice je dobře a v pohodě vidět i v malokuku a není problém ji udržet při 21 x v zet-péčku, ale nedá mi to a honím ji po obloze i velkou "trubkou"..
P.S. Dle mého +1 bod pro Dobson montáž..

[baranka]

je asi nejlepší dalekohledem předjet družici a nechat ji jen proletět zorným polemChci se optat MiLANe vaše fota ISS vznikla stejně,nebo nějak dalekohled za ISS navádíte?

[MilAN]

Fotka vznikla klasicky, ručně, na Dobsonu 400/2000. Navíc byla přes Canon 300D, který reaguje na stisk spouště někdy s dost velkou prodlevou a člověk v hledáčku vidí, že ISS je již trochu mimo kříž. Přes kompakt je to jednodušší,jen to pole bude ještě omezenější )

[Regulus]

Jsem ji včera zkusil zachytit na video, ale kompat nějak zapoměl zaostřit Příště zkusím fotku...

[BiF]

Fotka vznikla klasicky, ručně, na Dobsonu 400/2000. Navíc  byla přes Canon 300D, který reaguje na stisk spouště někdy s dost velkou prodlevou a člověk v hledáčku vidí, že ISS je již trochu mimo kříž. Přes kompakt je to  jednodušší,jen to pole bude ještě omezenější )
Já se zeptám ještě jednou. Dobsona při tom focení vedeš ručně za ISS (přes hledáček?) a nebo čekáš, až se ti ISS v hledáčku přiblíží ke středu kříže a pak stiskneš spoušť (s dostatečným předstihem pro vyrovnání toho prodlení)? Snad mě chápeš, jak to myslím.

Ještě se radši zeptám, přes hledáček foťáku (ISS je jistě dost jasná, aby byla vidět) a nebo hledáček dalekohledu?

[MilAN]

Sleduji to v hledáčku dalekohledu. Pokud je ISS v blízkosti , je její rychlost cca 1,5°/s , takže i to pole hledáčku proletí za nějaké 3s. Není čas podívat se na displej Je problém i to, aby ISS proletěla v blízkosti kříže hledáčku. Na nějaké časování není čas- snažím se jen stisknout spoušť před tím, než dosáhne kříže. Polem foťáku mi proletí maximálně za 0,3s - takže úprava polohy ani nic jiného nepřipadá v úvahu.

[hamr]

Já to zkoušel tak, že jsem na foťáku nastavil samospoušť se zpožděním třeba 5-6s a sekvenci (maxima co mám), 10 fotek. Zmáčknul jsem spoušť a během těch 5s jsem ji musel dostat do hledáčku dalekohledu. Pak jsem ji jen sledoval a snažil se držet na kříži hledáčku a foťák sám fotil. To jsem stihnul párkrát zopakovat.
Chce to určitě přímohledný hledáček! Zkoušel jsem to teď podruhé s úhlovým a vůbec jsem se nechyt, motal jsem strany. Možná je to věc cviku, ale určitě doporučuju přímohled. Fotil jsem přes Dobson, u paralaktiky to bude horší, i když prý se dá taky, s povolenými aretacemi ji nahánět a sledovat .